Miloslav Polcar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doc., ak. mal. Miloslav Polcar
Miloslav Polcar (2017)
Miloslav Polcar (2017)
Narození 3. února 1947 (73 let)
České Budějovice
Vzdělání Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání grafik, malíř, vysokoškolský pedagog
Ocenění

Grafika roku, cena asociace volné grafiky (1995)

Grafika roku, cena hlavního sponzora (1997)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Polcar (* 3. února 1947 České Budějovice) je český malíř, grafik a vysokoškolský pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyškolil se jako typograf. V letech 1967–1973 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru monumentální malby. (prof. Zdeněk Sklenář a Václav Menčík). Od roku 1991 do roku 2009 učil kresbu a grafiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. [1] Roku 1992 byl jmenován docentem.

Od roku 1989 byl členem Volného sdružení Tolerance, od roku 1993 členem Asociace volné grafiky a členem, později členem výboru a kurátorem Sdružení českých umělců grafiků Hollar.[2] Od roku 2019 je členem Umělecké besedy. Zasedal v porotě pro udělení Ceny Vladimíra Boudníka.[3] Samostatně vystavuje od roku 1983.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1991 Silver prize, Mezinárodní trienale grafiky
  • 1995 Grafika roku, cena asociace volné grafiky
  • 1997 Grafika roku, cena hlavního sponzora
  • 2018 nominace na cenu Vladimíra Boudníka

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Miloslav Polcar se zabývá grafikou a malířstvím, tvoří autorské knihy a kolážované prostorové objekty a instalace, ale pro celou jeho tvorbu je charakteristický princip stírání hranic mezi různými výtvarnými disciplínami.[4] Jeho celoživotním tématem je to, co sám nazývá „osobní archeologie“ a má tím na mysli zdroje inspirace v dávných civilizacích, ke kterým se obracela i evropská poválečná moderna. Polcar se vrací do ještě hlubší minulosti a vychází z archetypálních znaků, které lidé užívali dávno před vznikem kodifikovaného písma. Jako absolvent ateliéru monumentální malby dává i v grafice přednost velkým formátům. V jeho pojetí již grafika ztratila svůj historický důvod k multiplikaci otisků a své grafické listy dotváří malbou a mechanickými zásahy, které z nich činí originál. Typickým rysem Polcarova rukopisu je vysoká míra abstrakce.

Jeho ranou tvorbu ovlivnila strukturální abstrakce 60. let[5] a pak studium u Zdeňka Sklenáře, který ve svém díle kombinoval východní kaligrafii s abstraktní malbou. Zásadním formativním zážitkem pro něj byla i pražská výstava španělské grafiky v roce 1980, která prezentovala reliéfní velkoformátové tisky a širokou škálu výtvarných technik. Archetypální podstata znaku je pro Polcara spojnicí mezi archaickým a moderním a stala se východiskem k sérii grafických listů, v nichž se odráží i meditativní proud moderního umění, lettrismus a strukturální abstrakce. Abstraktní vizuální zápis univerzálního písma, které je na pomezí mezi písmem a obrazem, je v jeho tvorbě jakýmsi „předtextem“, o kterém se zmiňuje Vilém Flusser.

Polcar si jako typograf uvědomoval samostatné estetické kvality písma i jeho význam jako znaku, jako nositele sdělení a základního prvku jazykového a komunikačního systému, který prochází naší kulturou až do současnosti. V osmdesátých letech se v jeho tvorbě objevuje fiktivní model strukturálního kaligrafického znaku záměrně odkazujícího ke svému základu v ideo­grafickém (znakovém) písmu. Využívá jak otisky barvy z matrice, tak malbu štětcem. Někdy bývá vyrytá struktura znaku nebo strukturální formy ponechána bez barvy a využívá pouze reliéfní kvality nebo je úsporně doplňována v kontrastu černé a bílé.[6] Některé grafické listy z tohoto období vypadají jako potrhané a perforované stránky rozevřené knihy, popsané lidskou rukou ve zběsilém rytmu, který působí svou naléhavostí, ale obsah poselství skrývá (Fragmenty II). Tyto znaky se v Polcarových grafických listech vyskytují ve větších celcích, řazených jako text vertikálně i horizontálně. Odtud bylo blízko i k představě autorské knihy i knihy jako samostatného sochařského objektu.[7]

Koncem 80. let Polcar pracoval s jiným druhem archetypálních zobrazení a jeho grafiky se podobaly figurám megalitických kultur nebo totemům primitivních národů, které byly na počátku lidského dorozumívání.[8] Centrálnímu motivu, kterým byl symbol hlavy nebo figury, přiřadil konkrétní význam (Posel, 1988) a obrys vyplnil změtí šrafur a ornamentů.[6] V těchto intencích vznikla řada megalitických plastických objektů, především autorských knih a rotulů vyzařujících obsesi papírovým materiálem zemitých barev a rituálních přírodních pigmentů s nadsazenou plasticitou vysokého reliéfního slepotisku.[9]

