Wikipedista:Jan Polák/Bratronice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bratronice
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
Základní informace
Rozloha15,62 km²
Kontakt
Další údaje
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

</ref> 

| zeměpisná šířka = 50.0677778
| zeměpisná délka = 14.015
| PSČ = 273 63
(273 62 pro Dolní Bezděkov)
| počet ZSJ = 2
| počet částí obce = 2
| počet katastrálních území = 2
| adresa = Bratronice 35
273 63 Bratronice
| web = http://www.bratronice.cz
| úřední web = 
| e-mail = bratronice@bratronice.cz
| starosta = Miloslava Knížetová
| obrázek = Bratronice (Kladno District), kostel (1).jpg
| popisek obrázku = Kostel Všech svatých v Bratronicích
| znak = Bratronice_KL_CZ_CoA.jpg
| vlajka = Bratronice_KL_CZ_flag.gif
| mapa = Bratronice KL CZ.png
| LAU2 = 532142
| LAU1 = CZ0203
| NUTS3 = CZ020
| nadmořská výška = 410
| commons = Bratronice (Kladno District)

}} Bratronice jsou česká obec nacházející se ve Středočeském kraji v okresu Kladno vzdálené asi 30 kilometrů západním směrem od hlavního města. Součástí obce je také vesnice Dolní Bezděkov a spadají pod ni též Mostecký a Roučmídův mlýn. Bratronice se nacházejí na staré lovecké cestě spojující Prahu se Zbečnem a hradem Křivoklát. První písemná zmínka je datována k roku 1228, kdy se obec uvádí v majetku ženského kláštera na Pražském hradě. Obec je však pravděpodobně ještě starší. V jejím vlastnictví se vedle kláštera vystřídali páni z Lochovic, páni z Donína, Bořité z Martinic, Albrecht z Valdštejna či Fürstenbergové. Začátkem osmdesátých let 18. století byl v obci zbudován kostel a od roku 1793 stojí v obci také škola. Kostel spolu se dvěma venkovskými usedlostmi, dvěma smírčími kříži lemujícími starodávnou cestu a atypickým bunkrem vybudovaným přímo pod silnicí patří mezi místní nemovité kulturní památky. Sportovní vyžití nabízí zdejší sokolovna a fotbalové hřiště postavené na západním okraji obce.

Obcí prochází silnice II/290, která je zde křižována jednak silnicemi III/1163 a III/2018 a ve východních partiích Bratronic z ní odbočuje silnice III/2015. Je také křižovatkou cyklistických tras a prochází jí turistická trasa. Železniční trať Bratronicemi vedena není. Na území obce dochází k částečnému překryvu dvou chráněných území. Jedním je chráněná krajinná oblast Kokořínsko a druhým přírodní park Povodí Kačáku. Národní park Křivoklátsko, o jehož vyhlášení se uvažuje, vlastní obec nezasáhne (jeho součástí bude pouze část zdejšího katastrálního území). Přímo v Bratronicích stojí u kostela památná Bratronická lípa.

Název[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování obce je odvozeno od přivlastnění vsi Bratroňům (od osobního jména Bratroň). Samotný název se měnil od Bratronicih (používaného od roku 1227), přes Bratronicz (1352), Bratczicz (1367), Brattrzicz (1369) k Bratronicz (užívané v letech 1399–1405).[1] Název obce je uváděn v množném čísle ženského rodu (tedy „ty Bratronice“).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na starodávné lovecké cestě vedoucí z Prahy do Zbečna a odtud pokračovala dále až na hrad Křivoklát. Touto cestou putovali čeští panovníci se svojí družinou, když v lesích kolem křivoklátského hradu pořádali hony a štvanice na zvěř. O stezku, kterou připomínají dodnes zachované milníky s vytesanými kříži, zdejší původní obyvatelé pečovali a udržovali ji. Protáhlý tvar obce dosvědčuje skutečnost, že vznikala na vysekané lesní mýtině podél starobylé cesty.[3] Milníků se dochovalo celkem pět a dva z nich jsou v Bratronicích (na zahradě u sokolovny a poblíž fotbalového hřiště).[4]

Obec na mapách III. vojenského mapování

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228, kdy je uvedena v soupisu jmění ženského benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě.[3] Existovala však ještě dříve – za krále Václava I. – a klášteru ji předal v roce 1140 nebo 1142 až panovník Vladislav II.[4] První obyvatelé obce pocházeli z rodu Bratroniců a sídlili v místech, kde dnes stojí cihelna (severovýchodní partie obce). Dokládají to vykopávky, které v těchto místech archeologové našli.[3] V roce 1353 postoupil Karel IV. obec sboru pražských mansionářů.[p 1] Pro jejich financování vybral několik obcí (mezi nimi i Bratronice) a jejich daně měly jít přímo tomuto sboru. Protože ale (pravděpodobně pro nesouhlas zemského sněmu) toto královo rozhodnutí nevešlo v platnost, rozhodl se od roku 1376 daňový odvod z Bratronic předávat přímo mansionářům. Toto rozhodnutí Karla IV. platilo i pro jeho potomky a dědice.[4]

Již ve 14. století získala obec právo zákupní. Místní svobodní osadníci tak mohli volně disponovat se svým majetkem a mohli ho tak prodat nebo se odstěhovat. Za to odváděli panovníkovi poplatek ve formě peněz nebo obilí. Protože ale král vždy neměl na zaplacení svých dluhů, hradil své dluhy přenecháváním obcí. Tak také roku 1460 panovník Jiří z Poděbrad přenechal Bratronice spolu s okolními sídly (Žilinou, Novým Strašecím či Unhoští) Bořivoji mladšímu z Lochovic. Ten v té době vlastnil i hrad Okoř.[3][4]

