František Štorek
| František Štorek | |
|---|---|
| Narození | 3. července 1933 Hradec Králové  Československo |
| Úmrtí | 26. června 1999 (ve věku 65 let) Praha Česko |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | sochař |
| Manžel(ka) | Jaroslava Pešicová |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Štorek (3. července 1933, Hradec Králové – 26. června 1999, Praha) byl český akademický sochař.
Život
[editovat | editovat zdroj]Studijní léta
[editovat | editovat zdroj]František Štorek měl od dětství vztah k práci s kovem, protože jeho otec a strýc vlastnili kovářskou dílnu, která dodávala ozdobné secesní dekorativní prvky. Po smrti otce tuto dílnu zdědil. Vyučil se na Vyšší průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích a v roce 1952 odešel František Štorek studovat Akademii výtvarných umění do Prahy. Tam v letech 1953–1959 studoval u profesorů Jana Laudy a Vincence Makovského. Poté v letech 1964–1967 zakončil studia uměleckou aspiranturou u profesorů Karla Hladíka a Karla Lidického. Po studiích se na trvalo usídlil v Praze. Na AVU se též seznámil s malířkou Jaroslavou Pešicovou, se kterou se později oženil. Jejich umělecká tvorba se vzájemně symbioticky doplňuje a prolíná.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1966 Country prix, Madurodam, Haag
- 1967 Cena ČFVU, I. pražský salon
- 1973 Cena mezinárodního bienále drobné plastiky, Budapešť
- 2003 CENA MASARYKOVY AKADEMIE UMĚNÍ (in memoriam)
Umělecká tvorba
[editovat | editovat zdroj]
Umělecký život Františka Štorka prošel několika etapami. Jeho prvotní tvorbou po dokončení AVU byly sochařské portréty (1960–1962) v následujícím období do roku 1967 dominují kamenné nebo železné sochy svařované ze silných plátů, které jsou svým pojetím spíše nefigurální povahy.[1] Roku 1967 se zúčastnil prvního ročníku Mezinárodního sympozia prostorových forem Ostrava. Po okupaci a nástupu normalizace řada soch skončila ve šrotu, ale invencí hlučínského rodáka Ing. arch. Mojmíra Sonnka, který v době likvidace sochařského parku pracoval na útvaru hlavního architekta města Ostravy, se podařilo Štorkovu sochu umístit u hlučínské základní školy, kde přečkala do roku 2013.[2] V roce 1968 nastává v jeho tvorbě přechod směrem k figurální tvorbě, které se věnoval plně od roku 1969 až do své smrti.
Jména jeho soch ukazují, že byl značně inspirován antikou a řeckou mytologií. Těsně před svým úmrtím dokončil práce na svém životním díle - tři a půl metrové bronzové soše Ikara, jež se tyčí nad kašnou Prokešova náměstí před Novou radnicí v Ostravě.
Jeho díla byla s úspěchem vystavována ve známých českých galeriích a ke konci 80. let měl František Štorek i několik samostatných výstav v Belgii a Francii.
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Autorské výstavy v Československu a v ČR
[editovat | editovat zdroj]- 1966 – Mánes, Galerie mladých, Praha
- 1968 – Síň Československý spisovatel, Praha, s Jaroslavou Pešicovou
- 1972 – Galerie Ve Věži, Mělník s Františkem Ronovským
- 1976 – Galerie Ve Věži, Mělník, s Jaroslavou Pešicovou
- 1977 – Galerie výtvarného umění, Cheb, s Jaroslavou Pešicovou
- 1977 – Galerie umění, Karlovy Vary, s Jaroslavou Pešicovou,(výstava byla zakázána)
- 1978 – Východočeská galerie, Pardubice, s Jaroslavou Pešicovou
- 1980 - Galerie Dílo ČFVU Platýz, Praha, s Jaroslavou Pešicovou
- 1981 - Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou, s Jaroslavou Pešicovou
- 1985 - Galerie Dílo ČFVU Zlatá ulička, Jaroslavou Pešicovou
- 1985 – Galerie Fronta, Praha, s Jaroslavou Pešicovou
- 1990 – Galerie Václava Špály, Praha, s Jaroslavou Pešicovou
- 1992 – Okresní muzeum, Jindřichův Hradec, s Jaroslavou Pešicovou
- 1993 – Středoevropská galerie a nakladatelství, Praha
