Písek (město)
| Písek | |
|---|---|
.JPG)
Pohled na kostel a hradby |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0314 549240 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Písek (CZ0314) |
| obec s rozšířenou působností: | Písek |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 63,22 km² |
| počet obyvatel: | 29 729 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 18′ 32″ s. š., 14° 8′ 52″ v. d. |
| nadmořská výška: | 378 m |
| PSČ: | 397 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 28 |
| části obce: | 9 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa městského úřadu: | Velké náměstí 114 |
| starosta / starostka: | JUDr. Ondřej Veselý |
| Oficiální web: http://www.icpisek.cz Ofic. web MÚ: http://www.mesto-pisek.cz E-mail: e-podatelna@mupisek.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Písek je jihočeské historické město (dříve krajské, sídelní město Prácheňského kraje, později okresní, nyní obec s rozšířenou působností) na řece Otavě, založené roku 1243. V roce 2011 zde žilo téměř 30 tisíc obyvatel.
V Písku se nachází nejstarší dochovaný český most[2] ze 13. století, hrad, kostel Narození Panny Marie, který je dominantou města a je na něm umístěna hodinová věž, a částečně zachované hradby zbořené během průmyslové revoluce.
O Písku se někdy říká, že má univerzitní charakter,[3] protože je v něm více středních škol, než je pro města takové velikosti obvyklé. Od roku 2003 zde působí i soukromá vysoká škola, Filmová akademie vzniklá z VOŠ.[4] Písek má 2 divadla, kulturní dům, nemocnici, fotbalové hřiště a hřebčinec. Centrum města spolu s širším okolím je kompletně rekonstruované. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V rámci rozvíjejícího se turismu se v centru města nachází infocentrum.[5]
Obsah |
Historie [editovat]
Pravěk a středověk [editovat]
Lidé se v písecké kotlině poprvé objevili na sklonku starší doby kamenné a usadili se severně od dnešního města. Prvními lidmi, kteří vstoupili na místo pozdějšího středověkého města, byli Keltové. Na poli mezi Hradištěm a Putimí byly nalezeny dvě mohyly s keltským pokladem. Nejvzácnější byla kovová tepaná zobákovitá konvice, dále několik zlatých prutů a zlaté a stříbrné ozdoby.
Podnětem pro založení Písku bylo nerostné bohatství v podobě zlatonosného písku. Patrně již od konce 12. století stála rýžovnická vesnice na pravém břehu řeky Otavy. Vzniklá osada se jmenovala „Na Písku“. Později se z osady stala trhová ves s kostelem sv. Václava. Písecká těžba zlata skončila v 16. století. Několik pokusů o její vzkříšení nesplnilo očekávání.
Písek, jehož jméno je odvozeno od rýžování písku,[6] je poprvé zmíněn v datační formuli listiny krále Václava I. vydané roku 1243. Václav I. začal nedaleko osady na skalnatém břehu stavět hrad.
_retouched.jpg)
Lokace města mohla proběhnut již v závěru vlády Václava I., ale vlastní budování je již zásluhou jeho syna Přemysla Otakara II., který ve městě často přebýval a který okolo roku 1254 založil hrazené královské město s královskou mincovnou.
Město nebylo založeno jen pro těžbu zlata. Mělo zároveň ochraňovat Zlatou stezku, která v těchto místech překračovala Otavu, a také být základnou královské moci. Všechny hlavní budovy (městský hrad, kamenný most, farní kostel, dominikánský klášter, rychta) vyrostly společně s opevněním snad v průběhu pouhých dvou desetiletí, během kterých tu král vícekrát pobýval; v letech 1258–1265 s jedinou výjimkou každoročně. To byla doba rozkvětu Písku, který tehdy patřil k nejpřednějším městům v království a dosáhl významu, jenž se již nikdy neopakoval.
Když král založil na pravém břehu řeky Nový Písek, Starý Písek si výslovně nepřál být s Novým spojován a král obyvatelům Starého Písku garantoval samostatnost. Nový Písek ve 13. století převzal roli sídla Prácheňského kraje, kterou do té doby plnil hrad Prácheň. Starý a Nový Písek splynuly až po staletích.
