Zámecký pramen (Karlovy Vary)
| 3. a 4. Zámecký pramen | |
|---|---|
 Nová Zámecká kolonáda v roce 1912 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Město | Karlovy Vary |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′25″ s. š., 12°52′59″ v. d. |
| Parametry | |
| Objevení | rok 1769 |
| První záchyt | rok 1797 |
| Teplota | 55,6 °C a 49,8 °C |
| Vydatnost | 2,5 a 1,5 l/min. |
| Obsah CO2 | 600 mg/l |
| Ostatní | |
| Typ | teplý minerální pramen |
| Přístupnost | volně přístupný |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámecký pramen byl objeven v roce 1769 pod Zámeckou věží na Tržišti v centru Karlových Varů a poprvé zachycen roku 1797. Je vyveden do dvou pramenních váz. Jedna je umístěna na Tržní kolonádě, kde pramen o teplotě 55,6 °C vyvěrá s označením karlovarského minerálního pramene číslo tři pod názvem Zámecký dolní. Druhý se nachází na vyvýšené Zámecké kolonádě pod číslem čtyři a názvem Zámecký horní, má teplotu 49,8 °C.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Po objevení na Tržišti v roce 1769 v historickém centru města sloužil pramen nejprve k napájení dobytka a děti si u jeho vývěru koupaly nohy. Když roku 1784 přišla mrazivá zima a všechny studny zamrzly, byl tento teplý pramen rozveden do veřejných kašen. Po čase byly na rozvodech zaznamenány usazeniny, což přimělo karlovarského lékaře Dr. Davida Bechera k provedení rozboru pramene, při kterém zjistil, že Zámecký pramen má stejné složení jako Vřídlo. (Rozbory Dr. Bechera byly první chemické analýzy pramenů, které po odborné stránce odpovídaly i dnešním měřítkům. Právě on také dokázal jednotné chemické složení karlovarských minerálních pramenů.)[1]
Roku 1797 byl pramen na naléhání pacientů poprvé zachycen. Tehdy vyvěral v úrovni o 14 metrů vyšší než Vřídlo.[2] V souvislosti s výbuchem Vřídla se 2. září 1809 vývěr Zámeckého pramene ztratil a znovu se objevil až o 14 let později 15. října 1823. V roce 1830 vznikla nad pramenem první kolonáda, která byla v letech 1910–1912 nahrazena novou secesní Zámeckou kolonádou. Do prostoru výše položené části objektu byl tehdy vyveden nový vývěr Zámeckého pramene s označením „horní“.
Začátkem 21. století došlo k přestavbě okolí Zámeckého pramene, secesní Zámecká kolonáda byla přebudována a vznikl lázeňský komplex Zámecké lázně. Při této přestavbě byl veřejnosti znepřístupněn skalní reliéf ze železitého pískovce, pověstný Duch pramenů od sochaře Wenzela Hejdy z Vídně.[2] Je k vidění pouze pro klienty Zámeckých lázní. Též stavbou uzavřený Zámecký pramen dolní musel být následně pro veřejnost přiveden do dostupného prostoru Tržní kolonády.[3]
Údaje[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jeden pramen, který je sveden do dvou různých míst. Vzhledem k různým nadmořským výškám vývěrů a k fyzikálním zákonitostem mají oba prameny jinou teplotu i různý obsah CO2.[4]
V minulosti, a platí to i dnes, sloužil jako citlivý indikátor stavu zřídelní struktury.[2]
Pramen číslo 3. – Zámecký dolní[4][2]
Objeven: 1769
Prvně zachycen: 1797
Teplota: 55,6 °C
Vydatnost: 2,5 l/min
Obsah CO2: 600 mg/l
Místo vývěru: Tržní kolonáda
Přístupnost: volně přístupný
Pramen číslo 4. – Zámecký horní[4][2]
Objeven: 1769
Prvně zachycen: 1797
Teplota: 49,8 °C
Vydatnost: 1,5 l/min
Obsah CO2: 600 mg/l
Místo vývěru: Zámecká kolonáda
Přístupnost: volně přístupný
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
- Zámecký dolní pramen na Tržní kolonádě
-
leden 2008 -
duben 2019 -
duben 2019 -
duben 2019 -
srpen 2014 -
červenec 2008
- Zámecký horní pramen na Zámecké kolonádě
-
duben 2019 -
duben 2019 -
duben 2019 -
duben 2019 -
září 2009 -
srpen 2017 -
duben 2019 -
srpen 2017
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. S. 24.
- ↑ a b c d e NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 27–28. Dostupné online.
- ↑ INFO@2MSTUDIO.CZ, 2M STUDIO s r o [www 2mstudio cz]; e-mail:; INFO@2MSTUDIO.CZ, Design: Petr Lněnička [www 2mstudio cz]; e-mail:; PODHORSKY@2MSTUDIO.CZ, Code: Lukáš Podhorský [www 2mstudio cz]; e-mail:. Zámecká kolonáda | Karlovy Vary – průvodce, hotely, lázně, wellness, webkamera .... www.karlovy-vary.cz [online]. [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c VARY, Infocentrum města Karlovy. Prameny. Karlovy Vary [online]. 2012-12-01 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7.
- NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámecký pramen na Wikimedia Commons - Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámecký pramen na Wikimedia Commons
- Tajemství karlovarských pramenů
- Karlovarské prameny – www.enviweb.cz
- Tomáš Vylita – Výjimečné prameny – www.idnes.cz
- Prameny Karlovy Vary – www.karlovyvary.cz
- Kolonády Karlovy Vary – www.karlovyvary.cz
