Lokomotiva 163
Šablona:Lokomotiva hlavička Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva patička Lokomotiva řady 163 (dle starého značení ČSD E 499.3; v Itálii značená jako E 630) vznikla vypuštěním části pro střídavou napájecí soustavu 25 kV 50 Hz z lokomotivy řady 363. Skříň lokomotivy je v podstatě shodná na obou strojích. Lokomotiva řady 163 je univerzální traťová lokomotiva pro stejnosměrnou napájecí soustavu 3 kV vyráběná v letech 1984–1986 (tovární označení 71E) a 1991–1992 (99E) plzeňskou firmou Škoda a společností ČKD polovodiče. Řadou 163 jsou označeny také kusy, které vznikly výměnou podvozku z řady 363 na řadu 162 provedené v letech 1993–2008. Lokomotivy řady 163 jsou používány v Česku, na Slovensku a dříve také v Itálii k vozbě osobních i nákladních vlaků. Lokomotiva má pulzní regulaci výkonu. Regulace výkonu je plynulá, bezkontaktní, závislá na poměrném otevření pulzních měničů. Pulzní měniče jsou složeny z tyristorů, diod a dalších prvků a jsou řízeny elektronickým analogovým regulátorem.
Historie
Lokomotivy řady 163 vycházejí ze stavby řady 363. Na rozdíl od řady 363 však umožňují pouze provoz na tratích se stejnosměrným napětím 3 kV. Nutnost vývoje nové řady lokomotiv pro provoz pod stejnosměrnou trakcí se ukázala začátkem osmdesátých let dvacátého století. Tehdejší lokomotivy řad 140 a 141 měly být v roce 1985 vyřazeny a ve vozovém parku ČSD se v dostatečném počtu nenacházely žádné odpovídající náhrady.[1] Z tohoto důvodu byl firmě Škoda zadán požadavek na vypracování projektu a následnou výrobu takovýchto lokomotiv. Prototyp řady 163 nebyl nikdy vyroben – postačily dva prototypy řady dvousystémových lokomotiv ES 499.1 (dnešní řada 363). Lokomotivy se mimo napájecí soustavy liší pouze minimálně – v obou případech se jedná o tzv. II. generaci lokomotiv Škoda.[1] Prototypy lokomotivy 363 byly k dispozici již od roku 1980.[2]
První série
První série šedesáti kusů (163.001–060)[3] byla vyrobena v letech 1984 až 1986 Škodou Plzeň. První část série vyrobená během září až prosince roku 1984 obsahovala dvacet strojů tzv. „ověřovací série“.[1] Zbylých čtyřicet kusů bylo vyrobeno a dodáno záhy. Původní označení řady bylo E 499.3, tovární označení je 71E. Ve stejné době začala Škodovka pro Československé státní dráhy vyrábět také dvousystémové lokomotivy řady 363.
Druhá série
V letech 1991 až 1992 byla opět v plzeňské Škodovce vyrobena druhá série lokomotiv s továrním označením 99E. Vůči první sérii byly změny pouze minimální. Z důvodu nedostatku financí využily ČSD nedokonalost kupní smlouvy a převzetí lokomotiv odkládaly. Lokomotivy byly dlouhodobě odstaveny v Plzni na hlavním nádraží - v části, do které ústí trať od Českých Budějovic. Nakonec ČD a ŽSR převzaly z této série dohromady pouze 51 kusů. Devět lokomotiv bylo v roce 1995 prodáno italskému soukromému dopravci Ferrovie Nord Milano (tato série nesla tovární označení 99E2). Část dodávky pro Česko a Slovensko byla označena jako 99E1 a nese sériová čísla (163.061–111[3]).
