Miloslav Chlupáč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloslav Chlupáč
Narození10. července 1920
Benešov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. listopadu 2008 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánísochař, malíř, kunsthistorik, fotograf, kurátor, učitel a restaurátor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kamenný sloup v Klagenfurtu

Miloslav Chlupáč (10. července 1920 Benešov30. listopadu 2008 Praha) byl český sochař, malíř a výtvarný publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1920 v Benešově, jeho otec byl klasický filolog a slavista a vyučoval na tamním gymnáziu, matka byla členkou místní pobočky Alliance française.[1] V roce 1939 začal studovat medicínu v Praze, po uzavření vysokých škol se vyučil kamenosochařem v kamenickém závodě v Kralupech nad Vltavou a v pražské kamenosochařské dílně Otakara Velínského. Během druhé světové války byl totálně nasazen.[2] V roce 1948 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Josefa Wagnera.[3] V letech 1946–1948 pracoval jako redaktor Kulturní politiky. V 50. letech 20. století pracoval jako restaurátor.[2] Patřil do Skupina Máj 57. V 60. letech 20. století uspořádal společně s Rudolfem Uhrem první československé sochařské sympozium ve Vyšných Ružbaších. V roce 1968 se stal předsedou Bloku tvůrčích skupin.[4] Od 70. do 80. let 20. století nesměl vystavovat.[5] Živil se jako topič, od konce 70. let mohl pracovat jako restaurátor. Od roku 1986 vyučoval na letních sochařských akademiích v Salcburku a Wadgassenu. Po obnově demokracie navázal kontakty s novým Muzeem umění a designu v rodném Benešově, kterému daroval některá svá díla. Byl také členem jeho odborné rady. V roce 2001 mu starosta města udělil v muzeu čestné občanství.[6] Roku 2008 byl přizván na natáčení krátkého dokumentárního filmu Vetřelci a volavky o historii a současném stavu uměleckých děl vytvořených v letech 1968–1989. Ve svém ateliéru v Kobylisích pracoval až do své smrti v roce 2008.[4]

Chlupáčovo dílo společně s Neprašovým ve stálé expozici Muzea umění a designu Benešov

Jeho sochy stojí například v Klagenfurtu, Oggelshausenu, Grenoblu, Ciudad de México, Salcburku, v rodném Benešově, Brně, Karlových Varech, Zlíně či Praze.[4] Inspiroval se kubismem, tvořil monumentální díla se vztahem k figuře.[7] Kromě sochařství se věnoval i malbě a teorii umění.

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

Zastoupení ve sbírkách (výběr)[editovat | editovat zdroj]

- Muzeum Kampa

- Muzeum umění a designu Benešov

- Národní galerie v Praze

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OSUDY - Miloslav Chlupáč. Český rozhlas [online]. 2010-07-26 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. 
  2. a b Miloslav CHLUPÁČ [online]. Revolver Revue, 2005 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. 
  3. FIŠER, Marcel. Miloslav Chlupáč [online]. Artlist, 2010 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. 
  4. a b c KAROUS, Pavel. Miloslav Chlupáč [online]. Vetřelci a volavky, 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. 
  5. a b Výstava - Miloslav Chlupáč [online]. Galerie Art Praha, 2011-03-28 [cit. 2015-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18. 
  6. FASSATIOVÁ, Anna. Čtvrtstoletí Muzea umění a designu Benešov 1990-2015. Benešov: Muzeum umění a designu Benešov ca 600 s. v různém stránkování s. Dostupné online. ISBN 978-80-87400-16-6, ISBN 80-87400-16-X. OCLC 904580605 
  7. JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Chlupáč Miloslav, s. 151. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠETLÍK, Jiří. U sochaře Miloslava Chlupáče. [ČSR]. 1967, čís. 4, s. 220–222. ISSN 0300-5305. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]