Železnatý pramen (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Související informace naleznete také v článku Seznam pramenů v Karlových Varech.
16. Železnatý pramen
Vývěr v pavilonu Železnatého pramene
Vývěr v pavilonu Železnatého pramene
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Město Karlovy Vary
Zeměpisné souřadnice
Parametry
První záchyt rok 1852
Teplota 11,9 °C
Vydatnost 1,8 l/min.
Obsah CO2 1 600 mg/l
Ostatní
Typ minerální pramen
Nadm. výška 390 m n. m.
Přístupnost volně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železnatý pramen je 16. karlovarský minerální pramen. Nachází se na pravém břehu řeky Teplé stranou lázeňské části města. Umístěn je ve stráni nad řekou na vyvýšené terase v blízkosti budovy obchodní akademie. Je nejchladnějším minerálním pramenem Karlových Varů, jeho teplota je 11,9 °C. Je udáván jako volně přístupný.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pramen byl poprvé zachycen v roce 1852 na stráni nad pravým břehem řeky Teplé, asi 400 metrů před jejím ústím do Ohře. Již v minulých časech byla stráň v okolí pramene díky jeho vysokému obsahu železa zbarvována okrovou barvou. Od roku 1856 se pramen začal, na doporučení lékaře Rudolfa Mannla, užívat k pitné kúře. O čtyři roky později byly v blízkosti vývěru zřízeny Železité lázně, kde byla voda pramene využívána též ke koupelím.

Zachycený vývěr pramene byl v místech, kde ve dvacátých letech 20. století byla stavěna budova hospodářské školy (později Obchodní akademie Karlovy Vary). Během výstavby byl vývěr o několik metrů posunut, jímka pramene se ocitla pod vozovkou Bezručovy ulice, a následně byla voda potrubím svedena do nově vystavěného pavilonu v podobě malé sloupové haly nazývané pavilon Železnatého pramene, někdy též uváděné jako kolonáda Železnatého pramene.[2][1] Na stěně haly byla umístěna kamenná mísa, do které tehdy pramen vyvěral z litinové plastiky lví hlavy.[3]

V roce 1961 byl pavilon opraven a pramen byl opatřen deskou s jeho označením. Roku 1990 se uskutečnila celková rekonstrukce. Slavnostní otevření obnoveného pavilonu proběhlo 27. října 1990.[2]

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Pramen vyvěrá v městské části Karlových Varů na místě poměrně vzdáleném od části lázeňské. Leží u frekventované Bezručovy ulice (automobilový provoz a městská autobusová doprava) a z lázeňského hlediska ztrácí na atraktivitě. Je v zanedbaném stavu.[4] Deska s označením pramene ani litinová plastika lví hlavy se u vývěru již nenacházejí.

Pramen je udáván jako volně přístupný, avšak s poznámkou: z technických důvodů do odvolání uzavřen (duben 2019). Udávaná teplota pramene je 11,9 °C, vydatnost 1,8 litrů/min. a obsah CO2 1 600 mg/litr. Díky vysokému obsahu železa a arzénu se výrazně liší od ostatních karlovarských zdrojů.[1]

Není vyhlášen jako přírodní léčivý zdroj.[5]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Železnatý pramen. Karlovy Vary [online]. Infocentrum města Karlovy Vary, 2013-01-17 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - kolonáda Železnatého pramene - Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  3. Kolonáda Železnatého pramene v Karlových Varech. www.turistika.cz [online]. Turistika s.r.o [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. Karlovy Vary se pokusí obnovit svůj nejstudenější Železnatý pramen. iDNES.cz [online]. 2017-01-13 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  5. Tajemství karlovarských pramenů - Referenční laboratoře. www.rlplz.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]