Skalníkovy sady (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skalníkovy sady
v Karlových Varech
Park nad Mlýnskou kolonádou foto z roku 1910
Park nad Mlýnskou kolonádou
foto z roku 1910
Funkceužívání zeleně a odpočinku
Lokalitacentrum města, ve svahu
nad Mlýnskou kolonádou, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Založeno1831
ArchitektVáclav Skalník
Statutveřejný městský park
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalníkovy sady v Karlových Varech vznikly v letech 1830–1831 a jsou nejstarším veřejným parkem města. Rozkládají se v centu lázeňské části ve svahu nad Mlýnskou kolonádou.

Václav Vojtěch Skalník[editovat | editovat zdroj]

Park vytvořil Václav Skalník (1776 Praha – 1861 Mariánské Lázně), český umělecký zahradník a botanik. Narodil se do rodiny uměleckých zahradníků. Studoval v Anglii, Francii a ve Vídni. Po návratu do Čech zvelebil mnoho parků a zahrad; proslavil se realizací krajinářského parku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Park u kolonády Nového pramene (Mlýnská kolonáda) a pavilonu Tereziina pramene (již zaniklý) vybudoval zahradník Václav Skalník v letech 1830–1831. Bylo zde tehdy vysazeno 100 alpinek a 210 růží, rostly zde čtyři druhy javorů, červené jírovce, ovocné stromy, šeříkzimolez. Součástí parku bylo i jezírko s vodotryskem. Následná údržba místa byla svěřena uměleckému zahradníku Janu Hahmannovi, který se již staral o lesní promenády a květinovou výzdobu lázní. Koncem 19. století byla část Skalníkových sadů zabrána pro výstavbu nové kamenné Mlýnské kolonády (1871–1881).[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší sady v Karlových Varech se nacházejí ve svahu nad Mlýnskou kolonádou a nabízejí pohled přes zbylou část Bernardovy skály na lázeňské centrum města s řekou Teplou.[1][2]

O údržbu parku se stará organizace Správa lázeňských parků (ke dni 1. února 2023 sloučená s organizací Lázeňské lesy Karlovy Vary) pod novým názvem Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary.

Stavby v parku[editovat | editovat zdroj]

  • Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge, též nazývaný sloup Vévodů cambridgeských (či cambridžských) – je upomínkou na někdejší hosty Karlových Varů, vévodu Adolfa z Cambridge a vévodkyni Augustu Hesensko-Kaselskou. Vztyčen byl roku 1834 na vyzděné kruhové plošině na zbytku Bernardovy skály (tehdy Berhardfelsen). V pozlaceném rámu je věnovací nápis: „Gewidmet dem Herzog und der Herzogin von Cambridge MDCCCXXXIV“.[3][4]

Sochařská výzdoba v parku[editovat | editovat zdroj]

  • Socha svatého Bernarda z Clairvauxsvětec s křížem shlížející do údolí stojí při okraji parku na zbytku Bernardovy skály. Je jednou z mála barokních památek, která přežila povodně, požáry či přestavby města. Je od neznámého umělce z roku 1706.[2][4]
  • Alegorie Září – měsíc září je zde znázorněn jako „dívka s ovocem“.
  • Alegorie Leden – měsíc leden je znázorněn jako „chlapec ve lví kůži“.

Naučná stezka lázeňskými parky[editovat | editovat zdroj]

Parkem prochází naučná dendrologická stezka.

Podrobnější informace naleznete v článku Naučná stezka lázeňskými parky Karlovy Vary.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Skalníkovy sady [online]. Karlovy Vary: Infocentrum města Karlovy Vary [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  2. a b LIPRT, Pavel. Karlovy Vary – Skalníkovy sady, svatý Bernard z Clairvaux, Sloup vévodů cambridgeských [online]. Turistika.cz, rev. 2014-03-31 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. 
  3. AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge, s. 192–195. 
  4. a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Karlovy Vary – Sochy a pomníky, s. 36–37. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 36–37. 
  • AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge, s. 192–195. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]