Karlovy Vary: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 38: Řádek 38:


== Historie ==
== Historie ==
Přibližně kolem roku [[1350]] uspořádal [[císař]] [[Karel IV.]] při svém pobytu v [[Loket (okres Sokolov)|Lokti]] výpravu do loketských [[les]]ů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané ''Horké Lázně u Lokte'', které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne [[14. srpen|14. srpna]] [[1370]] Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v [[Loket (okres Sokolov)|Lokti]].
Přibližně kolem roku [[1350]] uspořádal [[císař]] [[Karel IV.]] při svém pobytu v [[Loket (okres Sokolov)|Lokti]] výpravu do loketských [[les]]ů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané ''Horké Lázně u Lokte'' (''Warmbad bei Elbogen''), které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne [[14. srpen|14. srpna]] [[1370]] Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v [[Loket (okres Sokolov)|Lokti]].


V roce [[1522]] vyšla první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře [[Václav Payer|Václava Payera]] v [[Lipsko|Lipsku]]. O 60 let později zasahuje město velká [[povodeň]] a v roce [[1604]] pak [[katastrofa|katastrofální]] [[požár]], která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku [[1759]]). [[1775]] [[Johann Georg Pupp]] položil základ rozvoji hotelu ''[[Grandhotel Pupp]]''.
V roce [[1522]] vyšla první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře [[Václav Payer|Václava Payera]] v [[Lipsko|Lipsku]]. O 60 let později zasahuje město velká [[povodeň]] a v roce [[1604]] pak [[katastrofa|katastrofální]] [[požár]], která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku [[1759]]). [[1775]] [[Johann Georg Pupp]] položil základ rozvoji hotelu ''[[Grandhotel Pupp]]''.

Verze z 29. 7. 2016, 20:09

Šablona:Infobox - statutární město

Karlovarské vřídlo
Grandhotel Pupp
Karlovy Vary

Karlovy Vary (německy Karlsbad, anglicky Carlsbad, rusky Карловы Вары nebo Ка́рлови-Ва́ри) je krajské město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Počet obyvatel ve městě je zhruba 50 tisíc a rozloha činí 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem. Je to nejnavštěvovanější lázeňské město v Česku.[1]

Historie

Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte (Warmbad bei Elbogen), které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.

V roce 1522 vyšla první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.

V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stal známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz vřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, městské divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).

Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce došlo v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k vysídlení německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 byl uspořádán první ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.

Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.

Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny [zdroj?].

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 134 domech 19 480 obyvatel, z nichž bylo 10 726 žen. 862 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 17 173 k německé a 133 k židovské. Žilo zde 16 201 římských katolíků, 901 evangelíků, 65 příslušníků Církve československé husitské a 2 115 židů.[2] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 498 domech 23 901 obyvatel. 1 446 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 20 856 k německé. Žilo zde 19 718 římských katolíků, 1 099 evangelíků, 141 příslušníků Církve československé husitské a 2 120 židů.[3]

Německé obyvatelstvo tvořilo před druhou světovou válkou většinu města, poté bylo vysídleno na základě Benešových dekretů.

K lednu 2014 od předešlého ledna klesl počet obyvatel o necelé čtyři tisíce obyvatel, pokles pod padesátitisícovou hranici pro město znamená ztrátu minimálně tří zastupitelů a také méně peněz z rozpočtového určení daní.[4] Karlovy Vary se udržely počtem obyvatel nad 50 tisíc jen díky cizincům. Podíl cizinců k počtu obyvatel Karlovarského kraje byl v roce 2012 kolem sedmi procent, po Praze je to nejvyšší podíl v ČR. Nejpočetnější skupinou cizinců byli Vietnamci, následují Němci, Rusové a Ukrajinci.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Karlovy Vary[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 14185 22318 28629 42653 52808 53112 63506 41136 50034 52310 56992 56054 53358 48639
Počet domů 1327 1715 1954 2520 2779 2944 3988 4101 3816 3886 4104 4374 4506 5003
Vývoj počtu obyvatel a domů města Karlovy Vary bez místních částí[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 7887 11767 13225 16417 20122 22099 23901 19880 24419 23913 20966 17268 15908
Počet domů 757 911 986 1178 1220 1273 1498 1496 2798 1380 1295 1334 1181
  • Věková struktura obyvatel obce Karlovy Vary roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Karlovy Vary roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Karlovy Vary roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Karlovy Vary roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Karlovy Vary roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Karlovy Vary roku 2011

Pamětihodnosti

Kostel sv. Máří Magdaleny
Chrám sv. Petra a Pavla
Mlýnská kolonáda
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Karlových Varech.