Dodávka pro Itálii
Devět lokomotiv z druhé série bylo v roce 1995 [4] prodáno italské soukromé dopravní společnosti Ferrovie Nord Milano. Jednalo se o kusy vyrobené v roce 1992 a nesoucí původní označení 163.112–120. Tehdejší ČSD/ČD totiž na jejich nákup nesehnaly dostatek financí, a tak výrobce hledal jiné zájemce. V Itálii byly lokomotivy přeznačeny dle místního značení na řadu E 630 a označeny čísly od 01 do 09. Lokomotiva 163.120 byla v Itálii testována již od roku 1994 a na základě kladných výsledků zkoušek se firma FNM rozhodla pro nákup. Lokomotivy byly využívány na vozbu příměstských osobních vlaků v oblasti Milána a dálkových kontejnerových vlaků.[4]
Na lokomotivách bylo provedeno několik technických změn, například byla v některých místech o 340 mm snížena výška, aby lokomotivy vyhovovaly obrysu pro vozidla FS/FNM. Hmotnost byla z 85 tun snížena na 80 tun, série byla vybavena novými polopantografy a byly upraveny řídící obvody tak, aby bylo možno lokomotivu ovládat z řídicího vozu. Stroje byly osazeny italským vlakovým zabezpečovacím zařízením (RS4 Codici nebo BACC?), upraveny pro levostranné řízení[1] a jedna kabina strojvedoucího byla vybavena klimatizací.[4]
Všech devět lokomotiv koupila roku 2010 česká firma RegioJet. Od 26. září 2011 jsou tyto stroje po úpravách pro provoz v ČR (zvýšení max. rychlosti na 140 km/h, dosazení zabezpečovače MIREL, přesun ovládacího pultu zleva doprava apod.) provedených v ČMŽO Přerov nasazeny jako řada 162 v pravidelném provozu mezi Prahou, Ostravou a Havířovem.[5] Na vlacích RJ se také objevují na Slovensku, v čele přímých vlaků jsou k vidění v Martině či Košicích.
Návrat do nákladní dopravy
Po ukončení rekonstrukcí na řadu 363.5 nezůstaly v lokomotivním parku ČD Cargo žádné stroje řady 163, jelikož všechny stroje podstoupily tyto přestavby. Vzhledem k nedostatku sesterských dvousystémových strojů řady 363 u osobní divize ČD byl ale v roce 2015 dohodnut výměnný pronájem tří těchto strojů za stejný počet kusů řady 163, která byla naopak ve stavu osobního dopravce nadbytečnou. Od léta tohoto roku tak začalo ČDC provozovat stroje řady 163 v nákladní dopravě; přednostně byly nasazovány na dopravu směsných vlaků mezi Českou Třebovou a Mostem a na poštovní vlaky Praha–Ostrava. Na podzim téhož roku přibylo dalších pět a po návratu strojů z Polska po ukončení pronájmu dopravci Przewozy Regionalne začala jednání o odkupu většího počtu strojů nákladní divizí. Obchod byl uzavřen v prosinci 2015 a ČDC zakoupilo celkem 23 lokomotiv, včetně osmi strojů které již mělo v pronájmu.[6] „Nové“ lokomotivy byly předány koncem prosince a v prvních dnech roku 2016 poprvé zasáhly do nákladního provozu. Část strojů, již dříve upravená pro provoz v Polsku, je dislokována v SOKV Ostrava, odkud vyjíždí s vlaky jak do Přerova a České Třebové, tak i směrem na Katowice a Krakov. Zbylé stroje našly nový domov v depu Ústí nad Labem a vyskytují se převážně v Čechách. Jejich nákup umožnil odstavit větší počet přestárlých strojů řady 122 (vyřazeno bylo 15 strojů) a omladit tak lokomotivní park Carga. Další nákup šesti strojů následoval koncem listopadu 2016, které byly po drobných úpravách taktéž zařazeny do provozu nákladního dopravce.[7]
Rekonstrukce
Rekonstrukce v Česku
Počátkem devadesátých let dvacátého století pocítily České dráhy znovu nedostatek dvousystémových lokomotiv schopných vyvinout rychlost až 140 km/h. Takovéto lokomotivy byly potřeba k vedení vlaků vyšší kvality na nově budovaných koridorových tratích se střídavým proudem.[2] České dráhy nevlastnily dvousystémové lokomotivy pro rychlost nad 120 km/h vůbec a nákup nových lokomotiv nebyl z finančního hlediska reálný[2]. Potřeba se řešila využitím lokomotiv ŽSR řady 350, které dopravovaly vlaky na síti ČD. Proto bylo rozhodnuto o výměně podvozků s různými převodovými poměry mezi lokomotivami řad 162 a 363 za vzniku řad 163.2 a 362.
