Paleta vlasti

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Paleta vlasti je recesistický klub založený roku 1962 někdejšími absolventy Akademie výtvarných umění v Praze a filmaři. Původně byl amatérským hokejovým týmem, později organizoval divadelní představení, happeningy a plesy. Pod názvem Paleta vlasti působí také hudební těleso.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení klubu[editovat | editovat zdroj]

Theodor Pištěk, hokejový dres klubu Paleta vlasti, 1962

Paletě vlasti předcházelo založení pánského Clubu studentů AVU a AMU roku 1954 (Jan Koblasa, Bedřich Dlouhý, Karel Nepraš, Rudolf Komorous, Libor Pešek, Jan Klusák) a skupiny Šmidrové (1957, Jan Koblasa, Bedřich Dlouhý, Karel Nepraš, Rudolf Komorous, Jaroslav Vožniak).[1] Vznik podobných sdružení reagoval na tíživou atmosféru nejtvrdšího stalinismu 50. let v Československu. Tehdejší studenti se bránili tlaku režimu formou dadaistické výstavy Malmuzherciáda (1954), později založením amatérské dechovky a nejrůznějšími recesistickými aktivitami.[2] Podle Karla Nepraše "..jinak než v recesi by to vůbec nešlo, to by se člověk mohl jít oběsit rovnou".[3] Na Šmidry kromě Palety vlasti navázala Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu (zal. 1963),[4] která přetrvala dobu normalizace v 70. a 80. letech a pořádala podobné akce.

Hokejový klub Paleta vlasti založili roku 1962 někteří členové Šmidrů a další sportovní amatéři, kteří pro hokej neměli profesionální předpoklady.[5] Přesto se jim podařilo utkat se s profesionálními hokejisty[6] a dokonce zorganizovat mezinárodní zápasy ve Švýcarsku (olympijská hala v Ženevě), Francii a Švédsku. V roce 1969 měl klub 22 členů. Dres a logo klubu navrhl Theodor Pištěk.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Zakládajícími členy byli Jan Koblasa, Bedřich Dlouhý, Hugo Demartini, Karel Nepraš, Theodor Pištěk, Josef Klimeš, Karel Kouba, Milan Stibůrek, Bohumil Němeček, Radek Venclík, Jan Vachuda.[7] Jediným aktivním hokejistou byl grafik Milan Stibůrek.

V následujících letech v klubu působil také fotograf Jaroslav Franta, kameraman Ivan Šlapeta, dokumentarista Jan Schmidt, architekti Antonín Kryl a Jan Matyáš, malíři Milan Ressel a Jaroslav Uiberlay, sochaři Petr Siegl a Petr Kavan, grafik Vladimír Suchánek, dramaturg Jan Kratochvíl, jako host hrál hokej s Paletou vlasti také např. František Šťastný nebo Emil Viklický.

Aktivity klubu[editovat | editovat zdroj]

Hudebníci Palety vlasti na výstavě Theodora Pištěka v Národní galerii, 2013
Josef Klimeš s odznakem klubu Paleta vlasti

Členové klubu byli aktivními umělci, ale jejich soukromé akce neměly být alternativní formou umění. V 60. letech působil spolek mimo jiné v Baráčnické rychtě. Ochotnické aktivity Palety vlasti, merendy, besídky, plesy a kabarety byly po celá 60. léta přinejmenším stejně populární jako o desetiletí později besídky Divadla Sklep.[8] Po srpnové okupaci a s počátkem tzv. normalizace výtvarníci většinou ztratili možnost vystavovat a aktivity klubu sloužily jako rozptýlení v tehdejší tíživé politické atmosféře.[9] Podle J. V. Kratochvíla: "S podniky Palety Vlasti vstupovala do zachmuřených prostor normalizované Prahy svobodná veselost a donkichotská odvaha".[10]

V roce 1971 uspořádali automobilovou rallye "Grand Prix Vlasti" z Prahy do Sopot. Trasa i dopravní prostředek byla věcí individuální volby, primární starostí závodníků bylo vyhnout se případnému mezinárodnímu konfliktu. Rallye se zúčastnil také Václav Havel.[11]

Roku 1971 provedli vlastní divadelní adaptaci Dumasova románu Hrabě Monte Cristo v Baráčnické rychtě. Hlavní role obsadili Bedřich Dlouhý a Hugo Demartini, jediným profesionálním hercem byl Pavel Landovský v roli mouřenína. Jindřich Chalupecký, který představení sehrané před zcela vyprodaným hledištěm také viděl, ho označil za událost roku. Němečtí hosté o něm zveřejnili obsáhlý článek s fotografiemi v časopisu Theater Heute a Landovský později uváděl, že mu po emigraci toto představení pomohlo ke získání angažmá v Burgtheateru.

