Kostel svatého Linharta (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Linharta
v Karlových Varech
Pohled do presbytáře
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Karlovarský
Okres Karlovy Vary
Obec Karlovy Vary
Lokalita Sovova stezka
Souřadnice
Kostel svatého Linharta v Karlových Varech
Kostel svatého Linharta
v Karlových Varech
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze plzeňská
Užívání ruina, nevyužíván
Architektonický popis
Stavební sloh pozdně románský
Výstavba před rokem 1246
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál kámen, zdivo
Odkazy
Kód památky 19189/4-869 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Linharta je ruina bývalého pozdně románského kostela v Karlových Varech. Kostel stával na návrší nad středověkou osadou Obora (Tiergarten), patřící ve středověku k hradu Loket. Zřícenina kostela je chráněna od roku 1958 jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doba výstavby kostela a obdobně jeho zánik nejsou dostatečně objasněny. Již zaniklá osada Obora je poprvé zmiňována roku 1325, kdy král Jan Lucemburský udělil léna na lesní pozemky svému manovi Kojatovi z Otnavic. Ten si následně blízko osady vybudoval své sídlo, dodnes patrné tvrziště Kellerberg. Kostel je však starší, připomínán je již roku 1246, kdy jej Václav I. daroval řádu křížovníků s červenou hvězdou.[2]

Pohled do hlavní lodi

Kostel zanikl nejspíše koncem 15. století. Již v polovině 14. století se Obora s kostelem stala majetkem nového města Karlovy Vary, byť datum založení města není známé. Ví se však, že nové osídlení v údolí řeky Teplé v místech okolo Vřídla vznikalo již od 14. století a Karlovy Vary se postupně staly novým střediskem oblasti. Zánik kostela nejspíš souvisí se ztrátou významu osady Obory, lidé se postupně odstěhovali do údolí, až došlo k vylidněním vsi. Koncem 15. století byla původně samostatné farnost zrušena a přenesena do Karlových Varů.[3]

Ruiny kostela v karlovarských lesích se již v 18. století staly pozorností badatelů. Například roku 1722 si lázeňský lékař David Becher všimnul, že při stavbě kostela byl v maltovém pojivu použit karlovarský vřídlovec.[2] Zajímavostí je, že stejné maltové zdivo s karlovarským vřídlovcem bylo zjištěno v průběhu let 2003 až 2005 při archeologickém průzkumu kostela svatého Mikuláše pod horou Krudum na Sokolovsku.[4]

V roce 1989 zahájilo karlovarské muzeum archeologické práce v kostele, nejprve za účelem stanovení úrovně podlah a zjištění zachovalosti detailů v interiéru. V rámci dalších prací byly učiněny zajímavé nálezy. Mezi ně patří například nález kosterních pozůstatků muže s dvěma dětmi v lodi kostela a v prostoru hlavního oltáře kostry mladé ženy ve skrčené poloze. Ruce a nohy napovídaly svázání. Archeologové narazili nejspíš na stopy dávného násilí. V prostých hrobech byly odkryty kosterní pozůstatky dalších několika desítek osob. Nálezy byly ve čtyřech až pěti vrstvách nad sebou, což svědčí o delším období pohřbívání a možná i o nedostatku místa.[2] Kromě lidských těl bylo v průběhu archeologických prací nalezeno značné množství votivních předmětů, například čtyřicet kovových sošek zvířat a lidí.[5]

Po dokončení archeologického průzkumu došlo v letech 1998–1999 k zakonzervování zbytků kostela. Okolní terén byl upraven a objekt zpřístupněn veřejnosti.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní orientovaný kostel má jednoduchý půdorys. Na pravoúhlou obdélnou loď o rozměrech 12,5x10 metrů navazuje na východě čtvercový presbytář o rozměrech 8x8 metrů. Řádkové zdivo z lomového kamene, pospojované maltou s příměsí karlovarského vřídlovce dosahovalo šířky 120 cm. Vzácně se na zdech dochovala silnější hlazená omítka. U jižní stěny presbytáře bývala přistavěna mladší obdélná přístavba, nejspíš márnice. Mezi presbytářem a hlavní lodí byly potvrzeny zbytky základů triumfálního oblouku a zbytky kamenného prahu. V severní a jižní stěně se nacházely kónické portály. Severním se přicházelo od osady, jižní vedl na přilehlý hřbitov. V severovýchodním i jihovýchodním rohu hlavní lodi se dochovaly základy dvou bočních oltářů. Podlaha kostela byla tvořena maltovou vrstvou, do níž byly zapuštěny čtvercové cihlové dlaždice.[2][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-05]. Identifikátor záznamu 129933 : Kostel sv. Linharta, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e KLSÁK, Jiří. Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2007. ISBN 978-80-254-1103-2. Kapitola Karlovy Vary – kostel s. Linharta, s. 20–23. 
  3. Karlovy Vary - kostel sv. Linharta [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  4. PODRACKÝ, Vladimír; KLSÁK, Jiří. Sv. Mikuláš pod Krudumem – tajemství vzniku, zániku a znovuobjevení jedné památky. 1. vyd. Horní Slavkov: Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov, 2011. 367 s. ISBN 978-80-260-0246-8. S. 222. 
  5. Mytický karlovarský kostel sv. Linharta vydal další poklady. idnes.cz [online]. 2010-09-24 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  6. Zřícenina kostela svatého Linharta [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLSÁK, Jiří. Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2007. ISBN 978-80-254-1103-2. Kapitola Karlovy Vary – kostel s. Linharta. 
  • ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. S. 239. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]