Kostely

  • Kostel sv. Máří Magdalény v letech 1732-36, Kilián Ignác Dientzenhofer, Kostelní náměstí. Architektonická perla města, nejvýznamnější barokní památkou Karlových Varů. Jedná se o barokní kostel, jehož jediná loď je postavena na elipse podobné základně s mnoha výstupky a kapličkami. V přední části vystupují dvě věže s cibulovitými přilbicemi. V krásném interiéru se nachází cenný oltářní obraz od E. Dollhopfa, další oltářní obraz znázorňující Máří Magdalenu od, dvě gotické sochy zpodobňující madonu a čtyři oltářní plastiky od J. Eberla, které představují sv. Augustina, sv. Pavla, sv. Jeronýma a sv. Petra.
  • Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla v letech 1893-97, arch. Gustav Wiedermann, tř. Krále Jiřího, Pětikopulovitá stavba dle vzoru byzansko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy postaven za přispění mecenášů z řad ruské aristokracie. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje cara Petra I. při stavbě domu U páva roku 1711.
  • Kostel sv. Urbana (13. století) Rybáře, Horní Kamenná – přestavěn po roce 1500 s využitím původních prvků staršího kostela, nebo kaple je tak nejstarší zachovanou církevní stavbou města, vznikl patrně ve 2. polovině 13. století v rámci kolonizace.
  • Evangelický kostel sv. Petra a Pavla z roku 1856, arch. J. Zeissig, sbor dr. Karla Farského, do roku 1946 Evangelický kostel sv. Petra, Mariánskolázeňská ul. Postaven v novorománském stylu. Roku 1864 přistavěna věž a zahájena stavba sousední fary. Vnitřní zařízení kostela tvoří zajímavý oltářní obraz Nanebevstoupení Krista. Dřevěná vyřezávaná kazatelna stojí na třech sloupcích. V lodi kostela jsou umístěny temperované dřevěné lavice a kovová křtitelnice. Varhany na kruchtě pochází od varhanáře Müllera z Chebu. Na stěnách v předsíni je pak umístěn rovněž mladší reliéf Petra Chelčického od Franty Anýže a reliéfní busta ThDr. Karla Farského.
  • Poutní kostel sv. Anny v Sedleci v letech 1739-48, arch. V. Schmidt. Postaven v obci s historií sahající až do 11. století. Barokní oltář, starobylá socha sv, Anny s Marií a děťátkem.
  • Řeckokatolický hřbitovní kostel sv. Ondřeje ze 16. století, Ondřejská ul., nejstarší karlovarský kostel, původně gotický, několikrát stavebně upravován. Přilehlý hřbitov zrušen roku 1911, změněn na Mozartovy sady.
  • Anglikánský kostel sv. Lukáše z roku 1877, dr. Mothes, Zámecký vrch. Postaven v novogotickém stylu za finanční podpory mecenášů z řad anglických lázeňských hostů.
  • Ruiny románského kostelíku sv. Linharta ze 13. století ruina poblíž lesní kavárny Linhart. Nejstarší stavební památka Karlových Varů, prvá zmínka z roku 1246. Byl zde prováděn archeologický průzkum financovaný Karlovarským Muzeem.
  • Kostel Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli z roku 1909, na místě starší kaple z roku 1823.
  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Rybářích nedaleko kostela sv. Urbana.