- 1994 – Galerie Fronta, Praha, s Jaroslavou Pešicovou
- 1994 – Galerie U Prstenu, Praha, s Jaroslavou Pešicovou
- 1995 - Galerie U Prstenu, Praha, s Albínem Brunovským
- 1995 - Nádvoří Libeňského zámku, s Čestmírem Mudruňkou
- 1996 – Městské muzeum a galerie, Hranice, s Jaroslavou Pešicovou
- 1998 – Muzeum Prostějovska, Prostějov, s Jaroslavou Pešicovou
- 1999 – Galerie výtvarného umění, Ostrava, s Jaroslavou Pešicovou
- 2002 – Galerie výtvarného umění, Most
- 2003 – Galerie moderního umění, Hradec Králové
- 2003 – Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
- 2003 – Wortnerův dům, České Budějovice
Autorské zahraniční výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1966 – Československé kulturní centrum, Sofie, Bulharsko, s Jaroslavou Pešicovou
- 1982 – Galerie Labirint, Lublaň, Jugoslávie, s Jaroslavou Pešicovou
- 1983 – Kunstcentrum Vaabeek, Lovaň, Belgie, s Jaroslavou Pešicovou
- 1985 – Galerie Huie de Jonge Jacob, Lovaň, Belgie, s Jaroslavou Pešicovou
- 1988 – Galerie Soleil noir, Montepellier, Francie, s Jaroslavou Pešicovou
- 1991 – Galeriee Peithner-Lichtenfels, Vídeň, Rakousko, s Jaroslavou Pešicovou
- 1999 – Sancta Mariainstituut, Lovaň, Belgie, s Jaroslavou Pešicovou
- 1999 – Gemeentekrediet, Diest, Belgie, s Jaroslavou Pešicovou
- 2012 – Galéria Miloša Alexandra Bazovského, Trenčín, Slovensko, obrazy, s Jaroslavou Pešicovou
Kolektivní zahraniční výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1966 - Ontmoeting 6 europese academies in Madurodam, Den Haag, Haag
- 1966 - Tschechoslowakische Plastik von 1900 bis zur Gegenwart, Museum Folkwang, Essen
- 1968 - Bienále kovové plastiky 1968, Varšava (Warszawa)
- 1969 - Junge Künstler aus der ČSSR, Haus am Kleistpark, Berlín (Berlin)
- 1970 - Museo Civico, Bologna
- 1970 - III. Mezinárodní výstava malých bronzů, Museum současného umění v Madridu, Madrid
- 1970 - Tschechische Skulptur des 20. Jahrhunderts: Von Myslbek bis zur Gegenwart, Schloß Charlottenburg - Orangerie, Berlín (Berlin)
- 1970 - Sodobna češkoslovaška umetnost, Mestna galerija Ljubljana, Lublaň (Ljubljana)
- 1970 - Sodobna češkoslovaška umetnost, Mestna galerija Piran, Piran
- 1970 - Sodobna češkoslovaška umetnost, Salon ULUH, Záhřeb (Zagreb)
- 1973 - II. bienále drobné plastiky, Muscarnok, Budapešť
- 1974 - Zvíře na mincích, medailích a pečetích, Hotel de la Monnaie, Paříž
- 1977 - 14. bienále, Openluchtmuseum voor Beeldhouwkunst Middelheim, Antwerpen
- 1977 - XVII. FIDEM, Magyar Nemzeti Galéria, Budapešť
- 1978 - IX. Triennale India, Lalit Kala Akademi Rabindra Bhavan, New Delhi
- 1979 - XVIII. Congresso FIDEM, Fundacao Calouste Gulbenkian, Lisabon
- 1985 - A mai csehszlovák szobrászat, Műcsarnok (Kunsthalle Budapest), Budapešť (Budapest)
- 1988 - Rzeźba czeska i słowacka 1948-1988, Galeria Związku Artystów Rzeźbiarzy, Varšava (Warszawa)
- 1991 - Czeska sztuka 2. połowy XX wieku ze zbiorów Galerii Sztuk Plastycznych w Ostrawie, Muzeum Górnośląskie w Bytomiu, Bytom
- 1996 - Slávnosť: 26 kunstenaars uit Tsjechische en de Slowaakse Republiek, Venray
- 2025 - Terra Incognita: Art Expedition to an Unknown Neighbouring Country. Czechoslovak Art between 1948 and 1989 in Dialogue with the Liaunig Collection, Muzeum Liaunig, Neuhaus
Sochařská sympozia
[editovat | editovat zdroj]- 1967 - Mezinárodní sympozium prostorových forem, Ostrava
- 1968 - Sympozium evropských sochařů, Krastal (Rakousko)
- 1969 - IV. Mezinárodní sochařské symposium, Hořice
- 1985 - Pracovní setkání v Přední Kopanině (neoficiální sympozium), Praha
Realizace ve veřejném prostoru
[editovat | editovat zdroj]- Skulptura pro urnový háj, 1967, vračanský mramor, krematorium Svitavy
- Plastika pro sympozium, 1967, kované a svařované železo, Hlučín (pochází z Mezinárodního sochařského sympozia v Ostravě)
