Přeskočit na obsah

Kamala Harrisová

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Kamala Harrisová
Kamala Harrisová, 2021
Kamala Harrisová, 2021
49. viceprezidentka Spojených států amerických
Úřadující
Ve funkci od:
20. ledna 2021
PrezidentJoe Biden
PředchůdceMike Pence
Senátorka Senátu USA
za stát Kalifornie
Ve funkci:
3. ledna 2017 – 18. ledna 2021
PředchůdkyněBarbara Boxerová
NástupceAlex Padilla
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana
Rodné jménoKamala Devi Harris
Narození20. října 1964 (59 let)
Oakland, Kalifornie, USA
NárodnostAfroameričanka a jihoasijská Američanka
ChoťDouglas Emhoff (od 2014)
Partner(ka)Willie Brown (politician) (1994–1996)
RodičeDonald J. Harris a Shyamala Gopalanová
PříbuzníMaya Harris[1] (sourozenec)
Tony West (švagr)
Meena Harris (neteř)
Cole Emhoff (nevlastní syn)[2]
Ella Emhoff (nevlastní dcera)[3]
Sharada Balachandran Orihuela (sestřenice)[4]
SídloNumber One Observatory Circle
Alma materWestmount High School (do 1981)
Howardova univerzita (do 1986)
University of California College of the Law, San Francisco (do 1989)
F.A.C.E. School
Profesepolitička, advokátka, státní zástupkyně, právnička a spisovatelka
Náboženstvíbaptisté
OceněníThurgood Marshall Award (2005)
čestný doktor Univerzity Jižní Kalifornie (2015)
čestný doktorát z Howard University (2017)
Time 100 (2021)
PodpisKamala Harrisová, podpis
Webová stránkakamalaharris.com
CommonsKamala Harris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamala Harrisová (celým jménem Kamala Devi Harris, * 20. října 1964 Oakland, Kalifornie) je americká právnička a politička Demokratické strany, od ledna 2021 viceprezidentka Spojených států amerických jako první žena v této funkci a nejvýše postavená v historii amerických volených úřadů, první Afroameričanka i asijská Američanka ve funkci viceprezidenta bez ohledu na pohlaví.[5][6] Rovněž se stala první nebělošskou osobou v této funkci od domorodého Američana Charlese Curtise, který sloužil s prezidentem Herbertem Hooverem v letech 1929–1933.[7] V prezidentských volbách 2020 kandidovala spolu s Joem Bidenem, který si ji vybral za svou viceprezidentku a po vítězství se stal 46. americkým prezidentem.[8]

V letech 2004 až 2010 působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu a v období 2011 až 2017 na pozici kalifornské ministryně spravedlnosti z titulu nejvyšší státní zástupkyně. Od roku 2017 byla senátorkou za stát Kalifornie, když ve volbách v roce 2016 porazila úřadující kongresmanku Lorettu Sanchezovou a v horní komoře vystřídala dlouholetou senátorku Barbaru Boxerovou. Stala se tak teprve třetí senátorkou za stát Kalifornie, po otci první s jamajským a po matce první s indickým, respektive tamilským, původem.[9][10]

Časopis Time ji společně s Bidenem vyhlásil Osobností roku 2020.[11]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Původ a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Její otec Donald Jasper Harris (* 1938), který do Spojených států amerických imigroval z Jamajky, je emeritním profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě.[12] Matka Shyamala Harrisová, rozená Gopalanová (1938–2009), původem z Indie, byla onkoložka. Jediná sestra Kamaly se jmenuje Maya Lakshmi Westová, rozená Harrisová (* 1967).

Vystudovala politologii, ekonomii a právo na Howardově univerzitě a Hastings College of the Law Kalifornské univerzity. V letech 2004 až 2017 působila jako státní zástupkyně, z toho v letech 2011 až 2017 jako zvolená ministryně spravedlnosti Kalifornie (formálně nejvyšší státní zástupkyně).

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

V kalifornské Santa Barbaře se 22. srpna 2014 vdala za advokáta Douglase Emhoffa.[13][14] Hlásí se k baptistickému vyznání; o sedm dní starší Emhoff má židovský původ.[15] Až do jejího potvrzení za demokratickou viceprezidentskou kandidátku 19. srpna 2020, pracoval jako advokát pro právnickou firmu DLA Piper. Následně využil neplacené dovolené.[8] Společný majetek obou manželů byl v roce 2019 vyčíslen na 5,8 milionu dolarů.[16] Zatímco Harrisová je bezdětná, Emhoff přivedl do svazku dvě děti z předchozího 25letého manželství s Kerstin Emhoffovou, syna Colea a dceru Ellu.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

2017–2021

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách v roce 2016 byla zvolena senátorkou za stát Kalifornie. Svého úřadu se ujala 3. ledna 2017.

