Městské divadlo Karlovy Vary

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Městské divadlo v Karlových Varech

Budova Městského divadla v Karlových Varech
Základní informace
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Karlovy Vary
Typ divadla profesionální divadlo
Zaměření činohra, opera
Budova
Architekt Ferdinand Fellner a Hermann Helmer
Doba výstavby 1884-86
Otevření 1886
Přestavby 1910, 1976, 1993, 1997-99
Další informace
Souřadnice
Adresa Karlovarské městské divadlo, o.p.s.
Divadelní náměstí 21, 360 01 Karlovy Vary
Oficiální web http://www.karlovarske-divadlo.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské divadlo v Karlových Varech, dříve též Divadlo Vítězslava Nezvala, je pseudorokoková budova z roku 1886, postavená podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Comoedi Haus[editovat | editovat zdroj]

První divadelní budova v Karlových Varech s názvem „Comoedi Haus“ stávala v místě dnešního Grandhotelu Pupp. Byla postavena v roce 1717 a její podoba se zachovala na dobové rytině. Jednalo se o asi čtyřicet metrů dlouhou stavbu z prken a rákosí, která fungovala jako letní scéna italských operních společností až do roku 1787, kdy se zřítila během představení.

Schauspielhaus[editovat | editovat zdroj]

Základní kámen nového, prvního zděného divadla v Karlových Varech, byl položen 15. července 1787. Výstavbu inicioval a finančně zaštítil dr. David Becher. O rok později bylo divadlo slavnostně otevřeno Mozartovou operou Figarova svatba. Becherovo divadlo (neboli "Schauspielhaus"), jak bylo divadlo nazýváno, se nacházelo v místech dnešního Městského divadla. Celkové náklady na stavbu divadla s kapacitou kolem 500 míst představovaly 7 000 rakouských zlatých, z nichž dr. Becher městu bezúročně zapůjčil 4 000. Údajně se jednalo o nádhernou stavbu, nicméně pouze zvenku. Vnitřní zařízení i technické zázemí bylo skromné, až chudé.

V divadle se postupně vystřídalo osmnáct ředitelů, z nichž nejznámějším je zřejmě Josef Lutz, který ve spolupráci s ředitelem orchestru, Josefem Labitzkým s úspěchem uváděl i ty nejnáročnější opery. Divadlo se však začalo potýkat s dalšími technickými a hygienickými problémy a od roku 1870 se začalo diskutovat o výstavbě nového divadla.

V Becherově divadle se naposledy hrálo v září 1884.

Městské divadlo / Stadttheater[editovat | editovat zdroj]

Pohled na divadlo shora

Vznik dalšího divadla byl provázen technickými problémy a průtahy, které se týkaly stavební parcely, byla dokonce zrušena soutěž o výstavbu. Složitou situaci navíc zkomplikovaly požáry Národního divadla v Praze a požár divadla ve Vídni, a dokonce i požár starého karlovarského divadla v roce 1883. Z toho důvodu musely být návrhy přepracovány tak, aby splňovaly přísnější bezpečnostní předpisy.

Projekt na nové divadlo byl zadán vídeňskému ateliéru Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, přičemž měl být kladen důraz na zvýšenou bezpečnost nové budovy: strop, galerie, schody a další místa měla být z výhradně nehořlavých a ohnivzdorných materiálů. Zcela novým prvkem bylo zavedení elektřiny, umožňující lepší osvětlení a ventilaci.

V srpnu 1884 byla stržena budova starého divadla a výstavba nového divadla byla zahájena v říjnu téhož roku. Po dvou letech byla dokončena divadelní budova v historizujícím pseudorokokovém stylu, která společně s Grandhotelem Pupp a Císařskými lázněmi tvoří výjimečně nádhernou kompozici. Náklady na výstavbu velkolepého divadla „Stadttheateru“ s kapacitou 700 míst dosáhly téměř 600 000 rakouských zlatých.

