Praha-Bubny (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Nádraží Praha-Bubny)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praha-Bubny
Nádražní budova
Souřadnice
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 570366
Tratě 090, 120
Nadmořská výška 195 m n. m.
V provozu od 1868
Zabezpečovací zařízení

elektromechanické
poloautomatický blok(→ Praha-Dejvice)


automatické hradlo (→ Praha-Bubeneč)
Dopravních kolejí 20
Nástupišť (hran) 6 (6)
Prodej jízdenek ne
Návazná doprava terminál MHD Vltavská (300 metrů)
Pohled na nádražní budovu přes kolejiště

Nádraží Praha-Bubny leží v Praze-Holešovicích na adrese Bubenská 177/8b v oblasti bývalé vsi Bubny na železniční trati Praha – Kladno v úseku jejího souběhu s železniční tratí Praha – Děčín v její větvi vedoucí z Masarykova nádraží, nedaleko stanice metra C Vltavská. Součástí komplexu nádraží je železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka na kralupské trati a bývalé dílny pro opravy vozidel, bývalá výtopna aj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Severní státní dráha směrem k Podmoklům (Děčínu) byla zprovozněna již v roce 1850. Stavba nádraží však započala až v roce 1866, kdy se začala stavět spojka Buštěhradské dráhy ze stanice Praha-Dejvice, která Buštěhradskou dráhu napojila na trať tehdy již vlastněnou Společností státní dráhy, a tím umožnila jízdu vlaků přes Negrelliho viadukt na dnešní Masarykovo nádraží. Spojka byla zaústěna do bubenského nádraží a provoz zahájen 27. dubna 1868. Současná nádražní budova pochází z roku 1923.

Původně se nádraží nazývalo Bubna a roku 1911 bylo přejmenováno na Bubny horní nádraží (část Buštěhradské dráhy) a Bubny dolní nádraží (část tehdy již znovu zestátněné Severní státní dráhy). V roce 1933 byl název obou částí sjednocen na Bubny a v roce 1941 přejmenován na nynější Praha-Bubny.

V letech 1941 až 1945 odsud odcházely transporty pražských Židů, soustředěných v nedalekém Veletržním paláci, do ghett v Lodži a Terezíně.

Depo a dílny[editovat | editovat zdroj]

Součástí vybudovaného nádraží bylo i velké depo, rozsáhlé dílny a výtopna. Největší část železničního depa vybudovala v letech 18691873 Společnost státní dráha, které již nedostačovaly prostory u Masarykova nádraží. Prostory měly kapacitu až 140 vozů a patřila k nim lakovna a pila. V roce 1948 bylo nákladové nádraží s pilou Karl Neuber v Praze VII-Bubnech znárodněno na základě vyhlášky č. 2339/1948, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy, a s ním též všechny související podniky.[1] Opravny prošly v letech 19561958 rekonstrukcí, která umožnila úpravy většího portfolia vozů včetně elektrických jednotek, hlavně řady 451. Později se začaly dílny specializovat na opravy poštovních vozů a během roku 2000 byl provoz v dílnách ukončen úplně.[zdroj?]

Budova dílen byla výjimečná i svými rozměry 160 × 65 m. Po léta zde byly deponovány vládní salonní vozy, poté i vozy pro nostalgické vlaky. Opravy vozů se zde prováděly do května 2013, již v režii soukromé firmy.[2]

V roce 2006 byly rozsáhlé pozemky v obvodu stanice ve výběrovém řízení prodány za 1,1 miliardy korun společnosti Orco Omikron z realitní skupiny Orco Property Group, která v oblasti plánuje v horizontu deseti let vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex.[3][nedostupný zdroj]

Projekt nové čtvrti původně počítal s výstavbou luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a univerzitního kampusu.[4]

Památková ochrana a snahy o záchranu dílen[editovat | editovat zdroj]

Areál nádraží, výtopen a dílen byl roku 2004 prohlášen kulturní památkou České republiky, roku 2008 však byla památková ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny, která tak je chráněna dosud. Později bylo zmiňováno, že v památkové ochraně zůstaly i vnitřní sloupy budov, ale ty v seznamu nemovitých kulturních památek nejsou uvedeny.