2019–2020: Kandidatura na úřad prezidentky a viceprezidentky

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2019 oznámila záměr kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020.[17]

V červnu 2019 prohlásila, že v případě svého vítězství v prezidentských volbách zahájí trestní stíhání Donalda Trumpa.[18] Pro nedostatek finančních prostředků kampaň ukončila 3. prosince 2019 a do primárních voleb se tak nezapojila.[19]

Ve volbách poté získal největší podporu bývalý viceprezident Joe Biden. Harrisová byla brzy považována za jednu z vážných čekatelek na pozici jeho spolukandidátky. Biden si senátorku 11. srpna 2020 vybral za kandidátku na post viceprezidentky Spojených států.[20] Joe Biden se po své předběžné nominaci jako kandidát Demokratické strany na prezidenta zavázal, že za svého spolukandidáta vybere ženu. Bidenův poradní sbor pod vedením bývalého senátora Chrise Dodda se poté rozhodoval mezi 11 ženami. Vybrána byla Harrisová coby „barevná osoba“ (person of color) a zároveň profilovaná politička s obdobně středovými názory, jako má Biden sám.[13]

Sjezd demokratů v Milwaukee mezi 17. až 20. srpnem 2020, pro pandemii koronaviru zčásti přesunutý na internet, potvrdil její viceprezidentskou nominaci.[21] Jako jediná kanditátka byla 19. srpna 2020 prohlášena za nominantku předsedou konvence Benniem Thompsonem.

Od 2021: Viceprezidentka USA

[editovat | editovat zdroj]
Harrisová a Joe Biden na zasedání Národní bezpečnostní rady řeší situaci v Afghánistánu po pádu Kábulu, 18. srpna 2021

Při inauguraci prezidenta Bidena 20. ledna 2021 složila Kamala Harrisová viceprezidentský slib jako první nebělošská žena do rukou první nebělošské soudkyně Nejvyššího soudu Sonii Sotomayorové.[22][23][24][25] Ceremoniál proběhl ve slavnostním rámci, avšak bez účasti většího počtu obecenstva v důsledku opatření kvůli pandemii covidu-19.[24]

Prezident Biden pověřil v březnu 2021 Harrisovou řešením migrační krize na americko-mexické hranici.[26][27] Podle kritiků ze strany republikánské opozice nárůst nelegální migrace do Spojených států způsobila vstřícná imigrační politika Bidenovy administrativy.[28][29] Krizi se nepodařilo vyřešit a dne 31. října 2023 ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas uvedl při veřejném slyšení před senátním výborem pro vnitřní bezpečnost, že během fiskálního roku 2023 překročilo americko-mexickou hranici nelegálně do Spojených států více než 600 000 lidí.[30]

Prezident Biden podstoupil 9. listopadu 2021 kolonoskopii, vyšetření prováděné v narkóze. Proto v časovém období od 10:10 do 11:35 hodin byl aktivován XXV. dodatek americké ústavy a předal na tuto dobu své pravomoci Harrisové jako úřadující prezidentce.

V červenci 2023 se sešla v Bílém domě se státními zástupci z celé země, aby s nimi řešila jak čelit opioidové epidemii ve Spojených státech. V roce 2022 zemřelo na předávkování drogami 110.000 Američanů a z větší části za to byly zodpovědné syntetické látky jako fentanyl, které byly původně využívané ve zdravotnictví jako léky proti bolesti.[31]

2024: Kandidatura na prezidentku USA

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2024 jí prezident Biden krátce po svém odstoupení z prezidentských voleb oficiálně vyjádřil podporu pro její vlastní kandidaturu.[32] Tu Harrisová obratem oznámila.[33]

Demokraté doufají, že jim Harrisová pomůže získat zpět mladé hispánské voliče, jejichž podporu Biden ztrácel.[34] Harrisová má také silnou podporu mezi Afroameričany a asijskými Američany což může americké prezidentské volby rozhodnout v její prospěch.[35][36] Pokouší se získat zpět hlasy arabsko-amerických voličů, jejichž podporu Biden ztratil kvůli americké podpoře Izraele ve válce v Gaze.[37]