Dalšími majiteli Bratronic byli páni z Donína, kteří je získali díky sňatkům a jako dědictví. V roce 1555 obec vlastnil Ferdinand I. Habsburský. Protože neměl na splacení dluhu Bořitům z Martinic, zastavil jim Bratronice. Hned následujícího roku však své závazky splatil a obec se panovníkovi navrátila zpět.[4] Majitelem obce se následně stal Albrecht z Valdštejna a pak též Fürstenbergové.[3]

Mezi roky 1780 a 1783 byl v obci zbudován jednolodní barokní kostel Všech svatých.[8] Postavil jej zednický mistr J. Cikan z Bud na místě původního strženého kostelíku, který stával na zdejším hřbitově. Od roku 1787 působil ve farnosti (s ohledem na množství spravovaných kostelů a věřících) kaplan a došlo též ke zbudování fary.[p 2][4] O šest let později – roku 1793 – došlo k založení místní školy. Byla jednotřídní a vyučovalo se v dřevěném stavení. Její žáci pocházeli nejenom z obce a blízké Bělče, která byla tou dobou součástí Bratronic,[9] ale také ze samot v okolí. Protože budova školy hrozila zřícením, připravovali bratroničtí od roku 1837 výstavbu nové. S ní započali roku 1840 a po dvou letech ji dokončili. Ve škole se stále učilo jen v jedné třídě a to až do roku 1867, kdy došlo k otevření druhé třídy. A roku 1882 se v pronajaté místnosti jiného domu otevřela třída třetí. Během následujících dvou let sice došlo k přístavbě k původní budově školy, což vyřešilo aktuální problémy s prostorem. Před první světovou válkou (roku 1911) byla škola rozšířena otevřením čtvrté třídy.[10] Během války padlo 16 bratronických občanů a na jejím konci (roku 1917) došlo k zrekvírování čtyř z pěti zvonů z věže místního kostela pro zbrojní účely.[4] Do roku 1930 patřila obec do okresu Rakovník.[11] V roce 1932 se ve škole vyučovalo dokonce v pěti třídách, z nichž jedna se nacházela v sokolovně.[10] K tomu samému roku se v Bratronicích nacházel biograf Sokol, 2 cihelny, 2 obchody s cukrovinkami, 2 holiči, 4 hostince, hudební škola, kolář, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, 2 porodní asistentky, 2 rolníci, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, sedlář, spořitelní a záložní spolek pro Bratronice, 2 trafiky, 2 truhláři a jeden zámečník.[12] Během roku 1936 se v okolí Bratronic, přibližně v linii Dolní Bezděkov – jižní okraj Bratronic – Běleč, budovalo lehké opevnění vz. 36, které bylo určeno k obraně Prahy.[13] O rok později probíhala na východním okraji katastru vsi (od Dolního Bezděkova údolím Loděnice k Mosteckému mlýnu a dále jižním směrem přes les k potoku Žlábek) výstavba Pražské čáry, modernějšího lehkého opevnění vz. 37.[14][15] Na katastrálním území vesnice se jednalo o části stavebních úseků IX.a Kladno-jih (4 pevnůstky LO vz. 36), A-4 Družec (3 pevnůstky LO vz. 37) a A-5 Chýňava (11 pevnůstek LO vz. 37). Až na jednu výjimku byly všechny zdejší vybudované objekty mezi lety 1939 až 1943 zničeny německou armádou pomocí odstřelu.[13][14][15]

Pohled z východní strany na atypický bunkr vybudovaný pod silnicí. Pod komunikací je zatravněný svah silničního tělesa, z něhož vystupuje vstup do bunkru a střílna.
Bunkr u Bratronic

Po druhé světové válce (1. prosince 1945) došlo k otevření místní mateřské školky. Umístěná byla v budově základní školy, která ji do roku 1957 spravovala.[16] Základní škola měla od roku 1949 pouze dvě třídy, v nichž se vyučovalo pět postupných ročníků. V polovině 20. století přešla obec do Kladenského okresu.[11] Mezi roky 1962 a 1963 se poslední ročník zdejší školy přestěhoval do Kamenných Žehrovic a v roce 1963 zahájila ve škole provoz jídelna. Situována je v původním bytě řídícího učitele.[10] Začátkem letních prázdnin roku 1970 došlo k otevření nové budovy obecního úřadu (tehdy místního národního výboru), která se tři roky budovala v místech původního zemědělského statku.[17] Během následujícího roku obdržela obec od československé vlády čestné uznání a v obecních volbách, které se konaly během listopadu toho roku, byl za předsedu národního výboru zvolen R. Muller.[18] Od roku 1973 působil na vojenské základně jižně od Bratronic na vrcholu Kouty 14. protiletecký raketový oddíl 71. protiletadlové raketové brigády (VÚ 3010 Bratronice).[19][p 3] Dne 1. května 1975 byl mezinárodním fotbalovým utkáním s vietnamskými studenty slavnostně otevřen místní fotbalový stadion.[20] V tomtéž roce došlo ke snížení počtu tříd, v nichž ve škole probíhala výuka (ze tří tříd se stala škola dvoutřídní). Tento stav ale nevydržel dlouho a od roku 1977 se opět vyučovalo ve třech třídách.[10] Začátkem roku 1980 se součástí Bratronic stala také blízká Běleč.[9] Od roku 1984 se opět počet tříd v místní škole snížil na dvě a tento stav vydržel až do roku 1998,[10] kdy již tři roky platil zákon zavádějící devítiletou školní docházku (pátý ročník se stal součástí prvního stupně),[21][22] a škola je od té doby trojtřídní.[10] Po sametové revoluci se osamostatnila obec Běleč[9] a v Bratronicích začali podnikat místní soukromí podnikatelé. Roku 1992 opustila armáda základnu na vrchu Kouty.[19] Od roku 1998 vydává obec pro své občany pravidelný měsíční zpravodaj nazvaný „Bratronice – naše obec“.[23]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologická stavba, reliéf a půdy[editovat | editovat zdroj]

