Kostel svatého Petra a Pavla (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Petra a Pavla
v Karlových Varech
Pohled od západu
Pohled od západu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský
Okres Karlovy Vary
Obec Karlovy Vary
Souřadnice
Kostel svatého Petra a Pavla
Kostel svatého Petra a Pavla
Základní informace
Církev československá husitská
Užívání pravidelné
Datum posvěcení 1. července 1856
Architektonický popis
Architekt Gustav Hein, Jullius Zeissig
Stavební sloh novorománský
Výstavba 1854–1856, přístavby 1866,
úpravy 1893–1894
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Adresa Mariánskolázeňská 3,
Karlovy Vary
Ulice Mariánskolázeňská
Oficiální web Církev československá husitská
Kód památky 89006/4-4989 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra a Pavla je pseudorománský kostel Církve československé husitskéKarlových VarechKarlovarském kraji. Nachází se v lázeňském území na nábřeží při pravém břehu říčky Teplé asi 100 metrů východně od budovy Císařských lázní.

Od roku 1995 je kostel spolu s farou chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl postaven na popud německé luteránské církve na pozemku hraběnky Schaumburg-Lippe, která jej věnovala na zřízení modlitebny pro nekatolické lázeňské hosty. Výstavbě předcházely drobné sbírky i značné finanční dary luteránských šlechticů léčících se v Karlových Varech. Patronát nad stavbou převzal hannoverský král Jiří V., který pobýval v lázních u Vřídla. Kostel byl vybudován v letech 1854–1856 v klasicistním stylu. Stavbu řídil architekt a stavitel Gustav Hein. Původní kostel neměl věž a podle luteránského zvyku byl nazýván modlitebnou. Byl zasvěcen pouze svatému Petrovi. Ke slavnostnímu vysvěcení došlo 1. července 1856 a první bohoslužba se konala na první Svatodušní svátek. Kostel si prohlédl pruský král Vilém IV., který přijel do Karlových Varů na léčení. Na jeho podnět byly postupně dány dohromady finance na rozšíření kostela a výstavbu kostelní věže, které roku 1865 předcházela nutná regulace říčky Teplé. Stavba věže byla zahájena 13. června 1865 a 15. června 1866 se rozezněly z dokončené věže první zvuky zvonů. V letech 1864–1866 byl kostel rozšířen o hlavní průčelí a současně prodloužen o presbytář. Fasády byly rozčleněny pilastry s obloučkovou římsou v novorománském stylu. Provedla se i přestavba vily hraběnky Schaumburg-Lippe na faru. V polovině 19. století získal kostel odpovídající vnitřní vybavení. Když 9. května 1893 zemřel kníže Adolf Georg Schaumburg-Lippe, konala se v kostele smuteční bohoslužba. O současnou, novorománskou podobu kostela se postaral lipský architekt Julius Zeissig úpravami z let 1893–1894; vypracoval projekt a dozoroval realizaci stavby. První bohoslužba po úpravách se sloužila 3. května 1894.[2]

Kostelu se dodnes říká evangelický. Od roku 1952 jej užívá Církev československá, od roku 1971 nazývaná Církví československou husitskou.[2] [pozn. 1]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela

Původní kostel byl prostou halovou stavbou završenou jednoduchým tympanonem bez zdobných prvků. Současná podoba pochází z let 1893–1894, kdy došlo rozsáhlým úpravám. Jednolodní kostel není přesně orientovaný, osa probíhá ve směru severozápad–jihovýchod. V hlavním průčelí se nachází vystupující přístavba s nárožními hranolovými věžičkami. Nad průčelím se vypíná věž čtvercového půdorysu, která přiléhá k západní zdi lodi. V horní třetině výšky je věž osmiboká a nacházejí se zde hodiny a zvonice. Věž je završená jehlancovou střechou. Obdélná loď je poměrně dlouhá. V krajních dílech podélných fasád jsou ploché obdélné rizality. Loď prosvětluje pět párů obdélných, polokruhově zakončených oken. Presbytář s trojbokým závěrem je výrazněji užší a je částečně vtažený do hmoty lodi. Před hlavním průčelím je parkově upravené prostranství. Asi 30 metrů východně od kostela stojí fara, která je po sametové revoluci využívána jako pension s názvem Villa Basileia. Fara má stejný architektonický výraz jako kostel.[2][4][5]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér se vyznačuje důstojnou dřevěnou architekturou. Při úpravách kostela byl v lodi vynesen dřevěný kazetový strop lodi a postavena nová vyřezávaná dřevěná kruchta na trámech, nesená čtyřmi kamennými korintskými sloupy. Obrazy zhotovil lipský malíř Emil Schulz a berlínský mistr Karl Steffeck, který je i autorem oltářního obrazu, jenž je kopií Raffaelova Proměnění Páně. Oltář je opatřen antependiem s výjevem Kladení Krista do hrobu z roku 1862. Po stranách triumfálního oblouku byly později umístěny reliéfy Jana Žižky a Jana Husa. Varhany na kruchtě pocházejí z roku 1859. Za hlavním vstupem do kostela je předsíň, ve které se nachází busta ThDr. Karla Farského a reliéf Petra Chelčického.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiný zdroj uvádí, že kostel patří církvi československé husitské od roku 1946.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kostel sv. Petra a Pavla, fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  2. a b c HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – architekti, stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské editační sdružení ve spolupráci se společností Baustav, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. S. 160-161. 
  3. Kostel sv. Petra a Pavla [online]. karlovyvary.cz [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  4. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-26]. Identifikátor záznamu 120395 : Kostel sv. Petra a Pavla, fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. a b Karlovy Vary - evangelický kostel sv. Petra a Pavla [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]