Lokomotiva 770
| Motorová lokomotiva řady 770 (dle označení UIC) |
|
|---|---|
| Staré označení ČSD | T 669.0 |
| Tovární označení | T 669.0 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | ČKD Praha, SMZ Dubnica |
| Rok výroby | 1963, 1967-1969 |
| Počet vyrobených kusů | 109 |
| Provozovatel | (ČSD, ČD, ŽSR), ČD Cargo, ZSCS, soukromí dopravci |
| Období provozu | 1963–dosud |
| Výkon prvotního motoru | 993 kW |
| Maximální tažná síla | 280 kN |
| Maximální rychlost | 90 km/h |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 114,6 t |
| Délka přes nárazníky | 17 240 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků |
m |
| Rozchod kolejí | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | Co´ Co´ |
| Přenos výkonu | elektrický stejnosměrný |
| Typ spalovacího motoru | K 6 S 310 DR |
| Seznam českých a slovenských lokomotiv | |
Motorová lokomotiva řady 770 byla s tehdejším označením T 669.0 dodávána lokomotivkou ČKD v Praze a podnikem Strojárske a metalurgické závody Dubnica nad Váhom pro potřeby Československých státních drah a vleček průmyslových podniků v Československu v letech 1963 až 1979.
Obsah |
Výroba [editovat]
Lokomotivka ČKD dodala pro ČSD pouze prototyp T669.0001 a později, v letech 1984-85, ještě sérii na rozchodu 1524 mm označenou T669.51.
Výroba sériových T669.0 pro ČSD probíhala v SMZ Dubnica nad Váhom. Na ně navázaly lokomotivy s modifikací pojezdu a kapot označené T669.1, nyní 771.
Obdobná motorová lokomotiva typu ČME3, později s elektrodynamickou brzdou ČME3T, byla dodávána do Sovětského svazu. Jiné modifikace byly dodávány do Iráku (řada DES3100), Sýrie (řada LDE1500), Albánie (řada T669.1, ale odpovídající T669.0 pro Československo), Polska (řada S200; dva kusy opravené po nehodě odebraly ČSD) a železáren v Indii (řada DEC120).
Popis [editovat]
Lokomotiva je kapotová se středovým stanovištěm strojvedoucího. Na obě strany od stanoviště vybíhají zúžené nestejně dlouhé kapoty, kde pod delší se skrývá spalovací motor, trakční generátor, chladiče, ventilátory a pomocné stroje poháněné spalovacím motorem prostřednictvím hydraulické převodovky. Pod kratší kapotou se nacházejí akumulátory a pískojem. Přístup na stanoviště je umožněn dveřmi přes ochozy kolem zúžených kapot. Na každém ze dvou třínápravových podvozků jsou umístěny tři trakční elektromotory, pro každou z náprav jeden.
Provoz [editovat]
Lokomotivy řady 770 vynikaly při těžkém posunu ve stanicích i na seřaďovacích nádražích. Objevovaly se i v traťové službě v nákladní a někdy i v osobní dopravě. Odstavování z provozu nastalo především v souvislosti se zvyšování ceny nafty a poklesu výkonů v nákladní dopravě. V současnosti je již většina lokomotiv zrušena a zbývající se uplatňují z velké části při napěťových výlukách, kdy při rekonstrukcích trolejového vedení vozí vlaky všech kategorií. Některé lokomotivy ve vlastnictví soukromých dopravců byly modernizovány dosazením moderního spalovacího motoru.[1]
Externí odkazy [editovat]
Lokomotiva 770 v atlasu lokomotiv
Zdroje [editovat]
- Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004
- Pod značkou ČKD (90 let výroby lokomotiv), NADAS Praha, 1990