První fáze oprav začala koncem roku 1993 v Depu kolejových vozidel Praha, kam bylo postupně přistaveno 9 párů lokomotiv. Změna spočívala ve výměně podvozků, čímž se díky různému převodovému poměru snížila rychlost jednosystémových strojů na 120 km/h a zároveň rychlost dvousystémových zvýšila na požadovaných 140 km/h. Drobné změny byly provedeny také v řídícím systému lokomotivy, k dalším úpravám však nedošlo. Později byly na všechny lokomotivy řady 162 namontovány podélné tlumiče vrtivých pohybů podvozku, nové polopantografy a vlakový zabezpečovač typu LS 90.[8]
Druhá řada rekonstrukcí se uskutečnila při periodických opravách strojů v roce 2000 až 2001 na čtyřech jednosystémových lokomotivách z DKV Česká Třebová a jedné pražské. Všechny dvousystémové lokomotivy byly dodány brněnským depem. Třetí série výměn proběhla v roce 2006 až 2007 na šesti „peršingách“ z České Třebové a na brněnských „esech“. Další dvojice strojů byla stejným způsobem rekonstruována i v roce 2008. Vzniklé jednosystémové stroje jsou značeny jako řada 163.2, původní inventární číslo ř. 162 je zvýšeno o 200. Vzniklé dvousystémové lokomotivy jsou značeny jako 362 s ponecháním původních inventárních čísel z řady 363.[2]
Po roce 2010 došlo u ČD k masovějšímu rozšíření řídicích vozů a řada 163 byla jednou z těch, kterých se dotkly úpravy, umožňující provoz s nimi. V ČMŽO Přerov tak bylo postupně upraveno 12 lokomotiv pro provoz ve spojení s vozy řady 961 (Bfhpvee295). Ve vratných soupravách s vloženými vozy Bdmtee jsou používány především k dopravě osobních vlaků na trati Kolín – Česká Třebová, případně zajíždějí např. do Letohradu. Děčínské stroje jezdí především na trati Ústí nad Labem západ - Lysá nad labem - Kolín.
V letech 2010–12 provedla Škoda Transportation v kooperaci s firmou Pars nova přestavby lokomotiv řady 163 na dvousystémové stroje řady 363.5 pro ČD Cargo. Celkem bylo takto zrekonstruováno 30 strojů, které po schválení v zahraničí dopravují vlaky až do Maďarska a nově i Rumunska.[9] Tímto řada 163 u ČDC zanikla, v roce 2015 si ale Cargo opět několik lokomotiv pronajalo od osobní divize a jedná o jejich odkupu (viz níže).
Rekonstrukce na Slovensku
Na Slovensku vlna rekonstrukcí řad 162 a 363 na řady 163.1 a 362 odstartovala až v roce 2000. Bylo k ní přistaveno celkem 15 párů lokomotiv řady 162 z rušňového depa v Žilině a řady 363 z Bratislavy. Jednosystémové lokomotivy nebyly vybírány dle žádného klíče, ale byly přistavovány dle nutnosti periodických oprav, řada 363 byla přistavována dle nejvyšších čísel v sérii – tedy kusy 363.148–181.[10] Slovenské opravy byly tvořeny výměnou dvojkolí mezi řadou 162 s převodem na rychlost 140 km/h a řadou 363 s převodem na rychlost 120 km/h a renovací stroje. Od osmého páru rekonstruovaných lokomotiv bylo vzhledem k dlouhému trvání oprav upuštěno od průvodních oprav a byla měněna pouze dvojkolí. Výsledné lokomotivy byly označeny řadou 163.1 s inventárními čísly navazujícími na poslední dodané stroje řady 163 – tedy 163.112–126.[10] Vzniklé lokomotivy řady 362 byly označeny v návaznosti na prototyp 362.001 inventárními čísly 362.002–016.[10]
Potřeba navýšení počtu dvousystémových lokomotiv, schopných dosáhnout vyšších rychlostí (rychlosti nad 140 km/h byl schopen dosáhnout jediný typ, a to 40 let stará řada 350), vedla k rozhodnutí zrekonstruovat lokomotivy řady 163 na vícesystémové, které byly označeny jako řada 361. Tento záměr oznámila ZSSK v roce 2009 a práce na první lokomotivě započaly na sklonku téhož roku.[11] Do konce roku 2015 bylo dokončeno 25 lokomotiv, z čehož 5 patřilo k podtypu 361.0 (s maximální rychlostí 140 km/h) a zbylé k 361.1 (maximální rychlost 160 km/h).
České dráhy uvažují o podobné rekonstrukci na řadu 361 taktéž s rychlostí až 160 km/h dosaženou změněnými převody a vyšším výkonem trakčních motorů. Na rozdíl od slovenských plánů by se však měly opravy týkat týkat nejen současných řad 162 a 163, ale i dvousystémové řady 363.[12][13] Zatím však žádné bližší informace zveřejněny nebyly.
