Přeskočit na obsah

František Štorek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Štorek
Narození3. července 1933
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí26. června 1999 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánísochař
Manžel(ka)Jaroslava Pešicová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Štorek (3. července 1933, Hradec Králové26. června 1999, Praha) byl český akademický sochař.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studijní léta[editovat | editovat zdroj]

František Štorek měl od dětství vztah k práci s kovem, protože jeho otec a strýc vlastnili kovářskou dílnu, která dodávala ozdobné secesní dekorativní prvky. Po smrti otce tuto dílnu zdědil. Vyučil se na Vyšší průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích a v roce 1952 odešel František Štorek studovat Akademii výtvarných umění do Prahy. Tam v letech 1953–1959 studoval u profesorů Jana Laudy a Vincence Makovského. Poté v letech 1964–1967 zakončil studia uměleckou aspiranturou u profesorů Karla Hladíka a Karla Lidického. Po studiích se na trvalo usídlil v Praze. Na AVU se též seznámil s malířkou Jaroslavou Pešicovou, se kterou se později oženil. Jejich umělecká tvorba se vzájemně symbioticky doplňuje a prolíná.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1966 Country prix, Madurodam, Haag
  • 1967 Cena ČFVU, I. pražský salon
  • 1973 Cena mezinárodního bienále drobné plastiky, Budapešť
  • 2003 CENA MASARYKOVY AKADEMIE UMĚNÍ (in memoriam)

Umělecká tvorba[editovat | editovat zdroj]

Ikarus, Prokešovo náměstí Ostrava

Umělecký život Františka Štorka prošel několika etapami. Jeho prvotní tvorbou po dokončení AVU byly sochařské portréty (1960–1962) v následujícím období do roku 1967 dominují kamenné nebo železné sochy svařované ze silných plátů, které jsou svým pojetím spíše nefigurální povahy.[1] Roku 1967 se zúčastnil prvního ročníku Mezinárodního sympozia prostorových forem Ostrava. Po okupaci a nástupu normalizace řada soch skončila ve šrotu, ale invencí hlučínského rodáka Ing. arch. Mojmíra Sonnka, který v době likvidace sochařského parku pracoval na útvaru hlavního architekta města Ostravy, se podařilo Štorkovu sochu umístit u hlučínské základní školy, kde přečkala do roku 2013.[2] V roce 1968 nastává v jeho tvorbě přechod směrem k figurální tvorbě, které se věnoval plně od roku 1969 až do své smrti.

Jména jeho soch ukazují, že byl značně inspirován antikou a řeckou mytologií. Těsně před svým úmrtím dokončil práce na svém životním díle - tři a půl metrové bronzové soše Ikara, jež se tyčí nad kašnou Prokešova náměstí před Novou radnicí v Ostravě.

Jeho díla byla s úspěchem vystavována ve známých českých galeriích a ke konci 80. let měl František Štorek i několik samostatných výstav v Belgii a Francii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Michálková Zdena a kol., František Štorek: zapomenutý deník. Praha: Art D – Grafický ateliér Černá s. r. o. 2004
  2. Přemístění ostravské sochy Františka Štorka v Hlučíně. ostravablog.cz [online]. [cit. 2016-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-21. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Štorek, 1966, Vachtová Ludmila, kat. 4 s., Galerie mladých, Mánes, Praha
  • Mezinárodní sympozium prostorových forem. Katalog výstavy. Ostrava 1967 (text Evžen Tošenovský)
  • František Štorek: Sochy 1967 – 1971, 1971, Boučková Jitka, kat. 4 s., Východočeská galerie v Pardubicích
  • Štorek, 1971, Baleka Jan, kat. 24 s., Mladá fronta Praha
  • František Štorek: Plastiky, 1987, kat. 4 s., Dílo – podnik Českého fondu výtvarných umění, Praha
  • František Štorek, 1991, B.P.–L., Buchsbaum Maria, Procházka Václav, kat. 16 s., Galerie Peithner-Lichtenfels Praha, Vídeň
  • František Štorek: Plastiky, 1992, Procházka Václav, kat. 6 s., Galerie d, Praha
  • František Štorek: Sochy, 1994, Procházka Václav, kat. 4 s., Galerie Fronta Praha
  • František Štorek: 1999, 1999, Procházka Václav, kat. 4 s.
  • František Štorek: Ikaros, 1999, Petrová Eva, kat. 4+2 s.
  • František Štorek na Ostravsku, 1999, kat. 4+4 s., Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • TETIVA, Vlastimil. František Štorek. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2002. 4 s. ISBN 80-85025-34-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]