Chráněná krajinná oblast Kokořínsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko, vyhlášená roku 1976[1]. a zaujímající rozlohu 271,57 km², patří k nejkrásnějším oblastem nejenom Mělnicka, ale celých Čech. Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu. Celá chráněná oblast se v minulosti nazývala výstižně - Polomené hory. Nejnavštěvovanější část území zaujímá přírodní rezervace Kokořínský důl, sledující kaňonovité údolí potoka Pšovky s množstvím postranních roklí. Dále jsou pro toto území typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary - skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.
Obsah |
[editovat] Administrativní členění
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko sídlí ve městě Mělník, adresa je Česká 149, 276 01 Mělník. Město Mělník samotné ovšem leží již vně území CHKO, asi 7 km od její hranice.
CHKO Kokořínsko se skládá ze dvou oblastí - kokořínské a vlhošťské.
[editovat] Maloplošná chráněná území CHKO Kokořínsko
- PR Kokořínský důl - jedno z největších maloplošných chráněných území v ČR, které tvoří jádro CHKO
- PR Kostelecké bory
- PR Mokřady dolní Liběchovky
- PR Mokřady horní Liběchovky
- PR Vlhošť
- PP Černý důl
- PP Deštenské pastviny
- PP Husa
- PP Kamenný vrch u Křenova
- PP Krápník
- PP Martinské stěny
- PP Mrzínov
- PP Na Oboře
- PP Osinalické bučiny
- PP Pod Hvězdou
- PP Prameny Pšovky
- PP Ronov
- PP Stráně Hlubokého dolu
- PP Stráně Truskavenského dolu
- PP Střezivojický špičák - viz Střezivojice
- PP Stříbrný vrch
- PP Želízky
Mokřady Liběchovky a Pšovky jsou zapsány na seznam mezinárodně chráněných mokřadů podle Ramsarské úmluvy.
[editovat] Vznik a popis krajiny
V třetihorách došlo na mnoha místech k průnikům sopečných vyvřelin (čedič, znělce, trachyty a jiné) které tvoří vrcholky v krajině. Působením erozních vlivů byla pískovcová tabule rozčleněna nejprve erozními rýhami a postupně hlubokými roklemi a údolími. Obnažené skalní stěny podléhají selektivnímu větrání za vzniku drobných reliéfních tvarů jako například voštiny, skalní římsy a lišty, skalní okna, výklenky a jeskyně, vzácněji škrapy. V pískovcích o nestejné odolnosti se objevují známé pokličky.
Údolí jsou většinou bezvodá, jedinými většími stálými toky jsou potoky Pšovka, Liběchovka a Dolský potok.
Botanicky je CHKO zajímavá především díky inverzním polohám, kdy v údolích rostou vlhkomilné a podhorské rostliny a na výše položených polohách potkáme spíše druhy teplomilné a suchomilné. Z ptáků v údolích hnízdí některé druhy sov a v poslední době se rozšířil krkavec velký.
Z hlediska lidové architektury je zde zachována řada malebných obcí s roubenými a hrázděnými domy. Mnohé výklenky v poměrně měkkém pískovci byly v minulých dobách upraveny ve skalní byty, které však již byly opuštěny a chátrají. Oblast je především využívána k chalupářské rekreaci.
Dominantou Kokořínska je hrad Kokořín.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kokořínsko, s. 221.
|
|||||