Vlastnosti
Řada 163 je schopna dosáhnout maximální rychlosti až 120 km/h při trvalém výkonu 3480 kW. Lokomotiva je čtyřnápravová a je vybavena dvěma polopantografovými sběrači. Její délka přes nárazníky je 16 800 mm, výška se staženými sběrači 4 640 mm, šířka 2 940 mm a hmotnost 85 tun.[1]
Lokomotivy řady 163 jsou skříňového uspořádání. Hlavní rám je svařen z ocelových profilů. Ve spodní části obou čel jsou umístěna tažná a narážecí ústrojí a pod nimi smetadla. Samotná kostra skříně je ocelová s podélnými prolisy pro zvýšení tuhosti. Na obou čelech se nachází stanoviště strojvedoucího. Obě stanoviště jsou klimatizována – klimatizační jednotky se nachází na střeše nad kabinou. Kvůli netěsnostem ve stavbě však bývá klimatizace částečně neúčinná.[1] Dvě čelní okna na každé straně jsou dvouvrstvá, vyhřívaná. Pod nimi se nachází hlavní reflektor, dvojice pozičních světel (bílé a červené) jsou umístěny ve spodní části nad nárazníky. Strojovna se nachází mezi stanovišti strojvedoucího v prostřední části. Vstup do strojovny je možný přes obě stanoviště pouze při stažených sběračích, vstup do stanovišť je zajištěn dveřmi z obou stran každého stanoviště. Ve strojích pro Česko a Slovensko je řídící pult umístěn na pravé straně stanoviště, v dodávce pro FNM byl přemístěn na levou stranu.
Obě bočnice jsou opatřeny čtveřicí oken – jedna obdélníkovými těsně pod střechou a druhá kruhovými ve střední části. První z bočnic umožňuje díky vertikálním „žaluziím“ průchod vzduchu – po této straně je možné také strojovnou projít úzkou uličkou. V dutinách kostry je zapuštěno osm pískojemů o celkové kapacitě 1500 kilogramů písku, který je do lokomotivy dosypáván otvory ve střešní části.[1]
Podvozek lokomotivy je navržen na rychlosti až 200 km/h, proto nenastal problém při přestavbách na řadu 162.[1] Lokomotivy mají dvoustupňové vypružení – obě z vinutých ocelových pružin (čtyři primární pro každé dvojkolí a dvě sekundární na každé straně lokomotivy) s paralelně zařazenými hydraulickými tlumiči. Motory jsou osazené v rámu podvozku, jsou tedy plně odpruženy primárním vypružením. Převodový poměr lokomotivy řady 163 je 81:23 – při rekonstrukcích na řadu 162 byl poměr snížen na 79:26.[2][14]
Za smetadlem je v každém čele lokomotivy zavěšen jeden vzduchojem o objemu 450 litrů a dovoleném tlaku 10 barů (tj. 106 Pa).
Označování
V současnosti nese tato lokomotivní řada registrovaná v Česku a na Slovensku číselné označení 163 – z čísla je patrné, že se jedná o elektrickou lokomotivu stejnosměrné napájecí soustavy. Před přeznačením v roce 1988 byla lokomotiva dle systému Vojtěcha Kryšpína značena jako E 499.3. Tovární označení lokomotiv je 71E; druhá série byla označena jako 99E. Devět kusů z druhé série bylo u FNM značeno řadou E 630 a dvouciferným evidenčním číslem, u výrobce je tato úprava vedena jako typ 99E2.
Lokomotivy řady 163 jsou známé také pod přezdívkou Peršing (či s jiným pravopisem Pershing). Tato přezdívka vznikla při zavádění lokomotivy do provozu, kdy měly stroje vysokou poruchovost („krátký dolet“) avšak vysokou akceleraci („rychlý start“), čímž byly podobné raketám Pershing II, které byly v osmdesátých letech rozmisťovány po západní Evropě.[15]
Provoz
Lokomotivy řady 163 byly určeny k nahrazení dosluhujících lokomotivních řad 140 a 141 při vozbě jak osobních tak nákladních vlaků. V počátcích svého provozu byly lokomotivy velmi nespolehlivé – kvůli tomu si vysloužily, dle téže ne velmi spolehlivých raket Pershing II, přezdívku peršing.[1] Důvodem poruch bylo velké množství elektroniky osazené v lokomotivě. Po vyřešení počátečních problémů se z lokomotivy stala jedna z nejméně poruchových lokomotiv v české a slovenské železniční síti.[1] Lokomotiva je dobře vypružená a až na bzučení trakčních měničů má klidný a tichý chod.
