Jan Baleka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Baleka
Narození13. července 1929 (94 let)
Olomouc
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Palackého
Povoláníhistorik umění, estetik, teoretik umění a kurátor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Baleka (13. července 1929 Olomouc3. dubna 2023) byl český teoretik a historik výtvarného umění, zabývající se moderním českým a západoevropským malířstvím, sochařstvím a grafikou 20. a 21. století a česko-německými vztahy v umění.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1949–1953 studoval na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obory dějiny umění (V. Richter), estetika (prof. Bohumil Markalous) a filozofie (J. L. Fischer, J. Popelová).[1] Obhájil rigorózní práci Zdeněk Kratochvíl a jeho vztahy k evropské grafice (1953).

Po absolutoriu spolupracoval s Památkovou správou Brno na soupisu památek severní Moravy. Od roku 1956 je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar.[2]V letech 1956–1963 byl ředitelem Krajské galerie v Hradci Králové (za jeho působení nesla název Oblastní galerie) a od roku 1963 odborným pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V letech 1964–1969 byl redaktorem výtvarné rubriky deníku Pochodeň a 1969–1971 šéfredaktorem měsíčníku Texty. V období 1967–1969 byl členem organizačního výboru Mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích a kurátorem výstav v Alšově síni UB, od roku 1967 do roku 1973 spolupracovníkem České televize Praha. V letech 1976–1978 přednášel dějiny umění a estetiku na Pedagogické fakultě v Hradci Králové.

V roce 1983 emigroval do tehdejší Německé spolkové republiky. V letech 1984–1994 pracoval jako historik umění sbírek 20. století v Städlisches Museum Mülheim an der Ruhr.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Je autorem encyklopedií, monografií výtvarných umělců, katalogů a scénářů televizních filmů, kurátorem výstav a publicistou (články v časopisech Estetika, Umění ad.).

Teoretické knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Výtvarné umění. Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika), Academia Praha 1997, ISBN 80-200-0609-5
  • 1999 Modř, barva mezi barvami, Academia Praha
  • 2003 Anglicko-český slovník výtvarného umění, Academia Praha
  • 2005 Vlevo a vpravo ve výtvarném umění, Academia Praha

Monografie[editovat | editovat zdroj]

Seznam publikací:[3]

Televizní filmy (scénář, text)[editovat | editovat zdroj]

Miloslav Holý, Vojtěch Sedláček, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Jaroslav Šváb, Stanislav Kolíbal, Vladimír Tesař, Vladimír Preclík, Vladimír Komárek ad.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BALEKA, Jan. Vlastimil Beneš. l.. vyd. Praha: Artes, 1999. 
  2. BALEKA, Jan. Výtvarné umění – výkladový slovník. 1.. vyd. Praha: Academia, 1997. S. 430. 
  3. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-97. 1., dál 1. vyd. Ostrava: Chagall, 1997. S. 76–77. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 65-66, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Bibliografie Jana Baleky, knihovna UPM Praha 2006
  • 1950–1997 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Chagall Ostrava

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]