Čeněk Ibl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čeněk Ibl
Čeněk Ibl před rokem 1899
Čeněk Ibl před rokem 1899
Narození21. ledna 1851
Bratronice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. března 1902 (ve věku 51 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagog, spisovatel, básník, překladatel, učitel a filolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Ibl (21. ledna 1851 Bratronice[1] – 25. března 1902 Praha-Vinohrady[2]) byl český středoškolský profesor, filolog–romanista, stenograf, překladatel, prozaik a básník. Působil převážně na reálkách v Pardubicích (1877-95) a Praze-Vinohradech (1895-1901). Byl autorem česko-francouzského slovníku (s Janem Herzerem), učebnic francouzštiny a těsnopisu. V časopisech uveřejňoval kromě odborných textů také překlady literárních prací i vlastní básně a povídky, vesměs pod pseudonymy Č. Bíl a Č. Lipina.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval akademické gymnázium a následně moderní filologii a těsnopis na filozofické fakultě pražské univerzity.[3]

Po roce 1875 pracoval dva roky jako suplent na české reálce v Ječné ulici v Praze. Roku 1877 získal místo na vyšší reálce v Pardubicích.[3][4] Spoluzakládal tam stenografický klub[3] a Spolek ku podpoře literatury české.[5][6]

V roce 1895 byl na vlastní žádost přeložen na nově zřízenou reálku na Král. Vinohradech.[7][8] V květnu 1901 onemocněl a v březnu následujícího roku zemřel[8] na rakovinu žaludku.[2]

Byl vzpomínán jako svědomitý učitel, milý kolega a společník.[8] Měl důkladnou a všestrannou znalost francouzštiny a těsnopisu.[9]

Zemřel roku 1902 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Přispíval odbornými texty, překlady a vlastními beletrickými díly do časopisů, např. Těsnopisné listy, Těsnopisná beseda, Zábavy těsnopisné, Listy fiologické, Literární listy, Vesna a Zlatá Praha. Řadu příspěvků podepisoval pseudonymy Č. Bíl a Č. Lipina.[3] Například v časopise Vesna vyšla jeho veršovaná povídka Hela a v Těsnopisné besedě povídka Také student.[10]

Ve výročních zprávách pardubické reálky uveřejnil literárně-historické úvahy — Bajky Puchmajerovy a Antické látky v novověkém dramatě vůbec a českém zvláště.[3]

Knižně vyšly např. tyto jeho práce:[11]

  • Methodická učebnice českého těsnopisu (1892 s reedicemi)
  • Slovník francouzsko-český (1896 s reedicemi, spoluautor: Jan Herzer). Ve své době byl považován za nejúplnější.[12]

Překlady:

Upravil nová vydání:

  • Jakub Škoda: Grammatika francouzská pro školy střední (1900)

Rodina[editovat | editovat zdroj]

10. září 1877 se v pražském kostele sv. Petra na Poříčí oženil s dvacetiletou Antonií Wurcelovou, dcerou kamenického mistra z Doks.[13] Měli dva syny a dceru:[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SOA Praha, Matrika narozených Bratronice 02, s. 7
  2. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z4, s. 135
  3. ↑ a b c d e Ibl Čeněk (Vincent). In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Svazek 12. S. 467.
  4. ↑ Na vyšší realce v Pardubicích. Národní listy. 1877-10-22, roč. 17, čís. 290, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  5. ↑ Ibl, Čeněk, 1851–1902 [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-31. 
  6. ↑ Spolek ku podpoře české literatury v Pardubicích. Literární listy. 1887-12-20, roč. 8, čís. 1, s. 23. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  7. ↑ Na vyšší realce v Pardubicích. Národní listy. 1895-07-07, roč. 35, čís. 195, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  8. ↑ a b c Úmrtí. Národní listy. 1902-03-26, roč. 42, čís. 84, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  9. ↑ Prof. Čeněk Ibl. Zlatá Praha. 1902-04-04, roč. 19, čís. 23, s. 276. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  10. ↑ VYKOUKAL, František Vladimír. Nové rovy. Osvěta. 1902-05-01, roč. 32, čís. 5, s. 463. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 
  11. ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR, není-li uvedeno jinak.
  12. ↑ JANEČEK, Jaroslav Immanuel. Čeněk Ibl. In: VILÍM, Jan. Národní album. Praha: J. R. Vilímek, 1899. Dostupné online. S. 102.
  13. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Petra, sign. P O12, s. 206
  14. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 217, obraz 387
  15. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Pardubice 1870-1890, sign. 4466, ukn 7215, s. 120. Dostupné online
  16. ↑ Vladimír Ibl (1878-??) Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine. v kartotéce Jaroslava Kunce
  17. ↑ SOA Praha, Matrika narozených Kutná Hora 77, s. 212
  18. ↑ Jaroslav Ibl v Souboru národních autorit ČR
  19. ↑ SOA Praha, Matrika narozených Kutná Hora 79, s. 54
  20. ↑ Vladimír Kunc (1907-1979) Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine. v Kartotéce Jaroslava Kunce
  21. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Pardubice 1870-1890, sign. 4466, ukn 7215, s. 146. Dostupné online.
  22. ↑ Antonie Iblová na MyHeritage
  23. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Pardubice 1870-1890, sign. 4466, ukn 7215, s. 268. Dostupné online
  24. ↑ Čeněk (Vincenc) Ibl na MyHeritage
  25. ↑ Čeněk Ibl (1889-??) Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine. v kartotéce Jaroslava Kunce
  26. ↑ Nový vyslanec ČSR u Svaté stolice. Národní politika. 1936-02-17, roč. 54, čís. 50, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-13]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIČKA, Ladislav. Kulturní tvář Rakovnicka. Rakovník: Okresní muzeum a galerie, 1979. 374 s. 
  • FORST, Vladimír. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce (2. díl). Svazek 1. Praha: Academia, 1993. 592 s. ISBN 80-200-0468-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Čeněk Ibl v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čeněk_Ibl&oldid=23763737“