Naděžda Plíšková

Naděžda Plíšková
Naděžda Plíšková (autor: Hana Hamplová)
Narození	6. listopadu 1934 Rozdělov Československo Československo
Úmrtí	16. září 1999 (ve věku 64 let) Praha Česko Česko
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	spisovatelka, sochařka, básnířka a grafička
Příbuzní	Karel Nepraš (manžel), Karolína Neprašová-Kračková (dcera)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naděžda Plíšková (6. listopadu 1934 Rozdělov u Kladna – 16. září 1999 Praha) byla česká grafička, keramička, autorka sochařských objektů a básnířka.

Život

Naděžda Plíšková studovala grafiku na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Praze (1950–1954, prof. Jaroslav Vodrážka) a v letech 1954–1958 obor grafika na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Vladimír Silovský). Stipendijní pobyt na Vysoké škole grafiky a knižního umění v Lipsku (1958–1959, prof. Gerhard Kurt Miller) ukončila sérií dřevořezů ke knihám Karla Čapka. Poté byla přijata na obor malba v ateliéru prof. Karla Součka na pražské AVU, kde po ukončení studia (1961) strávila ještě dva čestné roky a složila státní zkoušku (prof. Jiří Kotalík).

Naděžda Plíšková, klasifik. práce G II B, suchá jehla, 1952

Studie staré ženy, nedatováno

Kromě grafiky se zabývala tvorbou keramiky, psala poezii a stýkala se s umělci a teoretiky z okruhu Křižovnické školy. V roce 1964 se provdala za sochaře a grafika Karla Nepraše. Jejich dcera Karolína Neprašová-Kračková je rovněž výtvarnice. Od roku 1969 byla členkou SČUG Hollar.

Naděžda Plíšková, ilustrace Čapka, dřevořez (2), 1958

V letech 1968–1969 absolvovala stipendijní pobyt ve Stuttgartu a měla zde i autorskou výstavu (s Jiřím Balcarem). Další stipendium jí nabídla Fordova nadace v listopadu 1969, ale povolení k odjezdu do USA již nedostala.

Po narození dcery (1975) a při omezené možnosti vystavovat se věnovala převážně tvorbě ex libris a psaní poezie pro samizdatové sborníky.

V roce 1982 utrpěla vážný úraz páteře, podstoupila operaci a dlouhodobou rekonvalescenci. Po návratu z nemocnice, v dusivé atmosféře husákovské normalizace, téměř rezignovala na vlastní tvorbu. V roce 1983 píše Jindřichu Chalupeckému: „Kdybyste věděl, jak je těžké zvykat si na to, že s váma už nikdo nepočítá, a sledovat průměry, pilné průměry, co vystavují, intrikují a jedou vesele dál“

Od roku 1989 byla členkou volného sdružení Tolerance, ale její výtvarné i literární dílo je až do konce 90. let zřetelně poznamenáno neradostným osobním údělem.

Zemřela v Praze 16. září 1999.

Dílo literární

Verše a prózy, vznikající od konce 50. let a poté zvláště v 70. letech, zveřejňovala v samizdatových publikacích – Česká expedice, Spektrum, Vokno, Revolver revue, Lidové noviny aj. V samizdatu vyšel také básnický soubor Třináct básniček (1982). Je uvedena v torontském Slovníku českých spisovatelů (1982). Některé z těchto textů jsou zahrnuty do sbírky Plíšková podle abecedy (1991). Básně a prózy stylizované jako odposlechnuté monology a promluvy v restauračních zařízeních tvoří knihu Hospodská romantika (1998). Básně shrnuté do svazku Plíšková sobě (2000) jsou převážně reflexí osobních vztahů od mateřství a přátelských večírků až k stále silnějšímu vnímání ztráty lásky, kruté osamělosti, úvahám o konci života. Posmrtně vydaná knížka obsahuje tvorbu let 1997–1999, některé texty nezařazené do jiných publikací a v edičních poznámkách i přepis dopisů Jindřichu Chaloupeckému.
Komentářem autorky k některým životním mezníkům je její rozhovor s Andrejem Stankovičem v Revolver Revue č. 47 z roku 2001, který byl na její přání publikován až posmrtně.

Citát textu autorky

S L U N Í Č K O
by mělo svítit spíš v noci
ve dne je i tak dost světla

Dílo výtvarné

Naděžda Plíšková vzbudila pozornost již svými bravurními kresbami a grafickými listy na skupinových výstavách mladých výtvarníků počátkem 60. let 20. stol. Její tvorba působí dodnes aktuálně, ačkoliv náměty jejích nejznámějších děl reflektují stav společnosti před rokem 1970. Projevuje se v nich živý smysl pro humor, pro ostrou ironii a vyjádření absurdity specifických životních situací.