Bratronice leží na území Českého masivu. V údolí místní vodoteče se nacházejí kvartérní nivní sedimenty, tedy hlíny, písky a štěrky. Severně od nich jsou naváté sedimenty (spraše či sprašové hlíny) kvartérního stáří, naopak jižně se nacházejí zpevněné sedimenty svrchního proterozoika (droby, prachovce nebo břidlice). V severovýchodních partiích obce je oblast, která je tvořena metamorfovanými fylitickými břidlicemi a drobami, jež přechází ve vulkanitický bazalt a bazaltandezit. Jihovýchodně od Bratronic se nacházejí fylitické břidlice také přecházející v bazalty a bazaltandezity.[24]

Horopisně patří Bratronice do České vysočiny, konkrétně do její Poberounské subprovincie, v níž jsou částí Brdské oblasti, přesněji Křivoklátské vrchoviny. Jihovýchodně od obce se nachází vrch Tuchonín (488 m n. m.) a severovýchodně od něj Vysoký vrch (486 m n. m.) s volně přístupnou rozhlednou. Na jihozápadním okraji Bratronic je vrch Kouty (473 m n. m.) a severozápadně od obce je Žilinský vrch (463 m n. m.). Z pedologického hlediska se na území obce nacházejí hnědozemě, jen v jihozápadních částech je oblast s výskytem luvizemě.[25]

Podnebí a vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Koryto vodního toku, napravo louka, nalevo pole a betonové koryto, jímž přitéká potok od Bratronic.
Říčka Loděnice východně od Bratronic na soutoku s vodotečí od Bratronic (přitéká v betonovém korytu nalevo)

V obci se nachází vodní nádrž, z níž vytéká východním směrem bezejmenný vodní tok, který se postupně stáčí k severovýchodu a po severní straně sleduje silnici do Dolního Bezděkova. Na svém toku napájí několik nádrží, které se využívají především pro rybolov, a u mostu, kterým silnice do Dolního Bezděkova překračuje říčku Loděnici, se vodoteč z Bratronic do tohoto vodního toku pravostranně vlévá. Po klimatické stránce patří Bratronice dle Quittovy kategorizace do mírně teplé oblasti MT11,[26] která se vyznačuje 140 až 160 dny, v nichž denní teplota překračuje 10 °C a naopak 110 až 130 mrazovými dny a 30 až 40 ledovými dny. V lednu se průměrná teplota pohybuje od -2 do -3 °C, během dubna osciluje okolo 7 až 8 °C. Během července dosahuje průměrně 17 či 18 °C a během podzimu, v říjnu, se průměrné teploty nejčastěji vyskytují od 7 až 8 °C. V průběhu roku nastane 90 až 100 dní, kdy celkový úhrn srážek dosáhne alespoň 1 milimetru na metr čtvereční. Srážkový úhrn ve vegetačním období dosahuje 350 až 400 milimetrů, naproti tomu v zimním období je srážkový úhrn na hodnotách mezi 200 až 250 milimetry. Celkem 50 až 60 dní se v oblasti vyskytuje sněhová pokrývka.[27]

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

V přírodě lze v okolí obce nalézt bleduli jarní (Leucojum vernum) či kosatec vodní (Iris pseudacorus). Vyskytuje se tu také moruše bílá (Morus alba), lýkovec obecný (Daphne mezereum), řepeň trnitá (Xanthium spinosum), heřmánek pravý (Matricaria recutita), pelyněk pravý (Artemisia absinthium), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), svízel vonný (Galium odoratum), bračka rolní (Sherardia arvensis), ale také jasan obecný (Fraxinus excelsior), blín černý (Hyoscyamus niger), divizna malokvětá (Verbascum thapsus) a podbílek šupinatý (Lathraea squamaria). Roste tu také orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), penízek porostlý (Thapsi perfoliatum), tolije bahenní (Parnassia palustris), hvozdík pyšný (Dianthus superbus) nebo sléz velkokvětý (Malva alcea). Ve zdejších lesích rostou houby, a to například hřib smrkový (Boletus edulis) či královský (Boletus regius), křemenáč (Leccinum), dále klouzek (Suillus) a ryzec pravý (Lactarius deliciosus).[28]

Jedinec konipase bílého sedí na dřevěném plaňkovém plotě.
V obci lze zahlédnout také konipase bílého

Ze zvířectva lze zahlédnout kupříkladu hlemýždě zahradního (Helix pomatia), stínku obecnou (Porcellio scaber), stonožku škvorovou (Lithobius forficatus) nebo mnohonožku zemní (Julus terrestris). Okolo vodních toků též rosničku zelenou (Hyla arborea), kuňku obecnou (Bombina bombina) či ropuchu obecnou (Bufo bufo). Vyskytuje se zde ale také ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Z lesů sem zaletí káně lesní (Buteo buteo), brhlík lesní středoevropský (Sitta europaea caesia) nebo holub doupňák (Columba oenas) a ve zdejších zahradách žijí sýkory uhelníček (Parus ater) či modřinka (Parus caeruleus), dále skřivan polní (Alauda arvensis), konipas bílý (Motacilla alba), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), vrabec domácí (Passer domesticus) a zvonek zelený (Carduelis chloris). Ze savců se v Bratronicích objevuje krtek obecný (Talpa europaea), rejsek domácí (Crocidura suaveolens), ježek západní (Erinaceus europaeus), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a také myš domácí (Mus musculus).[29]

Ochrana životního prostředí[editovat | editovat zdroj]

Vzrostlý, košatý, sluncem zalitý strom lípy malolisté stojí vedle kostela.
Památná Bratronická lípa