Výzdoba

Velmi významnou složkou divadla byla výzdoba interiérů. Autory maleb na stropní klenbě, fresky nad proscéniem a ručně malované opony s motivem oslavy básnického umění, byli mladí vídeňští umělci, bratři Gustav a Ernst Klimtovi a Franz Matsch. Další vídeňský umělec, Theodor Friedl, je autorem sochařské výzdoby, zjeména ve foyeru a sousoší „Múzy“ a Gryfové na průčelí budovy. Pseudorokokové osvětlení v celé budově je pak dílem architektů Fellnera a Helmera.

Samotná výstavba probíhala bez větších komplikací a v květnu 1886 byl slavnostně zahájen provoz.

První české profesionální divadlo[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k rostoucí náročnosti představení byly v roce 1910 v divadle provedeny některé úpravy. Další pak následovaly koncem 20. let 20. století.

Novinkou v roce 1939 bylo zahájení celoročního divadelního provoz, a zároveň zde poprvé současně působily činohra, opera i balet.

Po druhé světové válce divadelní budovu využívala Rudá armáda, jako dočasný Armádní kulturní dům. Po několika měsících všaj již divadlo znovu sloužilo svému původnímu účelu. V téže době vzniklo první české Oblastní divadlo. V září 1945 zahájilo činnost hrou Josefa Kajetána Tyla "Jiříkovo vidění".

První české profesionální divadlo[editovat | editovat zdroj]

V 50. letech 20. století kvůli poškození z doby války i poválečných let, bylo nutné provést některé opravy, včetně interiérů, kdy byly restaurovány malby.

Celková rekonstrukce před stým výročím otevření divadla pak byla naplánována na září 1976. Oprava byla zamýšlena ve dvou etapách, z finančních důvodů však byla realizována pouze první etapa. Ta trvala dva roky a byly při ní opraveny zejména interiéry (štuková výzdoba, nová sedadla, osvětlení včetně lustru apod., dále bylo instalováno nové protipožární zabezpečení, rozvody elektřiny a zvukotechniky apod.)

Divadelní soubor se počas prací musel uchýlit do dočasných prostor, nejprve to byl K-klub v Rybářích a později, již v samotném divadle, vzniklo úspěšné Divadlo Za oponou.

90. léta 20. století a současnost[editovat | editovat zdroj]

Městské divadlo v Karlových Varech

Generální oprava[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 90. let bylo divadlo v téměř havarijním stavu, bylo proto rozhodnuto o jeho generální rekonstrukci. Naposledy se před generální rekonstrukcí v divadle hrálo 30. června 1993. Při ní prošlo divadlo v letech 1994 (oprava střechy, restaurace soch na průčelí, 1995 restaurace Klimtovy opony) - červen 1999.

Divadelní soubor v době rekonstrukce musel účinkovat na dočasných scénách Motýl a Tosca.

Samotná rekonstrukce Městského divadla v Karlových Varech byla pojata velkoryse, a to za výrazné finanční pomoci Evropské unie. Přestavba byla zahájena v roce 1997 a prováděly ji firmy Průmstav Praha a První stavební a.s. Karlovy Vary. Vedle kompletní obnovy inženýrských sítí, proběhly také významné restaurátorské práce v interiérech, včetně úprav na jevišti a v orchestřišti, dále např. opravy podlah ve foyeru, svítidel, baldachýnů, křesel apod. Novinkou bylo také vybavení pro filmové projekce, nové tlumočnické a titulkovací zařízení, zvukový systém Dolby Stereo, či technické vybavení pro televizní přenosy.

Slavnostní znovuotevření divadla se konalo 24. června 1999, kdy soubor Městského divadla zahajovacím představením byla „ŽenitbaN. V. Gogola a o den později proběhlo tradiční úvodní představení Figarovy svatby W. A. Mozarta v podání Opery Národního divadla.

Současný provoz[editovat | editovat zdroj]

Program divadla je poměrně pestrý a snaží se zahnout různé věkové i sociální skupiny. Zahrnuje české i zahraniční divadelní hry, operní představení a také české premiéry. Karlovarské městské divadlo často hostí soubor Divadla Bez zábradlí Karla Heřmánka.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]