Lokomotiva 754

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Motorová lokomotiva řady 754
(dle označení UIC)
Jihlava, hlavní nádraží, 754.043.jpg
Staré označení ČSD T 478.4
Tovární označení T 478.4
Základní údaje
Výrobce ČKD
Rok výroby 1975, 1979-1980
Počet vyrobených kusů 86
Provozovatel (ČSD, ČD), ŽSR, ZSSK
Období provozu 1979–dosud
Výkon prvotního motoru 1460 kW
Maximální tažná síla 215 kN
Maximální rychlost 100 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 74,4 t
Délka přes nárazníky 16 500 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
100 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Přenos výkonu elektrický stejnosměrný
Typ spalovacího motoru K 12 V 230 DR
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotiva řady 754 je dieselová lokomotivaelektrickým přenosem výkonu, vyrobená pro ČSD v pražské lokomotivce ČKD v letech 19751980 pod označením T478.4 jako vylepšená verze předchozí lokomotivy T478.3. Lokomotiv mělo být původně vyrobeno daleko víc, ale v důsledku požáru továrny na spalovací motory v Praze Smíchově byla výroba zastavena pouze na 86 kusech. První dva prototypy vyrobené v roce 1975 byly později pro svou značnou odlišnost od sériových strojů přeznačeny na řadu 750 (inv. čísla 409 a 410) a v letech 2011 - 12 rekonstruovány na řadu 750.7 (dnešní 750.711 a 712).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rozdíly oproti předchozí verzi spočívaly především ve zvýšení výkonu spalovacího motoru K12V230DR na 1460 kW. Zvýšení je možné využít jen pro elektrické vytápění vlakové soupravy, kdy připadá max. 260 kW pro elektrické topení vlaku, zbytek pro trakci. Netopí-li se, činí výkon pro trakci 1325 kW shodně jako u řady 753 (T478.3). Byl dosazen topný alternátor ČKD A403 (400 kW, 133 A / 3000 V) pro vytápění vlakových souprav namísto parního vytápěcího zařízení. Lokomotiva řady 754 je dále vybavena elektrickým brzdičem DAKO, díky kterému bylo možné instalovat i systém ARR (Automatická regulace rychlosti), proto byl nahrazen dosud používaný systém regulace otáček spalovacího motoru pomocí vačkového spínače tzv. aripoty. Lokomotivy tím přišly o klasický kontrolér v podobě volantu, který umožňoval pouze skokovou regulaci v osmi výkonnostních stupních. Místo něj jsou osazeny dvě ovládací páky: směrová a regulační. Regulační páka umožňuje v režimu jízdy Manuální regulovat počet otáček motoru a v režimu jízdy ARR zadávat požadovanou rychlost jízdy vlaku.

Lokomotiva si pro svůj charakteristický vzhled čela, které se podobá brýlím, vysloužila přezdívku Brejlovec.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Stroje byly z výroby dodány do následujících dep:

Bratislava - 003 - 006, 011 - 014, 032 - 036, 071 - 073, 082 - 086

Plzeň - 007 - 010, 015 - 020, 027 - 030, 057 - 060

Brno dolní - 021 - 026, 041 - 046, 061 - 063, 074 - 076

Děčín - 031, 037 - 040, 047 - 051, 064 - 067

Zvolen - 052 - 056, 069, 070

Hradec Králové - 068, 077 - 081

Nové lokomotivy byly nasazeny do vozby nejdůležitějších rychlíků a expresů na neelektrifikovaných tratích, pod hlavičkou děčínského depa tak vozily legendární expresy Hungaria nebo Vindobona v trase Děčín - Praha (ve dvojicích, spřažené na kabel dálkového řízení), v Brně rychlíky a osobní vlaky na trase Brno - Česká Třebová, ve Zvolenu to byl rychlík Horehronec do Košic a jiné.

Postupem času, díky elektrifikaci hlavních tahů a dramatickému úbytku výkonů v 90.letech, docházelo k přesunům lokomotiv mezi depy a nasazování na nové tratě, ve druhé polovině 80.let se tak dostaly například do chomutovského depa, odkud vyjížděly na tehdy ještě neelektrifikovanou trať do Karlových Varů a Chebu (expres Thermal), kdežto z královéhradeckého depa úplně odešly, a na přelomu tisíciletí bylo několik strojů předáno i do nejvýchodnějšího působiště této řady, depa Humenné, kde jezdí dodnes. Od devadesátých let jsou lokomotivy také dislokovány v depu Ostrava (později Bohumín), odkud vozí osobní a spěšné vlaky na trati do Frenštátu pod Radhoštěm.