V prvních kresbách se ještě hlásí k informelu a k odkazu surrealismu (Brouk Žárlivák, 1966), ale postupně se soustřeďuje na ironickou reflexi dobových témat (Na téma Césarův palec, 1970). Jejím dílem z 60. let prostupovala invence, naděje a možná i naivita desetiletí, které zásadně ovlivnilo všechno, co se v umění od té doby stalo.

• 

  Pád Ikarův, 1962

• 

  Bez názvu (Hlava), 60. léta 20. stol.

• 

  Dvojice, 1963

• 

  Studie I, 1964

Naďa Plíšková by se dala označit nejspíše za nástupkyni dadaistů. Její grafiky mají svůj vlastní řád, který je však podnícen podivnými pravidly vládnoucími v absurdním světě, kde je všechno převráceno naruby (Já, 1970). Svou výtvarnou virtuozitou dokázala povýšit i banální náměty na umělecké dílo (Udělejte si krabičku, 1968). Měla úžasnou fantazii, s níž dokázala lehkou nadsázkou reagovat na nezpochybnitelné hodnoty minulosti (Mona Lisa, 1968; Vzpomínka na Botticelliho, 1968; Hrací kostka Hieronyma Bosche, 1973) i relativizovat všední situace (Triptych, 1967; Přešívání, 1968).

• 

  Beze slov, 1968

• 

  Ideal Sauce, 1968

• 

  Mona Lisa, dite La Joconda, 1968

• 

  Ošklivý týden, 1969

Ty, které s analytickým odstupem pozorovala a zkoumala, mohou svým zpracováním připomenout západoevropský či americký pop art (Ideal Sauce, 1968; Studie k obrazu, 1968). Také se brzy tohoto srovnání dočkala u našich i zahraničních kritiků. Vytvořila tak jeho osobitou odrůdu, aniž by se držela jakýchkoli vzorů. Kdyby žila v západním světě, zřejmě by se přirozeně zařadila k umělcům, kteří reagovali na konzumní životní styl s ostrou kritičností a zároveň s vyhraněným smyslem pro vyjádření absurdity. Totéž se jí ovšem podařilo aspoň v rámci zdejšího umění, kde mohla čerpat z prostředí, které svádělo k osobité formě českého dadaismu (4 porce držkové polévky přes ulici, 1969; Návrh na pomník Karla Nepraše, 1979; Hommage á K.N., 1989).

• 

  Velká únava, 1969–1970

• 

  Malá erotická krabička (Z cyklu erotiáda), 1973

• 

  Báseň o mrtvém kamarádovi, 1979

• 

  Návrh na pomník Karla Nepraše, 1979

Naďa Plíšková pracovala v grafice tradičními technickými prostředky (převážně suchou jehlou a leptem), ale s netradičním viděním skutečnosti. Jindřich Chalupecký označuje její vnímání reality jako lyrický sarkasmus. „Za sarkasmem jejích grafik, o to krutějším, že je vyslovován s neosobností objektivního protokolu, je citovost, čelící neplodné banalitě života.“

Stejný životní pocit se promítá i do objektů, v nichž s nadhledem pohlíží jednak sama na sebe a jednak na všechno, co se kolem ní dělo a s čím se musela vyrovnávat. V době nejhlubšího společenského marasmu na počátku 80. let tvoří díla plná hořkého humoru (Čtyřhranné kolo, 1980; Pouzdro na pivo, 1981), ale počátkem let devadesátých se její tvorba dotýká stále více osobních témat a do textů i výtvarných děl se k nadsázce druží zatrpklost a ztráta naděje (kresba Na dně, 1990, Pomník pro mého muže, 1992, Můj pomník, 1997).

• 

  Hommage á K.N., Z cyklu erotický rok, 1989

• 

  Kresba, 80. léta 20. stol.

• 

  Malá noční kresba, 1984

• 

  Polibek III Gruppensex, 1992

Zastoupení ve sbírkách

Naděžda Plíšková, Portrét (4), studie, kresba uhlem, nedatováno

Naděžda Plíšková, Akt, olej na plátně, 50. léta 20. stol.

