František Ronovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Ronovský
Narození 11. ledna 1929
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 17. března 2006 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání malíř
Podpis František Ronovský signatura.jpg
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Ronovský (11. ledna 1929 Praha17. března 2006 tamtéž) byl český malíř, figuralista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině obchodníka s kávou, matka se starala o domácnost. V letech 1935–1940 chodil do obecné školy ve Vršovicích, poté pokračoval ve studiu na gymnáziu v Kodaňské ulici. Již během studia rozvíjel svůj zájem o malířskou tvorbu mj. v soukromých hodinách kresby a malby u žáků Vojtěcha Hynaise, nejdříve Antonína Růžičky, poté Rudolfa Pařízka.[1]

Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Poté se začal účastnit výstav pořádaných spolky Mánes a Umělecká beseda. Od roku 1954 nastoupil dvouletou vojenskou službu, nejprve ve Stříbře, pak v Praze.

V roce 1957 uspořádal v Praze svou první samostatnou výstavu. O dva roky později se stal spoluzakladatelem tvůrčí skupiny Etapa, do které dále patřil mj. sochař František Pacík.

Ve svém díle se zpočátku soustředil na motivy kaváren a ženské akty, experimentoval přitom s enkaustikou. Přitahovaly ho však také motivy kalvárie a piety. V další tvorbě ho ovlivnily zahraniční studijní cesty, část jeho díla je tak věnována např. Paříži. V roce 1968 vystavoval na Bienále v Benátkách, následujícího roku v São Paulu.[2]

Od roku 1972 trávil volný čas a tvořil ve své usedlosti ve vesničce Hajská u Strakonic. Po smrti své matky v roce 1983 vytvořil rozsáhlý cyklus nazvaný Maminka. Jeho díla jsou zastoupena v českých i zahraničních galeriích, z českých např. v Praze, Olomouci, Liberci.

Zemřel ve věku 77 let ve svém pražském ateliéru.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Franta Ronovský je, jak říká můj syn Jakub, poslední renesanční malíř ne v Čechách, ale možná v Evropě. Někdo může tvrdit, že je to staromilské, ale není to pravda. Je tvrdohlavý k zbláznění, maluje neustále svůj rozměr sto devadesát pět na dva pět na obrovské dřevěné desky. Zřídka maluje na plátna. Umí malovat prostě – jeho technika je pracovitost, v ateliéru můžete vidět tu neuvěřitelnou dřinu...a pozorovat Frantu při díle je rozkoš.

Tvrdohlavě lpí na své technice, na míchání vosku s olejem, proto jsou ty obrazy trvalé nejen co do obsahu, ale i do formy.

— Josef Vinklář[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ronovský František (1929–2006) [online]. Sophistica Gallery, 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-31. 
  2. ŠIMEK, Michal. František Ronovský 2008 [online]. Artplus.cz, 2008-11-18. Dostupné online. 
  3. Josef Vinklář: Pokus o kus pravdy, Dialog, Praha, 1993, str. 128, ISBN 80-85194-99-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]