Po rozdělení majetku původních ČSD mezi nástupnické ČD a ŽSSK v roce 1993 zůstalo v České republice 58 strojů (+ oba prototypy) a na Slovensku 26. Lokomotivy byly konstruovány a vyráběny především pro použití v osobní dopravě, ale nasazení na nákladních vlacích nebylo občas výjimkou, pod chomutovským depem tak po "Podkrušnohorské magistrále" vozily uhelné vlaky, a to až do vzniku dceřiné společnosti ČD Cargo v roce 2007, jelikož všechny lokomotivy zůstaly ve stavu ČD.

I dnes, při snaze utlumit výkony "klasických" souprav tažených lokomotivami ve prospěch lehčích a ekonomičtějších souprav s motorovými vozy, si provoz bez lokomotiv této řady nelze představit. České lokomotivy tak například denně vozí osobní a spěšné vlaky Ostrava - Frenštát pod Radhoštěm, Brno - Jihlava, Brno - Veselí nad Moravou - Bylnice, Plzeň - Domažlice (v letní sezóně navíc také České Budějovice - Nové Údolí), rychlíky Klatovy - Železná Ruda, o víkendech se objevují na "Posázavském Pacifiku" v čele rekreačních osobních vlaků,na rychlících Praha - Tanvald, spěšném vlaku "Radhošť" z Brna do Beskyd a jinde. V případě potřeby také zaskakují v čele rychlíků na tratích Brno - Jihlava, Hradec Králové - Trutnov, Zábřeh na Moravě - Jeseník, osobních vlaků Šumperk - Olomouc (místo lokomotiv řady 750.7), Liberec - Ústí nad Labem (místo motorových vozů řady 854).

Na Slovensku je jejich nasazení stabilnější, zvolenské lokomotivy zajišťují vozbu osobních vlaků do Fiľakova, rychlíků Zvolen - Košice, vlaků REx Zvolen - Žilina a občas také jezdí na legendárním "Horehronci" jako záloha za rekonstruované lokomotivy řady 757. Depo Prievidza denně nasazuje své stroje na rychlíky do Leopoldova, odkud tyto vlaky do cílové Bratislavy vozí elektrické lokomotivy. Posledním provozovatelem těchto lokomotiv na Slovensku je depo Humenné, odkud lokomotivy vyjíždějí na rychlících do Trebišova a Košic a osobních vlacích do Prešova a Stakčína.

Z původně vyrobených 84 sériových strojů jich dodnes existuje 82, stroj 754.017 byl těžce poškozen při velké nehodě v Jesenském dne 28.6.2002 a následně sešrotován, lokomotiva 754.038 byla po dlouholetém odstavení po nehodě v roce 1998 sešrotována v roce 2012.

Modernizace a úpravy[editovat | editovat zdroj]

V průběhu let byly lokomotivy předmětem nejrůznějších drobných úprav a modernizací. Zpočátku šlo spíše o úpravy, které si vyžádala původně nízká spolehlivost, daná zčásti malým zájmem výrobce a laxností odstraňování závad. S přibývajícím stářím lokomotiv však začaly být prováděny i větší změny ve snaze lokomotivy v rámci možností zmodernizovat, zvýšit ekonomičnost jejich provozu a prodloužit životnost o další roky. Už v devadesátých letech tak bylo v rámci hlavních oprav u většiny strojů přistupováno k náhradě původního uložení skříně na závěskách modernějšími pryžokovovými sloupky.

Později však bylo přistoupeno i k modernizacím většího rozsahu, spojeným s úpravami na motoru a jeho regulaci. Jako první byly v letech 2000 - 2001 vybaveny lokomotivy 754.013 a 086 modernizovanými motory typu K 12 VZ 230 T, a to ve spolupráci s tehdy ještě fungující ČKD. Tato modernizace spočívala ve zdokonalení konstrukce motoru a dosazení některých součástí z kvalitnějších materiálů, díky kterým došlo ke zhospodárnění chodu motoru a prodloužení životnosti. Na lokomotivu 754.013 byl navíc dosazen elektronický řídící systém Lokel (v roce 2005 v rámci "druhé etapy" modernizace této lokomotivy ještě upraven a vylepšen). Další v pořadí byla brněnská lokomotiva 754.012, na kterou byl již roku 2000 dosazen elektronický regulátor výkonu, který byl o šest let později doplněn podobným řídícím systémem jako na lokomotivě 754.013, ale od firmy MSV Elektronika Bílovec.

