Vlastimil Beneš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vlastimil Beneš
Narození 3. října 1919
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 17. září 1981 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař a malíř
Podpis Vlastimil Beneš signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vlastimil Beneš (3. října 1919 Praha17. září 1981 Praha) byl český malíř, grafik, sochař a scénograf, tvůrce loutek.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na klasickém gymnáziu v Praze-Žižkově (1935–39), roku 1939 se zapsal na obor obecné historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval jako dělník v loděnicích Praha. V tomto období se plně soustřeďoval na uměleckou tvorbu (malba, zvl. akvarely, sochy). V letech 1940–43 navštěvoval soukromou školu kreslení Emanuela Frinty. Roku 1943 byl povolán na nucené práce v Německu. Po návratu dále maloval, vstoupil do spolku Štursa (1946). První samostatnou výstavu měl v roce 1956 v Divadle D 34, o rok později se stává členem Skupiny Máj 57.[1] Dostavují se první úspěchy, 1959 získal Velkou cenu benátského filmového Bienále za výtvarnou spolupráci na loutkovém filmu "Johannes doctor Faustus" (režie Alfréd Radok), 1965 hlavní cenu v soutěži k 20. výročí osvobození Československa. V prvním tvůrčím období převažoval akvarel, později dává umělec přednost olejomalbě.

Tématem jeho obrazů jsou především krajiny, hlavně české, po cestách do Itálie, Rakouska, Německa a Španělska také evropské. Jeho tvorba, především v prvním období, odráží kromě vesnické krajiny také okouzlení průmyslovou krajinou a pražskou periférií (Žižkov, pískovny, navigace), zahrnuje však i obrazy figurální a portréty. Vedle malby se věnoval i sochařství (figury, ženské hlavy, loutky), jeho sochy jsou většinou ze dřeva a polychromované. Jeho díla jsou zastoupena např. v Národní galerii v Praze, Muzeu hlavního města Prahy, v galeriích v Roudnici a Liberci a v Gekkoso Galery v Tokiu. Měl 23 samostatných výstav doma a 18 v zahraničí (Berlín, Vídeň, Londýn) a svá díla vystavoval i na řadě společných výstav (Modern Czechoslovak Art, Londýn, 1962, Poezie města, Praha 1967, Současná česká krajinomalba a zátiší, Praha, 1978). Tvorba V. Beneše je velmi osobitá, těžko zařaditelná do hlavních proudů výtvarného umění 20. století, jeho obrazy jsou naplněny osobitou poezií, klidem, tichem a melancholií.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Malířské dílo[2]

  • Vlastní podobizna před štaflemi (1942)
  • Slovanský ostrov (1948)
  • Jeřáb (1952)
  • Eva (1953)
  • Velký Žižkov (1955)
  • Důl (1960) – Oblastní galerie Liberec
  • Vltavské údolí (1967)
  • Město na ostrově (1970)
  • Milenci v Riegerových sadech (1975)
  • Krajina u Sieny (1975)
  • Most u Národního divadla (1978)
  • Ateliér (1979)
  • Žižkovské střechy (1980)
  • Podzimní hřbitov (1981)

Sochařské dílo[2]

  • Judita (1955)
  • Katarína (1964)
  • Ženské torzo (1968)
  • Milenci (1968)
  • Lebka (1978)
  • Hlava (1980)

Ceny[editovat | editovat zdroj]

  • 1965 hlavní cena soutěže k 20. výročí osvobození[3]
  • 1979 výroční cena SČVU a ČFVU
  • 1979 hlavní cena na III. světovém trienale realistické malby

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PRIMUSOVÁ, Adriana. Katalog výstavy Skupina Máj 57. 1.. vyd. Praha: Art - D, Správa Pražského hradu, 2007. 141 s. ISBN 978-80-903876-1-4. S. 37. 
  2. a b BALEKA, Jan. Vlastimil Beneš. 1.. vyd. Praha: Artes, 1999. 153 s. ISBN 80-238-4919-0. S. 144-146. 
  3. Slovník českých a slovenských výtvarných uměklců 1950-97. 1., díl 1. vyd. Ostrava: Chagall, 1997. S. 195. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Baleka: Výtvarné umění – výkladový slovník (Academia, 1997)
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-97 (Chagall Ostrava, 1997)
  • Jan Baleka: Vlastimil Beneš (Artes, 1999)
  • L .Novák: 300 malířů, sochařů a grafiků 5 generací k 50 letům republiky (SČVU a GHMP Praha, 1969)
  • Katalog výstavy Skupiny Máj 57, Pražský hrad 2007
  • František Dvořák: Můj život s uměním, Nakl. Lidových novin, 2006 Praha
  • Informační systém abART
  • Ludvík Vaculík: Nepaměti (1969-72), Mladá fronta, 1998

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]