Běla Kolářová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Běla Kolářová
Narození 24. března 1923
Terezín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 12. dubna 2010 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání fotografka
Webová stránka www.artlist.cz/bela-kolarova-1467/
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Skupina Křižovatka
(založeno 1963):

Běla Kolářová, rozená Helclová (24. března 1923 v Terezíně12. dubna 2010 v Praze) byla česká fotografka a výtvarná umělkyně. Jako žena Jiřího Koláře zůstala pro veřejnost v jeho stínu a tvořila mu zázemí po dobu jejich společného života[1], Jiří a Běla Kolářovi ale dlouhá léta spolupracovali, vytvářeli i společná díla.[2]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1941 ukončila studium na obchodní škole a nastoupila v knihkupeckém a tiskařském družstvu Mladé proudy (pozdější Dílo). Po jeho zavření nacisty v roce 1943 odešla pracovat do Baťových závodů ve Zlíně, čímž se vyhnula totálnímu nasazení. Tam se v roce 1944 setkala s Jiřím Kolářem, který do Zlína přijel sestavovat poválečný ediční program družstva Dílo. V roce 1949 se vzali. V letech 195253 byl Jiří Kolář vyslýchán Stb a vězněn.

V roce 1956 onemocněla tuberkulózou, pobývala po sanatoriích a odešla ze zaměstnání. Začala se věnovat fotografii, na zdravotních procházkách po vršovické, žižkovské a vinohradské periferii. Začátkem 60. let přešla i na jiné formy umění – přímou práci s fotografickým papírem, lepené koláže a asambláže.

Poprvé vystavovala 1962 v pražském Mánesu, pak 1964 se skupinou Křižovatka, kterou spoluzaložila (1963). První samostatnou výstavu měla v roce 1966 v Galerii na Karlově náměstí.

Po normalizaci nesměli Kolářovi vystavovat, ani publikovat. V roce 1977 podepsal Jiří Kolář Chartu 77. V roce 1979 Kolářovi odjeli na roční studijní pobyt do západního Berlína, ale nebylo jim povoleno se vrátit, usadili se tedy v Paříži. Jiří Kolář byl odsouzen za nedovolené opuštění Československa k ročnímu vězení a ztrátě majetku. Běla Kolářová se v roce 1981 vrátila do Prahy vyřizovat záležitosti spojené s propadnutím jeho majetku, ale úřady jí až do roku 1985 nepovolily odjet za manželem.

Po listopadu 1989 Běla Kolářová navštívila Prahu a v roce 1999 se manželé definitivně vrátili.

Jiří a Běla Kolářovi také sbírali díla svých přátel. Ještě rok předtím než Kolář zemřel, pořádali v roce 2001 ve Veletržním paláci výstavu Kolář-Sběratel. Tuto kolekci[3], spolu s některými vlastními díly v roce 2002 věnovali pražskému Museu Kampa, které založili manželé Jan a Meda Mládkovi.

Běla Kolářová je autodidakt. Pro své experimentální postupy je řazena k průkopníkům českého neokonstruktivního a minimálního umění a po roce 1989 se jí dostalo i mezinárodního uznání.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Autorské výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1966 Galerie na Karlově náměstí, Praha
  • 1975 Fotografie, Minigalerie VUVL, Brno
  • 1990 Galerie J. & J. Donguy, Paříž
  • 1991 Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
  • 1992 Fotografie / Photographs 1961 - 1966, Pražský dům fotografie Praha
  • 1992 Galerie Stará radnice, Brno
  • 1992 Fotografie z počátku šedesátých let ze sbírek Moravské galerie v Brně, Galerie Stará radnice, Brno
  • 1995/96 Malá retrospektiva, Galerie ´60/´70, Praha
  • 1997 Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Dům umění města Brna, Dům U Jonáše, Pardubice
  • 1998 Neznámé písmo, Galerie U prstenu, Praha
  • 2001 Galerie Jiřího a Běly Kolářových, Praha
  • 2003 Amos Andersonin taidemuseo (Amos Anderson Art Museum), Helsinky
  • 2003/4 Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov
  • 2004 Fotografie a asambláže, Galerie Montanelli, Praha
  • 2006 Veletržní palác, Národní galerie v Praze
  • 2006 Intimní experiment: Tvorba Běly Kolářové, Galerie Magna, Ostrava
  • 2006 Experiment, řád, důvěrnost: Ženské rastry Běly Kolářové, Muzeum umění Olomouc
  • 2008 Asambláže a fotografie, Museum Kampa, Praha
  • 2010 Galerie Louvre, Praha
  • 2013 Běla Kolářová, Raven Row, Londýn

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Eva Bobůrková: Život ve stínu slavného muže, Český a slovenský svět, 2006
  2. Jiří Machalický: Portrét Běly Kolářové u příležitosti výstavy Fotografie a asambláže, Galerie Montanelli, říjen 2004
  3. Sbírka Jiřího a Běly Kolářových Archivováno 30. 6. 2007 na Wayback Machine, Museum Kampa, sbírka moderního středoevropského umění

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]