Postoje

[editovat | editovat zdroj]

V rámci Demokratické strany se řadí spíše k progresivnímu křídlu. Podle hodnocení serveru GovTrack.us vypracovaného na základě jejího hlasování v Senátu v letech 2015 až 2021 se jednalo o čtvrtou nejlevicovější členku horní komory.[38]

Podporuje udělení amerického občanství pro více než 800 000 "dreamers", kteří do Spojených států imigrovali ilegálně s rodiči jako malé děti.[39] V roce 2017 vystoupila proti výkonnému nařízení prezidenta Donalda Trumpa, kterým se Trump snažil omezit přijímání uprchlíků z několika většinově muslimských zemí.[40] Je zastánkyní práva na potrat a důrazně se staví proti snahám omezovat ženám přístup k umělému ukončení těhotenství.[41] Jako senátorka prosazovala zákony na ochranu LGBT a transgender osob, legalizaci konopí, omezení držení zbraní či rasovou rovnost.[42][43][44] Ostřeji se vyhranila vůči lidem páchajícím drobnou kriminalitu, například záškoláctví.[45] Nesouhlasí s odpůrci využívání tzv. samotek ve věznicích.[46]

Harrisová a její manžel na Capital Pride festivalu oslavujícím LGBT kulturu, Washington, D.C., červen 2022

V ekonomických otázkách zastává přístup, který během svého prezidenství načrtl Joe Biden a který by se dal shrnout pod pojmem bidenomika. Ta do jisté míry upouští od neoliberálních paradigmat, která dominovala administrativám předchozích amerických prezidentů, a zaměřuje se na podporu odborů a práv zaměstnanců, veřejného zdravotního pojištění, politiku dostupného bydlení, včetně plánu Harrisové investovat 100 miliard dolarů na podporu vlastnictví domů Afroameričany, aby se snížila majetková nerovnost mezi černými a bílými domácnostmi,[47] a masivní infrastrukturní investice hrazené z vyššího zdanění korporací a vysokopříjmových osob. Harrisová mimo jiné podpořila zvýšení minimální mzdy, narovnání příjmových nerovností nebo odpuštění studentských půjček.[48][49][50]

Podpořila rovněž přechod na zelenou ekonomiku a politiku ochrany klimatu, která se pro ni stala jedním z klíčových témat. Předložila plán na ochranu klimatu včetně ukončení federální dotace fosilních paliv, zavedení „poplatku za znečišťování klimatu“ nebo masivní rozvoj zelené energie. Staví se proti frakování, které umožnilo rozvoj těžby ropy a zemního plynu ve Spojených státech.[51][52]

Harrisová se prezentovala jako jednoznačný stoupenec Izraele.[53] Byla spoluautorkou senátní rezoluce kritizující rezoluci RB OSN č. 2334 z 23. prosince 2016, jež odsoudila výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, deklarovaného budoucího jádra samostatného státu Palestina.[54] Během války Izraele s Hamásem vyjádřila podporu Izraeli,[55] v březnu 2024 nicméně vyzvala k dočasnému příměří a kritizovala vysoký počet palestinských civilních obětí.[56] V červenci 2024 se v Bílém domě setkala s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, na kterého naléhala, aby uzavřel dohodu o příměří s teroristickým hnutím Hamás.[57]

Jako nejvyšší státní zástupkyně Kalifornie se postavila proti rozhodnutí Kalifornie z roku 1996, kterým byla zakázána pozitivní diskriminace na univerzitách, tedy zvýhodňování rasových menšin při přijímacím řízení. Harrisová argumentovala tím, že zákaz pozitivní diskriminace snížil rasovou diverzitu kalifornských univerzit.[58][59] V roce 2015 požádala Nejvyšší soud, aby "znovu potvrdil své rozhodnutí, že veřejné vysoké školy a univerzity mohou považovat rasu za jeden z faktorů při rozhodování o přijetí."[60][61]

Harrisová s tzv. "dreamers", kteří do Spojených států imigrovali ilegálně s rodiči jako malé děti