Naděžda Plíšková, Portrét mého muže (po svatbě), kresba tuší, 37 × 23 cm, 1964

Naděžda Plíšková, Dialog, kresba tuší, 42 × 59 cm, 1967

Naděžda Plíšková, Bez názvu, suchá jehla, 33 × 27 cm, 1966–1968

Naděžda Plíšková, Bez názvu, bar. litografie, 42 × 51,5 cm, 1971

Naděžda Plíšková, Střelnice (Z cyklu Růže pro Lidice), suchá jehla, 39 × 49,5 cm, 1975

Naděžda Plíšková, Bez názvu, suchá jehla, 49,5 × 32,5 cm, 1981

Naděžda Plíšková, Polibek, kombinovaná technika, 1981

• Library of Congress, Washington D.C.
• Musée de l’art contemporaine, Paris
• Musée de la Ville de Paris
• Museo de Bellas Artes de Bilbao
• Museum Essen, Essen
• Kunsthalle, Darmstadt
• Owens Art Gallery Sackville, New Brunswick
• Národní galerie v Praze
• Slovenská národná galéria
• Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
• České muzeum výtvarných umění, Praha
• Galerie hlavního města Prahy
• Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
• Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
• Oblastní galerie v Liberci
• Galerie výtvarného umění v Ostravě
• Galerie umění Karlovy Vary
• Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě
• Galerie moderního umění v Hradci Králové
• Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
• Galerie výtvarného umění v Hodoníně
• Muzeum umění a designu Benešov
• Soukromé sbírky doma i v zahraničí

Výstavy

Autorské (výběr)

• 1967 Galerie mladých, Mánes, Praha
• 1968 Nadezda Pliskova & Jiri Balcar: Grafik, Galerie am Berg, Stuttgart
• 1968 Grafika, Malá galerie Československého spisovatele, Brno
• 1970 Grafika, sochy 1968–1970, Galerie Václava Špály, Praha
• 1978 Kresby, grafika, Kabinet grafiky, Olomouc
• 1982 Kresby a grafika, Výstaviště Černá Louka, Ostrava
• 1993 Revalvace, grafika, kresby, objekty, Galerie Hollar, Praha
• 1997 Grafiky, kresby, Oblastní galerie v Liberci
• 2000 Ticho se musí pěstovat, Galerie Montmartre, Praha, Galerie Gambit, Praha
• 2013 Grafika, objekty, Hollar, Praha

Společné (výběr)

