Věnceslav Juřina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Věnceslav Juřina
Narození3. října 1931
Slezská Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. října 1992 (ve věku 61 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymPetr Oramus
Adolf Pěkelko
Povoláníučitel, básník, prozaik, redaktor
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Významná dílaZpráva ze státu Halda
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Věnceslav Juřina (3. října 1931, Slezská Ostrava15. října 1992, Ostrava) byl český učitel, básník, prozaik a redaktor, pronásledovaný v době tzv. normalizace komunistickým režimem.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z dělnické rodiny. Po maturitě na gymnáziu roku 1950 působil jako učitel na venkovských školách na severní Moravě. Od roku 1959 pracoval v ostravském časopise Červený květ a roku 1967 se stal jeho šéfredaktorem. Když byl časopis roku 1969 zakázán, byl krátce zaměstnán v tiskové agentuře Puls a po jejím zrušení roku 1970 mu bylo znemožněno dále vykonávat jeho redaktorské povolání a také nesměl publikovat. Pracoval proto postupně jako skladník, stavební dělník, montér žaluzií, nebo nosič nábytku. Po roce 1989 se mohl vrátit k redakční práci a roku 1991 odešel do důchodu.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Publikovat začal roku 1955 časopisecky v ostravské Nové svobodě, knižně debutoval roku 1961 sbírkou básní Déšť hledá zeleň, ve které se představil jako lyrik harmonického vztahu k světu. Rolku 1962 spolupracoval s Oldřichem Rafajem na překladu básně Janise Ritsose: Ostrava. Své povídky plné absurdních situací a tajemných událostí, publikoval pouze časopisecky. Pod pseudonymem Petr Oramus a Adolf Pěkelko přispíval do časopisu Tramp.[1][2][3]

Ze svých prací z doby, kdy nesměl publikovat, sestavil po roce 1989 několik básnických sbírek, které vypovídají o pocitech člověka ponižovaného vládnoucí mocí. Roku 1991 uspořádal a vydal pro střední školy osm tematických jednotek (Vladimír Holan, Oldřich Mikulášek, Jiří Žáček, Jaroslav Seifert, Jan Trefulka, Jan Skácel, František Halas a Bohumil Hrabal). Jeho novela o lidech z okraje společnosti Zpráva ze státu Halda byla vydána až roku 2009. V rukopise doposud zůstává próza Sběrač tepla.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Déšť hledá zeleň (1961).
  • Odkud se vzal oheň (1961), básnická skladba, inspirovaná životními osudy levicového politika a průkopníka socialismu Petra Cingra.
  • Proud (1963).
  • Hon na motýly (1991).
  • Sedm havranů (1991).
  • Potkal jsem Mozarta (1997), vydáno posmrtně.

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Zpráva ze státu Halda (2009), posmrtně vydaná novela zachycující osudy "brenparťáků" (tuláků žijících na okraji společnosti), kteří byli specifickou sociální vrstvou v Ostravě ve 30. letech 20. století, v době vrcholu hospodářské krize.

Divadelní adaptace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 346-347
  2. Obec překladatelů
  3. Věnceslav Juřina - Trapsavec.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]