Podpořila politické hnutí Black Lives Matter a protesty kvůli smrti George Floyda.[62][63] Vyjádřila se pro snížení rozpočtu policejních sborů ve Spojených státech a přesměrování peněz na sociální programy.[63] Jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu vyjádřila podporu pro politiku tzv. „sanctuary cities“, tedy ochranitelských či azylových měst, mezi než se řadilo i San Francisco, která policii a městským úředníkům zakazuje ptát se lidí, s nimiž se setkají v průběhu vyšetřování, na jejich imigrační status.[64]

Před volbou amerického prezidenta v roce 2020 podpořila povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová diverzita na amerických školách (tzv. desegregation busing).[65] V této souvislosti vyčetla v první televizní debatě mezi demokratickými kandidáty na prezidenta dne 27. června 2019 Joe Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol. Tato politika byla nařízena v 70. letech Nejvyšším soudem USA, který stanovil, že federální vláda může zavést povinnou školní autobusovou dopravu, aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách s převahou bílých dětí.[66][67] Cílem této politiky byl boj proti dobrovolné rasové segregaci mezi bělochy a černochy.[68] Po první prezidentské debatě popularita Harrisové mezi demokratickými voliči výrazně vzrostla.[69]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamala Harris na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Andrew Bell: Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Inc.. Dostupné online. [cit. 2020-08-17].
  2. ↑ Kamala Harrisová: Senate Biography of Kamala D. Harris. Senát Spojených států amerických. Dostupné online.
  3. ↑ Senate Biography of Kamala D. Harris. Senát Spojených států amerických. Dostupné online.
  4. ↑ Dostupné online.
  5. ↑ HOROWITZ, Juliana Menasce; BUDIMAN, Abby. Key findings about multiracial identity in the U.S. as Harris becomes vice presidential nominee [online]. 2020-08-18 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Kamala Harris Makes History As First Female, Black, Asian American Vice President [online]. 2020-11-07 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ SOLENDER, Andrew. Here Are The 'Firsts' Kamala Harris Represents With VP Candidacy. Forbes. 12-08-2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2-9-2020. 
  8. ↑ a b BONOS, Lisa: The story of Kamala and Doug, a match made in Hollywood (literally). The Washington Post, [1], 19. srpna 2020 (anglicky).
  9. ↑ Congresswoman Loretta Sanchez finally concedes Senate race to Kamala Harris [online]. ABC 7, 2016-11-09 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ WILLON, Phil. Kamala Harris is elected California's new U.S. senator [online]. Los Angeles Times, 2016-11-06 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Joe Biden and Kamala Harris Are TIME's 2020 Person of the Year [online]. Time [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Jamaica Global Online [online]. 2020-08-19 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b SATTAR, Majid: Trumps Herausforderin (Trumpova vyzyvatelka). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 13. srpna 2020, s. 3. Internetová verze: SATTAR, Majid, Nominierung von Kamala Harris: „Furchtlose Kämpferin für die kleinen Leute“. Faz.net, Dostupné online, 12. srpna 2020 (německy).
  14. ↑ SIDERS, David: Kamala Harris married in Santa Barbara ceremony. The Sacramento Bee, Dostupné online, 25. srpna 2014 (anglicky).
  15. ↑ SCHOR, Elana: Harris brings Baptist, interfaith roots to Democratic ticket. The Washington Post, Dostupné online, 12. srpna 2020 (anglicky).
  16. ↑ The Net Worth Of Every 2020 Presidential Candidate. Forbes, Dostupné online, 14. srpna 2019 (anglicky).
  17. ↑ Americká senátorka Kamala Harrisová oznámila kandidaturu na prezidentku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-1-21 [cit. 2019-2-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ Kamala Harris’s Mistake. The Atlantic [online]. 14. června 2019. Dostupné online. 
  19. ↑ KAPLAN, Thomas; MARTIN, Jonathan. Kamala Harris Endorses Joe Biden for President. The New York Times. 2020-03-08. Dostupné online [cit. 2020-08-12]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  20. ↑ Biden si za viceprezidentku vybral senátorku Harrisovou, první Afroameričanku v historii. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-08-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Harrisová se stala kandidátkou demokratů na viceprezidentku USA |. České noviny [online]. 2020-08-20 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. 
