Ivo Purš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mgr. Ivo Purš, Ph.D.
Narození 1. ledna 1964 (55 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivo Purš (* 1. ledna 1964, Mělník) je český historik umění specializovaný na výtvarné umění pozdní renesance a manýrismu a jeho vztah k hermetickým vědám, především na dvoře císaře Rudolfa II. Překladatel, odborný pracovník UDU AV ČR, od roku 2012 předseda Nadace Český literární fond.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1989-1998 vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity KarlovyPraze (prof. J. Royt, L. Konečný, M. Horyna, J. Kropáček, R. Prahl).[1] V letech 1993-2001 pracoval jako grafik a redaktor přílohy Hospodářských novin. Od roku 2001 odborný pracovník v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR v oddělení umění raného novověku a ve výzkumném centru Studia Rudolphina. Od roku 2005 předseda redakční rady nakladatelství Artefactum. Patří do okruhu autorů surrealistické revue Analogon a je členem redakční rady revue Logos.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zaobírá se především obdobím pozdní renesance a manýrismu, zvláště alchymickou ikonografií a kulturou 16. století a ilustracemi v předvědecké literatuře 16. a 17. století. Roku 1998 získal 1. místo v soutěži "Památky potřebují publicitu" (Nadace Pro Bohemia, Syndikát novinářů), roku 2009 získal cenu Akademie věd České republiky za projekt Výzkum knihovny Ferdinanda Tyrolského – kulturně historické a uměleckohistorické aspekty.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Vlastní práce[editovat | editovat zdroj]

  • Anděl blažené a žalostné smrti (1996)
  • Alchymická mše (2008, s Jakubem Hlaváčkem)
  • Kutnohorská iluminace (2010, s Miladou Studničkovou)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Michael Maier: Atalanta fugiens. Prchající Atalanta neboli Nové chymické emblémy vyjadřující tajemství přírody (s Jakubem Hlaváčkem)
  • René Alleau: Hermés a dějiny věd. Studie k archeologii a etnologii vědění se zřetelem k historii alchymie a hermetické tradici (s Martinem Stejskalem)
  • Bernard Roger: Objevování alchymie. Hermovo umění v pohádkách, dějinách a zednářských rituálech (s Jakubem Hlaváčkem)

Text v katalogu[editovat | editovat zdroj]

  • 1988 Karol Baron: Speculum mundi / Zrkadlo sveta
  • 1991 Eva Švankmajerová: Císařský řez
  • 1991 Jan Švankmajer (Het ludicatief principe)
  • 1994 Jan Gabriel: Opony a maso
  • 2011 Surrealistická východiska (1948-1989) (odklony - návraty - přesahy),
  • 2012 Jan Švankmajer: Dimensions of Dialogue / Between Film and Free Creation

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. diplomová práce: Vliv křesťanské symboliky na zrození alchymistické ikonografie
  2. Nakladatelství Trigon: Logos

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1190-1191, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]