Nádraží Praha-Bubny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha-Bubny
Nádražní budova
Nádražní budova
Souřadnice
Kód stanice 570366
Tratě 091 a 120
V provozu od 1868
Zabezpečovací zařízení elektromechanické

poloautomatický blok(→ Praha-Dejvice)
automatické hradlo (→ Praha-Bubeneč)

Dopravních kolejí 20
Nástupišť (hran) 6 (6)
Prodej jízdenek ne
Návazná doprava terminál MHD Vltavská (300 metrů)
Pohled na nádražní budovu přes kolejiště

Nádraží Praha-Bubny je nádraží v Praze ležící na trati číslo 091 z Masarykova nádraží do Kralup nad Vltavou a číslo 120 do Kladna. Nádraží leží v městské části Holešovice v bývalé obci Bubny nedaleko stanice metra C Vltavská.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jedna z tratí procházejícím nádražím – Severní státní dráha – byla zprovozněna již v roce 1850 avšak se stavbou nádraží se započalo až v roce 1866, kdy se začala stavět spojka Buštěhradské dráhy, která měla napojit na Buštěhradskou dráhu na pražské Masarykovo nádraží. Spojka ze stanice Praha-Dejvice byla zaústěna do nádraží a provoz zahájen 27. dubna 1868. Spojka prochází Královskou oborou a nachází se na ní nejkratší a zároveň nejstarší železniční tunel na území Prahy. Současná nádražní budova pochází z roku 1923. V letech 1941 až 1945 odsud odcházely transporty pražských Židů, soustředěných v nedalekém Veletržním paláci, do ghett v Lodži a Terezíně.

Depo a dílny[editovat | editovat zdroj]

Součástí vybudovaného nádraží bylo i velké depo, dílny a výtopna. Největší část železničního depa vybudovala v letech 18691873 společností státní dráhy, které již nedostačovaly prostory u Masarykova nádraží. Prostory měly kapacitu až 140 vozů a patřila k nim lakovna a pila. Opravny prošly v letech 19561958 rekonstrukcí, která umožnila úpravy většího portfolia vozů včetně elektrických jednotek, hlavně řady 451. Později se začaly dílny specializovat na opravy poštovních vozů a během roku 2000 byl provoz v dílnách ukončen úplně.

Názvy nádraží[editovat | editovat zdroj]

Původně se nádraží nazývalo Bubna a roku 1911 bylo přejmenováno na Bubny – horní nádraží (část Buštěhradské dráhy) a Bubny – dolní nádraží (část Severní státní dráhy). V roce 1933 byl název obou částí sjednocen na Bubny a v roce 1941 přejmenován na nynější Praha-Bubny.

Budoucnost nádraží[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 byly rozsáhlé pozemky v obvodu stanice ve výběrovém řízení prodány za 1,1 miliardy korun společnosti Orco Omikron, která v oblasti plánuje v horizontu deseti let vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex.[1]

Památník ticha[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Brána nenávratna.
Brána nenávratna
(Aleš Veselý, 2015)
nádraží Praha-Bubny

Dne 9. března 2015 byla na nádraží Praha - Bubny slavnostně odhalena rozměrná plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové kolejnice zdvižené k nebi (symbolizuje Jákobův žebřík). Datum odhalení této instalace je i připomínkou na noc z 8. na 9. března 1944, kdy bylo zavražděno téměř 4000 vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Obří artefakt stojí na místě židovských transportů jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Socha nese poselství, že nádraží, poznamenané tragickými osudy pražských Židů (odtud bylo deportováno v letech 1941 až 1945 na 50 tisíc židovských občanů Prahy do Terezína a jiných koncentračních táborů), je připraveno k plánované přestavbě na Památník ticha jako připomínku obětí holokaustu. [2] [3] [p 1]

Praha-Holešovice zastávka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Praha-Holešovice zastávka.

Železniční zastávka Praha-Holešovice leží 500 metrů severně od budovy bubenského nádraží na jeho zhlaví. Byla zřízena v roce 1890 a zastavují v ní osobní vlaky na trati 091 z Masarykova nádraží do Kralup nad Vltavou, které nádražím Praha-Bubny projíždějí. Důvodem je lepší dostupnost návazné dopravy a větší bezpečnost cestujících, protože na nádraží v Bubnech se kolejiště trati nachází až za kolejištěm trati do Kladna a tak je nutné přecházet přes velký počet kolejí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Projekt na přestavbu nádraží na Památník ticha jako vzpomínkové centrum holokaustu a moderní historie obecně získal stavební povolení i výjimku ze stavební uzávěry. Společnost "Památník Šoa" uzavřela s Českými drahami smlouvu na padesátiletý pronájem nádražní budovy. (Autorkou projektu přestavby nádraží je Šárka Malá z ateliéru Romana Kouckého). Předběžný termín otevření památníku je stanoven na podzim roku 2016 u příležitosti 75. výročí zahájení židovských transportů z Bubnů.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správa železniční dopravní cesty. Drážní pozemky v Praze Bubny prodány [online]. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 14. července 2006, [cit. 2009-06-04]. Dostupné online. (čeština) 
  2. a b Socha Aleše Veselého avizuje vznikající Památník ticha na nádraží Bubny [online]. ČTK, 2015-03-09, [cit. 2015-03-09]. Dostupné online.  
  3. a b ŠAF. Jákobův žebřík byl vztyčen. Na Památník ticha už teď chybí jen peníze [online]. iDnes.cz, 2015-03-09, [cit. 2015-03-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]