Svízel vonný
Svízel vonný
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Galium odoratum Linné |
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
|
Asperula odorata |
Svízel vonný (Galium odoratum, dříve mařinka vonná - Asperula odorata) je lesní bylina, dříve využívaná hojně v lékařství a léčitelství.
Obsah |
Popis a výskyt [editovat]
Má přeslenité a po okraji drsné listy (odtud bývalé latinské rodové jméno Asperula = drsňoučká), a poněvadž příjemně voní po kumarinu, i odorata (latinsky: vonná). Svízel vonný je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a drobnými bílými květy, které kvetou v květnu a červnu. Je hojně rozšířená téměř po celé Evropě a často tvoří husté porosty v listnatých lesích. Roste také v západní Asii a Severní Americe.
Pěstování [editovat]
Komu neroste planě v dosahu, může si ji snadno vypěstovat buď ze semen nebo vegetativních výhonků, které se přesazují v době, kdy tento svízel kvete.
Zpracování [editovat]
Používanou částí rostliny je čerstvá nebo sušená nať, sbíraná v době květu. Sušit musíme pomalu při teplotě nepřesahující 35 °C.
Použití [editovat]
V lékařství se využívá především zevně (na drobná poranění i hnisavé rány apod.), v lidovém léčitelství se pak nejčastěji používala na zklidnění a dobré usínání. Neměla by se však používat dlouhodobě, jedná se totiž o mírně jedovatou drogu s vedlejšími účinky (zejména bolestmi hlavy).
Čerstvá i sušená si dlouho uchovává krásnou vůni, pro kterou je též velmi oblíbená. Její aroma se používá i při výrobě alkoholických nápojů.
Gastronomie [editovat]
Němci mařinku používali do německé májové bowle (májového vína), Francouzi do šampaňského, ve Švýcarsku do koňaku i benedikinky. Na severu Evropy jí byla ochucována řada uzenin.[1]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Mařinka vonná, s. 66.