Na území obce dochází k částečnému překryvu dvou chráněných oblastí. Jednou je chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, jejíž hranice do obce přichází od severu (po západní straně komunikace III/2018, na křižovatce u místní sokolovny se ale ostře lomí k východu a po jižní straně silnice II/201 pokračuje směrem na Mostecký Mlýn. Druhou oblastí je přírodní park Povodí Kačáku. Jeho hranice z východní strany leduje komunikaci III/1163, která do obce přichází od jihu. Na jižním okraji Bratronic tuto silnici opouští a pokračuje dále severním směrem po východní straně místních obecních komunikací. Když dosáhne silnice II/201, ostře se zalomí k východu, avšak po asi sto metrech se opět uhýbá k severu. Přechází komunikaci III/2015 a po polní cestě směřuje severovýchodním směrem k Dolnímu Bezděkovu. České ministerstvo životního prostředí sice připravuje zákon, kterým by vyhlásilo národní park Křivoklátsko,[30] avšak vlastní obec Bratronice by jeho součástí nebyla (část katastrálního území obce ale ano).[31]

Západně od místního kostela stojí památný strom nazývaný Bratronická lípa. Tato lípa malolistá (Tilia cordata) má kmen o obvodu 366 centimetrů a dosahuje výšky 20 metrů.[32]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel v Bratronicích a počet domů udává tabulka:[33][34]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 827 893 740 716 737 708 774 662 672 632 633 621 677 875
Rozdíl počtu obyvatel – 66 −153 −24 21 −29 66 −112 10 −40 1 −12 56 198
Počet domů 89 99 100 105 107 115 150 296 172 172 172 200 210 281
Rozdíl počtu domů – 10 1 5 2 8 35 146 −124 0 0 28 10 71

Struktura obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Věková struktura obyvatel obce Bratronice roku 2011

Dle sčítání obyvatelstva provedeného v roce 2011 žilo v obci celkem 875 obyvatel, z nichž byla více než polovina (442) žen. Celkem 617 občanů Bratronic se hlásilo k české národnosti, pět k ukrajinské, tři ke slovenské a jeden k německé. Zbývajících 246 občanů odmítlo svou národnost uvést. Podle nejvyššího ukončeného vzdělání převažují v Bratronicích občané se středním vzděláním či vyučením, které nebylo zakončeno maturitou. Naopak vysokoškolské vzdělání mělo dle sčítání z roku 2011 celkem 59 občanů obce.[34]

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Obec spadá k římskokatolické farnosti ve Zbečně, která je součástí Pražské arcidiecéze. V bratronickém kostele Všech svatých ovšem bohoslužby slouženy nejsou.[35] Při sčítání v roce 2011 se v obci k této církvi přihlásilo 41 občanů. Zdejší Českobratrští evangelíci patří do kladenského sboru této církve.[36] K ní se při sčítání provedeném v roce 2011 přihlásila jedna osoba, stejně jako k církvi Československé husitské.[34] Ta má svoji nejbližší náboženskou obec také v Kladně.[37] Dalších 419 občanů Bratronic se ve sčítání označilo za lidi bez vyznání a 381 svou náboženskou víru neuvedlo vůbec.[34]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Řada zděných patrových domů (uprostřed nich dům čp. 81, před nímž stojí automobil Škoda Fabia).
Typická zástavba v obci (zde dům čp. 81)

Místní části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec je rozdělena na dvě části (Bratronice a Dolní Bezděkov).[38] Každá z částí má své samostatné katastrální území (pojmenované „Bratronice u Kladna“ a „Dolní Bezděkov u Kladna“)[39] a je také samostatnou základní sídelní jednotkou.[40] Celá obec je navíc zakládajícím členem svazku obcí mikroregionu Bratronicko, jenž sdružuje i obce v okolí.[41] Založen byl začátkem roku 1999 a dbá o rozvoj regionu.[42]

Zastupitelstvo a starostka[editovat | editovat zdroj]

Patrový podlouhlý objekt se šikmou střechou. Dům je na obou koncích (vlevo i vpravo) zakončen ryzality.
Místní obecní a poštovní úřad

Obecní zastupitelstvo čítá 9 členů a v jeho čele je starostka. Tou je od komunálních voleb v roce 2010 paní Miloslava Knížetová,[43] která ve volbách kandidovala na kandidátce Občanské demokratické strany. Z ní se do zastupitelstva dostali ještě tři další kandidáti, čímž se tato strana stala nejsilnější v obecním zastupitelstvu (volební zisk celkem 40,95 ). Další tři mandáty získalo Sdružení nezávislých kandidátů (zisk 30,68 % hlasů) a zbývající dva společná kandidátka Komunistické strany Čech a Moravy, kteří do voleb šli ve sdružení s nezávislými kandidáty (získali 28,36 % hlasů).[44][45]

Ve volbách roku 1994, kdy bratronické zastupitelstvo mělo osm členů, si voliči vybírali ze dvou sestavených kandidátek. Na jedné vystupovalo sdružení Komunistické strany Čech a Moravy spolu s nezávislými kandidáty, na druhé se o hlasy voličů ucházelo Sdružení nezávislých kandidátů.[46] Z každého uskupení se do zastupitelstva dostali čtyři kandidáti. V následujících obecních volbách, které se konaly v roce 1998, mělo obecní zastupitelstvo sedm členů. Ve volbách kandidovala dvě uskupení, a sice Sdružení nezávislých kandidátů a na společné kandidátce Sdružení Komunistické strany Čech a Moravy spolu s nezávislými kandidáty. Z prvního uskupení se do zastupitelstva dostali čtyři kandidáti a zbylí tři ze druhé kandidátky.[47]