V roce 1327 (jiný zdroj uvádí rok 1308)[zdroj?] propůjčil městu Jan Lucemburský městská práva Starého Města pražského (právo vybírat mýto, osvobození od cla a mýta, mílové právo, zřídit solný sklad, obilnice – největší v Čechách v té době, …). V Písku krátce pobýval jak Jan Lucemburský, tak i Karel IV., který potvrdil Nový Písek jako hlavní město Prácheňského kraje. Král Václav IV. do města často zajížděl a byl posledním panovníkem, který sídlíval na zdejším hradě. V letech husitských válek hrál Písek významnou roli a stál již od počátku na straně reformního hnutí. Písečtí se jako jedni z prvních hlásili k reformátorskému hnutí.
Husitské období [editovat]
20. srpna 1419 úspěšně zaútočili Písečtí na dominikánský klášter a následně jako jedni z prvních se připojili k Jednotě táborské.[6] Podobně jako v Táboře i v Písku byly umístěny kádě, do kterých občané odevzdávali své bohatství ve prospěch města. Písek má před Táborem prvenství ohledně těchto kádí.
Během husitství byl ve městě častým hostem Jan Žižka. Vládcem Písku se v té době stal husitský hejtman Matěj Louda z Chlumčan. Písečtí zůstali myšlenkám husitství věrni až do konce. Ve městě na faře působil také první a poslední biskup bratrstva Mikuláš z Pelhřimova. Po vojenské porážce Tábora Jiřím z Poděbrad došlo po vyhrůžce Píseckým k dohodě.
V následujícím období došlo k nebývalému rozkvětu města, který umožnil městu v roce 1509 koupit královský hrad v Písku a královské panství. Písecký majetek a vliv sahal od Mirotic až k Protivínu. Roku 1532 zachvátilo město veliký požár, který poničil velkou část města.
Pod Habsburským žezlem [editovat]
Po pražské defenestraci roku 1618 se Písek přidal na stranu stavů. To mělo za následek vypálení píseckých předměstí a okolních vesnic císařskými oddíly v březnu 1619. V průběhu třicetileté války bylo město několikrát obléháno, ostřelováno a nakonec vydrancováno postupně generálem Buquoyem, Mansfeldem a rok nato Maxmiliánem Bavorským. Během každého dobytí bylo město vypáleno a obyvatelstvo téměř vyvražděno.
Roku 1623 byl dosazen jako správce města císařský generál Martin de Huerta, lidově přezdívaný "Poberta", který pomocí tyranie obyvatelstva začal Písecké obracet na katolickou víru a celkově má na svědomí ožebračení města. Rok po správcově smrti bylo město opětovně ustanoveno jako krajské město a roku 1641 mu byly navráceny některé královské výsady, ale s výslovným dodatkem, že je může využívat jen katolická část města. Počátkem 18. století došlo k finančním problémům města a k řádění moru v okolí. Jako projev díku, že bylo město uchráněno morové vlny, nechali Písečtí vystavět na Malém náměstí mariánské sousoší.
Znovu byl Písek postižen válkou zažil v letech 1741 až 1742, kdy zde byla umístěna francouzská posádka vracející se z Prahy, proti které vyrazilo rakouské vojsko. Písečtí se báli, že bude město opětovně dobyto, vypáleno a zničeno, a slíbili Panně Marii, že když bude město ušetřeno, budou každoročně provozovat městskou slavnost. Ta byla po roce 1991 obnovena.
Roku 1778 bylo ve městě zřízeno gymnázium, roku 1860 přibyla česká reálka a roku 1866 bylo na radnici zřízeno české úřadování. 1861 byla zřízena první česká vyšší dívčí škola, 1870 první škola rolnická, 1884 škola revírnická a v roce 1899 první škola lesnická.
Národní obrození v Písku probíhalo zásluhou vynikajících osobností velmi intenzivně. Byl zde dokonce vydáván časopis Poutník od Otavy, který pak nahradil Otavan. K povzbuzení národního vědomí přispělo i založení tělocvičné jednoty Sokol roku 1868.
Koncem 19. století prošel Písek průmyslovým rozvojem, byla zde založena průmyslová výroba fezů, papírna, tabáková továrna a v okolí města se stavěly komunikace. Roku 1875 byl Písek spojen železnicí s Prahou. Roku 1884 bylo založeno městské muzeum a v roce 1887 zavedl Písek jako třetí město v Čechách elektrické osvětlení obloukovými lampami Františka Křižíka. Následujícího roku byla uvedena do provozu městská vodní elektrárna. V tomto období byl Písek krajským městem Prácheňského kraje, ale vinou vzdálenosti od hlavní železniční tratě se nestal významným městem.