Od roku 2007 jsou lokomotivy ČD v rámci hlavních oprav osazovány řídícím a diagnostickým systémem MSV Elektronika s možností řízení z řídícího vozu, dosazena jsou světla s LED diodami, deformační prvky za nárazníky, úpravy na dvojčlenném řízení aj. Tyto modernizace jsou prováděny v DPOV Nymburk. První takto modernizovanou lokomotivou byla brněnská 754.018 (dokončena červen 2007), do dnešních dnů ji doplnily stroje 754.015, 021, 025, 026, 028, 030, 037, 041, 046, 049, 050, 063, 066, 067, 068, 074, 075, 076 a 086.

Polsko[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k dlouhodobému poklesu výkonů v osobní dopravě začaly kolem roku 2012 uvažovat České dráhy o dalším využití nadbytečných strojů řady 754. Díky tomu, že byla část strojů krátce po opravách vyšších stupňů, a bylo by tak neekonomické tyto stroje odstavit nebo sešrotovat, bylo rozhodnuto je nabídnout k pronájmu ostatním železničním společnostem. Polská společnost PKP Intercity, součást státní Grupy PKP, provozující dálkovou vnitrostátní a mezinárodní osobní dopravu, se dlouhodobě potýká s nedostatkem vhodných traťových motorových lokomotiv k dopravě rychlíků především na severovýchodě Polska, a tak na tuto nabídku zareagovala. V létě 2013 tak byla pro provoz v Polsku upravena první lokomotiva 754.025 (DKV Plzeň) a v září 2013 byla po nutných úpravách pro provoz v Polsku odeslána na homologizační zkoušky na zkušební okruh Institutu kolejnictwa u Żmigródu. Hlavní změny spočívaly v dosazení polského zabezpečovače, úpravě světel podle tamních norem aj. V červnu 2014 pak po úspěšném schválení polským drážním úřadem UTK a provedení dodatečných úprav definitivně odjela do Polska, aby jako první začala od 28.6. vozit pod depem Gdynia tři páry vlaků kategorie TLK z Gdynie do Helu. Následovaly ji další tři stroje čísel 026, 037 a 046 - první dvě odešly do depa Białystok, a 046 nahradila v Gdyni 025, která byla poté přesunuta taktéž do Białystoku. Pod tamním depem lokomotivy vozí rychlík "Hańcza" do Suwałek a dva páry vlaků na trati Ełk - Korsze. Po skončení letní sezóny a ukončení provozu rekreačních vlaků do Helu k nim v září přibude i lokomotiva 046.

Dislokace[editovat | editovat zdroj]

Údaje platné k srpnu 2014.

České dráhy

DKV Praha

PJ Praha-Vršovice: 007, 008, 031, 042, 044

PJ Děčín: 051, 061

DKV Česká Třebová

PJ Trutnov: 030, 050

PJ Liberec: 048

DKV Plzeň

PJ Plzeň: 019, 024 (neprovozní), 027 (neprovozní), 029, 045 (neprovozní), 057, 059

PP Klatovy: 015, 041, 058, 074

PP Volary: 006 (neprovozní po požáru alternátoru), 020 (neprovozní po požáru elektroinstalace), 022, 039, 060, 064 (zdroj náhradních dílů), 078 (neprovozní po požáru elektroinstalace)

DKV Brno

PJ Brno-Maloměřice: 009, 012, 013, 016, 018, 023, 043, 049, 062, 066, 067, 075

DKV Olomouc

PJ Olomouc: 065

PP Šumperk: 079, 080, 081

PJ Bohumín: 021, 028, 040, 047, 063, 068, 076 (neprovozní), 077 (neprovozní), 086

Železničná spoločnosť Slovensko

SPD Nové Zámky

SP Prievidza: 069, 072, 084

SPD Zvolen

SP Zvolen: 003, 004, 005, 010, 011, 033, 034, 036, 052, 053, 054, 055, 071, 082

SPD Košice

SP Humenné: 014, 032, 035, 056, 070, 073, 083, 085

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]