• 1960 Nová grafika členů a hostů SČUG Hollar, Galerie Hollar, Praha
• 1961 1. pražský festival mladé grafiky, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
• 1961 Ilustrační tvorba, Galerie mladých, Praha
• 1965 Výstava mladých, ÚLUV, Praha
• 1965 Grafika 65, Vlastivědné museum, Písek
• 1965 Keramik aus 12 ländern, Internationaler Künstlerclub IKC (Palais Pálffy), Vídeň
• 1966 Jarní výstava 1966, Mánes, Praha
• 1966 Výstava mladých / Exposition des jeunes, Dům pánů z Kunštátu, Brno
• 1966 Junge tschechische Grafik, Heidelberg
• 1967 15 grafiků, Galerie Václava Špály, Praha
• 1967 Tschechische Kunst, Göhrde
• 1967 Výstava mladých ´67, ÚLUV, Praha
• 1967 17 tsjechische kunstenaars (17 českých umělců), Galerie Orez, Den Haag
• 1968 Kunstamt Wilmersdorf, Berlín
• 1968 Sex Från Prag, Konstforum, Norrköping, Stenhusgården, Linköping
• 1968 Nové věci, Galerie Václava Špály, Praha
• 1968 VI. Internationale ausstellung Graphik, Europahaus Wien
• 1968 1. bienále, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
• 1968 výstavy současné české grafiky, Bělehrad, Ottawa, Washington
• 1968 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Praha
• 1969 Zestien Tsjechische kunstenaars: Dertien grafici en drie keramisten, Amsterdam
• 1969 Junge Künstler aus der ČSSR, Berlín
• 1969 6 Graveurs de Prague, Galerie La Hune, Paříž
• 1969 Výstava mladých ´69, ÚLUV, Praha
• 1969 Salon de Mai, Sales d´Exposition Wilson, Paříž (Paris)
• 1969–1970 Nová figurace, Mánes, Praha, Dům umění města Brna
• 1969–1970 Recent Graphics from Prague, 12th Floor Gallery, Los Angeles
• 1970 Graveurs tchécoslovaques contemporains, Cabinet d'arts graphiques, Ženeva
• 1970 Naděžda Plíšková: Grafika, sochy, kresby, Karel Nepraš: Račte točit (sochy, kresby, grafika), Havlíčkův Brod
• 1971 SČUG Hollar: Grafika 71, Mánes, Praha
• 1971 45 zeitgenössische künstler aus der Tschechoslowakei: Malerei, Plastik, Grafik, Glasobjekte, Baukunst, Kolín nad Rýnem
• 1971 Werken van Tsjechoslowaakse Grafici 1960-1970, Utrecht
• 1973 Art tchèque contemporain. Fribourg
• 1978 Christchurch Art Festival, Robert McDougall Art Gallery, Christchurch
• 1980 Die Kunst Osteuropas im 20. Jahrhundert, Garmisch-Partenkirchen
• 1986 Grafické techniky II. Tisk z hloubky, Galerie d, Praha
• 1987 Současné české exlibris, Chrudim
• 1988 Humor ´88, Kresby, obrazy, plastiky, objekty, Hradec Králové, Nové Město na Moravě
• 1988 Salón pražských výtvarných umělců '88, PKOJF Praha
• 1989 Současná česká grafika, Mánes, Praha
• 1990 Image Imprimée de Tchécoslovaquie. Affiche, gravure, illustration, La Louviere
• 1990 SČUG Hollar: Členská jubilejní výstava prací z období 1970–1990, Galerie Václava Špály, Praha
• 1990 Volné sdružení Tolerance, Galerie Československý spisovatel, Praha
• 1991 Kresba, Galerie Hollar, Praha
• 1991–1992 K.Š. Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, SG Praha, GMU Hradec Králové, DU Ostrava, KG Olomouc
• 1992 SČUG Hollar: Členská výstava k 75. výročí založení, Mánes, Praha
• 1992 Naďa Plíšková: Grafiky – plastika, Karel Nepraš: Kresby – plastika, Sovinec
• 1993–1994 Nová figurace, SGVU Litoměřice, VČG Pardubice, MG Brno, DU Opava, OGV Jihlava
• 1994 Česká grafika šedesátých let, Palác Kinských, Praha
• 1995 Umělecká beseda 1995, Mánes, Praha
• 1995 Grafik tschechischer Künstler, Bad Steben
• 1996–1997 Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969–1985, Praha, Brno, Cheb
• 1997 Hollar 80 1917–1997, Staroměstská radnice, Praha
• 1999–2000 Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958–1968, Praha, Cheb
• 2002 Česká grafika. Půlstoletí proměn moderní grafické tvorby, Mánes, Praha
• 2003 Práce na papíře : výběr kreseb, grafik a koláží českých umělců ze sbírky Jana a Medy Mládkových, Dům U Kamenného zvonu, Praha
• 2005 Strength and Will: Czech Prints from behind the Iron Curtain, Anne and Jacques Baruch Collection, Cincinnati Art Museum, Cincinnati
• 2005 Œuvres graphiques des années 60, Centre tchèque Paris, Paříž
• 2005 Kresba a grafika 60. let, Wortnerův dům AJG, České Budějovice
• 2006 Česká grafika 60. let, Galerie Hollar, Praha
• 2006 České umění XX. století: 1940–1970, AJG v Hluboké nad Vltavou
• 2007 Karel Nepraš a přátelé, Alternativa, Zlín
• 2007–2008 Soustředěný pohled / Focused View. Grafika 60. let, OG Liberec, OGV Jihlava

Literatura, chronologicky

Literární dílo

• PLÍŠKOVÁ, Naděžda. Plíšková podle abecedy. Prolog Jan Lopatka. V Praze: Dandy Club, 1991. 121 s. Edice píšících výtvarníků, sv. 1. ISBN 80-900352-4-8.
• PLÍŠKOVÁ, Naděžda. Hospodská romantika. Brno: Petrov, 1998. 83 s. Edice New line, sv. 21. ISBN 80-7227-034-6.
• PLÍŠKOVÁ, Naděžda. Plíšková sobě. Praha: Torst, 2000. 253 s. Edice Poezie, sv. 46. ISBN 80-7215-114-2.

Autorské katalogy, výběr

• Naděžda Plíšková : grafika. Text Oleg Sus, Ludmila Vachtová. Brno: Čs. spisovatel, 1968.
• Naděžda Plíšková. Text Ivan Jirous. Praha: Art Centrum, 1969.
• Naděžda Plíšková : grafika, sochy, kresby. Úvod Ivan Jirous. Havlíčkův Brod: Galerie výtvarného umění, 1970.
• Naděžda Plíšková : grafika – sochy 1968–1970. Text Ivan Jirous. Praha: Svaz českosl. výtvarných umělců, 1970.
• Naděžda Plíšková : kresby a grafika. Text František Dvořák, fotografie Ivan Wurm, Jiří Hampl a fotografická dílna Národní galerie. V Olomouci: Oblastní galerie výtvarného umění, 1978.
• Naděžda Plíšková : grafika – kresby – ex libris.Text František Šmejkal. Praha: Český fond výtvarných umění, 1981.
• Naděžda Plíšková : kresby a grafika. Text Jindřich Chalupecký, František Dvořák, František Šmejkal, Milan Weber. Ostrava, 1982.
• Naděžda Plíšková : revalvace : grafika, kresby, objekty. Praha: Galerie Hollar, 1993.
• Naděžda Plíšková : grafiky a objekty. Text Naďa Řeháková. Liberec: Oblastní galerie v Liberci,1997.