O další čtyři roky později, v obecních volbách v roce 2002, se volilo devět zastupitelů. Do voleb byly nasazeny dvě kandidátky. Jednu z nich sestavila Česká strana sociálně demokratická (a z ní se do zastupitelstva dostalo šest kandidátů) a na druhé se spojila Komunistická strana Čech a Moravy do jednoho sdružení spolu s nezávislými kandidáty. Z tohoto uskupení se do zastupitelstva dostali tři kandidáti.[48] Ve volbách v roce 2006 usilovaly o hlasy voličů tři kandidátky. Nejúspěšnější z nich byla pojmenována Sdružení nezávislých kandidátů Bratronice 2006, z níž uspělo pět kandidátů, a o zbylá čtyři místa se rovným dílem podělila zbylá dvě uskupení. Dvě křesla v obecním zastupitelstvu získala kandidátka Občanské demokratické strany a poslední dvojici míst obsadili kandidáti zvolení za sdružení Komunistické strany Čech a Moravy spolu s nezávislými kandidáty.[49]

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomíra Zaorálka převzali zástupci obce na základě rozhodnutí číslo 37 ze dne 8. června 2004 obecní znak a vlajku. Na znaku je ve stříbrném štítě modrý vlnitý kůl, který je podložený dvěma vztyčenými černými větvemi, jež jsou dole spojeny do oblouku. Každá z větví nese čtyři odvrácené větvičky zakončené zelenými listy. V pravé části jsou listy lipové, vlevo dubové. Vlajka má poměr šířky listu ku délce ve vztahu 2:3. Tvoří ji bílo-modře čtvrcený list, který má v horním žerďovém poli lipový list a v dolním vlajícím poli list dubový. Oba listy jsou vztyčené a jsou vyvedeny v zelené barvě.[50] Na slavnostní bohoslužbě 25. června 2005 obecní znak a vlajku vysvětil pražský světící biskup Václav Malý.[51]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Severovýchodně od obce při silnici na Dolní Bezděkov stojí cihelna, která vyrábí plné pálené cihly klasického formátu a nabízí také cihelné dlažby či antuku.[52] Přímo v obci nabízí Antonín Rohla provedení stavebních prací[53] a v provozu je také bazar nábytku.[54] Zpracování projektů v oblasti rozvodu vody nabízí Jiří Tesař a výrobu webových stránek či poradenství s instalací nebo opravami počítačů poskytuje společnost Pro–Net. Revizi hromosvodů zajistí firma Jiřího Milera a pořez dřeva Rudolf Kučera se synem.[55] V Bratronicích v budově místního obecního úřadu funguje pobočka České pošty[56] a v sokolovně též restaurace.[57] Obec je plynofikována, jednotlivé objekty mají k dispozici vodu z místního vodovodu a splašky odvádí vybudovaná kanalizace. V Bratronicích není policejní stanice ani hasičská zbrojnice.[58][59]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Bratronicemi prochází ve směru od východu na západ silnice II/201, která obec spojuje východním směrem s Horním Bezděkovem, resp. Unhoští a na západní straně s Bělčí. Přímo v Bratronicích je na této komunikaci křižovatka, z níž severním směrem vychází komunikace III/2018 vedoucí do Žiliny a dále do Kamenných Žehrovic a jižním směrem silnice III/1163 směřující k Nižboru. Ve východní části Bratronic odbočuje z komunikace druhé třídy silnice číslo III/2015, která severovýchodním směrem vede k Dolnímu Bezděkovu a následně do Družce. Tato silnice v úseku mezi Bratronicemi a Dolním Bezděkovem prošla na přelomu let 2011 a 2012 rekonstrukcí a otevíral ji tehdejší hejtman kraje David Rath.[60]

Obcí neprochází žádná železniční trať. Jihozápadně od Bratronic je ve vzdálenosti asi 7,5 km vzdušnou čarou železniční trať číslo 174 spojující Rakovník s Berounem. V podobné vzdálenosti měřené vzdušnou čarou je od obce severovýchodním směrem vedena trať číslo 120 vedoucí z Kladna do Rakovníka.

Spojení veřejnou autobusovou dopravou má (v roce 2013) obec s Kladnem, Zbečnem, Křivoklátem, Unhoští, Hostivicemi a Prahou. Všechna spojení zajišťuje ČSAD MHD Kladno.[61] Z Kladna je zajištěno železniční spojení s Prahou a s Rakovníkem,[62] ze Zbečna vedle Rakovníku také s Berounem.[63]

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Patrová budova. V jejím čele (částečně zakryt košatými listnatými stromy, které před budovou rostou) je nápis „Obecná škola“.
Bratronická obecná škola

V Bratronicích stojí mateřská a základní škola. V mateřské, jejíž kapacita je 40 žáků, jsou dvě třídy pojmenované Berušky a Cvrčkové. Navštěvují je děti ve věku od tří do šesti let věku.[64] Malotřídní základní škola vzdělává žáky pouze na prvním stupni. V budově jsou pouze tři místnosti, v nichž se vyučuje, takže třídy jsou rozděleny na tři skupiny, a sice samostatná první třída a dále spojené druhý ročník se čtvrtým a třetí s pátým. Kapacita školy dosahuje šedesát žáků.[65] Stravování žáků mateřské i základní školy, včetně jejich zaměstnanců, je zajištěno ve školní jídelně.[66]

Přímo v Bratronicích není žádná divadelní nebo koncertní hala, avšak v bývalém vojenském prostoru jižně od Bratronic – na vrchu Kouty (473 m n. m.) – se konal hudební festival „Bratroňský džbán“, na kterém vystupovali například Taxmeni, Honza Vyčítal, Aleš Brichta, Peter Nagy či Petr Bende.[67] V polovině září roku 2012 v bývalém vojenském prostoru proběhl alternativní festival Freeze Fest.[68] Pro ročník 2013 ale pořadatelé hledají nové prostory.[69] Během zimních měsíců se v Bratronicích koná několik tanečních zábav. Vedle maškarního plesu mimozemšťanů[70] též obecní reprezentační ples.[71]