Nadšenci pro záchranu budovy navrhovali, aby zde byla buď zachována opravna, nebo zřízena například koncertní síň či železniční muzeum.[2] Majitel a developer dosáhl zrušení památkové ochrany, získání a opakovaného prodloužení demoličního výměru a nakonec CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, kterou si Orco Property Group najala jako developera, budovu zbourala.

Nově nastoupivší vedení městské části Praha 7 se poslední půlrok před demolicí intenzivně snažilo o záchranu budovy, developer po stejnou dobu intenzivně připravoval demolici. Starosta Jan Čižinský tvrdil, že studie počítaly se zachováním dílen a jednatelé společnosti půl roku tajili, že připravují demolici, což označoval za podvod. Představitelé devolopera oponovali, že platný demoliční výměr byl řádně vydán v roce 2010 a opakovaně prodlužován, naposledy v roce 2013 s platností do konce roku 2015, z čehož musel být záměr investora zřejmý. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera uvedl, že demolice je v souladu s dlouhodobou strategií i řádně projednaným a schváleným záměrem. Starosta pohrozil, že nyní městská část bude vůči investorovi méně vstřícná, protože celé území je ve stavební uzávěře.[5] Podobně se vyjádřil i náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický:. „Jestli si developer CPI, vlastník areálu, myslí, že nejlepší příspěvek do jednání s městem, jak z území Bubnů odstranit stavební uzávěru a umožnit jeho zástavbu, je zbourat cenné drážní dílny, je třeba říci, že tomu tak není. Naopak, tyto haly vytvářejí kouzlo místa a měly by se stát součástí budoucí zástavby“.[6] Starosta Jan Čižinský řekl, že firma CPI postupuje s neúctou k technickému historickému dědictví, a demolici přirovnal k bourání zimního stadionu na Štvanici.[6] Starosta Jan Čižinský i primátorka Prahy Adriana Krnáčová se spolu s ministrem financí a stranickým šéfem primátorky Andrejem Babišem i po zahájení demolice ještě pokoušeli vyjednat zachování alespoň části budov.[4]

Investor demolici dlouho z finančních důvodů odkládal, změna nastala s tím, když jej majektově ovládl podnikatel Radovan Vítek.[6]

Demolice areálu dílen začala 7. září 2015 a demoliční práce měly trvat tři měsíce.[4] Mluvčí investora Jan Burian uvedl, že se památková ochrana týká pouze vnitřních sloupů, které firma zachová a předá památkářům tak, jak se s nimi před lety dohodla. Samotné budovy byly podle něj v natolik katastrofálním stavu, že by nebylo reálné je zachránit. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera však v době zahájení demolice tvrdil, že duch místa v této lokalitě nezanikne, protože významné architektonické prvky industriální výstavby budou zachovány a zakomponovány v budoucí podobě projektu.[4]

Památník ticha[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Brána nenávratna.
Brána nenávratna
(Aleš Veselý, 2015)
nádraží Praha-Bubny

Dne 9. března 2015 byla na nádraží Praha-Bubny slavnostně odhalena rozměrná plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi (symbolizuje Jákobův žebřík). Datum odhalení této instalace je i připomínkou noci z 8. na 9. března 1944, kdy bylo zavražděno téměř 4000 vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Obří artefakt stojí na místě židovských transportů jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Socha nese poselství, že nádraží poznamenané tragickými osudy pražských Židů (odtud bylo deportováno v letech 1941 až 1945 na 50&nbsp000 židovských občanů Prahy do Terezína a jiných koncentračních táborů) je připraveno k plánované přestavbě na Památník ticha jako připomínku obětí holokaustu. [7][8]

Projekt na přestavbu nádraží na Památník ticha jako vzpomínkové centrum holokaustu a moderní historie obecně získal stavební povolení i výjimku ze stavební uzávěry. Společnost „Památník Šoa Praha“ uzavřela s Českými drahami smlouvu na padesátiletý pronájem nádražní budovy. Autorkou projektu přestavby nádraží je Šárka Malá z ateliéru Romana Kouckého. Předběžný termín otevření památníku je stanoven na podzim roku 2018.

