Přeskočit na obsah

František Štorek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Štorek
Narození3. července 1933
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí26. června 1999 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánísochař
Manžel(ka)Jaroslava Pešicová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Štorek (3. července 1933, Hradec Králové26. června 1999, Praha) byl český akademický sochař.

Studijní léta

[editovat | editovat zdroj]

František Štorek měl od dětství vztah k práci s kovem, protože jeho otec a strýc vlastnili kovářskou dílnu, která dodávala ozdobné secesní dekorativní prvky. Po smrti otce tuto dílnu zdědil. Vyučil se na Vyšší průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích a v roce 1952 odešel František Štorek studovat Akademii výtvarných umění do Prahy. Tam v letech 1953–1959 studoval u profesorů Jana Laudy a Vincence Makovského. Poté v letech 1964–1967 zakončil studia uměleckou aspiranturou u profesorů Karla Hladíka a Karla Lidického. Po studiích se na trvalo usídlil v Praze. Na AVU se též seznámil s malířkou Jaroslavou Pešicovou, se kterou se později oženil. Jejich umělecká tvorba se vzájemně symbioticky doplňuje a prolíná.

  • 1966 Country prix, Madurodam, Haag
  • 1967 Cena ČFVU, I. pražský salon
  • 1973 Cena mezinárodního bienále drobné plastiky, Budapešť
  • 2003 CENA MASARYKOVY AKADEMIE UMĚNÍ (in memoriam)

Umělecká tvorba

[editovat | editovat zdroj]
Ikarus, Prokešovo náměstí Ostrava

Umělecký život Františka Štorka prošel několika etapami. Jeho prvotní tvorbou po dokončení AVU byly sochařské portréty (1960–1962) v následujícím období do roku 1967 dominují kamenné nebo železné sochy svařované ze silných plátů, které jsou svým pojetím spíše nefigurální povahy.[1] Roku 1967 se zúčastnil prvního ročníku Mezinárodního sympozia prostorových forem Ostrava. Po okupaci a nástupu normalizace řada soch skončila ve šrotu, ale invencí hlučínského rodáka Ing. arch. Mojmíra Sonnka, který v době likvidace sochařského parku pracoval na útvaru hlavního architekta města Ostravy, se podařilo Štorkovu sochu umístit u hlučínské základní školy, kde přečkala do roku 2013.[2] V roce 1968 nastává v jeho tvorbě přechod směrem k figurální tvorbě, které se věnoval plně od roku 1969 až do své smrti.

Jména jeho soch ukazují, že byl značně inspirován antikou a řeckou mytologií. Těsně před svým úmrtím dokončil práce na svém životním díle - tři a půl metrové bronzové soše Ikara, jež se tyčí nad kašnou Prokešova náměstí před Novou radnicí v Ostravě.

Jeho díla byla s úspěchem vystavována ve známých českých galeriích a ke konci 80. let měl František Štorek i několik samostatných výstav v Belgii a Francii.

Autorské výstavy v Československu a v ČR

[editovat | editovat zdroj]

Autorské zahraniční výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Kolektivní zahraniční výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1966 - Ontmoeting 6 europese academies in Madurodam, Den Haag, Haag
  • 1966 - Tschechoslowakische Plastik von 1900 bis zur Gegenwart, Museum Folkwang, Essen
  • 1968 - Bienále kovové plastiky 1968, Varšava (Warszawa)
  • 1969 - Junge Künstler aus der ČSSR, Haus am Kleistpark, Berlín (Berlin)
  • 1970 - Museo Civico, Bologna
  • 1970 - III. Mezinárodní výstava malých bronzů, Museum současného umění v Madridu, Madrid
  • 1970 - Tschechische Skulptur des 20. Jahrhunderts: Von Myslbek bis zur Gegenwart, Schloß Charlottenburg - Orangerie, Berlín (Berlin)
  • 1970 - Sodobna češkoslovaška umetnost, Mestna galerija Ljubljana, Lublaň (Ljubljana)
  • 1970 - Sodobna češkoslovaška umetnost, Mestna galerija Piran, Piran
  • 1970 - Sodobna češkoslovaška umetnost, Salon ULUH, Záhřeb (Zagreb)
  • 1973 - II. bienále drobné plastiky, Muscarnok, Budapešť
  • 1974 - Zvíře na mincích, medailích a pečetích, Hotel de la Monnaie, Paříž
  • 1977 - 14. bienále, Openluchtmuseum voor Beeldhouwkunst Middelheim, Antwerpen
  • 1977 - XVII. FIDEM, Magyar Nemzeti Galéria, Budapešť
  • 1978 - IX. Triennale India, Lalit Kala Akademi Rabindra Bhavan, New Delhi
  • 1979 - XVIII. Congresso FIDEM, Fundacao Calouste Gulbenkian, Lisabon
  • 1985 - A mai csehszlovák szobrászat, Műcsarnok (Kunsthalle Budapest), Budapešť (Budapest)
  • 1988 - Rzeźba czeska i słowacka 1948-1988, Galeria Związku Artystów Rzeźbiarzy, Varšava (Warszawa)
  • 1991 - Czeska sztuka 2. połowy XX wieku ze zbiorów Galerii Sztuk Plastycznych w Ostrawie, Muzeum Górnośląskie w Bytomiu, Bytom
  • 1996 - Slávnosť: 26 kunstenaars uit Tsjechische en de Slowaakse Republiek, Venray
  • 2025 - Terra Incognita: Art Expedition to an Unknown Neighbouring Country. Czechoslovak Art between 1948 and 1989 in Dialogue with the Liaunig Collection, Muzeum Liaunig, Neuhaus