Přízemní budova, v níž je v popředí restaurační zařízení. V popředí upravený travnatý pažit hřiště.
Sokolovna v Bratronicích
Přízemní zděná budova šaten a zázemí fotbalistů. Nalevo i napravo od budovy jsou samostatně stojící plastové přístřešky – lavičky soupeřících mužstev.
Místní fotbalový stadion

Od půlky června roku 1897 působí v obci Sokol. Ke svým cvičením využívá prostory sokolovny, která se slavnostně otevírala v červenci 1922.[72] Místní oddíl je součástí Budečské župy a v roce 2013 má celkem 67 členů.[73] V obci od roku 1960 působí také fotbalové mužstvo,[20] které (v roce 2013) hraje A skupinu IV. třída Kladenského okresu.[74] Oddíl pořádá i turnaje, jíž se vedle domácího celku účastní také mužstva sousedních obcí. Mezi tyto turnaje patří Memoriál Ríši Šáleného (ten se řadí k nejstarším na okrese)[p 4][75] nebo také Oličův memoriál.[74] Od září 2013 navíc v místní sokolovně trénuje zdejší děti pražský akrobatický rock and rollový klub Domino.[76]

Obcí prochází zelená turistická značka zelená turistická značka, na níž je u sokolovny rozcestník pojmenovaný „Bratronice“. Trasa odtud pokračuje západním směrem k rozcestí nazvanému „U staré paseky“ a také jižním směrem na rozcestí pojmenované „Muňava – západ“. Současně je u turistického rozcestníku též křižovatka tří cyklistických tras. Křižují se zde trasy označené KO 4 procházející Bratronicemi po silnicích třetí třídy od severu k jihu s cyklotrasou KO 5 a KO 7, které sem společně přicházejí od západu po silnici druhé třídy, procházejí obcí a na východním okraji se dělí, přičemž trasa KO 5 pokračuje po silnici do Dolního Bezděkova a trasa KO 7 pokračuje dále po silnici druhé třídy do Horního Bezděkova.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V travnaté ploše stojí kamenný patník s reliéfem.
Smírčí kříž
Objekt statku tvoří dvě souběžně stojící zděné přízemní budovy přivrácené štíty. Mezi nimi je zděná zeď plotu, v níž je umístěna dřevěná brána.
Památkově chráněný venkovský statek čp. 10

