Kostel Všech svatých (Bratronice)
| Kostel Všech svatých v Bratronicích | |
|---|---|
,_kostel_(1).jpg) Kostel Všech svatých v Bratronicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| okres | Kladno |
| Obec | Bratronice |
| Souřadnice | 50°4′3″ s. š., 14°0′45,72″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | Pražská |
| Vikariát | Rakovnický |
| Farnost | Zbečno |
| Status | kostel |
| Zasvěcení | Všech svatých |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní baroko |
| Výstavba | 1780–1783 |
| Specifikace | |
| Délka | 33 m |
| Šířka | 13 m |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Bratronice (okres Kladno) |
| Kód památky | 30897/2-462 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Všech svatých je sakrální stavba stojící ve středočeských Bratronicích (v okrese Kladno). Zbudoval ji (v pozdně barokním slohu) v letech 1780 až 1783 zednický mistr J. Cikan pocházející z Bud (Budy jsou součástí městyse Křivoklát). Od roku 1855 je kostel farní.[1] Stavba je situována v místech, kde stával původní hřbitovní kostel z počátku 14. století, který byl před stavbou kostela Všech svatých stržen.[1] Odhaduje se, že pravděpodobně roku 1787 došlo i k výstavbě fary poblíž kostela.
Stavba je chráněna od 31. prosince 1967 jako kulturní památka České republiky.[2]
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní obdélný s odsazeným čtvercovým presbytářem prodlouženým o osově umístěnou sakristií. Předsazené západní průčelí, s výrazně vykrojenými nárožími, zdůrazňuje hranolová věž ukončená zvoncovitou helmicí s lucernou. Loď, presbytář i sakristií zakončují vysoké valbové střechy kryté prejzovou krytinou, stejná krytina pokrývá i helmici věže. Stěny kostela prolamují vysoká segmentově sklenutá okna, sakristii o něco menší pravoúhlá okna. Do kostela vedou čtyři vstupy; hlavní vstup je situován v západním průčelí, další vstupy do sakristie, lodi a ke věžovému schodišti jsou umístěné na severní straně. Fasády člení nárožní pilastry s iónskými hlavicemi a vykrajovaná vpadlá pole. Okna lemovaná šambránou zdobí vrcholový, výrazně protažený klenák, který ústí pod hlavní římsou. Všechny vstupy mají kamenná ostění, západní portál s ušima, lištou a klenákem zdůrazňuje nadpraží tvořené protilehlými zvlněnými a stoupajícími římsami zakončenými volutami.[3] V druhé polovině dvacátého století kostel postupně chátral. Opravy se dočkal v roce 1968, kdy byla opravena střecha, natřen sanktusovník a zasklena okna.[4] Nicméně v roce 1980 je jeho stav hodnocen jako havarijní, bylo zjištěno vážné poškození původní barokní krovové konstrukce z roku 1782.[5] Důkladné opravy se kostel dočkal až po roce 1989 a v září 2001 byl znovu vysvěcen.[6]
Ve věži kostela byly dva zvony. Větší, který odlil v roce 1782 v Praze Johann Christian Schuncke, měl na plášti reliéfy svatého Vojtěcha, Kříž s Kristem, dále svatého Augustina s andílkem a dva mučedníky v římské zbroji. Menší z roku 1866 zdobil reliéf svatého Václava.[1] Oba zvony byly za první světové války zrekvírovány. Zůstal jen umíráček, umístěný v sanktusníku. Roku 2007 byla uspořádána sbírka, z jejíhož výtěžku se vyrobil nový zvon pojmenovaný „svatý Václav“. Zvon ladění d2 o hmotnosti 220kg ze zvonařské dílny rodiny Dytrychovy z Brodku u Přerova byl požehnán a zavěšen do věže kostela 28. září 2007.[7][8]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Vnitřní zařízení kostela (tedy hlavní oltář, dva boční oltáře, kazatelna a varhany) jsou převážně z poloviny 19. století.[1] Obraz Všech Svatých na hlavním oltáři pochází z roku 1859 a jeho autorem je Antonin Lhota (pozn.: Cechner uvádí jako autora J. Lhotu,[1] ale pravděpodobnější je informace NPU, která uvádí jako autora Antonína Lhotu).[4] Obraz byl pořízen nákladem Josefa Patery za cenu 350 zlatých.[1] Boční oltáře pocházejí z některého zrušeného pražského kláštera. Na severním bočním oltáři z roku 1676 je obraz Ukřižovaného Krista, jehož nohy objímá klečící mnich. Na jižním oltáři z roku 1731 je obraz umírajícího svatého Františka Xaverského.[1] Varhany pocházejí z roku 1853 a vytvořil je varhanář Josef Suchý ze Slaného.[9] V letech 2014 - 2015 byly varhany opraveny.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g CECHNER, Antonín. Soupis památek, 39. Politický okres rakovnický, II. díl [online]. 1913 [cit. 2020-11-11]. S. 4–5. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-09]. Identifikátor záznamu 142377 : Kostel Všech svatých. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ kostel Všech svatých - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b NPU_Detail dokumentu - G0271938. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Všech svatých, Bratronice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Fotogalerie do r. 2010 - Oficiální stránka obce Bratronice. www.bratronice.cz [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ BOROKO. www.boroko.cz [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-22.
- ↑ Kostel všech svatých - zvon - Oficiální stránka obce Bratronice. www.bratronice.cz [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Farnost Zbečno [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Všech svatých na Wikimedia Commons
