Kostel svatého Urbana (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Urbana

Kostel sv. Urbana, 2013
Místo
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Specifikace
Odkazy
Kód památky 32766/4-902 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel svatého Urbana je nejstarší zachovanou církevní stavbou na území Karlových Varů.[1] Nachází se ve čtvrti Rybáře. Byl postaven po roce 1500 na místě staršího kostela, který pocházel snad již z 10. století,[2] a stavitelé přitom zřejmě využili některé z prvků původní stavby.[3] Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[4]

Poslední oprava kostela však byla provedena v roce 1965, poté jen postupně chátral. Počátkem 90. let se změnil v rozbořenou ruinu bez střechy, oken i dveří. Od roku 2009 však díky aktivitě Sdružení pro záchranu kostela sv. Urbana v Karlových Varech probíhá jeho obnova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl vystavěn neznámým stavitelem v pozdně gotickém slohu. Kostel je poprvé zmiňován v první polovině 16. století a k roku 1541 je zde zmiňován kněz sloužící ranní mše. Další písemná zmínka pochází z roku 1550, kdy jistý Stephan ve své nadaci karlovarskému špitálu sv. Ducha určil, že část úroků má jít též na údržbu kostela sv. Urbana v Rybářích.[5] Význam kostelíka se upevnil v roce 1711, kdy byl sv. Urban provolán patronem karlovarských pramenů. Na počátku 19. století byla stavba upravena v empírovém slohu. V roce 1818 byly strženy chór a předsíň a poté, co kostel poškodila vichřice v roce 1820, proběhla renovace v letech 18321833 a kostel byl znovu vysvěcen. Další všeobecná renovace proběhla v roce 1879. Kostel má polygonální kněžiště, které od jednolodního prostoru s téměř čtvercovým půdorysem odděluje triumfální oblouk, po jehož stranách se nacházejí dvě niky. Ve 30. letech 20. století mezi vybavení kostela patřily gotická dřevěná soška sv. Urbana (kolem roku 1500) a barokní dřevěná soška s tématem nešpor.[6]

Když byl na začátku 20. století v Rybářích postaven kostel Povýšení svatého Kříže, ztratil kostel sv. Urbana na významu a počítalo se s jeho demolicí.[2]

V letech 1938-1939 byl kostel přeměněn na památník obětem 1. světové války. Po připojení pohraničí k nacistické Říši se stal německým Památníkem národního osvobození, po roce 1948 Památníkem Rudé armády.

V roce 1982 proběhl stavebně historický a archeologický průzkum, při němž bylo zjištěno, že pískovcová ostění a triumfální oblouk ukazují na románský původ památky. Původní kostel zřejmě nebyl zcela zbořen a novější stavba využila některé jeho části.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRČMÁŘ, Luděk; PROCHÁZKA, Zdeněk; SOUKUP, Jan. Zničené kostely. Domažlice : Nakladatelství Českého lesa, 2004. ISBN 80-86125-46-7.  
  2. a b Kostel sv. Urbana v Rybářích [online]. Město Karlovy Vary. Dostupné online.  
  3. a b Rybáře - Sv. Urban [online]. Zanikleobce.cz, 2008-5-29. Dostupné online.  
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-03-12]. Katalogové číslo 144366 : Kostel sv. Urbana. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  5. GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). Příprava vydání Anna Gnirs. 2. vyd. München : R. Oldenbourg Verlag, 1996. ISBN 3-486-56170-7. Kapitola Fischern (Rybáře), s. 35. (německy)  
  6. GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). Příprava vydání Anna Gnirs. 2. vyd. München : R. Oldenbourg Verlag, 1996. ISBN 3-486-56170-7. Kapitola Fischern (Rybáře), s. 36. (německy)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). Příprava vydání Anna Gnirs. 2. vyd. München : R. Oldenbourg Verlag, 1996. ISBN 3-486-56170-7. Kapitola Fischern (Rybáře), s. 34-36, obr. 59-69. (německy)  
  • Wirth, Zdeněk a kol.; Umělecké památky Čech, Nakladatelství ČSAV, Praha, 1957
  • Poche, Emanuel a kol.; Umělecké památky Čech P/Š, svazek třetí, Academia, Praha, 1980

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]