V obci je celkem sedm památkově chráněných objektů. Patří mezi ně pozdně barokní jednolodní[4] kostel Všech svatých stojící na návsi,[77] v jehož interiéru jsou rokokové lavice.[8] Dále se ke zdejším památkám řadí dva smírčí kříže (jeden u místní sokolovny[78] a druhý při silnici do Bělče[79]), venkovská usedlost čp. 10[80] a venkovský dům čp. 26.[81] Severovýchodně od obce v areálu cihelny jsou chráněné archeologické nálezy zaniklé vsi.[82] Od roku 1997 je památkově chráněn také jediný zachovaný bunkr na katastru vsi,[83] který se nachází u mostku přes Loděnický potok přímo v náspu silnice do Dolního Bezděkova (násep by totiž v tomto místě bránil souvislé boční palbě podél potoka).[p 5]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V Bratronicích působil houslový virtuos František Ondříček, jehož děda na místní škole v letech 1820 až 1840 vyučoval, dále zde žije významný český dopravní odborník Richard Burgr a k místním občanům patřil také český herec Petr Haničinec, který v obci v listopadu 2007 i zemřel.[4][87] Ke zdejším rodákům se řadí Ladislav Kníže, virtuos ve hře na akordeon, J. V. Čermák, architekt, řezbář a sochař, dále akademický malíř Vilém Trsek, překladatel a spisovatel Čeněk Ibl či matematik Karel Pelcl.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Sbor mansionářů založil roku 1344[5] císař Karel IV. ve spolupráci s jeho blízkým přítelem Arnoštem z Pardubic. Úkolem mansionářů bylo denně hodinu zpívat při mši sloužené k poctě Panny Marie.[6] Během husitských válek sbor zanikl.[7]
  2. ↑ Samostatná bratronická farnost byla zřízena až roku 1855.[4]
  3. ↑ Zdejší jednotka byla vybavena protiletadlovými raketovými komplety S-125 NĚVA.[19]
  4. ↑ Fotbalistu Richarda Šáleného zasáhl 1. července 1967 blesk přímo na hřišti.[20]
  5. ↑ Lehký objekt vz. 37 typu A-200 (číslo 51 v úseku A-4[84]) je v rámci československého předválečného opevnění atypickou pevnůstkou, neboť byl doplněn o šest metrů dlouhou střední místnost. Jeho výstavba probíhala od 3. srpna do 25. září 1937 a během ní došlo po dobu výstavby k přerušení provozu na silnici, která přes strop budované pevnůstky vede.[85][86] V roce 1939 byl objekt poškozen při německém pokusu o vytržení střílen, následně došlo k zaplnění jeho interiéru lomovým kamenem a zalití betonem. Mezi roky 1992 a 1999 členové Klubu vojenské historie Praha objekt kompletně zrekonstruovali a od roku 1998 je bunkr příležitostně přístupný veřejnosti s malou muzejní expozicí.[14][85]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Česká akademie věd a umění, 1947. 726 s. Kapitola Bratronice, s. 151. 
  2. ↑ Obec, vojenský újezd – detail [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-07-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e O obci [online]. Bratronice: Obecní úřad Bratronice, 2013 [cit. 2013-06-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k Z dějin obce [online]. [cit. 2013-07-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hudební historie katedrály svatých Víta, Václava a Vojtěcha v Praze [online]. Praha: Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze [cit. 2013-07-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ VLHOVÁ–WÖRNER, Hana. Co daly české země chorálu. Muzikus.cz [online]. 2002-07-30 [cit. 2013-07-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historie kostela a farnosti v Černilově [online]. Černilov: Římskokatolická farnost – děkanství Černilov [cit. 2013-07-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie (Středočeský kraj). Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2007. 344 s. ISBN 978-80-242-1932-5. Kapitola Bratronice, s. 27. 
  9. ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola Běleč, s. 34. 
  10. ↑ a b c d e f Historie školy [online]. [cit. 2013-07-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola Bratronice, s. 55. 
  12. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství (svazek I.). Praha: Rudolf Mosse, 1932. S. 77. 
  13. ↑ a b LÁŠEK, Radan. Opevnění z let 1936–1938 v okolí Prahy. Praha: Radan Lášek – Codyprint, 2003. 172 s. ISBN 80-902964-5-9. S. 21–23. [Dále jen Lášek]. 
  14. ↑ a b c Lášek, s. 41–44.
  15. ↑ a b Lášek, s. 45–46.
  16. ↑ Historie mateřské školy [online]. [cit. 2013-07-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ Z obecní kroniky rok 1970. Bratronice – naše obec. Leden 2005, roč. 7, čís. 1, s. 3. Dostupné online. 
  18. ↑ Z obecní kroniky rok 1971. Bratronice – naše obec. Únor 2005, roč. 7, čís. 2, s. 3. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c MINAŘÍK, Pavel. Vaše dotazy [online]. Praha: Československé vojenství, 2002-03-06 [cit. 2013-07-16]. Kapitola Zajímám se o veškeré vojenské objekty ČSLA a zajímalo by mne, zda se dá zjistit, které útvary byly v posádkách Bratronice a Horním Bezděkově–Čeperka, okres Kladno. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c LEŠTINA, Z. Fotbal [online]. Bratronice: Obecní úřad Bratronice [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  21. ↑ MORKES, František. Proměny povinné školní docházky. Učitelské noviny [online]. [cit. 2013-07-03]. Roč. 2010, čís. 33. Dostupné online. 
  22. ↑ Zákon č. 138/1995 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon). In: Sbírka zákonů. 1995. Dostupné online. § 6, odst. 1. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  23. ↑ Bratronice – naše obec. Bratronice – naše obec. Duben 2013, roč. 15, čís. 4, s. 1. Dostupné online. 
  24. ↑ BOKR, Pavel. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [online]. Praha: Pavel Bokr [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ Mapa klimatických regionů České republiky [online]. Hořice: Ovocnářská unie České republiky [cit. 2013-06-25]. Dostupné online. 
  27. ↑ Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt, 1971) [online]. Hořice: Ovocnářská unie České republiky [cit. 2013-06-25]. Dostupné online. 
  28. ↑ DVOŘÁK, Václav. Rostlinstvo. In: ŠKORPIL, František Bohumil. Popis okresního hejtmanství Kladenského. Kladno: František Boh. Škorpil, 1895. S. 16–18.
  29. ↑ DVOŘÁK, Václav. Zvířena. In: ŠKORPIL, František Bohumil. Popis okresního hejtmanství Kladenského. Kladno: František Boh. Škorpil, 1895. S. 14–16.
  30. ↑ ROKOSOVÁ, Alena; MENŠÍKOVÁ, Iva. Plánovaný Národní park Křivoklátsko rozdělil okolní obce na dva tábory [online]. Praha: Český rozhlas, 2013-05-10 [cit. 2013-07-01]. Dostupné online. 
  31. ↑ Křivoklátsko si národní park zaslouží. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2009. 2 s. Dostupné online. Kapitola Navrhovaná hranice národního parku Křivoklátsko, s. 2. 
  32. ↑ Bratronická lípa [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny [cit. 2013-07-01]. Dostupné online. 
  33. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Kladno, s. 96–97. 
  34. ↑ a b c d Bratronice (okres Kladno) [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2013-06-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ Katalog Arcibiskupství pražského [online]. Praha: Arcibiskupství pražské [cit. 2013-06-20]. Dostupné online. 
  36. ↑ Seniorát pražský ‒ mapa [online]. Praha: Evangnet [cit. 2013-06-20]. Dostupné online. 
  37. ↑ Církev Československá husitská Kladno [online]. Kladno: Náboženská obec Církve Československé husitské v Kladně [cit. 2013-06-20]. Dostupné online. 
  38. ↑ Část obce [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-06-21]. Dostupné online. 
  39. ↑ Katastrální území [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-06-21]. Dostupné online. 
  40. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-06-21]. Dostupné online. 
  41. ↑ Členství [online]. Bratronice: Obecní úřad Bratronice [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  42. ↑ Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES [online]. Praha: Ministerstvo financí České republiky [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  43. ↑ Popis úřadu [online]. Bratronice: Obecní úřad Bratronice [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. 