Kapličky

  • Kaple Ecce Homo z roku 1897 upravena roku 1991, u školy Jana Palacha.
  • Kaple Ecce Homo z roku 1900, pod rozhlednou Diana. Pískovcová socha ukřižovaného Krista od J. Parchalka, kterou věnovala hraběnka Caudenhová, zmizela.
  • zaniklá Kaple Panny Marie Krásenské z roku 1800
  • Kaple sv. Vavřince z 18. století Libušina ul.
  • Schwarzova kaplička, tř. Petra Velikého, pozdně barokní kaplička, často se objevuje na Goethových kresbách.
  • Kaple Panny Marie z roku 1700, Mariánská ulička, postavena z podnětu hraběte Šternberka. 1879 přestavěna v novogotickém stylu, 1993 restaurována.
  • Kaplička sv. Linharta z roku 1838, Sovova stezka, postavena z podnětu lady W. Russelové, v 80. letech 19. století postavena znovu v novogotickém stylu.

Rozhledny

Další

Divadlo Vítězslava Nezvala

Přírodní poměry

Město se nachází nedaleko zalesněné oblasti CHKO Slavkovský les a vojenského újezdu Hradiště s charakteristickou flórou a faunou. Oblast je současně bohatá na mineralogické nálezy. V horkých pramenech Karlových Varů byl v 19. století popsán první druh termální sinice Mastigocladus laminosus. [8]

Vodstvo

Řeka Teplá

Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře, Rolavy a Teplé. Městskou částí Dvory protéká Chodovský potok. Na úseku Ohře protékající městem leží dva jezy: Tuhnický jez a Jez u Solivárny.

Hospodářství

Oblast oplývá přírodním bohatstvím, což se projevuje v místním průmyslu, který je zaměřen na jeho využívání. Jedná se o již zmiňované minerální prameny (výroba balené minerální vody) či ložiska kaolínů, jehož se využívá pro výrobu zdejšího porcelánu.

Lázeňství

Lázeňská ulice
Karlovarská oplatka (okousaná) na pozadí s Tržní kolonádou

Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2 000 metrů. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Chemicky vyjádřeno se jedná o Na,CaSO4, která vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2 000 l/m. Mineralogické složení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO2 0,375 - 0,750 g/l.

K věhlasu lázní velmi významně přispěl lékař dr. David Becher (zem. 1792), který se zasloužil hlavně o modernizaci karlovarské balneologie. V 19. století na jeho práci navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Ve městě se nachází množství lázeňských domů (např. Grandhotel Pupp).

Význam a ohrožení pramenů

Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost na nich, a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti „vyschly", což bylo způsobeno nešetrnou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy byl proražen kolektor podzemní vody na dolu Marie Majerové. Následně došlo k zatopení dolu a současně dočasnému vyschnutí pramenů ve Varech. Poté bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla.

Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Město se proti tomu brání tím, že nechalo Koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky. Další ochranný krok je regulace výstavby kolem pramenů.

Kolonády

Z 28 karlovarských pramenů je 13 (včetně pramenů Dorotka a Štěpánka 15) zachyceno a používají se pro pitné kúry. Ve městě je celkem 5 kolonád.

Sklářství

Porcelán

  • Starorolský porcelán Moritz Zdekauer
  • Hotelový porcelán G. Benedikt
  • Sedlecký kaolín

Jídlo a nápoje

Kultura

Venkovní bazén s minerální vodou v zimě
Vřídelní ulice, nahoře sady Jeanna de Carro

Ve městě se nachází divadlo Vítězslava Nezvala a množství kinosálů, ve kterých se každoročně koná významný filmový festival, kde se také uděluje každoročně velká cena — "Křišťálový glóbus" a několik hlavních cen. Také je ve městě letní kino, které dlouhá léta chátralo, v roce 2011 bylo rekonstruováno.

Venkovní bazén vybudovaný ve skále nad městem, který je napuštěný karlovarskou minerální vodou, je od roku 2015 uzavřený.[9]

Hudba

20. července 1894 byla v Karlových Varech poprvé na evropském kontinentu provedena Dvořákova „symfonie z Nového světa“. Ve městě se také každoročně koná Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka.

