Šternberský palác (Hradčany)
| Šternberský palác na Hradčanském náměstí | |
|---|---|
 Pohled na Šternberský palác od severozápadu | |
| Účel stavby | |
Knihovna národní galerie | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Architekti | Giovanni Battista Alliprandi? (možná též Jan Baptista Mathey, Domenico Martinelli, C. Fontana, Kryštof Dientzenhofer, Johann Bernhard Fischer z Erlachu či Jan Blažej Santini-Aichel) |
| Výstavba | 1698 |
| Materiály | kámen, cihla |
| Další majitelé | Fürstenbergové Schwarzenbergové Šternberkové |
| Současný majitel | Český stát (Národní galerie) |
| Poloha | |
| Adresa | Hradčanské náměstí 57/15 Praha 1, Hradčany 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Hradčanské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′24,95″ s. š., 14°23′47,65″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39621/1-924 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šternberský palác na Hradčanském náměstí 15, čp. 57 v Praze 1 patří mezi nejvýznamnější díla světské architektury nastupujícího vrcholného baroka v Čechách. Od roku 1964 je kulturní památkou.[1]
Šternberský palác leží poněkud stranou Hradčanského náměstí, až na samém okraji Jeleního příkopu. Prochází se k němu levým křídlem Arcibiskupského paláce.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Na místě dnešního paláce stával renesanční palác Lobkoviců. Bydlel zde např. i nejvyšší hofmistr císaře Rudolfa II. Kryštof starší Popel z Lobkovic. Později patřil rodu Fürstenbergů, poté Schwarzenbergů a v roce 1690 se stal vlastnictvím Šternberků. Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka přikoupil v roce 1697 sousední Sasko-lauenburský palác a rozhodl se vystavět v těchto místech palác nový. Stavba byla zahájena v roce 1698.
Stavba se protáhla do roku 1707, a i když z původní plány nebyly zcela uskutečněny, stala se jednou z nejvýznamnějších staveb světské architektury nastupujícího vrcholného baroka v Česku.
V roce 1811 palác zakoupila Společnost vlasteneckých přátel umění, která v letech 1835–1842 provedla dostavbu jižního křídla ve stylu pozdního klasicismu podle projektu Jana Novotného. Při této přestavbě vzniklo nové barokní průčelí. V této době (1821 až 1847) byly v paláci umístěny i sbírky Národního muzea. Zde pracovali zakladatelé české vědy (Pavel Josef Šafařík, Karel Bořivoj Presl). Archivář Václav Hanka (považovaný za možného spolutvůrce rukopisů Královédvorského a Zelenohorského) a malíř Antonín Mánes zde v té době i bydleli.
V roce 1871 objekt získal Spolek paní a dívek sv. Anny, který zde zřídil útulek pro mentálně postižené – první svého druhu v Rakousku-Uhersku, podle mecenášky Ernestiny, kněžny z Auerspergu nazvaný Ernestinum. Pod tímto jménem bývá také v literatuře někdy palác uváděn.
V letech 1918–1947 palác užívala Československá armáda. V paláci byla umístěna intendantní vojenská škola, sídlilo zde protektorátní vládní vojsko a po roce 1945 Hradní stráž. Až v roce 1947 se stal majetkem Národní galerie.
V současné době zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie.
Autor stavby[editovat | editovat zdroj]
Totožnost architekta je dodnes nejasná. Za nejpravděpodobnější je přijímána osoba Giovanniho Battisty Alliprandiho, ale není vyloučena spoluúčast Jana B. Matheye, autora šternberského zámku v Troji. Uvádějí se však jména i dalších možných stavitelů: Domenico Martinelli, C. Fontana, Kryštof Dientzenhofer, Johann Bernhard Fischer z Erlachu či Jan Blažej Santini-Aichel.
Výzdoba[editovat | editovat zdroj]
Výzdoba interiéru odpovídá významu stavby. Štuky jsou dílem Giuseppe Donata Frisoniho, na malířské výzdobě se podíleli významní umělci té doby: Michael Václav Halwax, Matěj Nettel, Jan Rudolf Bys, Jan Václav Kratochvíl.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Šternberský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ravik, Slavomír: Velká kniha o Praze, Regia, Praha, 2000, ISBN 80-86367-05-3
- Kubíček, Alois: Pražské paláce, Poláček, Praha, 1946
- Poche, Emanuel; Preiss, Pavel: Pražské paláce, Odeon, Praha, 1977
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberský palác na Wikimedia Commons - Šternberský palác – turistické informace a historie objektu
- Sternbergové, Modrá krev, Česká televize
- https://web.archive.org/web/20070208133011/http://pragensia.tiscali.cz/art.asp?id=519 [nefunkční]
