Petr Holý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petr Holý
Narození4. června 1972 (51 let)
Dobříš nebo Příbram
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníjapanolog
ChoťKumie Holý
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petr Holý (4. 6. 1972, Příbram) je český japanolog, publicista[1][2] a znalec japonského divadla působící dlouhodobě (od roku1998[3]) v Japonsku při univerzitě Waseda. V letech 2006-13 byl ředitelem Českého centra v Tokiu[4][5], kde pořádal širokou škálu kulturních událostí (filmové projekce a natáčení, divadelní a hudební představení, výstavy atp). V této činnosti pokračuje v rámci Českého kulturního salónu Čekogura, kromě toho v Tokiu přednáší, publikuje a učí česky.

Profesní život[editovat | editovat zdroj]

Narozen v Příbrami, dětství a studia strávil v Dobříši, poté studoval na FFUK v Praze, kde v roce 1997 absolvoval obor japanologie diplomovou prací Vývoj a základní paradigmata divadla kabuki do 1. poloviny 19. století pod vedením PhDr. Dany Kalvodové CSc. Od roku 1998 působí v Tokiu. V letech 1998-2000 se věnoval studiu kabuki na Univerzitě Tokyo Gakugei v Tokiu, 2000-2006 pak jako řádný posluchač doktorandského studia pod vedením prof. Hideo Furuido na Katedře divadla a filmu Univerzity Waseda v Tokiu výzkumu kabuki 1. pol 19. století se zaměřením na hru Strašidelný příběh z Jocuji na Tókaidó od dramatika Curuji Nanbokua IV. Doktorskou práci však nedokončil.

V letech 2004-2006 působil jako odborný asistent na 1. Fakultě literatury Univerzity Waseda, Oboru divadla a filmu. Současně se podílel na vzniku myšlenky, pořádání a jako přednášející se rovněž aktivně účastnil řady mezinárodních sympozií o japonském a čínském divadle (ve spolupráci s Divadelním muzeem Univ. Waseda, FFUK Praha a DAMU). Od roku 2006 je mimořádným lektorem a badatelem při Divadelním muzeu Tsubouči Šójóa při Univerzitě Waseda v Tokiu. V roce 2006 vstoupil do diplomatických služeb a založil České centrum Tokio, jehož prvním ředitelem byl do roku 2013.

Semestrálně přednášel na Univerzitě Palackého, Univerzitě Tokyo Gakugei, Tokijské univerzitě, Univerzitě Saitama. Dále působil na Univerzitě Tokyo Jogakkan a Joshibi University of Art and Design (Úvod do japonského divadla, Úvod do české animace, Transkulturní komparace aj.).

Dále vedle své univerzitní a překladatelské činnosti se svou ženou vede český kulturní salon CHEKOGURA[6], či propaguje japonská kimona v Česku.[7]

Pořádal v Tokiu kurzy českého jazyka, přednášel v Asahi Culture Centre. Stál u vzniku seriálu Šumné stopy (odborným poradcem dílů věnovaných českým architektům v Japonsku[8][9]), jako scenárista a režisér se podílel na dokumentech Na cestě po Tokiu,[10] Na cestě po Kjúšú,[11] a dalších. Spolupracuje s televizí NHK, Českou televizí,[12] Českým rozhlasem,[13][14] v Japonsku šíří českou kulturu, literaturu, umění, design a film.

Jako perličku lze uvést, že se podílel na úpravě hrobky arch. Jana Letzela.[15]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Kromě překladů z japonštiny

  • divadelní hru Hiroto Išidy pro dětské kabuki O paní Hotoke a meči Kamenosečném, DISK, 2002;
  • novelu Edogawa Ranpo: Lidské křeslo, Analogon, 2007;
  • od autora Džun’ičiró Tanizaki Fumičina nožka, Analogon, 2008
  • Kjóka Izumi: Zvěsti z temné věže (Tenšu monogatari) (Obsahuje originální sítotisk od Josefa Bolfa) Nakl. Balbineum

dále přeložil do japonštiny

  • Švankmajerovu kunstkamera, 2001, japonské titulky k filmům Jana Švankmajera, Věry Chytilové - Sedmikrásky a další).[16]

a publikoval ve vědeckých časopisech

  • Strašidelný příběh z Jocuji na Tókaidó v ČR – O-Juva-Inari-Daimjodžin v Pavilonu hrůzy Joe Hlouchy, v: The Institute for Theatre Research: Bulletin III, The 21st Century COE Program, Waseda University, 2004;
  • Česká avantgarda a kabuki - Asagao, v: Kokubungaku, leden 2007 a další
  • resp. v časopisu DISK.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Petr Holý | Česká pozice. Lidovky.cz [online]. [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. 
  2. STRAKOVÁ, Naďa. Japonsko jako nemoc z povolání. Týdeník Respekt. Dostupné online [cit. 2017-07-16]. 
  3. ŠEVČÍKOVÁ, Šárka. V Japonsku jsem pořád naplaveninou. A každý den mě něco příjemně překvapí, popisuje Petr Holý. www.rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-16]. 
  4. České centrum v Japonsku. Vltava. 2006-11-06. Dostupné online [cit. 2017-07-16]. 
  5. V Japonsku není panika, míní šéf českého centra v Tokiu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-03-20 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  6. チェコ蔵 chekogura > ABOUT. チェコ蔵 chekogura [online]. [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. (japonsky) 
  7. Park před pražskou Portheimkou ožije přehlídkou kimon. TÝDEN.cz. 2017-09-06. Dostupné online [cit. 2018-02-14]. 
  8. Šumné stopy: Japonsko - Jan Letzel — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. 
  9. Naše rodina. www.nase-rodina.cz [online]. [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. Na cestě — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. 
  11. Na cestě po Kjúšú. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize [cit. 2018-05-08]. Dostupné online. 
  12. Komplex epopeje. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-05-08]. Dostupné online. 
  13. ŠEVČÍKOVÁ, Šárka. Petr Holý. rozhlas.cz. Český rozhlas. Dostupné online [cit. 2017-07-16]. 
  14. Velký šok, popisuje náladu po vraždě 19 lidí český japanolog žijící v Tokiu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. 
  15. V roce 2017 byl upraven náhrobní kámen, který byl doplněn o popisy v japonštině (překlad - Petr Holý), pod který byla umístěna prosklená schránka s fragmentem z Průmyslového paláce v Hirošimě.. www.vlahova.com [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-02. 
  16. Scena.cz - 1. kulturní portál. www.scena.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.