Ilustrace

• BOCHOŘÁK, Klement. Básně pro velké děti. [Kresba na přebalu, frontispis Naděžda Plíšková.] Praha: Českosl. spis., Praha 1964. Edice České básně, sv. 233.
• ČERNÍK, Michal. Rozečtený život. Ilustr. Naděžda Plíšková. Praha: Českosl. spis., 1987. Edice České básně.
• KOVAŘÍK, Petr. Nemluv na mě, když se holím. Ilustr. Naděžda Plíšková. Praha: Mladá fronta, 1990. ISBN 80-204-0168-7.

Monografie

• HLAVÁČEK Luboš. Současná grafika (II). Praha: Odeon, 1978, s. 68–69. Edice Soudobé české umění.
• BÉNAMOU, Genevieve. L’art aujourd’hui en Tchécoslovaquie. Goussainville: Genevieve Bénamou, 1979. 190 s.
• DVOŘÁK, František. Současné exlibris. Praha: Odeon, 1979, s. 62–63. Edice Soudobé české umění.
• MARCO, Jindřich. O grafice : kniha pro sběratele a milovníky umění. Praha: Mladá fronta, 1981, s. 107, 137, 335.
• CHALUPECKÝ, Jindřich. Nové umění v Čechách. Jinočany: H&H, 1994. 173 s. Edice Ars pictura, sv. 1. ISBN 80-85787-81-4.
• Česká grafika XX. století. Připravil Jiří Bouda et al., úvod Jiří Machalický, reprofoto Roman Maleček. Praha: Sdružení českých umělců grafiků Hollar, 1997. 325 s. ISBN 80-902405-0-X.

Encyklopedie, slovníky

• Slovník českých spisovatelů : pokus o rekonstrukci dějin české literatury 1948–1979. Uspoř. Jiří Brabec et al. Toronto: Sixty-Eight Publishers, 1982. ISBN 0-88781-128-0.
• Slovník zakázaných autorů 1948–1980. Jiří Brabec, Jan Lopatka, Jiří Gruša, Petr Kabeš, Igor Hájek; rejstřík sest. Aleš Zach. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 349. ISBN 80-04-25417-9.
• SČUG Hollar 1917–1992 : současná grafika. [František Dvořák a kol.] Praha: Svaz českých umělců a grafiků Hollar, ©1992, i28 s. Text i angl., něm. Variantní názvy SČUG Hollar / SČUG Hollar 1917–1992 : contemporary graphic art / SČUG Hollar 1917–1992 : zeitgenössische Graphik.
• Grafika : obrazová encyklopedie české grafiky osmdesátých let. Pictorial Encyclopaedia of Czech Graphic Art of the Eighties. Koncepce a úvodní text Simeona Hošková. Praha: Středoevropská galerie a nakladatelství, 1993. 255 s. Souběžný text a podnázev angl., fr., ital., něm., špan., hřbetní název Obrazová encyklopedie české grafiky osmdesátých let v šesti jazycích. ISBN 80-901559-0-1.
• Nová encyklopedie českého výtvarného umění. N–Ž. Ed. Anděla Horová. Praha: Academia, 1995, s. 623. ISBN 80-200-0536-6.
• Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003. XI. Pau–Pop. Ed. Alena Malá. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003, s. 252. ISBN 80-86171-16-7.
• MÁLKOVÁ Iva; [PIORECKÝ, Karel]. Naděžda Plíšková. In: Slovník české literatury po roce 1945 [online]. 19. 6. 2008 [cit. 20. 10. 2016. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1384

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Naděžda Plíšková na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Naděžda Plíšková
• Webové stránky Naděžda Plíšková
• Naděžda Plíšková v informačním systému abART
• Naděžda Plíšková ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
• Kabinet české grafiky
• Grapheion: NP, 75. výročí
• Exlibris: Plíšková Naděžda

Autoritní data: AUT: jn99240000882 | ISNI: 0000 0000 5568 8069 | LCCN: n92083210 | VIAF: 75511885 | WorldcatID: lccn-n92083210

Portály: Česko | Lidé | Umění