Duch pramenů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duch pramenů
Skalní reliéf Ducha pramenů
Skalní reliéf Ducha pramenů
Základní údaje
Autor Wenzel Hejda z Vídně[1]
Rok vzniku 1913[1]
Umístění
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duch pramenů je monumentální skalní reliéf představující tvář Ducha karlovarských minerálních pramenů. Vytvořen byl ve skále na Zámecké kolonádě v samém centru lázeňské části Karlových Varů.[2]

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Podle staré legendy odpradávna vládl karlovarským léčebným pramenům tajemný duch, který je chránil před vyčerpáním jejich zdrojů i před všemi negativními zásahy přírodních živlů. V těchto místech docházelo nejen k požárům a rozvodnění řeky Teplé, ale též zde hrozilo nebezpečí výbuchu Vřídla. To vše ohrožovalo existenci pramenů, a tím i samotných lázní, a proto se Duch pramenů rozhodl pro čin, kterým karlovarské prameny navždy ochrání. Zaklel všechny nebezpečné živly do skály, ve které pobýval, a sám se odebral do podzemí, aby byl pramenům nablízku.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výbuchy Vřídla byly v minulosti velkou hrozbou pro místní obyvatele i samotné město. Kronikáři zaznamenali bezpočet těchto výbuchů. Časem začaly být prameny odborně zkoumány a bylo zjištěno, že výtrysky a pulzování Vřídla způsobuje přetlak kysličníku uhličitého, který se hromadí v dutinách vřídelní desky. Karlovarští konšelé a správci pramenů o desku začali pečovat. Přestože realita doby již nedala věřit na Ducha pramenů, úcta k legendě přetrvala. Konšelé zachovávali tvrzení, že ten, kdo ovládá Ducha pramenů, ovládá celé lázně. Proto konšelé, radní i purkmistři dbali na to, aby posvátné místo s Duchem pramenů vždy patřilo městu. Místní zvyklostí bývalo sáhnout si na vousy Ducha pramenů a vyslovit přání, které se splnilo.[1]

Reliéf ze železitého pískovce na památné skále vytvořil v roce 1913 vídeňský sochař Wenzel Hejda.[1]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 21. století došlo k přestavbě secesní Zámecké kolonády, která se dotkla i reliéfu Ducha pramenů. Byl zde vybudován lázeňský komplex Zámecké lázně, do kterého byl reliéf zakomponován.[3] Tím byl Duch pramenů poprvé ve své historii znepřístupněn veřejnosti a k vidění je pouze v hale s bazénem s termominerální vodou a brouzdalištěm pro klienty Zámeckých lázní.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. S. 172. 
  2. NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 27–28. Dostupné online. (čeština)
  3. VARY, Infocentrum města Karlovy. Zámecká kolonáda. Karlovy Vary [online]. 2012-10-31 [cit. 2019-04-11]. Dostupné online. (česky) 
  4. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - Zámecká kolonáda | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2019-04-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. 
  • NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online. (čeština)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]