Seznam uměleckých spolků v Československu a Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Seznam uměleckých spolků v Československu a Česku uvádí historický přehled spolků umělců založených na českém a slovenském území od konce 18. století. Vznik prvního významného uměleckého spolku na českém území byl zpočátku i reakcí na sílící centralizaci moci v rakousko-uherské monarchii. Motivací zakladatelů tohoto uskupení bylo zemské, nikoli národní vlastenectví. Kromě českého mecenáše Vojtěcha Lanny a teoretiků Jahna, Hosera a Bohumíra Dlabače se o založení Společnosti vlasteneckých přátel umění zasloužili především příslušníci české šlechty. Hned na počátku své existence Společnost zřídila v Praze Akademii – pozdější Akademii výtvarných umění a jako prvního ředitele pozvala Rakušana Josefa Berglera a Obrazárnu Společnosti – základ nynější Národní galerie.

Významné spolky z druhé poloviny 19. století sdružovaly kromě výtvarníků také literáty, hudební skladatele, teoretiky umění a architekty (například Umělecká beseda), vydávaly hudebniny a časopisy věnované výtvarnému umění a podporovaly také divadlo. Během svého působení vybudovaly pro spolkové výstavy některé galerie – Rudolfinum (SVPU), dále Besední dům s galerií a dvěma koncertními sály, kde mimo jiné působilo i Osvobozené divadlo a hudební vydavatelství (Umělecká beseda), též budovu Mánes (SVU Mánes) nebo Galerii Nová síň (JUV).

V době První republiky spolky reprezentovaly uměleckou avantgardu a vydávaly vlastní časopisy (Devětsil, Tvrdošíjní, Levá fronta). Pozdější umělecká uskupení spojovala představitele určitých výtvarných směrů a jejich teoretiky, ale vzhledem k individualistické povaze samotné tvorby a překotnému vývoji moderního umění, přetrvala často jen po dobu jedné nebo několika společných výstav. V dobách nesvobodných měla umělecká sdružení povahu utajených soukromých spolků (Skupina 42, Skupina Ra, Skupina českých a slovenských surrealistů, Seskupení 12/15). Po roce 1989 vznikají umělecká sdružení nejčastěji kolem společných výtvarných projektů.

Umělecké spolky založené do roku 1938[editovat | editovat zdroj]

Umělecké spolky založené do roku 1948[editovat | editovat zdroj]

Skupiny působily během války v ilegalitě, surrealistické skupiny i spolky založené před válkou byly zakázány po komunistickém převratu v únoru 1948. Sdružení založená po válce byla zrušena v 50. letech.

Umělecké spolky založené v 50. letech[editovat | editovat zdroj]

Výměry ústředního národního výboru z 3. 3. 1956 byly rozpuštěny výtvarnické spolky, a to Jednota, Mánes, Aleš, Purkyně, Hollar, Kruh výtvarných umělkyň. V říjnu 1956 byl stejným způsobem rozpuštěn také Myslbek. V 50. letech působily pouze krajské organizace SČVU, ale po roce 1956 bylo povoleno zakládání výtvarných tvůrčích skupin. Z nich jako první měla samostatnou výstavu Skupina Máj v květnu 1957 a v listopadu téhož roku i skupina Trasa (Trasa 54).

Podobně jako členové skupiny Trasa se již od roku 1954 scházeli z iniciativy Josefa Jíry někdejší absolventi AVU ve vinárně Makarská. Skupina M 54 vedla spory s oficiálním vedením Svazu a nakonec dostala povolení vystavovat až roku 1959 (jako M 57).

Mladí studenti AVU vystavovali v 50. letech na neoficiálních výstavách (Malmuzherciáda), později na generačních soukromých ateliérových Konfrontacích.

Ústřední svaz československých výtvarných umělců (1948–1956)[editovat | editovat zdroj]

Sdružoval po zrušení uměleckých spolků výtvarníky jako členy řádné, kandidáty členství a výtvarníky registrované. Seznam členů k roku 1956[2] uvádí abART.[3] Později, s výměnou vedení v 60. letech byl přejmenován na

Svaz československých výtvarných umělců (1956–1962) a (1963–1970), (1972-1990)[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1970 vedle něj působily samostatně Svaz českých výtvarných umělců a Svaz slovenských výtvarných umělců. V letech 1972-1990 byl Svaz československých výtvarných umělců federální organizací se sídlem v Praze a zajišťoval zejména styk se zahraničím a členství v mezinárodních organizacích.[4]