20. století [editovat]
K vyhlášení samostatné republiky došlo v Písku podobně jako v některých dalších městech již 14. října 1918,[7] kdy probíhala generální stávka. Následně ale železničáři z Prahy přivezli informaci, že republika vyhlášena ještě nebyla, a tak se Písečtí rozešli a do města byla přemístěna maďarská vojenská posádka, která začala vyšetřovat události převratu.
Písek navázal na svou předválečnou tradici a zůstal vyhledávaným místem pro studenty, letní hosty i pro důchodce, kteří zde hodlali strávit klidné stáří.
Nacistická okupace přinesla Písku velké strádání. Mnoho lidí zahynulo na bojištích, popravištích a v koncentračních táborech; někteří obyvatelé se zúčastnili domácího i zahraničního odboje. Okupaci ukončil příchod amerických vojsk 6. května 1945 večer.[zdroj?] Sovětské jednotky dorazily do města až 10. května.[zdroj?]
Po II. světové válce se tvář Písku začíná rychle měnit, ve městě je založena textilní firma JITEX, Kovosvit, Elektropřístroj, staví se jatka, rozvíjí se dřevařský průmysl atd. Začíná také rozvoj a stavba nových budov a sídlišť (Jih a Dukla, zástavba na Nábřeží 1.máje). Město během socialismu získalo další pamětihodnosti, například sochu Rýžování zlata na Nábřeží 1.máje. Vzniká lávka spojující sídliště Dukla a zástavbu na nábřeží, vyrobená z betonových panelů a zavěšená nad řekou Otavou.
Při povodních v srpnu 2002 byl poničen kamenný středověký most, ale díky tomu, že byl roku 1995 ukotven do skály pod řekou, nápor vody vydržel.[8] Nebyl zasažen jenom Kamenný most, ale také lávka u sídliště, v noci při povodních voda dosáhla její konstrukce, přišla o zábradlí (původně bílé) a lávka byla nakloněna na stranu. Byla zrekonstruována a dostala nové zábradlí (foto sídliště). Na místě dnešního parkoviště (viz foto sídliště) na Dukle stála velká nevyužívaná (z větší části) budova, která musela být kvůli porušené statice stržena. Dne 8. května 2006 byl v Písku odhalen památník českým letcům v Anglii, většinou rodáků z Písku, či z jeho blízkého okolí. Písek se může pyšnit vybudovanou infrastrukturou, zejména se může pochlubit jako z jedno málo míst, kde je vybudován kamerový systém.
Židé v Písku [editovat]
Židé žili v Písku od konce 14. století až do roku 1424, kdy byli vypovězeni. Znovu se zde začali usídlovat až na začátku 17. století, největší rozkvět zažili po polovině 19. století, roku 1880 jich zde žilo 449. V roce 1872 postavili místo původní modlitebny, doložené od začátku 18. století, synagogu, která dodnes stojí v Soukenické ulici. U města je také židovský hřbitov z roku 1876, náhrobků se dochovalo asi 60, budovy byly zbořeny v letech 1968–1969. Původní starší hřbitov se nezachoval.[9]
Ekonomika [editovat]
Současný průmysl [editovat]
V současnosti zažívá Písek velký průmyslový rozkvět, směrem na Čížovou je stavěna od konce 90. let rozlehlá průmyslová zóna Písek-Sever, využívaná rostoucím množstvím firem. Tato zóna je se svými 64 ha největší v celém jihočeském kraji.[10] Zdejší průmyslová výroba je zaměřena převážně na strojírenský a elektro-průmysl; mezi největší zdejší nové závody lze zahrnout firmu Faurecia Components s.r.o. (vyrábí autosoučástky, např. sedačky či výfuky), AISIN Europe Manufacturing Czech s.r.o. (vyrábí součástky a nástroje), s.n.o.p. cz a. s. Písek, Amtek s. r. o., Heyco Werk, KUNSTSTOFF FRÖHLICH GmbH o.s. CZ, CSS SPEDITION s.r.o., BROTEX Z&J s.r.o., ČESKÉ A MORAVSKÉ OBALOVNY s.r.o. Celkově je zde dnes zaměstnáno přibližně 2,500 zaměstnanců. Jednou z nových investic je vývojová laboratoř a výrobní závod zaměřený na LED osvětlení firmy Industrial Light & Control, která plánuje zaměstnat 70 lidí v první fázi a 140 v druhé fázi investice.[11][12] Další firma vyrábějící elektromechanické přístroje, italská Lovato, zaměstná v roce 2012 dalších několik desítek lidí v nové výrobní hale. Pomocí dotace od Evropské unie byla do zóny vystavěna cyklostezka, do zóny zajíždí pravidelné spoje městské dopravy, nově zde funguje železniční zastávka Písek-Dobešice. V areálu bývalých kasáren sousedících se zónou funguje firma BaK. Tradičními píseckými podniky jsou Schneider Electric, masokombinát ZŘUD a firma Agpi a.s., zabývající se velkovýrobou vajec. Již bývalou, nicméně velmi známou textilní firmou byl Jitex Písek. Za městem směrem na Smrkovice je velká teplárna.