- Sedící, 1968, vápenec, Německo, park v Moers (pochází z Mezinárodního sochařského sympozia v Krastalu)
- Přítelkyně, pískovec, 1969, Hořice, (pochází z Mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích)
- Barevný vstupní reliéf, (ve spolupráci s Jaroslavou Pešicovou), 1970, vstupní hala závodu Brano, Branka u Opavy (zničeno)
- Plastika, 1970, božanovský pískovec, koupaliště, Most
- Fontána, 1970, slezská žula a šluknovský syenit, sídliště Polabiny, Pardubice
- Pieta, 1972, pískovec, náhrobek, hřbitov, Třebichovice pod Orebem
- Vertikální fontána, 1974, mramor a bronz, škola, Vysoké Mýto (zničeno)
- Korál, 1976, bílý mramor, sídliště Pouchov, Hradec Králové
- Niobé, 1977, supíkovický mramor, hrob Františka Štorka a Jaroslava Pešicové, hřbitov, Třebichovice pod Orebem
- Váza, 1979, bohánecký pískovec, sídliště Moravské Předměstí, Hradec Králové (odstraněno)
- Motýl, 1982, bronz a pískovec, hrob pro matku historičky Evy Petrové, Olšanské hřbitovy, Praha
- Náhrobní plastika pro Ann Goris, 1985, bronz, Leuven (Belgie)
- náhrobek rodiny Pešicovy, 1985, vračanský mramor, hřbitov, Rudná u Prahy
- Ikaros, 1999, bronz, Prokešovo náměstí, Ostrava
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]| Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (AJG), Hluboká nad Vltavou (České Budějovice) |
| Galerie Benedikta Rejta, Louny (Louny) |
| Galerie hlavního města Prahy, Praha |
| Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice) |
| Galerie výtvarného umění, Cheb (Cheb) |
| Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava (Ostrava-město) |
| Magistrát města Ostravy, Ostrava (Ostrava-město) |
| Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc) |
| Národní galerie v Praze, Praha |
| Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci, Olomouc (Olomouc) |
| Openluchtmuseum voor Beldhouwkonst Middelheim, Antverpy (Antwerpen) |
| Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou (Rychnov nad Kněžnou) |
| Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice (Litoměřice) |
| Východočeská galerie, Pardubice (Pardubice) |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Michálková Zdena a kol., František Štorek: zapomenutý deník. Praha: Art D – Grafický ateliér Černá s. r. o. 2004
- ↑ Přemístění ostravské sochy Františka Štorka v Hlučíně. ostravablog.cz [online]. [cit. 2016-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-21.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- František Štorek, 1966, Vachtová Ludmila, kat. 4 s., Galerie mladých, Mánes, Praha
- Mezinárodní sympozium prostorových forem. Katalog výstavy. Ostrava 1967 (text Evžen Tošenovský)
- František Štorek: Sochy 1967 – 1971, 1971, Boučková Jitka, kat. 4 s., Východočeská galerie v Pardubicích
- Štorek, 1971, Baleka Jan, kat. 24 s., Mladá fronta Praha
- František Štorek: Plastiky, 1987, kat. 4 s., Dílo – podnik Českého fondu výtvarných umění, Praha
- František Štorek, 1991, B.P.–L., Buchsbaum Maria, Procházka Václav, kat. 16 s., Galerie Peithner-Lichtenfels Praha, Vídeň
- František Štorek: Plastiky, 1992, Procházka Václav, kat. 6 s., Galerie d, Praha
- František Štorek: Sochy, 1994, Procházka Václav, kat. 4 s., Galerie Fronta Praha
- František Štorek: 1999, 1999, Procházka Václav, kat. 4 s.
- František Štorek: Ikaros, 1999, Petrová Eva, kat. 4+2 s.
- František Štorek na Ostravsku, 1999, kat. 4+4 s., Galerie výtvarného umění v Ostravě
- TETIVA, Vlastimil. František Štorek. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2002. 4 s. ISBN 80-85025-34-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Štorek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Štorek
- František Štorek v informačním systému abART