  22. ↑ CROWLEY, Michael. Sonia Sotomayor will swear in Kamala Harris on Inauguration Day.. The New York Times [online]. 2021-01-16. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  23. ↑ ZARETSKY, Staci. Sonia Sotomayor Will Swear In Kamala Harris On Inauguration Day. Above the Law [online]. 2021-01-19 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b NADWORNY, Elissa. Kamala Harris Sworn In As Vice President. National Public Radio [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ FONTES, Kristina. Reader callout: What does having a woman as vice president mean to you?. Taunton Daily Gazette [online]. 2021-01-21 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Harrisová dostala na starost zmírnění imigrace ze Střední Ameriky. ČTK [online]. 24. března 2021. Dostupné online. 
  27. ↑ Bidena tíží krize na jižní hranici. Migrace z Mexika může výrazně pomoci republikánům. Lidovky.cz [online]. 29. března 2021. Dostupné online. 
  28. ↑ Bidenova migrační krize. Vstřícnost vábí k hranici USA čím dál víc rodin. iDNES.cz [online]. 9. února 2021. Dostupné online. 
  29. ↑ Někteří pašeráci házejí děti přes plot. USA čekají největší vlnu migrantů za 20 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 3. dubna 2021. Dostupné online. 
  30. ↑ WATCH LIVE: FBI Director Wray, DHS head Mayorkas testify in Senate hearing on threats to U.S.. PBS NewsHour. October 31, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 11, 2023. 
  31. ↑ VP Harris gathers attorneys general at White House to talk fentanyl crisis. Spectrum News [online]. 19. července 2023. Dostupné online. 
  32. ↑ JOHN, Arit. Biden endorses Harris to be the next Democratic presidential nominee | CNN Politics. CNN [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Budu usilovat o prezidentskou nominaci, potvrdila Harrisová - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  34. ↑ Harris has to recapture the young Latino voters Biden was losing. NBC News [online]. 25. července 2024. Dostupné online. 
  35. ↑ Harris' candidacy has led to surge in Black voter enthusiasm. It could make a difference in swing states. ABC News [online]. 26. července 2024. Dostupné online. 
  36. ↑ Kamala Harris’ historic candidacy energizes Texas’ Black and Indian American voters. The Texas Tribune [online]. 25. července 2024. Dostupné online. 
  37. ↑ Harris quickly pivots to convincing Arab American voters of her leadership. ABC News [online]. 29. července 2024. Dostupné online. 
  38. ↑ Kamala Harris, Senator for California. GovTrack.us [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Harris vows to protect DACA: ‘The story of Dreamers is a story of America. The Hill [online]. 15. června 2024. Dostupné online. 
  40. ↑ Kamala Harris: ‘Make no mistake — this is a Muslim ban’. The Hill [online]. 27. ledna 2017. Dostupné online. 
  41. ↑ Kamala Harris on Abortion. www.ontheissues.org [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. 
  42. ↑ JOHNSON, Chris. Kamala Harris rises as LGBT favorite for 2020. Washington Blade. 25. října 2017. Dostupné online. 
  43. ↑ STAFF, C. N. N. Joe Biden is the only Democrat left running for president. These are the others who were once in the race.. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  44. ↑ CNN, Tami Luhby and Gregory Krieg. Harris backs 'Medicare for all' and eliminating private insurance as we know it. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  45. ↑ JR, Perry Bacon. FiveThirtyEight [online]. 2020-08-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Who is Kamala Harris?. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  47. ↑ Kamala Harris unveils $100 billion black homeownership plan. CNN [online]. 6. července 2019. Dostupné online. 
  48. ↑ JUDGE, Glock. Kamalanomics: The presumptive presidential nominee is no moderate.. City Journal [online]. 2024-07-25. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ FOSTER, Sarah. How could a Harris presidency impact your finances? Her record offers some clues — and diverges some from Biden. Bankrate [online]. 2024-07-24. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ REIFF, Nathan. Bidenomics: How Joe Biden’s Policies Are Shaping the U.S. Economy. Investopedia [online]. 2024-02-21. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Pro Trumpa je komunistka. Harrisová by v mnohém zašla dál než Biden. iDNES.cz [online]. 23. července 2024. Dostupné online. 