Roku 1973 Paleta vlasti uspořádala varietní představení U Nováků a vystoupila v Nocturné divadla Semafor. Theodor Pištěk komentoval představení s Jiřím Suchým jako konferenciér, ale po dvou reprízách cenzura další účinkování zakázala.

Členové Palety vlasti roku 1974 zjistili, že v historii není zaznamenán oficiální prvovýstup na horu Sněžku a rozhodli se toto opomenutí napravit. Jejich skupina zdolala vrchol cestou jižním svahem dne 5.4. 1974. Roku 1977, v době kdy kontrola vzdušného prostoru byla velmi přísná, uspořádali happening "Snídaně v trávě", při kterém najaté práškovací letadlo shodilo účastníkům obložené housky.

V osmdesátých letech státní moc a StB bedlivě sledovala veškeré aktivity, které nebyly oficiálně povoleny. Paleta vlasti pořádala soukromě tzv. "milionářské večírky" a kostýmní plesy na ledě (1982). Konec komunistického režimu oslavil klub provedením živého obrazu v dobových prvorepublikových kostýmech s T.G. Masarykem na koni. Roku 1992 předala delegace klubu cenu Palety vlasti Václavu Havlovi.[12]

Od rozpadu dechovky skupiny Šmidrové existuje jako součást klubu také uskupení hudebníků Paleta vlasti, jehož členy jsou mj. Josef Klimeš, Jan Vachuda nebo Vladimír Suchánek.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 2011 Paleta vlasti – 50 let, Středočeské muzeum Roztoky[13][14]
  • 2013 Paleta vlasti, Galerie Kinský, Nový zámek Kostelec nad Orlicí[15]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Jan Koblasa, 2002, s. 75
  2. ↑ Jan Koblasa, 2002, s. 58
  3. ↑ Karel Nepraš, 1999, s. 12
  4. ↑ Veronika TUCKEROVÁ: Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu a její dějiny, Revolver revue 2016
  5. ↑ Doubravová P, 2012, s. 12
  6. ↑ Karel Nepraš, 1999, s. 13-18
  7. ↑ Reflex, fotografie zakládajících členů hokejového klubu Paleta vlasti
  8. ↑ Vladimír Just: Ať žije Místopis aneb Do třetice všeho dobrého. Divadelní revue 2004, č. 1, s. 74-75
  9. ↑ Petra Forstová, 2008, s. 40-41
  10. ↑ J. V. Kratochvíl, in: ProCulture, Mrazivě vřelý klub Paleta Vlasti slaví 50 let, 2011. www.proculture.cz [online]. [cit. 2017-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  11. ↑ Knihovna V. Havla: Václav Havel a Paleta Vlasti
  12. ↑ Jiří Šetlík, Jana Brabcová (ed.), 2007, s. 340-348
  13. ↑ Paleta Vlasti, Ateliér, 2011/09/22, roč. 24, č 19, s. 3
  14. ↑ Iveta Coufalová, Hokej a dada: Dát životu zahulit! Pánský hokejový klub Paleta vlasti slaví, Dějiny a současnost č. 7, 2011
  15. ↑ Paleta vlasti, Galerie Kinský

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavlína Doubravová, Hyperrealistické tendence v tvorbě Theodora Pištěka, bakalářská práce, FF a UDU JČU v Českých Budějovicích, 2012 On line
  • Petra Forstová, Činnost skupiny Šmidrové v padesátých letech, Bakalářská diplomová práce, FF a SDU, MUNI v Brně 2008 On line
  • Jiří Šetlík, Jana Brabcová (ed.), Theodor Pištěk, 388 s., Galerie Pecka Praha 2007, ISBN 978-80-904008-0-1
  • Jan Koblasa, Záznamy z let padesátých a šedesátých, Vetus Via, Brno 2002, ISBN 80-86118-70-3
  • Karel Nepraš, Ironstory, Galerie Peron Praha 1999

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paleta_vlasti&oldid=21301248“