Dislokace
První část první série (tzv. ověřovací série) byla dislokována do lokomotivního depa v Ústí nad Labem. Pozdější série byly rozmisťovány po celém Československu do České Třebové, Olomouce, Košic a později i Prahy a Ostravy.[1] Po rozpadu Československa byly lokomotivy mezi nástupnické železniční správy rozděleny podle počtu kusů provozovaných na jejich území.
V Česku lokomotivy provozují v počtu 79 kusů České dráhy, v srpnu 2008 byly tyto stroje dislokovány v provozních jednotkách dep kolejových vozidel Česká Třebová (50 ks), Bohumín (6 ks) a Děčín (23 ks).[16] Dalších 30 kusů provozovala společnost ČD Cargo, všechny kusy ale byly postupně přistaveny k modernizaci na řadu 363.5 a v současnosti již je celá série strojů 363.501 - 530 v provozu pod SOKV České Budějovice.[17]
Na Slovensku lokomotivy řady 163 vlastní v počtu 37 kusů Železničná spoločnosť Slovensko. Nákladní dopravce Železničná spoločnosť Cargo Slovakia nevlastní žádné – lokomotivy jsou tedy využívány pouze k vozbě osobních vlaků. Lokomotivy ZSSK jsou dislokovány do dvou lokomotivních dep a to v Žilině a Košicích.[18]
Příslušnosti k dopravcům
V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny vyrobené lokomotivy řady 163 s železniční společností, v jejímž jsou vlastnictví seřazené dle sérií.[16][17][18]
- 163.001–060: První série
- 163.001–024 ČD Cargo (163.001 - 163.020, 163.023, 163.024 rekonstruovány na 363.5)
- 163.025 České dráhy
- 163.026–028 ČD Cargo (163.027 a 163.028 rekonstruovány na 363.5)
- 163.029 České dráhy
- 163.030–038 ČD Cargo (163.031 - 163.033, 163.036 - 163.038 rekonstruovány na 363.5)
- 163.039–040 České dráhy
- 163.041–047 ČD Cargo
- 163.048 České dráhy
- 163.049–060 Železničná spoločnosť Slovensko
- 163.061–111: Druhá série
- 163.061–100 České dráhy
- 163.101–111 Železničná spoločnosť Slovensko
- 163.112–120 po rekonstrukci jako E630.01-09 Ferrovie Nord Milano - dnes po další rekonstrukci 162.112–120 Regiojet
- 163.112–125: Rekonstrukce na Slovensku
- 163.112–125 Železničná spoločnosť Slovensko
- 163.215…260 Rekonstrukce v Česku
- 163.215–217 ČD Cargo
- 163.233 ČD Cargo
- 163.234 České dráhy
- 163.241 - 243 ČD Cargo
- 163.244 České dráhy
- 163.245, 247, 248 ČD Cargo
- 163.249 České dráhy
- 163.250–252 ČD Cargo
- 163.255–259 ČD Cargo
- 163.260 České dráhy
Nasazení
V Česku jsou stroje nasazovány k vozbě vlaků na nekoridorových tratích, kde není možné dosahovat rychlostí nad 120 km/h a na koridorových tratích zejména na osobních vlacích, kde postačuje jejich maximální rychlost 120 km/h. Na severovýchodě země se jedná především o výkony z Polska a Slovenska. Na vlacích pokračujících po třetím železničním koridoru dále do Čech jsou lokomotivy v Bohumíně přepřahány za stroje řady 151. Na severozápadě jsou stroje nasazovány na trati z Chomutova do Ústí nad Labem, v pracovní dny jezdí s některými vlaky až do Roudnice nad Labem. Ve středních Čechách jsou lokomotivy používány na tratích Velký Osek – Choceň či Lysá nad Labem – Ústí nad Labem a Česká Třebová – Přelouč. Výjimečně se řada 163 objevuje i v čele posilových vlaků mezi Radotínem a pražským hlavním nádražím na trati Praha – Beroun.[19]
Stroje zakoupené společností ČD Cargo zabezpečují dopravu především v severozápadních a středních Čechách (na hlavním tahu Chomutov – Ústí nad Labem – Nymburk – Česká Třebová a přilehlých tratích) a ve Slezsku, v čele vlaků také zajíždějí do Polska.
Na Slovensku jsou stroje jsou využívány především k vozbě osobních vlaků a rychlíků na páteřní trati číslo 180 z Žiliny přes Spišskou Novou Ves do Košic a na přilehlých úsecích do Čadce a Čiernej nad Tisou.[1] Jedna lokomotiva také zajišťuje přeshraniční dopravu do ukrajinského Čopu.
