Přeskočit na obsah

Dvořákovy sady (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dvořákovy sady
v Karlových Varech
Foto z 24. října 2011
Foto z 24. října 2011
Funkceužívání zeleně
a odpočinek
Lokalitacentrum města, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Založeno1878
ArchitektJan Hahmann
Statutveřejný městský park
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvořákovy sady v Karlových Varech leží v centru města na okraji jeho lázeňské části při břehu řeky Teplé. Ohraničeny jsou Vojenským lázeňským ústavem, Zahradní ulicí a nábřežím řeky. Byly založeny v roce 1878.

Do sedmdesátých let 19. století patřily městu pouze park u vily Lützow (sady Jeana de Carro) a v letech 1831–1834 parkově upravený sad nad Mlýnskou kolonádou (Skalníkovy sady). V roce 1874 koupilo město za 300 000 zlatých zahradu fotografa Wimra a nechalo zde v letech 1876–1878 založit park.[1] Jiný zdroj uvádí, že nový městský park byl založen v letech 1877–1878 v bývalé Wintrově zahradě, event. Winterových zahradách.[2][3] Zdroje se shodují, že park byl zřízen na zahradě za Vojenským lázeňským ústavem a veřejnosti zpřístupněn v roce 1878. Plán výstavby vypracoval umělecký zahradník Jan Hahmann, který tehdy již pečoval o Skalníkovy sady.[1][2] Výstavba si vyžádala regulaci řeky a bylo nutné vyrovnat terén a zvýšit úroveň některých zahradních partií.[1]

V letech 1880–1881 byla v praku postavena litinová koncertní a restaurační hala Blanenský pavilon.[2][4]

Na začátku lázeňské zóny roku 1974 byl park nově upraven podle návrhu architekta Adolfa Petra. Na počest hudebního skladatele Antonína Dvořáka zde byl v rámci úprav instalován umělcův pomník a park získal název Dvořákovy sady.[2][4]

Antonín Dvořák obklopen částí Smečky, únor 2020
Hygie v Sadové kolonádě, březen 2019
Rusalka u jezírka, srpen 2010

V parku byly vysázeny platany, duby, javory a jilmy a zřízeny pískové cesty, pyramidy růžových keřů, květinové záhony a vodní zátiší s vodotryskem.[2][4]

O údržbu Dvořákových sadů, stejně jako ostatních sadů a parků na území města, se od roku 1992 stará příspěvková organizace Správa lázeňských parků.

Stavby v parku

[editovat | editovat zdroj]
  • Blanenský pavilon – dnes již neexistuje. Litinový pavilon byl postaven v letech 1880–1881 karlovarským stavitelem Josefem Waldertem. Návrh budovy pocházel z ateliéru Fellner a Helmer. V březnu roku 1965 byla její velká část pro zchátralost zbořena. Zůstalo pouze východní křídlo promenádní části – Sadová kolonáda.[3][5]
Podrobnější informace naleznete v článku Blanenský pavilon.
  • Sadová kolonáda – litinová kolonáda, původně součást dvouramenné kryté promenádní verandy již neexistujícího Blanenského pavilonu. V prostoru kolonády byl v osmdesátých letech 20. století nově vyveden vývěr Hadího pramene. V protilehlém rondelu stojí socha Hygie.

Sochařská výzdoba v parku

[editovat | editovat zdroj]

Vzácné stromy v parku

[editovat | editovat zdroj]

Termální prameny v parku

[editovat | editovat zdroj]
  • Hadí pramen – v západním rondelu Sadové kolonády.
  • Sadový pramen – v budově Vojenského lázeňského ústavu, přístup je z parku z boční části léčebny od Sadové kolonády.

Naučná stezka lázeňskými parky

[editovat | editovat zdroj]

Parkem prochází naučná dendrologická stezka.

Podrobnější informace naleznete v článku Naučná stezka lázeňskými parky Karlovy Vary.
  1. a b c MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. Praha: Panorama, 1983. 192 s. Kapitola Lázeňské lesy a parky, s. 144–148. 
  2. a b c d e Dvořákovy sady [online]. Karlovy Vary: Infocentrum města Karlovy Vary [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. 
  3. a b FIKAR, Jaroslav. Karlovarské proměny. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2019. 166 s. ISBN 978-80-270-7233-0. Kapitola Blanenský pavilon, s. 36–40. 
  4. a b c LIPRT, Pavel. Dvořákovy sady a pomník Antonína Dvořáka v Karlových Varech [online]. Turistika.cz, rev. 2015-04-04 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. 
  5. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – Blanenský pavilon [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  6. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – pomník Antonína Dvořáka [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  7. a b AETO S.R.O. Hygieia (str. 3) [online]. Karlovy Vary: Magistrát města Karlovy Vary [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  8. Dívka se džbánem [online]. Centrum pro dějiny sochařství, informační portál věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. 
  9. ŠORFA, Josef. Karlovy Vary ozvláštnily divoké šelmy a postavy z 3D tiskárny [online]. Karlovy Vary: Český rozhlas Karlovy Vary, 2019-08-07 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Panorama, 1983. 192 s. S. 144–148. 
  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarské proměny. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2019. 166 s. ISBN 978-80-270-7233-0. S. 36–40. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]