Tradičním lze nazvat zpracování dřeva z městských lesů či kamene těženého v blízkém okolí města. Směrem na Tábor se nachází kamenolom Na Ptáčkovně, jenž produkuje drcený stavební kámen. Jeho zpracování probíhá přímo v areálu lomu. Nedaleko lomu je také závod na zpracování dekoračního kamene Jihokámen, v.d.; ve městě zpracovává kámen i UNIGRANIT Písek, a.s.
Cestovní ruch [editovat]
Město se též snaží orientovat na turistický ruch, který byl důležitý za Rakousko-Uherska a první republiky (v té době byl Písek znám jako lázeňské centrum v Prácheňském kraji pro své zdravé ovzduší ovlivněné okolními lesy). Turisté přijíždějí na folklorní, městské a hudební slavnosti, stejně tak jsou přitahováni památkově chráněným středověkým jádrem města včetně nejstaršího českého mostu či prohlídky věže Děkanského kostela. Z novověkých zajímavostí návštěvníky láká jedna z nejstarších elektráren ve střední Evropě zprovozněná r. 1887 na řece Otavě, Městská elektrárna v Písku. Je nejstarší funkční (hydro-)elektrárnou na území ČR. Dalším magnetem je rozsáhlá galerie-centrum dětské kresby s workshopy, expozicemi a výstavami vybudovaná v objektu sladovny z r. 1864. V přízemí objektu se nachází infocentrum s celoročním provozem.[13] Město propaguje též 770. výročí první písemné zmínky, připadající na rok 2013, ve snaze přitáhnout více turistů.[14] Městem i okolím vede velmi hustá síť cyklostezek a tras pro pěší turistiku.
Současný ekonomický rozvoj [editovat]
Velký rozkvět zaznamenaly nové obchodní zóny; jedna se nachází pod Zemským hřebčincem a druhá poblíž železniční stanice Písek. Působí zde mnoho řetězců včetně McDonald's, Tesco, Kaufland, Hypernova či OBI. V poslední době zaznamenává Písek velký rozmach v soukromém podnikání; mnoho menších firem se živí IT, vývojem softwaru, potravinářskou výrobou, řemeslnými výrobky a dalšími službami.
V areálu bývalých píseckých Žižkových kasáren vznikne v brzké době technologické centrum za téměř půl miliardu korun. Nově opravený areál bude sloužit jako multifunkční centrum pro vzdělávání, vývoj technologií a zázemí pro administrativu. Projekt kromě rekonstrukce centrálního objektu počítá s revitalizací svého okolí. V plánu je vznik pokročilého počítačového centra s CLOUD datovým centrem a připojením k internetu 2 x 10 GB, které by mělo přitáhnout budoucí investory z řad firem i vysokých škol. O spolupráci s tímto centrem projevilo zájem několik institucí vyššího vzdělání, například Jihočeská univerzita, Vysoká škola podnikání Ostrava, ČVUT či Masarykova univerzita.[15] V plánu je vytvoření 7,600 m2 prostoru pro až 20 firem s ca. 300 nově vytvořenými pracovními místy.[16]
Areál stejných kasáren byl též v místní novinové anketě vybrán jako nejlepší místo pro postavení nového aquacentra[17] poté, co písečtí občané odmítli v místním referendu rozhodnou většinou 88% snahu radnice o rozšíření a rekonstrukci stávajícího městského bazénu v přímém centru města.[18] Stávající bazén ovšem bez podstatných investic vydrží až další dvě desetiletí.[19] O píseckém aquacentru město uspořádá novou anketu; nabízeny budou lokality Výstaviště, pod lesnickou školou či soukromé pozemky bývalého JITEXu, u teplárny, ve vojenském areálu na Pražské, mezi nemocnicí a obchodní zónou a další.[20]