Sochařská sympozia

[editovat | editovat zdroj]
  • 1967 - Mezinárodní sympozium prostorových forem, Ostrava
  • 1968 - Sympozium evropských sochařů, Krastal (Rakousko)
  • 1969 - IV. Mezinárodní sochařské symposium, Hořice
  • 1985 - Pracovní setkání v Přední Kopanině (neoficiální sympozium), Praha

Realizace ve veřejném prostoru

[editovat | editovat zdroj]
  • Skulptura pro urnový háj, 1967, vračanský mramor, krematorium Svitavy
  • Plastika pro sympozium, 1967, kované a svařované železo, Hlučín (pochází z Mezinárodního sochařského sympozia v Ostravě)
  • Sedící, 1968, vápenec, Německo, park v Moers (pochází z Mezinárodního sochařského sympozia v Krastalu)
  • Přítelkyně, pískovec, 1969, Hořice, (pochází z Mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích)
  • Barevný vstupní reliéf, (ve spolupráci s Jaroslavou Pešicovou), 1970, vstupní hala závodu Brano, Branka u Opavy (zničeno)
  • Plastika, 1970, božanovský pískovec, koupaliště, Most
  • Fontána, 1970, slezská žula a šluknovský syenit, sídliště Polabiny, Pardubice
  • Pieta, 1972, pískovec, náhrobek, hřbitov, Třebichovice pod Orebem
  • Vertikální fontána, 1974, mramor a bronz, škola, Vysoké Mýto (zničeno)
  • Korál, 1976, bílý mramor, sídliště Pouchov, Hradec Králové
  • Niobé, 1977, supíkovický mramor, hrob Františka Štorka a Jaroslava Pešicové, hřbitov, Třebichovice pod Orebem
  • Váza, 1979, bohánecký pískovec, sídliště Moravské Předměstí, Hradec Králové (odstraněno)
  • Motýl, 1982, bronz a pískovec, hrob pro matku historičky Evy Petrové, Olšanské hřbitovy, Praha
  • Náhrobní plastika pro Ann Goris, 1985, bronz, Leuven (Belgie)
  • náhrobek rodiny Pešicovy, 1985, vračanský mramor, hřbitov, Rudná u Prahy
  • Ikaros, 1999, bronz, Prokešovo náměstí, Ostrava

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (AJG), Hluboká nad Vltavou (České Budějovice)
Galerie Benedikta Rejta, Louny (Louny)
Galerie hlavního města Prahy, Praha
Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice)
Galerie výtvarného umění, Cheb (Cheb)
Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava (Ostrava-město)
Magistrát města Ostravy, Ostrava (Ostrava-město)
Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc)
Národní galerie v Praze, Praha
Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci, Olomouc (Olomouc)
Openluchtmuseum voor Beldhouwkonst Middelheim, Antverpy (Antwerpen)
Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou (Rychnov nad Kněžnou)
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice (Litoměřice)
Východočeská galerie, Pardubice (Pardubice)
  1. Michálková Zdena a kol., František Štorek: zapomenutý deník. Praha: Art D – Grafický ateliér Černá s. r. o. 2004
  2. Přemístění ostravské sochy Františka Štorka v Hlučíně. ostravablog.cz [online]. [cit. 2016-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-21. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • František Štorek, 1966, Vachtová Ludmila, kat. 4 s., Galerie mladých, Mánes, Praha
  • Mezinárodní sympozium prostorových forem. Katalog výstavy. Ostrava 1967 (text Evžen Tošenovský)
  • František Štorek: Sochy 1967 – 1971, 1971, Boučková Jitka, kat. 4 s., Východočeská galerie v Pardubicích
  • Štorek, 1971, Baleka Jan, kat. 24 s., Mladá fronta Praha
  • František Štorek: Plastiky, 1987, kat. 4 s., Dílo – podnik Českého fondu výtvarných umění, Praha
  • František Štorek, 1991, B.P.–L., Buchsbaum Maria, Procházka Václav, kat. 16 s., Galerie Peithner-Lichtenfels Praha, Vídeň
  • František Štorek: Plastiky, 1992, Procházka Václav, kat. 6 s., Galerie d, Praha
  • František Štorek: Sochy, 1994, Procházka Václav, kat. 4 s., Galerie Fronta Praha
  • František Štorek: 1999, 1999, Procházka Václav, kat. 4 s.
  • František Štorek: Ikaros, 1999, Petrová Eva, kat. 4+2 s.
  • František Štorek na Ostravsku, 1999, kat. 4+4 s., Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • TETIVA, Vlastimil. František Štorek. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2002. 4 s. ISBN 80-85025-34-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]