Věnceslav Juřina
| Věnceslav Juřina | |
|---|---|
| Narození | 3. října 1931 Slezská Ostrava  Československo |
| Úmrtí | 15. října 1992 (ve věku 61 let) Ostrava Československo |
| Pseudonym | Petr Oramus Adolf Pěkelko |
| Povolání | učitel, básník, prozaik, redaktor |
| Národnost | česká |
| Stát | Československo |
| Významná díla | Zpráva ze státu Halda |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Věnceslav Juřina (3. října 1931, Slezská Ostrava – 15. října 1992, Ostrava) byl český učitel, básník, prozaik a redaktor, pronásledovaný v době tzv. normalizace komunistickým režimem.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z dělnické rodiny. Po maturitě na gymnáziu roku 1950 působil jako učitel na venkovských školách na severní Moravě. Od roku 1959 pracoval v ostravském časopise Červený květ a roku 1967 se stal jeho šéfredaktorem. Když byl časopis roku 1969 zakázán, byl krátce zaměstnán v tiskové agentuře Puls a po jejím zrušení roku 1970 mu bylo znemožněno dále vykonávat jeho redaktorské povolání a také nesměl publikovat. Pracoval proto postupně jako skladník, stavební dělník, montér žaluzií, nebo nosič nábytku. Po roce 1989 se mohl vrátit k redakční práci a roku 1991 odešel do důchodu.[1]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Publikovat začal roku 1955 časopisecky v ostravské Nové svobodě, knižně debutoval roku 1961 sbírkou básní Déšť hledá zeleň, ve které se představil jako lyrik harmonického vztahu k světu. Rolku 1962 spolupracoval s Oldřichem Rafajem na překladu básně Janise Ritsose: Ostrava. Své povídky plné absurdních situací a tajemných událostí, publikoval pouze časopisecky. Pod pseudonymem Petr Oramus a Adolf Pěkelko přispíval do časopisu Tramp.[1][2][3]
Ze svých prací z doby, kdy nesměl publikovat, sestavil po roce 1989 několik básnických sbírek, které vypovídají o pocitech člověka ponižovaného vládnoucí mocí. Roku 1991 uspořádal a vydal pro střední školy osm tematických jednotek (Vladimír Holan, Oldřich Mikulášek, Jiří Žáček, Jaroslav Seifert, Jan Trefulka, Jan Skácel, František Halas a Bohumil Hrabal). Jeho novela o lidech z okraje společnosti Zpráva ze státu Halda byla vydána až roku 2009. V rukopise doposud zůstává próza Sběrač tepla.[1]
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]
- Déšť hledá zeleň (1961).
- Odkud se vzal oheň (1961), básnická skladba, inspirovaná životními osudy levicového politika a průkopníka socialismu Petra Cingra.
- Proud (1963).
- Hon na motýly (1991).
- Sedm havranů (1991).
- Potkal jsem Mozarta (1997), vydáno posmrtně.
Próza[editovat | editovat zdroj]
- Zpráva ze státu Halda (2009), posmrtně vydaná novela zachycující osudy "brenparťáků" (tuláků žijících na okraji společnosti), kteří byli specifickou sociální vrstvou v Ostravě ve 30. letech 20. století, v době vrcholu hospodářské krize.
Divadelní adaptace[editovat | editovat zdroj]
- Tomáš Vůjtek: Brenpartija, divadelní hra na motivy novely Zpráva ze státu Halda
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 346-347
- ↑ Obec překladatelů
- ↑ Věnceslav Juřina - Trapsavec.cz
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Věnceslav Juřina
- Věnceslav Juřina – Slovník české literatury po roce 1945
- Věnceslav Juřina v Databázi knih