Divadlo

Divadlo Vítězslava Nezvala bylo slavnostně otevřeno v květnu roku 1886. Stavbu navrhl vídeňský ateliér Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.

Kina ve městě

  • Kino Čas
  • Kino Drahomíra (Panasonic)

Film

Ve městě se natáčely některé filmy či epizody:

Mezinárodně

Vzdělání

Ve městě se nachází 16 poboček mateřských škol,11 Základních škol, 2 Základní umělecké školy,14 středních škol a 5 vysokých škol.

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam školských zařízení v Karlových Varech.

Doprava

Silnice

Městem prochází důležité silniční tahy

Rychlostní silnice D6 prochází městem nově od roku 2008,kdy byl vystavěn průtah městem

Železnice

Karlovy Vary leží na hlavní železniční trati Cheb — Ústí nad Labem (trať 140), ze které zde odbočují regionální tratě do Mariánských Lázní a Johanngeorgenstadtu.

Významné železniční stanice

Železniční zastávky

Letiště Karlovy Vary
  • Stará Role
  • Dvory
  • Doubí
  • Cihelny

Letiště

Letiště Karlovy Vary je mezinárodním veřejným civilním letištěm, nachází se 4,5 km jihovýchodně od centra města v místní části Olšová Vrata. V roce 2011 odbavilo téměř 100 000 cestujících.
Pravidelné linky přivážejí po celý rok turisty zejména z Ruské federace, letní charterové linky využívají obyvatelé regionu při cestě k moři.

Městská hromadná doprava

Vůz lanové dráhy na Dianu u mezistanice Jelení skok
Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava v Karlových Varech, Městská autobusová doprava v Karlových Varech a Lanové dráhy v Karlových Varech.

Městská hromadná doprava je v Karlových Varech zajišťována výhradně autobusy. Zvláštností jsou zde dvě lanovky (lanová dráha Diana a lanová dráha Imperial), z nichž na té druhé platí jízdenky běžné MHD.

V minulosti se také několikrát uvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy v Karlových Varech.

Roku 1914 vydala rakouská vláda koncesi na stavbu a provozování tří úzkorozchodných tramvajových tratí;[10] v důsledku první světové války ale nebyly tyto plány uskutečněny.[11]

Dopravní podnik Karlovy Vary provozuje od dubna do října po městě linku vyhlídkového turistického silničního vláčku na lince označené A. Interval je kolem 2 hodin, od května do září jezdí linka denně, v dubnu a říjnu jen o víkendových dnech včetně pátku. Cestující s předplatným na MHD mají poloviční slevu.[12][13]

Ve městě je provozována turistická doprava kočáry. Město však má problémy s vytyčením dostatečného množství vhodných stanovišť, kde koně s kočáry vyčkávají na zákazníky. V roce 2013 se město rozhodlo, že nebude omezovat počet kočárů v ulicích, ale schválilo regulaci podmínek pro provozování této služby. S jednotlivými provozovateli chce uzavřít tzv. „Smlouvu o užívání kočárové dopravy“. Podle smluvních podmínek mohou koně pracovat pouze 6 hodin plus celkem 2 hodiny na výjezd ze stájí do města a návrat zpět. Město rovněž zavedlo poplatek, a to 20 tisíc Kč (ročně?) za spřežení. Na Divadelním náměstí byl pro potřeby napájení koní a úklidu zřízen hydrant. V létě 2013 podle Karlovarského deníku jezdilo přibližně 18 povozů.[14]

Životní prostředí

Významným zdrojem emisí a hluku je průtah silnice D6 (I/6), který protíná město v údolí Ohře.

Odpadní vody

Čištění odpadních vod pro město zajišťuje ČOV Drahovice (výstavba 1967 a následná modernizace).[15]

Odpady a recyklace

"kontejnerové hnízdo" v ulici Nábřeží J. Palacha — Foersterova

Svoz směsného komunálního odpadu ve městě provádí společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. a likvidace je prováděna na skládce Činov (Andělská Hora). Svoz tříděného odpadu (plast, papír, sklo) provádí společnost Resur, spol. s r.o. a úprava je prováděna na třídící lince v Otovicích.

