Müllerova vila
| Müllerova vila | |
|---|---|
 pohled od jihovýchodu | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekti | Adolf Loos a Karel Lhota |
| Výstavba | 1928–1930 |
| Přestavba | 1997–2000 (restaurování) |
| Materiály | železobeton a cihla |
| Další majitelé | František Müller (od 1930) |
| Současný majitel | Magistrát hlavního města Prahy (od Desetiletí od 1990) |
| Poloha | |
| Adresa | Nad Hradním vodojemem 642/14 Praha, Střešovice,  Česko |
| Ulice | Nad hradním vodojemem |
| Souřadnice | 50°5′33,2″ s. š., 14°22′42,2″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40543/1-1524 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Müllerova vila (též Loosova vila) je luxusní funkcionalistická vila v Praze - Střešovicích, postavená v ulici Nad Hradním vodojemem 14, čp. 642, v Praze 6 , která bývá chybně lokalizována na Ořechovku. Dal si ji postavit František Müller, ředitel stavební firmy Müller a Kapsa od architektů Adolfa Loose a stavitele Karla Lhoty v letech 1928–1930. Ve stejné době Ludwig Mies van der Rohe stavěl v Brně vilu Tugendhat. Na vile jsou uplatněny nejen funkcionalistické myšlenky, ale především teorie raumplanu. Což znamená, že prostor není členěn do jednotlivých pater, ale do místností o různé výšce a velikosti podle jejího účelu. Celý prostor se přesto prolíná i v různých úrovních. Jako materiál byl zvolen železobetonový skelet.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Během socialismu byl dům znárodněn a vdově po Františku Müllerovi byly ponechány k užívání jen dvě místnosti – v ostatních sídlily různé státní instituce jako Státní pedagogické nakladatelství. Milada Müllerová se snažila zachovat co nejvíce z uměleckých sbírek a nábytku – co nerozdala přátelům, to alespoň prodala a díky tomu se po pádu režimu většina z nich na původní místo vrátila.
Po sametové revoluci vilu od dědiců odkoupilo hlavní město Praha a dalo ji podle dochovaných fotografií co nejvěrněji zrekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti. Dne 30. června 1995 převzalo vilu do správy Muzeum hlavního města Prahy, restaurace byla dokončena v roce 2000. Celá rekonstrukce stála 47 000 000 Kč.
Stenogram rozhovoru s Adolfem Loosem[editovat | editovat zdroj]
„Moje architektura vůbec není koncipována v plánech, nýbrž v prostorech (kubusech). Nenavrhuji žádné půdorysy, fasády, řezy. Navrhuji prostory. U mne neexistuje žádné přízemí, první patro apod… U mne jde pouze o související kontinuální prostory, pokoje, předsíně, terasy atd. Patra se prolínají a prostory na sebe navazují. Každý prostor potřebuje jinou výšku: jídelna je přece vyšší než spíž, proto jsou stropy prokládány v různých úrovních. Spojit tyto prostory tak, aby výstup a sestup byl nejen nepozorovatelný, ale zároveň aby byl i účelný, v tom spočívá, jak vidím, pro ostatní velké tajemství, zatímco pro mne je to velká samozřejmost. Domnívám se tedy, vraceje se k vaší otázce, že toto prostorové působení a tuto prostorovou úspornost se mi doposud nejlépe podařilo uskutečnit právě v domě Dr. Müllera.“ Adolf Loos, Plzeň 1930
Maketa dřevěného domu[editovat | editovat zdroj]
V areálu Národního technického muzea má v roce 2020 začít vznikat maketa domu v měřítku 1 : 1 – celodřevěná stavba podle dochovaných plánů architekta Adolfa Loose.[2] Dřevěný dům navrhl architekt pro dceru Františka a Milady Müllerových (obyvatel pražské Müllerovy vily).[2] Maketa bude realizována studenty Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT pod vedením pedagoga Václava Girsy.[2] Maketa domu bez podsklepení má v přízemí obsahovat obývací pokoj a kuchyň a v patře dvojici malých ložnic a koupelnu.[2] Celý projekt má být otevřen veřejnosti v polovině roku 2021.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
pohled od západu
-
pohled od severu
-
pohled od severozápadu
-
detail jihozápadní stěny
-
Müllerova vila z jihovýchodu, jižní část porostlá popínavými rostlinami, 2016
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SEDLÁKOVÁ, Radomíra (a kolektiv). Slavné stavby Prahy 6. 1. vyd. v jazyce českém. vyd. Praha: FOIBOS 299 s. ISBN 9788087073148, ISBN 8087073142. OCLC 471393290
- ↑ a b c d e ČTK. Studenti. Oživí Loose. Metro Praha (www.metro.cz) ze dne 30. ledna 2020. 01. 2020, čís. 21, s. 2.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BENEŠOVÁ, Marie. Loosova vila v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 94–99.
- KSANDR, Karel, Petr Urlich a Václav Girsa. Müllerova vila. 1. vyd. Praha: Argo, 2000. 419 s. ISBN 80-7203-315-8.
- SZADKOWSKA, Maria. Müllerova vila : detaily = The Müller Villa : details = Das Haus Müller : details = La Villa Müller : détails. Ilustrace Martin Polák, Markéta Othová. 1. vyd. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2007. 395 s. ISBN 978-80-85394-54-2. (česky, anglicky, německy, francouzsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Müllerova vila na Wikimedia Commons - Oficiální stránky – Muzeum hl. m. Prahy
- Video portrét Müllerovy vily
- Seznam funkcionalistických staveb v Praze