Zastávky v areálu nádraží[editovat | editovat zdroj]

Praha-Holešovice zastávka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Praha-Holešovice zastávka.

Železniční zastávka Praha-Holešovice leží 500 metrů severně od budovy bubenského nádraží na jeho zhlaví. Byla zřízena v roce 1890 a zastavují v ní osobní vlaky větve děčínské trati vedoucí z Masarykova nádraží, které nádražím Praha-Bubny projíždějí. Důvodem je lepší dostupnost návazné dopravy a bezpečnost cestujících, protože na nádraží v Bubnech se kolejiště děčínské trati nachází až za kolejištěm trati do Kladna, které by bylo nutné přecházet.

Praha-Bubny Vltavská[editovat | editovat zdroj]

Zastávka byla zřízena roku 2017 po dobu výluky z důvodu rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Vlaky ze směru od Kladna (trať 120) zde končí, ze směru od Ústí nad Labem (trať 090) jezdí odklonem přes nádraží Praha-Holešovice. Ze zastávky je možné přestoupit na tramvaje a na metro linky C ve stanici Vltavská.

Lávka přes kolejiště[editovat | editovat zdroj]

Podle zprávy z února 2016 městská část Praha 7 chtěla na jaře 2016 jednat se SŽDC o vybudování lávky, která by spojovala Veletržní a Dělnickou ulici přes železniční kolejiště. Mělo by jít o dočasnou stavbu do doby, než bude hotová nová výstavba kolem železnice.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška č. 2339 ze dne 23. září 1948, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy. Úřední list Československé republiky. I. 1948, částka 185. Dostupné také z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=19538&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
  2. a b PEŇÁS, Jiří. Depo v Bubnech? To byl unikát. Praha přišla o unikátní industriální památku. Lidovky.cz [online]. 18. září 2015 7:00 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/depo-v-bubnech-to-byl-unikat-praha-prisla-o-unikatni-industrialni-pamatku-1l6-/design.aspx?c=A150918_085527_ln-bydleni_mpr
  3. Správa železniční dopravní cesty. Drážní pozemky v Praze Bubny prodány [online]. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 14. července 2006 [cit. 2009-06-04]. Dostupné online. (čeština) 
  4. a b c d ČTK. Začíná demolice nádraží Bubny. Barbarství, bouří se Praha 7. In: Aktuálně.cz [online]. 7. 9. 2015 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/zacina-demolice-nadrazi-bubny-barbarstvi-bouri-se-praha-7/r~345a29de555511e599c80025900fea04/
  5. Bagry rozkousávají Bubny. Podívejte se, jak vypadaly během provozu. Lidovky.cz. 9. 9. 2015 13:17 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/bagry-rozkousavaji-bubny-podivejte-se-jak-vypadaly-behem-provozu-1ck-/zpravy-domov.aspx?c=A150909_131852_ln_domov_ELE
  6. a b c Demolice na nádraží Praha-Bubny – radnice Prahy 7 mluví o barbarství. In: Česká televize [online]. 9. 9. 2015 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1580150-demolice-na-nadrazi-praha-bubny-radnice-prahy-7-mluvi-o-barbarstvi
  7. Socha Aleše Veselého avizuje vznikající Památník ticha na nádraží Bubny [online]. ČTK, 2015-03-09 [cit. 2015-03-09]. Dostupné online. 
  8. ŠAF. Jákobův žebřík byl vztyčen. Na Památník ticha už teď chybí jen peníze [online]. iDnes.cz, 2015-03-09 [cit. 2015-03-10]. Dostupné online. 
  9. LEDERER, Benedikt. Štvanice může být křižovatkou lávek. Vzniknout mohou i jinde v Holešovicích. Pražský deník.cz [online]. 4. 2. 2016 [cit. 27. 8. 2018]. Dostupné z: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/stvanice-muze-byt-krizovatkou-lavek-vzniknout-mohou-i-jinde-v-holesovicich-20160204.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]