  52. ↑ Kamala Harris: Where does she stand on key issues?. BBC [online]. 2020-10-09. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ 5 Jewish things to know about Kamala Harris. www.jta.org. Jewish Telegraphic Agency, 11. ledna 2019. Dostupné online. 
  54. ↑ Record at a Glance: California Presidential Candidate Sen. Kamala Harris on Jewish Issues. JNS News Service. 22. ledna 2019. Dostupné online. 
  55. ↑ US will not impose conditions on support for Israel to defend itself -VP Harris. Reuters. November 2, 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 12, 2024. 
  56. ↑ US VP Harris calls for 'immediate' Gaza truce in rare rebuke of Israel. Al Jazeera. March 4, 2024. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 24, 2024. 
  57. ↑ Nastal čas na příměří, řekla Harrisová Netanjahuovi. ČT24 [online]. 26. července 2024. Dostupné online. 
  58. ↑ EGELKO, Bob. Kamala Harris on race, college admission. San Francisco Chronicle. 14. srpna 2012. Dostupné online. 
  59. ↑ Kamala Harris' support of public university affirmative action defies the will of California voters. Los Angeles Times [online]. 29. června 2019. Dostupné online. 
  60. ↑ Attorney General Kamala D. Harris Files Brief in U.S. Supreme Court Affirmative Action Case, Fisher v. University of Texas. oag.ca.gov. State of California Department of Justice, 4. listopadu 2015. Dostupné online. 
  61. ↑ AMAR, Vikram. How race-based affirmative action could return to UC. Los Angeles Times. 26. června 2016. Dostupné online. 
  62. ↑ S Harrisovou slaví i Black Lives Matter. Nová viceprezidentka proslula ‚grilováním‘ svědků nebo tancem v dešti. Lidovky.cz [online]. 8. listopadu 2020. Dostupné online. 
  63. ↑ a b Komplikovaný výběr viceprezidentky. Biden se ptal na milostné vztahy i přezdívky od Trumpa. Lidovky.cz [online]. 13. srpna 2020. Dostupné online. 
  64. ↑ McKINLEY, Jesse: Immigrant Protection Rules Draw Fire. The New York Times, Immigrant Protection Rules Draw Fire, 16. prosince 2006 (anglicky).
  65. ↑ Kamala Harris Calls for Federally Mandated Busing. National Review. 1. července 2019. Dostupné online. 
  66. ↑ OLIPHANT, James. Harris challenges Biden in breakout U.S. debate performance [online]. 27. června 2019. Dostupné online. 
  67. ↑ Kamala Harris and Classmates Were Bused Across Berkeley. The Experience Changed Them.. The New York Times. June 30, 2019. Dostupné online. 
  68. ↑ Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained. Vox [online]. 3. července 2019. Dostupné online. 
  69. ↑ Harrisová „sestřelila“ bývalého viceprezidenta. Postaví se Trumpovi?. Finanční magazín [online]. 4. července 2019. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Viceprezidenti Spojených států amerických
John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · Aaron Burr (SR) · George Clinton (SR) · Elbridge Gerry (SR) · Daniel D. Tompkins (SR) · John C. Calhoun (D) · Martin Van Buren (D) · Richard Mentor Johnson (D) · John Tyler (W) · George M. Dallas (D) · Millard Fillmore (W) · William R. King (D) · John C. Breckinridge (D) · Hannibal Hamlin (R) · Andrew Johnson (U) · Schuyler Colfax (R) · Henry Wilson (R) · William A. Wheeler (R) · Chester A. Arthur (R) · Thomas A. Hendricks (D) · Levi P. Morton (R) · Adlai E. Stevenson (D) · Garret Hobart (R) · Theodore Roosevelt (R) · Charles W. Fairbanks (R) · James S. Sherman (R) · Thomas R. Marshall (D) · Calvin Coolidge (R) · Charles G. Dawes (R) · Charles Curtis (R) · John Nance Garner (D) · Henry A. Wallace (D) · Harry S. Truman (D) · Alben W. Barkley (D) · Richard Nixon (R) · Lyndon B. Johnson (D) · Hubert Humphrey (D) · Spiro Agnew (R) · Gerald Ford (R) · Nelson Rockefeller (R) · Walter Mondale (D) · George H. W. Bush (R) · Dan Quayle (R) · Al Gore (D) · Dick Cheney (R) · Joe Biden (D) · Mike Pence (R) · Kamala Harrisová (D)
Legenda: (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista
Senátoři 116. Kongresu Spojených států amerických
Předseda Senátu: Mike Pence • Předseda pro tempore: Chuck Grassley • Vůdce většiny: Mitch McConnell • Vůdce menšiny: Charles Schumer

 

 

 

Republikáni (53) • Demokraté (45) • Nezávislí (2)
Osobnosti roku časopisu Time
1927–1950
1951–1975
1976–2000
2001–dosud
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamala_Harrisová&oldid=24132586“