K tisku grafických listů autor využívá mimo klasických kovových a dřevěných matric i netradiční materiály jako sádru, beton, plexisklo nebo styrodur. Ten zpracovává rytím, leptáním i teplem a matrici nakonec vystavuje jako samostatný artefakt. Východiskem k prostorovým objektům byl původně papírový materiál, který Polcar vrstvil, lisoval, prořezával a nakonec z něj vytvářel prostorové instalace. Podobně vystupoval reliéfní povrch stále více do prostoru také u tiskové matrice, až se nakonec osamostatnil. Jeho velkoformátové kovové stély, navazující na papírové instalace, byly zpracovány rytím a leptáním a představovaly záznam jakýchsi energetických kvant na rozhraní volné kaligrafie a univerzálního písma. Toto téma nezřetelných textů, které vyzývají diváka k přemýšlení, prochází celou Polcarovou tvorbou a autor je realizuje i formou dlouhých papírových svitků navinutých na různě velké tubusy.[7] Polcarovy třírozměrné „modely prostorových situací“ kombinují rozměrné tiskové matrice s členitými dřevěnými objekty, které kolážuje vlastními grafickými listy.

Specifické místo v Polcarově tvorbě zaujímají velkoplošné tisky na průsvitném rýžovém papíře a práce se světlem. Některé byly vytvořeny pro výstavu Otisk / Impressio ut Paradigma v kostele U Salvátora na Starém Městě v Praze roku 2017, jako třetí část trilogie jeho autorských výstav. Instalace proti oknům prosvítila papír a vyvolala dojem éteričnosti a dematerializace, skutečnost spíše pociťovanou a tušenou.[10] Díla mají monumentální rozměr a formu imateriálních abstrakcí. Vyvolávají dojem tušových kreseb, které se rozpíjejí na ploše transparentního papíru do neurčitých útvarů. Specifickým způsobem navazují na spontánní tendence v abstraktním umění 2. poloviny 20. století, které provázela fascinace tvaroslovím náhodně vytvořených skvrn nebo linií a často také inspirace tradičním čínským nebo japonským uměním, se kterým vede Polcar tvůrčí dialog.[11]

Při práci s papírem Polcar toto médium pojímá velmi otevřeně, hledá jeho vyjadřovací možnosti, estetické a materiálové kvality. Pracuje s různými typy ručního papíru, využívá papíry různorodých gramáží a kvalit – od pevného a silného papíru či kartonu, z něhož vytváří prostorové objekty, například variabilní autorské knihy, přes strukturální papírové reliéfy až po transparentní a jemné čínské rýžové papíry. Své grafiky otevírá do prostoru a vytváří trojrozměrné, mnohdy variabilní knižní objekty. V téměř v monochromatických tiscích autor ukazuje svou citlivost pro vidění a vnímání různých odstínů, sytosti či naopak transparentnosti jedné barvy. Barva v jeho tiscích působí téměř jako živý organismus, natolik jí autor dává svobodu se rozpíjet, vpíjet, rozmazávat či překrývat. Výsledné tisky připomínají buněčné struktury, ať již z rostlinné či živočišné říše.[12]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Národní galerie v Praze
  • Muzeum umění Olomouc
  • Letohrádek Ostrov nad Ohří
  • Památník národního písemnictví, Praha
  • Univerzita Karlova, Praha
  • Varosi Müveszeti Muzeum (Městské muzeum umění), Györ

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 1983 Miloslav Polcar: Kresby, grafika, Malá galerie Československého spisovatele, Praha
  • 1988 Miloslav Polcar: Grafika, Památník národního písemnictví, Praha
  • 1989 Miloslav Polcar: Kresby a obrazy, Galerie Fronta, Praha
  • 1992 Miloslav Polcar, Kunstverein Bayer Dormagen, Kloster Knechsteden
  • 1993/1994 Miloslav Polcar: Hlasy a sloupy, Mánes, Praha
  • 1994 Miloslav Polcar, Středoevropská galerie a nakladatelství, Praha
  • 1995 Miloslav Polcar, Velvyslanectví ČT, Bonn, městská galerie Wendlingen
  • 1996 Miloslav Polcar, Galerie am Alten Garden, Siegen
  • 1998 Miloslav Polcar, sál architektů, Staroměstská radnice Praha
  • 2009 Miloslav Polcar: Jedna z druhé: Obrazy – grafiky – objekty, Galerie Chodovská tvrz, Praha
  • 2009 Miloslav Polcar: Vedle, přes a skrz. Obrazy, grafika, objekty, Galerie F. Jeneweina, Vlašský dvůr, Kutná Hora
  • 2010 Miloslav Polcar: Transfer, Rabasova galerie Rakovník[13][14]
  • 2012 Miloslav Polcar: Prostor grafiky, Galerie Hollar, Praha
  • 2013 Miloslav Polcar: Prostupování světla a tvarů (Pervasio lucis et formarum), Kostel sv. Salvátora, Praha
  • 2015 Miloslav Polcar: Intermundia, Letohrádek Hvězda, Praha
  • 2017 Miloslav Polcar: Otisk / Impressio ut Paradigma, Kostel U Salvátora, Praha[15][16]
  • 2019 Miloslav Polcar: Otevřené médium (Práce na papíře, tisky / objekty, instalace, autorské knihy), Letohrádek Ostrov[17]

