Park u Petřínské rozhledny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Park u petřínské rozhledny)
Skočit na: Navigace, Hledání
Zahrada U rozhledny

Zahrada u Petřínské rozhledny
Lokalita Malá Strana a Praha 1, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Kód památky 51934/1-2314 (PkMnMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Park u Petřínské rozhledny je park v Praze, který se rozkládá na náhorní plošině Petřína. Rozprostírá se kolem petřínské rozhledny u vnitřní strany gotických hradeb mezi zahradami Velkou strahovskou, Lobkovickou, Seminářskou a Růžovým sadem. Zaujímá rozlohu 2,5 ha a má charakter veřejného parku. Je chráněná jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie náhorní plošiny[editovat | editovat zdroj]

V Kronice české píše historik Václav Hájek z Libočan o posvátném pohanském háji na temeni Petřína, ve kterém naši předkové uctívali své bohy. Ústředním bodem háje býval posvátný dub, u kterého hořel velký oheň. Nejvyšší hold zde byl vzdáván bohu Perunovi. Jeho jméno je také jednou z možných variant, podle čeho Petřín získal své jméno. V některých záznamech je totiž uvedeno jeho jmého jako Petrun. Podle Hájka se zde prováděly posvátné rituály ještě roku 991. Kníže Boleslav II. poslal své lidi, aby uhasili oheň a porazili dub. Na radu biskupa Vojtěcha nechal kníže obětní místo srovnat se zemí a postavit zde kapličku sv. Vavřince. To mělo být roku 992.[2]

Důležitá písemná zmínka z roku 1108 uvádí, že u kaple sv. Vavřince na Petříně bylo popraviště, na kterém se ukončil boj o moc mezi Přemyslovci a dalšími rody. Tady přišli o hlavu členové mocného rodu Vršovců.[3] Skončili zde také příslušníci rodu Slavníkovců. Ty z nich, které Přemyslovci nestačili povraždit na Libici, odvedli do Prahy a popravili na Petříně. Poté popraviště sloužilo až do 14. století k trestání závažných protistátních přečinů. Teprve až za vlády císaře Karla IV., po vybudování Hladové zdi, se popraviště přesunulo na protější vrch Vítkov.[4]

Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo. Na severní straně náhorní plošiny se lámal kámen (opuka), ze kterého bylo postaveno mnoho staveb v Praze.[5] Kromě jiného byla opuka ze zdejšího lomu použita i při stavbě Karlova mostu.[6]

Historie zahrady[editovat | editovat zdroj]

Zahradní úpravy na Petříně byly provedeny z iniciativy purkrabího Karla Chotka v první polovině 19. století. Projektantem byl Jiří Braul. Další rozsáhlá úprava proběhla až v letech 19331934, kdy byla zahrada propojena se Seminářskou zahradou. Také byly vybourány průchody v Hladové zdi , díky kterým vzniklo propojení s Růžovým sadem.[7]

Stavby v zahradě[editovat | editovat zdroj]

V baroku zde vystavěl podle plánu Dientzenhofera stavitel Ignác Palliardi kostel sv. Vavřince (dnes starokatolický).[8] Do prostoru zahrady vede petřínská křížová cesta z roku 1735 s výklenkovými kaplemi, kaplí Kalvárie z roku 1737 a kaplí Božího hrobu z roku 1732. U příležitosti Jubilejní výstavy v r. 1891 zde bylo postavené Zrcadlové bludiště a Petřínská rozhledna.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-04-02]. Katalogové číslo 472023 : sad u rozhledny na Petříně. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Pověsti Petřín
  3. Petřín – Petřínské sady
  4. Petřín
  5. Procházky Prahou, 61. Petřínské sady
  6. Karlův most
  7. Zahrada u Petřínské rozhledny
  8. Katedrální chrám sv. Vavřince
  9. Petřínské sady

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]