Pramen Karla IV.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Související informace naleznete také v článku Seznam pramenů v Karlových Varech.
2. Pramen Karla IV.
Pramenní váza na Tržní kolonádě
Pramenní váza na Tržní kolonádě
Poloha
StátČeskoČesko Česko
MěstoKarlovy Vary
Zeměpisné souřadnice
Parametry
První záchyt1769
Teplota64 °C
Vydatnost4,8 l/min.
Obsah CO2250–450 mg/l
Ostatní
Původní názevŽrout (něm. Fresser)
Typteplý minerální pramen
Nadm. výška380 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pramen Karla IV., původní název Žrout (něm. Fresser), je druhý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé na Tržišti v centru lázeňské části Karlových Varů. Umístěn je na Tržní kolonádě, teplotu má 64 °C a vydatnost 4,8 l/min. Je volně přístupný.[1] Jeho objevení je spojováno s legendou o císaři a králi Karlu IV.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě Tržní kolonády v dnešním historickém centru města od nepaměti vyvěraly drobné i větší termální prameny, které často mizely a znovu se objevovaly. Zde byl v roce 1769 prvně zachycen pramen Karla IV., původním názvem Žrout (něm. Fresser). Vyvěral v podzemí staré karlovarské radnice, která na tomto místě tehdy stála. Když byla radnice roku 1871 stržena, byly vývěry pramene lépe zachyceny. V roce 1875 začal být pramen využíván k lázeňským účelům.[2] V letech 1882–1883 byla nad pramenem, podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda FellneraHermanna Helmera, vystavěna dřevěná Tržní kolonáda.

V době před první světovou válkou pramen zcela zapadl a voda byla do pramenní vázy přiváděna 85 metrů dlouhým potrubím z dolního Zámeckého pramene. Tím byla ovlivněna teplota a pramen tehdy proto patřil k nejchladnějším.[2]

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Pramen vyvěrá na Tržišti na jihozápadním konci Tržní kolonády. Od osmdesátých let 20. století, po objevu jeho nového zdroje poblíž morového sloupu, je jímán vrtem v hloubce 19,5 metru. Díky tomuto hlubokému vrtu má teplotu 64 °C, vydatnost 4,8 litrů/min. a obsah CO2 250–450 mg/litr.[1] Kromě pramene Karla IV. vyvěrají na téže kolonádě dva další minerální prameny – TržníZámecký dolní.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Nad pramenní vázou je zavěšen bronzový reliéf „Objevení pramenů Karlem IV." od uměleckého kováře Adolfa Zörkela. Dílo zobrazuje legendu o založení Karlových Varů.[1]
  • Za pramenní vázou se nachází chodba skrytá veřejnosti, kde jsou uchovány staré záchyty pramene, které se už v dnešní době nevyužívají.[2]

Legenda o Karlu IV. a založení Karlových Varů[editovat | editovat zdroj]

Dle staré pověsti si právě zde císař a král Karel IV. léčil své nemocné údy. Když jednoho dne v lesích, právě v místech kde nyní vyvěrají horké prameny, podnikal loveckou výpravu, stala se ta příhoda. Při lovu jeden ze psů, který pronásledoval jelena, spadl do tůně s tryskající horkou vodou. Začal výt bolestí a jeho nářek přivolal lovce. Ti psa z vody vytáhli a o události zpravili Karla IV. Karel se poté na místo vydal s družinou, aby tam sám obdivoval nevšední dílo přírody. Po poradě se svými lékaři usoudil, že tato horká voda by mohla pomáhat proti nemocem a být i jinak užitečná. Vodu sám užil a seznal úlevu a zlepšení. Nařídil, aby místo kolem pramene bylo osídleno. To se také stalo a tak, dle legendy, vznikly lázně Karlovy Vary.[3]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c VARY, Infocentrum města Karlovy. Pramen Karla IV.. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-04-09]. Dostupné online. 
  2. a b c NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 2. Dostupné online. (čeština)
  3. Legenda o založení Karlových Varů. cestovani.kr-karlovarsky.cz [online]. [cit. 2019-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-11. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online. (čeština)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]