Elektrická jednotka 405.95

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elektrická jednotka řady 405.95
(dle označení UIC)
Jednotka v železniční stanici Štrbské Pleso
Staré označení ČSD EMU 29.0
Tovární označení
Základní údaje
Výrobce SLM Winterthur
Rok výroby 1970
Počet vyrobených kusů 3
Provozovatel (ČSD, ŽSR), ZSSK
Období provozu 1970 - dosud
Trvalý výkon
Maximální tažná síla 147 kN
Maximální rychlost 30 km/h
Míst pro cestující 124/126
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 39 t
Délka přes nárazníky 33 200 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
Rozchod kolejí 1 000 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu (1A)´(1A)´ + 2´2´
Napájecí soustava 1,5 kV DC
Regulace výkonu
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Elektrická jednotka 405.95 je úzkorozchodná ozubnicová elektrická jednotka používaná na trati Tatranské ozubnicové železnice z Štrby na Štrbské Pleso od roku 1970 dodnes. Jedná se jednotku složenou z elektrického motorového a řídicího vozu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1970 po znovuobnovení ozubnicové trati ŠtrbaŠtrbské Pleso bylo potřeba zakoupit vhodné elektrické jednotky, kterými by byla doprava na této trati zajišťována při Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 1970. Vzhledem k tomu, že se v tehdejším Československu vhodná vozidla nevyráběla, bylo rozhodnuto o nákupu jednotek od švýcarské firmy SLM Winterthur. Ze Švýcarska byly celkově zakoupeny tři jednotky. Jejich elektrické vozy byly označeny jako řadou EMU 29.0 a řídicí vozy řadou R 29.0. Po přechodu na nové značení došlo k přeznačení na řadu 405.95 pro elektrický vůz a 905.95 pro vůz řídicí.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Jednotka ve stanici Štrbské Pleso

Rozchod jednotky je shodný s rozchodem Tatranských elektrických železnic, tedy 1 000 milimetrů. Jednotka je dvoudílná a skládá se z řídícího a elektrického motorového vozu. Elektrický vůz je osazen dvěma trakčními motory o celkovém výkonu 335 kW, který přes hřídele a převodovku pohání vždy jedno ozubené kolo s průměrem 573 mm. Vozy jsou vybaveny několika brzdovými systémy – elektrodynamickou brzdou, západkovou zajišťovací brzdou a ruční a hydraulickou pásovou brzdou.

Nátěr jednotek je proveden ve dvoubarevném provedení se spodní částí červenou a vrchním pásem v krémové barvě. Zajímavostí je, že jednotky nebyly za celých čtyřicet let provozu ani jednou přelakovány – slouží tedy v původním laku z výroby.[1]

Obě části jednotky mají ve svém čele stanoviště strojvedoucího, prostřední část pro cestující je spojena průchodovým můstkem, takže je možný přechod mezi vozy. Kapacita jednotky je 124 míst k sezení a 126 míst ke stání. Po jedné straně vozidla se nachází šest dveří. Toaleta se v jednotce vzhledem ke krátké délce trati nenachází.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

V současnosti má Tatranská ozubnicová železnice k dispozici tři jednotky této řady označené jako 405.951+ 905.951 až 405.953+905.953. Jednotky dlouhodobě dosahují vysoké spolehlivosti.[1]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŽELPAGE. ŽelPage [online]. Atlas lokomotiv: Řada 405.95, 905.95, [cit. 2010-01-21]. Dostupné online. (čeština) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BITTNER, Jaromír. Malý atlas lokomotiv 2009. 1. vyd. Praha : Gradis Bohemia, 2008. 368 s. ISBN 978-80-86-925-05-9. Kapitola Elektrická jednotka 405.95, s. 84. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]