Nezaměstnanost [editovat]
Písek a okres Písek měl k 31.12. 2012 nezaměstnanost 7,84%, přičemž žen bez zaměstnání je 9,13% a mužů 6,91%. Pro srovnání v Rakousku byla nezaměstnanost 5,0% a v Německu 5,3%.[21]
Kulturní a vzdělávací instituce [editovat]
Divadlo Fráni Šrámka [editovat]
Dnešní divadlo, které nese svůj název od r. 1991, se nachází v sousedství Palackého sadů na místě víceúčelového objektu "Na střelnici", v němž byl v r. 1868 vybudován divadelní sál. Svou současnou podobu divadlo získalo po roce 1937 komplexní rekonstrukcí. Slavnostní zahájení proběhlo 1. února 1940, uvedením „ Prodané nevěsty“ v provedení ND v Praze s dirigentem Václavem Talichem. Novou rekonstrukcí prošla celá budova od ledna 2008 do října 2010. V divadle probíhají divadelní představení všech žánrů, koncerty, kulturní festivaly a výstavy výtvarného umění. Součástí divadla je od r. 2003 rovněž koncertní síň TROJICE, v níž se pořádají zejména koncerty vážné hudby a slavností akce.
.JPG)
Městská knihovna Písek [editovat]
- Související informace naleznete v článku Městská knihovna Písek.
Písecká městská knihovna, založená roku 1841, patří k nejstarším veřejným městským knihovnám v České republice. V současné době obsahuje její fond více než 135 000 knihovních jednotek. Nabízí komplexní knihovnicko-informační služby, včetně meziknihovní výpůjční služby a přístupu k Internetu. Pořádá pravidelné měsíční výstavy a vzdělávací pořady a besedy pro veřejnost. Od r. 1970 knihovna sídlí na Alšově náměstí 85 v adaptované historické budově s dochovaným raně gotickým zdivem a empírovou fasádou z r. 1800 zdobenou keramickými vázami.
Prácheňské muzeum [editovat]
- Související informace naleznete v článku Prácheňské muzeum.
Prácheňské muzeum slouží jako muzeum dřívějšího Prácheňského kraje. Nachází se v prostorách části nestrženého hradu.
Doprava [editovat]
- Související informace naleznete v článku Doprava v Písku.
Na jihu města se nachází hlavní nádraží, na severu je stanice Písek město a na severozápadě Písek zastávka. Z Písku vedou železniční tratě č. 201 do Tábora, 200 přes Březnice a Příbram do Zdic na trati Praha–Plzeň a elektrifikovaná spojka přes Putim do Ražic nebo Protivína na trati České Budějovice–Plzeň.
Z Písku vychází silnice I. třídy č. 29 do Tábora a podél jižního okraje města vede obchvat silnice I/20 z Českých Budějovic do Plzně, jejíž zhruba 10km úsek na křižovatku se silnicí I/4 u Nové Hospody slouží i pro spojení do Prahy. Úsek je čtyřproudý a v listopadu 2007 byla dostavěna mimoúrovňová křižovatka;[22] na roky 2010–15 se plánuje prodloužit k ní rychlostní silnici R4 od Příbrami.
Písek má vlastní městskou autobusovou dopravu.
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Písku.