Budoucnost
Vzhledem k tomu, že jde v českém i slovenském parku lokomotiv stále o jeden z mladších typů, i nadále podstupují hlavní opravy a v provozu jsou z velké většiny nenahraditelné. Po dodávkách nových elektrických jednotek řad 440/650 (RegioPanter), 660 (InterPanter) a 471 (CityElefant) ale jejich provozní potřeba poklesla. Část lokomotiv byla pronajata do Polska, odkud se ale koncem roku 2015 vrátila zpět.
Galerie
-
Lokomotiva na čele vlaku -
Čelo lokomotivy ve stanici Chlumec nad Cidlinou
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l ATLAS LOKOMOTIV. Lokomotiva 163, 162 [online]. Atlas lokomotiv, 15. května 2006 [cit. 2009-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e VĚTŘÍŠEK, Pavel. Rekonstrukce lokomotiv řady 162 a 363 ČD/ZSSK [online]. Stránky přátel železnice, 20. června 2008 [cit. 2009-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b BITTNER, Jaromír. Malý atlas lokomotiv 2009. 1. vyd. Praha: Gradis Bohemia, 2008. 368 s. ISBN 978-80-86-925-05-9. Kapitola Lokomotiva 163, s. 61.
- ↑ a b c ŠKODA TRANSPORTATION. Lokomotiva 99 E2 (FNME) [online]. Plzeň: Škoda transportation a.s. [cit. 2009-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-30.
- ↑ KOVÁČ, Juraj. RegioJet koupil 9 peršingů a chystá komerční spoje. ŽelPage [online]. 2010-05-18. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Lokomotivní transakce roku: České dráhy prodávají 23 "peršingů“. [[1]] [online]. 2015-12-28 [cit. 2016-01-08]. Dostupné online.
- ↑ http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3657535 Odprodej dalších strojů řady 163.2
- ↑ VĚTŘÍŠEK, Pavel; LUŽNÝ, Richard. Rekonstrukce lokomotiv řady 162 a 363 ČD/ZSSK [online]. Stránky přátel železnice, 3. prosince 2008 [cit. 2009-11-29]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Vojtěch. ČD Cargo převzalo první modernizované lokomotivy řady 363.5 [online]. Zelpage.cz, 2011-05-24 [cit. 2011-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c KUNC, Lubomír. Rekonstrukce řad 162 a 363 ŽSR. Dráha. 10. 2000, čís. 10, s. 17–18. Dostupné online.
- ↑ KOCUR, Jiří. ZSSK zrekonstruuje 15 lokomotiv řad 162 a 163 [online]. ŽelPage, 2009-08-06 [cit. 2009-11-07]. Dostupné online.
- ↑ NINGER, Jakub. Plánované modernizace elektrických lokomotiv a jednotek Českých drah [online]. zelpage.cz, 10. ledna 2007 [cit. 2009-11-15]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Irena. O modernizaci železničních vozidel [online]. Železničář – Týdeník Českých drah, 12. července 2007 [cit. 2009-11-15]. Dostupné online.
- ↑ ATLAS LOKOMOTIV. Lokomotiva 163, 162: Technické údaje [online]. Atlas lokomotiv, 15. května 2006 [cit. 2009-12-07]. Dostupné online.
- ↑ ATLAS LOKOMOTIV. Lokomotiva 163, 162: Přezdívky [online]. Atlas lokomotiv, 15. května 2006 [cit. 2009-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Dislokace hnacích vozidel a řídicích vozů ČD [online]. spz.logout.cz, srpen 2008 [cit. 2009-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Dislokace hnacích vozidel ČD Cargo [online]. spz.logout.cz, srpen 2008 [cit. 2009-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Dislokace hnacích vozidel a řídicích vozů ZSSK [online]. spz.logout.cz, prosinec 2007 [cit. 2009-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Správa železniční dopravní cesty: sešitové jízdní řády pro dané tratě
Literatura
- BITTNER, Jaromír. Malý atlas lokomotiv 2009. 1. vyd. Praha: Gradis Bohemia, 2008. 368 s. ISBN 978-80-86-925-05-9. Kapitola Lokomotiva 163, s. 61.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 163 na Wikimedia Commons - Informace o řadě 163/162 v internetovém atlasu lokomotiv
- Rekonstrukce lokomotiv řady 162 a 363 ČD/ZSSK
- (anglicky) Fotografie lokomotiv E 630 provozovaných v Itálii