Společné (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1981 Oborová výstava užité grafiky, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 1985 České umění papíru / Czech Paper Art, Institut průmyslového designu, Praha
  • 1990 Tolerance, Galerie Chodovská tvrz, Praha
  • 1990 Exposition exceptionnelle d´oeuvres tcheques, Galerie Victor Hugo, Paříž
  • 1990/1991 Paper Art ´90, Galerie Modrý pavilón, Praha
  • 1991 Nachbarn, Messezentrum Nürberg
  • 1993 Inter-Kontak-Grafik – Praha ´93, Mánes, Praha
  • 1995 Inter-Kontakt-Grafik ´95, 1. mezinárodní trienále grafiky Praha, Staroměstská radnice, Praha
  • 1995/1996 Černá a bílá, Oblastní galerie Liberec, Letohrádek Ostrov, Galerie Bratří Čapků Praha
  • 1996 Temple Bar International Prints, Temple Bar, Dublin
  • 1996 Bienále české grafiky Ostrava 1996, Dům umění, Ostrava
  • 1997 Hollar 80 1917–1997. Grafická tvorba členů SČUG Hollar k 80. výročí založení, Staroměstská radnice, Praha
  • 1998 Bienále současného umění, Trevi Flash Art Museum
  • 1998 Umělci katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze, Karolinum, Praha
  • 1998 Iniciace. Učitel a žák, Galerie Hollar, Praha
  • 1999 Mezinárodní trienále grafiky, Rio de Janeiro
  • 2000 Česká grafika, Národní galerie Morélie, Mexico
  • 2001 Česká grafika, Capella Pappacod, Univerzitní institut, Neapol
  • 2001 Česká grafika, Národní galerie Museo de Bellas Artes, Argentina
  • 2001 Česká grafika, galerie Foyer Radnice, Ottawa
  • 2002 Půl století proměn moderní grafické tvorby, galerie Mánes, Praha
  • 2003 Záznamy času: Ze sbírky Památníku národního písemnictví v Praze, Letohrádek Hvězda, Praha
  • 2005 Les arts graphiques tcheques, Galerie Audabiac, Audabiac
  • 2007 Pocta Václavu Hollarovi: 400. výročí narození světoznámého českého grafika, 90. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků, Clam-Gallasův palác, Praha
  • 2008 Horizonty myšlení. Autorská kniha a grafika, Galerie Hollar, Praha
  • 2012 Jubilanti Hollaru 2012, Galerie Hollar, Praha
  • 2012 Grafika roku 2011, Clam-Gallasův palác, Praha
  • 2017 Kniha prostor pro grafiku, grafika inspirace pro knihu, Galerie Hollar, Praha, Galerie Františka Drtikola, Příbram
  • 2017 Hollar dnes – výstava ke 100 výročí SGVU Hollar, Obecní dům, Praha
  • 2017 Praha – Rudolfinské reflexe, Castello di Gesualdo, Itálie
  • 2017 Mezi uměním a řemeslem, NTM Praha
  • 2018 Domov – výstava SČUG Hollar ke 100 výročí České republiky, Nová síň Rabasovy galerie, Rakovník
  • 2018 Grafika, autorské knihy, Česká národní budova, New York
  • 2019 Autoportrét, Galerie Hollar, Praha

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Katalogy[editovat | editovat zdroj]

  • Miloslav Polcar: Kresby, grafika, text M. Klivar, 8 s., Malá galerie Československého spisovatele, Praha 1983
  • Miloslav Polcar: Kresby a obrazy, text Jar. Bláha, Galerie Fronta, Praha 1989
  • Miloslav Polcar: Hlasy a sloupy, text Ivan Neumann, Mánes, Praha 1993
  • Miloslav Polcar: Obrazy, grafika, objekty, Aleš Rezler (ed.), 48 s., Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, Rabasova galerie Rakovník 2009, ISBN 978-80-85868-95-1dostupné z docplayerPDF
  • Miloslav Polcar: Intermundia (práce na papíře, tisky, objekty, instalace, autorské knihy), text Miloslav Polcar, Vilma Hubáčková, Památník národního písemnictví Praha 2015
  • Miloslav Polcar: Otevřené médium, text Miloslav Polcar, Vilma Hubáčková, Galerie umění Karlovy Vary 2019, ISBN 978-80-87420-97-3

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]