- Kamenný most v Písku
- Festival nad řekou
- Hrad v Písku
- Prácheňské muzeum
- Sladovna
- Kostel Narození Panny Marie
- Kostel Povýšení svatého Kříže
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Kostel svatého Václava
- Městská elektrárna v Písku
- Zemský hřebčinec
- Putimská brána
- Hotel Otava
- Památník Adolfa Heyduka
- Mariánské sousoší
- Dům čp. 1 - Dům Městské kompanie
- Reinerovský dům
- Palackého sady
- Písecké hory
- Lesnická naučná stezka
- Židovský hřbitov v Písku
- Kaple Panny Marie Svatohorské
- Kaple Panny Marie Svatohorské
- Kaple Panny Marie
Panorama [editovat]
Osobnosti [editovat]
Narozené v Písku [editovat]
- Václav Hladič Písecký (1482–1511), profesor řečtiny, děkan pražské univerzity
- Jan Stropnický (1796–1861), zakladatel občanské záložny v Písku
- Moric Fialka (1809–1869), důstojník rakouské armády, novinář a překladatel
- Antonín Otakar Zeithammer (1832–1919), staročeský politik a novinář
- Josef Chochol (1880–1956), projektant a urbanista
- Richard Weiner (1884–1937), expresionistický básník, prozaik a publicista
- Jan Mukařovský (1891–1975), estetik a literární teoretik, čelní představitel české strukturalistické školy
- Otakar Jeremiáš (1892–1962), hudební skladatel a dirigent
- Václav Krška (1900–1969), filmový režisér, dramatik a prozaik
- Josef Rybák (1904–1992), komunistický publicista a novinář
- František Roman Dragoun (1916–2005), portrétista
- František Daneš (* 1919), jazykovědec, 1990–1994 ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
- Vladimír Dvořák (1925–1999), moderátor, textař, bavič
- Josef Hála (* 1928), klavírista a hudební pedagog
- František Filip (* 1930), filmový a televizní režisér
- Radek Pilař (1931–1993), grafik, malíř, režisér
- Jana Klusáková (* 1941), rozhlasová a televizní moderátorka, publicistka a překladatelka
- Petr Brukner (* 1943), český herec, člen Divadla Járy Cimrmana
- Jiří Mráz, známý také jako George Mraz (* 1946), jazzový kontrabasista žijící v USA
- Josef Pleskot (* 1952), architekt
- Pavel Kouba (* 1953), filosof, profesor Ústavu filozofie a religionistiky na FF UK
- Jiří Kotrba (*1958), český fotbalový trenér
- Václav Švejcar (1962–2008), malíř meditativních obrazů
- Martin C. Putna (* 1968), literární historik a kritik, komparatista, překladatel a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy
- Dana Morávková (* 1971), herečka a moderátorka
- Kateřina Neumannová (* 1973), olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích
- Bohuš Matuš (* 1973), zpěvák
- Stanislav Neckář (* 1975), hokejista
- Petr Onufer (* 1976), anglista, překladatel a literární kritik
- Tomáš Zíb (* 1976), tenista
- Iva Kubelková (* 1977), modelka, moderátorka a herečka
- Tomáš Verner (* 1986), krasobruslař, mistr Evropy 2008
- Martin Hanzal (* 1987), hokejista
Působící v Písku [editovat]
- Josef Věnceslav Soukup (1819–1882), český učitel, hudební skladatel, malíř a odborný publicista
- Adolf Heyduk (1835–1923), básník
- August Sedláček (1843–1926), historik
- Otakar Ševčík (1852–1934), houslový pedagog
- Mikoláš Aleš (1852–1913), malíř
- Josef Holeček (1853–1929), spisovatel
- Karel Cumpfe (1853–1931), klasický filolog, ředitel gymnázia
- Alois Ladislav Vymetal (1865–1918), český hudební skladatel
- Fráňa Šrámek (1877–1952), básník, prozaik a dramatik
- Bedřich Dubský (1880–1957), archeolog
- Alois Laub (1896–1945), ruský legionář, důstojník čs. armády a odbojář; v Písku sloužil v letech 1928 až 1937
Pobývající v Písku [editovat]
Partnerská města [editovat]
Caerphilly, Wales
Deggendorf, Německo
Lemvig, Dánsko
Smiltene, Lotyšsko
Veľký Krtíš, Slovensko,- Wetzlar, Německo
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- Vybrané statistické údaje za obec Písek ve Veřejné databázi ČSÚ
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ http://www.webmapy.cz/hledani/hledej/objekt.php?no=TZ129&co=info&lng=cz
- ↑ STRATEGICKÝ PLÁN EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA PÍSKU [online]. [cit. 2008-10-16]. 2001strategicky-plan.doc Dostupné online.
- ↑ http://www.filmovka.cz/famo/
- ↑ Infocentrum Písek [online]. icpisek.cz, [cit. 2008-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b http://www.icpisek.cz/docs/cz/historie.xml
- ↑ http://www.icpisek.cz/docs/cz/republika.xml
- ↑ http://www.icpisek.cz/docs/cz/most.xml
- ↑ Rozkošná, B., Jakubec, P., 2004: Židovské památky Čech. Era, Brno, s. 291–292.