Sběrné dvory

  • Růžový vrch — Horní nádraží, sjezd z ulice Jáchymovská (RESUR spol. s r.o.)[16]
  • Rybáře — UL. Buchenwaldská křižovatka s ulicí Celní (Marius Pedersen a.s)[17]

Členění města

Katastrální členění Karlových Var
Katastrální území Karlových Var
Letecký pohled na Karlovy Vary

Karlovy Vary se v současnosti skládají z 15 místních částí a 15 katastrálních území:

Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Andělská Hora, Březová, Dalovice, Hory, Jenišov, Mírová, Otovice a Všeborovice.[18]

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Karlovy Vary a Obvod obce s rozšířenou působností Karlovy Vary.

Karlovy Vary jsou okresním a krajským městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karlovy Vary se skládá ze 53 obcí, ORP z 40 obcí.

Osobnosti

Partnerská města

Tabulka s partnerskými městy

Reference

  1. ↑ Vývoj návštěvnosti lázní v letech 2000 - 2011
  2. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 257. 
  3. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 393. 
  4. ↑ Lidí v Karlových Varech ubývá, radnici bude stačit méně zastupitelů
  5. ↑ Rozhlas.cz, Počet obyvatel Karlovarského kraje
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2016-06-19]. S. 350, 351, záznam 21. Dostupné online. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2016-06-19]. S. 350, 351, záznam 21-8. Dostupné online. 
  8. ↑ KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1036-1. S. 606. 
  9. ↑ Konec. Bazén u Thermalu neotevře už ani v létě
  10. ↑ Říšský zákoník č. 253/1914
  11. ↑ Historie hromadné dopravy v Karlových Varech (www.dpkv.cz)
  12. ↑ Vyhlídková jízda autovláčkem centrem Karlových Varů, město Karlovy Vary
  13. ↑ Vyhlídkový autovláček, Dopravní podnik Karlovy Vary a. s.
  14. ↑ Ivana Kalinová: Město zatrhlo koním přesčasy, Karlovarský deník, 13. 6. 2013
  15. ↑ Vodárny a kanalizace Karlovy Vary a.s. — ČOV Drahovice
  16. ↑ Sběrný dvůr - Růžový vrch (Horní nádraží)
  17. ↑ Sběrný dvůr — Rybáře
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 

Literatura

  • Stanislav Burachovič: Karlovy Vary a jejich vlastivědné písemnictví, Státní okresní archiv Karlovy Vary 2000, ISBN 80-238-5363-5.
  • BURACHOVIČ, Stanislav, WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-048-9

Související články

Externí odkazy

Statutární město Karlovy Vary
Bohatice • Cihelny • Čankov • Doubí • Drahovice • Dvory • Hůrky • Karlovy Vary • Olšová Vrata • Počerny • Rosnice • Rybáře • Sedlec • Stará Role • Tašovice
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje (od 2000)
Regiony soudržnosti
Územní kraje (1960–2020)
Města, obce a vojenský újezd okresu Karlovy Vary
Abertamy • Andělská Hora • Bečov nad Teplou • Bochov • Boží Dar • Božičany • Bražec • Březová • Černava • Čichalov • Dalovice • Děpoltovice • Doupovské Hradiště • Hájek • Horní Blatná • Hory • Hroznětín • Chodov • Chyše • Jáchymov • Jenišov • Karlovy Vary • Kolová • Krásné Údolí • Krásný Les • Kyselka • Merklín • Mírová • Nejdek • Nová Role • Nové Hamry • Ostrov • Otovice • Otročín • Pernink • Pila • Potůčky • Pšov • Sadov • Smolné Pece • Stanovice • Stráž nad Ohří • Stružná • Šemnice • Štědrá • Teplička • Toužim • Útvina • Valeč • Velichov • Verušičky • Vojkovice • Vrbice • Vysoká Pec • Žlutice • vojenský újezd Hradiště
legenda: město, městys.

Šablona:Statutární města v České republice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karlovy_Vary&oldid=13973868“