  44. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15.10. – 16.10.2010 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2010 [cit. 2013-06-17]. Kapitola Jmenné seznamy. Dostupné online. 
  45. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15.10. – 16.10.2010 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2010 [cit. 2013-07-13]. Kapitola Výsledky voleb. Dostupné online. 
  46. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 18. 11. – 19. 11. 1994 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. 
  47. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 1998 – 2000 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. 
  48. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 01. 11. – 02. 11. 2002 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. 
  49. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. 
  50. ↑ Symboly – Bratronice [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  51. ↑ Bratronice – naše obec. Červen 2005, roč. 7, čís. 6, s. 6. Dostupné online. 
  52. ↑ Cihelna Bratronice [online]. Bratronice: Cihelna Bratronice, 2013 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  53. ↑ Stavební firma Antonín Rohla [online]. Bratronice: Stavební firma Antonín Rohla [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  54. ↑ ŠVANDA, Roman. Bazar nábytku Bratronice [online]. Bratronice: Roman Švanda [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  55. ↑ Služby [online]. Bratronice: Obecní úřad Bratronice [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  56. ↑ Informace o poštách a mobilních obslužných místech [online]. Praha: Česká pošta [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  57. ↑ Restaurace Sokolovna [online]. Klecany: FTonline [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  58. ↑ Základní informace [online]. Bratronice: Obecní úřad Bratronice [cit. 2013-07-07]. Kapitola Statistické údaje. Dostupné online. 
  59. ↑ Administrativní působnost územních odborů HZS Středočeského kraje [online]. Kladno: Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, 2011-09-30 [cit. 2013-07-07]. Dostupné online. 
  60. ↑ Opravená silnice Bratronice – Dolní Bezděkov [online]. Praha: Středočeský kraj, 2012-04-10 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  61. ↑ Bratronice [KD] [online]. Brno: Chaps [cit. 2013-06-14]. Dostupné online. 
  62. ↑ 120 Praha – Kladno – Rakovník. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2012. 4 s. Dostupné online. 
  63. ↑ 174 Beroun – Rakovník a zpět. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2012. 1 s. Dostupné online. 
  64. ↑ Mateřská škola Bratronice [online]. Bratronice: Základní škola a Mateřská škola Bratronice [cit. 2013-07-01]. Dostupné online. 
  65. ↑ Základní škola Bratronice 1. – 5. ročník [online]. Bratronice: Základní škola a Mateřská škola Bratronice [cit. 2013-07-01]. Dostupné online. 
  66. ↑ Školní jídelna [online]. Bratronice: Základní škola a Mateřská škola Bratronice [cit. 2013-07-01]. Dostupné online. 
  67. ↑ Bratroňský džbán poskytne také letos hudební osvěžení stovkám návštěvníků. Deník.cz [online]. 2007-06-15 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online. 
  68. ↑ Freeze Fest [online]. Praha: Kultura jinak [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  69. ↑ Prostor [online]. Praha: Kultura jinak, 2012-12-09 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  70. ↑ Bratronice: Ples mimozemšťanů bude v sobotu. Deník [online]. 2013-01-22 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  71. ↑ Bratronice: V Bratronicích se zítra koná ples. Deník [online]. 2013-02-22 [cit. 2013-07-02]. Dostupné online. 
  72. ↑ Sokol [online]. Bratronice: Obecní úřad Bratronice [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  73. ↑ T.J. SOKOL Bratronice [online]. Praha: Česká obec sokolská [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  74. ↑ a b NAGY, Jiří. Běleč v Bratronicích předvedla, že je pohárová. Deník [online]. 2011-08-08 [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  75. ↑ NAGY, Jiří; MUZIKA, Rudolf. Bratronice to doma projely úplně. Deník [online]. 2008-08-09 [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  76. ↑ Rock and rollový klub Domino. Bratronice – Aktuality [online]. Praha: Rock and roll Club Domino, 2013-06-07 [cit. 2013-06-20]. Dostupné online. 
  77. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-14]. Identifikátor záznamu 142377 : Kostel Všech svatých. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  78. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-14]. Identifikátor záznamu 144498 : Smírčí kámen. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  79. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-14]. Identifikátor záznamu 140956 : Smírčí kámen. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  80. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-14]. Identifikátor záznamu 129995 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  81. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-14]. Identifikátor záznamu 135587 : Venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  82. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-14]. Identifikátor záznamu 131701 : Zaniklá ves, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  83. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-14]. Identifikátor záznamu 121601 : Liniové opevnění, z toho jen: bunkr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7]. 
  84. ↑ Podrobné informace o objektu A-4/51/A-200Y [online]. Ropiky.net [cit. 2013-07-16]. Dostupné online. 
  85. ↑ a b Bunkr pod silnicí Bratronice–Dolní Bezděkov [online]. Praha: Codyprint, 2010 [cit. 2013-07-16]. Dostupné online. 
  86. ↑ VONDROVSKÝ, Ivo. Netypické objekty československého lehkého opevnění z let 1936–1938. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan ŠKODA – FORTprint, 2005. 100 s. ISBN 80-86011-27-5. S. 42. 
  87. ↑ DVOŘÁK, Stanislav. Herec Petr Haničinec podlehl těžké nemoci. Novinky.cz [online]. 2007-11-07 [cit. 2013-06-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLLER, Rudolf. Nástin regionálních dějin okresu kladenského. Kladno: Okresní pedagogické středisko, 1968. 245 s. 
  • Středočeský kraj. Středočeský kraj – tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2009. 696 s. Kapitola Bratronice, s. 221. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Polák/Bratronice na Wikimedia Commons

Obec Bratronice

Bratronice | Dolní Bezděkov

Růžice kompasu Lhota Dolní Bezděkov Růžice kompasu
Sever Malé Kyšice
Západ   Bratronice   Východ
Jih
Běleč Nižbor Chyňava
Města, městyse a obce okresu Kladno
Běleč • Běloky • Beřovice • Bílichov • Blevice • Brandýsek • Braškov • Bratronice • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov • Hobšovice • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín • Hostouň • Hradečno • Hrdlív • Hřebeč • Chržín • Jarpice • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno • Klobuky • Kmetiněves • Knovíz • Koleč • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice • Třebichovice • Třebíz • Třebusice • Tuchlovice • Tuřany • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary • Vinařice • Vraný • Vrbičany • Zájezd • Zákolany • Zichovec • Zlonice • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice
legenda: město, městys.

{{Dobrý článek}} [[Kategorie:Bratronice (okres Kladno)| ]] [[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]] [[Kategorie:Obce v okrese Kladno]] [[Kategorie:Sídla v Křivoklátské vrchovině]]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Jan_Polák/Bratronice&oldid=18216324“