- ↑ Společnost Lovato v Písku chystá novou halu, zaměstná desítky lidí [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Firma vyrábějící osvětlení chce v Písku postavit továrnu za miliardu [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Nový investor v průmyslové zóně už nabírá lidi [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Sladovna-historie [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Písečtí v Brně zvali na oslavy 770. výročí svého města [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné online.
- ↑ V Písku vznikne nové technologické centrum [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Představení projektu [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Aquapark v kasárnách čtenáře Deníku zaujal [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Lidé v referendu rozhodli, že akvacentrum v centru v Písku nebude [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Znalec: Bazén vydrží ještě několik let [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Písečáci, kde chcete mít nový aquapark? [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Nezaměstnanost v Jihočeském kraji [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.
- ↑ http://www.mesto-pisek.cz/nova-krizovatka-zlepsi-spojeni.html
Literatura [editovat]
- DUŠEK, Tomáš. Písek : staré a nové město. Písek : Praam, 2010. ca 110 s., fot, il. ISBN 978-80-86616-28-5.
- HOLKUP, Antonín. Památník Občanské záložny v Písku, 1912.
- HLADKÝ, Jiří. Kamenný most v Písku. Písek : Město Písek, 2005. 144 s.. fot. il.
- HLADKÝ, Jiří - PRÁŠEK, Jiří. Průvodce po píseckých památkách. Fot. Jan Vávra. Písek : Městský úřad, 1996. Nestr.
- JAVŮREK, Zdeněk - KOTALÍK, Jan. Písek ve fotografii 1860 – 1918. Písek: Město Písek, 2007. 240 s.
- KOLÁŘ, Ondřej. Město v času proměn : Z dějin města Písku v druhé polovině 19. století. Il. František Doubek. Písek : Městské kult. středisko, 1990. 32 s.
- KRÝZL, Karel. Turistický průvodce po městě Písku a okolí. Písek : Podhajský, 1936. 80 s., fot.
- NADEMLEJNSKÁ, Dana. Písek. Fot. Karel Třeský. Praha : ALE, 1992. nestr. ISBN 80-900793-4-2.
- PÍSEK - almanach : 750 let města Písku. Písek : Městský úřad, 1993. 363 s. : il. ISBN 80-85618-08-7 .
- PÍSEK - řeka vypravuje. Úvod Jiří Prášek, fot. Kate Bliss, Vladimír Bouček, Jaroslav Hübl aj. Písek : Městský úřad, 2001. 136 s. ISBN 80-238-7611-2.
- PRÁŠEK, Jiří. Písecké XX. století. Písek: J & M, 1999. 193 s. ISBN 80-86154-18-1.
- PRÁŠEK, Jiří. Písecké 2. tisíciletí. Písek : J & M, 2000. 221 s. Bibl. ISBN 80-86154-24-6.
- PRÁŠEK, Jiří. Písek-procházka městem. Písek : Městský úřad, 2001. 42 s., il., fot.
- RYŠLAVÝ, Petr. Písek - jihočeské Athény. České Budějovice: Vyd. MCU, 2009. 62 s. ISBN 80-7339-134-1.
- SEDLÁČEK, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou : Od nejstarší doby až do zřízení král. úřadu ; 1. sv. Písek : Obec písecká, 1911. 461 s., obr., fot.
- SEDLÁČEK, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou : Od zřízení král. úřadu až do dnešní doby ; 2. sv. Písek : Obec písecká, 1912. 462 s., obr., fot.
- SEDLÁČEK, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou : Dějiny zvláštních částí ; 3. sv. Písek : Obec písecká, 1913. 482 s., obr., fot.
- ŠRŮTEK, Jan: Písek. Fot. Marie Šechtlová, J. Škoch. České Budějovice : Krajské nakl., 1963. 46 s.
- ZEMANOVÁ, Blanka. Písecké procházky pro začátečníky i pokročilé. Ilustr. František Doubek. Písek : J & M, 2004. 183 s. ISBN 80-86154-52-1.
Externí odkazy [editovat]
- Stránky městského úřadu
- Zpráva Českého rozhlasu o píseckém mostě, s fotografiemi
- Statistické informace na serveru Regionservis
- Městská knihovna Písek
| Město Písek | |
|---|---|
|
Vnitřní Město • Budějovické Předměstí • Pražské Předměstí • Václavské Předměstí • Hradiště • Nový Dvůr • Purkratice • Semice • Smrkovice |
|
