Sadový pramen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Související informace naleznete také v článku Seznam pramenů v Karlových Varech.
12. Sadový pramen
Sadová kolonáda, vlevo vstup do zotavovny k Sadovému prameni
Sadová kolonáda, vlevo vstup do zotavovny k Sadovému prameni
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Město Karlovy Vary
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Objevení rok 1852
První záchyt rok 1854
Teplota 41,6 oC
Vydatnost 1,5 l/min.
Obsah CO2 750 mg/l
Ostatní
Původní název Císařský
Typ teplý minerální pramen
Přístupnost volně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sadový pramen, původním jménem Císařský, je dvanáctý karlovarský minerální pramen, nachází se na levém břehu řeky Teplé na pokraji lázeňské části Karlových Varů. Vyvěrá pod Vojenským lázeňským ústavem, má teplotu 41,6 °C a vydatnost 1,5 litrů/min. Přístup pro veřejnost je od Sadové kolonády ve Dvořákových sadech, pouze však přes den, v noci je uzavřen.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pramen byl objeven při hloubení základů Vojenského lázeňského ústavu v roce 1852.[1] Vyvěrá z pukliny v žule a je považován za nejsevernější zdroj termální vody v Karlových Varech. Zachycen byl dřevěnou jímkou v roce 1854, kdy jeho vydatnost byla ještě poměrně vysoká, tryskal do výše 8 cm. Po jímání však vydatnost klesla na 7 litrů/min. s teplotou 50 °C. S jeho vydatností byly od počátku problémy, které vyvrcholily při povodni v roce 1862, kdy byl pramen natolik slabý, že se voda musela do provozu pumpovat.[2]

Nejprve se jmenoval Císařský a společně s Hochbergerovým pramenem sloužil výhradně k léčbě pacientů Vojenského lázeňského ústavu.[3] Původní vývěr je v suterénu budovy před sochou Víly léčivých pramenů. Pro větší pohodlí pacientů byla ve vstupní hale umístěna pramenní váza, která byla zásobována z nového vrtu na vnitřním nádvoří.[2][3]

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Pramen byl vždy v lázních jedním z nejoblíbenějších. Má vysoký obsah rozpuštěného kysličníku uhličitého, což mu dodává příjemnou chuť, též je to však příčinou intermitence, tedy přerušovaného vývěru.[2] Jeho teplota je 41,6 °C, vydatnost 1,5 litrů/min. a obsah CO2 750 mg/litr.

Přístupnost

Přístup k pramenní váze je z boční části léčebny od Sadové kolonády ve Dvořákových sadech. Prostor je otevřen pouze v denních hodinách, v noci je uzavřen dle provozního řádu léčebny.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. S. 28. 
  2. a b c NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 36. Dostupné online. (čeština)
  3. a b VARY, Infocentrum města Karlovy. Sadový pramen. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. 
  • NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online. (čeština)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]