Umělecké spolky 60. let[editovat | editovat zdroj]

Po SČUG Hollar, který pořádal výstavy pod jménem spolku již od roku 1958, obnovily roku 1960 činnost v rámci tzv. tvůrčích skupin historické spolky SVU Mánes a Umělecká beseda a uspořádaly výstavy svých členů.
Na počátku 60. let zažívaly nově založené generační skupiny stálou šikanu ze strany oficiálního Svazu – zásahy do výběru exponátů i zastoupení umělců, oddalování termínů nebo úplné zákazy výstav. Aby se skupiny mohly těmto nekalým praktikám bránit, založily spontánně Blok tvůrčích skupin, který neusiloval o začlenění do struktur Svazu. Demokratickou volbou byl jeho předsedou zvolen sochař a výtvarný teoretik Miloslav Chlupáč, v řadách generace respektovaný jako umělecká, intelektuální a mravní autorita.

Roku 1961 osm skupin – M 57, Etapa, Experiment, Máj, MS 61, Proměna, Trasa – uspořádalo v pražské Špálově galerii společnou výstavu s názvem Realizace. Roku 1962 Blok a někteří členové SVU Mánes uspořádali výstavu s názvem Jaro 62 v pražském Mánesu a výstavu Nejmenší socha a kresba v Malé galerii Čs. spisovatele.

Blok se stal účinnou opoziční silou a na sjezdu Svazu roku 1964 se mu podařilo prosadit volbu nového vedení s účastí umělců poválečné generace a přeměnit Svaz v odborovou organizaci s demokratickým řízením.
V roce 1966 inicioval Blok Jarní výstavu v pražském Mánesu. Jarní expozice se měly stát protějškem Pražskému jaru a pařížskému Májovému salónu. Roku 1967 organizoval Blok výstavu s názvem Socha a kresba v pražském Mánesu za účasti skupin: Etapa, M 57, MS 61, Proměna, Trasa, UB 12. Činnost Bloku byla zastavena zrušením SČSVU roku 1970.

Umělecké spolky 70. a 80. let[editovat | editovat zdroj]

Oficiální normalizační svaz registrovaných umělců, nástupce Svazu československých výtvarných umělců (1956–1970). SČVU rozhodoval i o umělcích, kteří nebyli jeho členy a schvaloval tzv. registrace, které umožňovaly živit se ve svobodném povolání. Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění k roku 1984 uvádí abART.[6]

Umělecké spolky po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Unie výtvarných umělců České republiky[editovat | editovat zdroj]

Občanské sdružení, založeno 1990 v Praze.[8] Provozuje Národní registr profesionálních výtvarných umělců a designérů působících na území České republiky, který obsahuje abecední seznam umělců s uvedením místa působení, oboru výtvarné činnosti, e-mailové adresy a prezentace na internetu [9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlastimil Tetiva: Linie
  2. [1]
  3. Výtvarná práce 4, č. 9, 1956/06/05, s. 2-4
  4. Informační systém abART: Svaz československých výtvarných umělců
  5. Die Logik der durchsichtigen Nacht: Tsechoslowakische Surrealisten, 1968, Budík Arnošt , Havlíček Jiří, kat. 24 s., něm, Kunstamt Wilmersdorf, Berlín
  6. Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění
  7. Jan Balabán, Přirození, kat. výstavy, Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého, Praha 1990
  8. Právní předchůdci UVUČR
  9. Národní registr umělců
  10. Sdružení výtvarných umělců Vysočiny
  11. Parasurrealistická skupina Stir up
  12. Klub výtvarných umělců Horácka
  13. Brněnská osmdesátá, 2011, ed. Macharáčková M, TT klub výtvarných umělců v Brně, Muzeum města Brna, ISBN 9788086549101
  14. webovcé stránky: Nové sdružení pražských umělců
  15. stránky skupiny Stir up
  16. web TypoDesignClub
  17. Pode Bal 1998-2008, 253 s., Praha : Divus, 2008, ISBN 978-80-86450-43-8
  18. Webové stránky Sdružení pražských malířů
  19. Občanské sdružení Ilustrátoři
  20. Sdružení Bienále Brno
  21. webové stránky Asociace užité grafiky a grafického designu
  22. Designkabinet: Posedlí
  23. webové stránky: Natvrdlí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Aneta Skotníková, Současné české umělecké skupiny, bakalářská práce, Katedra výtvarné výchovy Ped.F UK Praha, 2014

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]