Přeskočit na obsah

Alois Wachsman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Wachsman
Alois Wachsman
Alois Wachsman
Narození14. května 1898
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1942 (ve věku 44 let)
Jičín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze (1917–1922)
Akademie výtvarných umění v Praze (1925–1928)
Povoláníarchitekt a malíř
PříbuzníBedřich Wachsmann prastrýc
prof. Bedřich Wachsmann strýc
Julius Wachsmann strýc
Rosa Wachsmann teta
Arnošt Procházka strýc
Jiří Voskovec bratranec
Anna Pitašová neteř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Wachsman (14. května 1898 Praha[1]16. května 1942 Jičín) byl český malíř, scénograf a architekt.

Pocházel z umělecké rodiny, jeho otec byl zubní lékař.[2] Jeho prastrýcem byl malíř Bedřich Wachsmann, strýci malíř prof. Bedřich Wachsmann ml. (1871–1944), rakouský malíř a skladatel prof. Julius Wachsmann (1866–1936)[3], literární kritik a překladatel Arnošt Procházka (bratranec nevlastní matky Julie), tetou rakouská malířka smaltu Rosa Wachsmann (sestra Julia, 1873–?)[4], bratrancem Jiří Voskovec a neteří herečka Anna Pitašová.[5] V letech 19171922 studoval architekturu na pražské technice (ČVUT) u profesorů Fanty a Engla, roku 1920 byl jedním ze zakladatelů skupiny Devětsil a v letech 19251928 studoval architekturu u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění. Od roku 1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a od roku 1937 žil ve Dvoře Králové.[6]

Jako malíř byl Wachsman zpočátku pod silným vlivem francouzského kubismu, později se jeho obrazy blížily surrealismu, ovšem s velmi osobitými poetickými náladami. Ke konci života maloval téměř realistické obrazy s náboženskými tématy, opět s charakteristickou poezií. Působil také jako ilustrátor a divadelní architekt pro Osvobozené i Národní divadlo.[7] V letech 19271930 spolupracoval s Josefem Gočárem na návrhu kostela svatého Václava v Praze Vršovicích.[8]

Před válkou se pravidelně účastnil výstav spolku Mánes, samostatná výstava se – mimo jiné i z ideologických důvodů – konala až dlouho po válce:

Národní galerie v Praze má jeho návrh opony pro Osvobozené divadlo, obrazy „Krajina“ z roku 1931, „Getsemanská zahrada“ z roku 1940, „Zátiší s jablky“ a „Poslední soud“ z roku 1942 a řadu dalších.[9]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  2. http://www.jicinsko.cz/mistopis/excerpta/mgcm.htm#129 Místopis Jičínska, Malá galerie českých malířů
  3. http://sbirky.moravska-galerie.cz/katalog?author=Wachsmann%2C+Julius Julius Wachsmann, Moravská galerie v Brně
  4. http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.U_10605 Rosa Wachsmann, Moravská galerie v Brně
  5. https://www.fdb.cz/lidi/32600-anna-pitasova.html Anna Pitašová na FDb.cz
  6. http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=2 Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine. Kdo je Kdo
  7. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. V druhém oddílu knihy "Obrazový průvodce historií Osvobozeného divadla" jsou otištěny nejvýznamnější Wachsmanovy scénické návrhy k hrám Vždy s úsměvem a Těžká Barbora.
  8. ASB portál. www.asb-portal.cz [online]. [cit. 15-09-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-06-2009. 
  9. Bach.cz[nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]