Elektrická jednotka 470

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elektrická jednotka řady 470
(dle označení UIC)
Elektrický vůz 470.004 na čele jednotky
Staré označení ČSD EM 499.0
Přezdívka kraken
Základní údaje
Výrobce Moravskoslezská vagónka Studénka
Rok výroby 1991
Počet vyrobených kusů 2 jednotky
Provozovatel (ČSD),ČD
Období provozu 19912009
Maximální výkon 1952 kW
Maximální tažná síla kN
Maximální rychlost 120 km/h
Míst k sedění/stání 576/784
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 266 t
Délka přes nárazníky 132 000 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo’Bo’+ 3x(2’2’)+ Bo’Bo’
Napájecí soustava 3 kV DC
Druh elektromotorů Stejnosměrné
Regulace výkonu tyristorová pulsní
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Elektrická motorová jednotka 470 je prototypem vlakové soupravy pro příměstskou dopravu používaným Českými drahami. Jednotka se skládá ze dvou čelních motorových vozů řady 470 a tří vložených patrových vozů řady 070.

Řada 470 se začala vyvíjet po dlouhé odmlce po řadě 460, protože tyto jednotky nebyly stejně jako řada 560 již dostačující i pro svou jednopodlažní konstrukci. Vývoj nové jednotky byl velmi potřebný a byl zařazen i mezi státní úkoly technického rozvoje. První dva prototypy patrové elektrické jednotky 470 vyrobila Vagónka Studénka v roce 1991.

Vozová skříň je u motorových vozů z hmotnostních důvodů jednopodlažní. Mezi dvěma nástupními prostory se nachází velkoprostorový oddíl pro cestující (64 míst k sezení). Vložené vozy řady 070 mají rovněž dva nástupní prostory, mezi nimiž jsou nad sebou dva velkoprostorové oddíly pro cestující a dva menší oddíly nad podvozky. WC jsou vždy v nástupních prostorech.

Každý z čelních motorových vozů má výkon 1 104 kW a provozní hmotnost je 62 t. Pětivozová souprava má délku kolem 130 metrů a hmotnost při plném obsazení 317 t. Nabízí 602 míst k sezení a 784 míst k stání. Maximální rychlost jednotky je 120 km/h.

Obsah

Provoz [editovat]

Motorový vůz jednotky na nádraží Praha-Radotín

K sériové výrobě této jednotky však nikdy nedošlo. Oba prototypy byly uvedeny do zkušebního provozu v roce 1991. Zelená jednotka 470.001-002 byla předána ČSD na podzim roku 1992, modrá 470.003-004 ČD v únoru 1993. Obě jednotky byly nasazeny do provozu na trati Praha - Kolín - Pardubice. Na modernizovaných úsecích se začaly projevovat špatné chodové vlastnosti nepříliš vhodně řešeného pojezdu elektrických vozů. Také nízký měrný výkon a nedostatečně výkonná kotoučová brzda vložených vozů přispěly k rozhodnutí přesunout jednotky na méně náročné výkony na trati Praha hl.n.- Beroun. Jednotka 470.001-002 s tmavě zeleným nátěrem se žlutým pruhem zaznamenala svůj poslední výkon v kompletním složení 7. února 2003, od 1. listopadu 2007 je odstavena v depu v České Třebové. Jednotka 470.003-004 absolvovala svou poslední jízdu s cestujícími 29. září 2009. Dne 16. října 2009 se naposledy pohybovala vlastní silou po depu, o tři dny později pak byla odvezena do deponie v České Třebové, kde obě dvě jednotky budou čekat na svůj účetní odpis v roce 2012.

Nehody [editovat]

Zelená elektrická jednotka 470 odstavená v České Třebové
Modrá elektrická jednotka 470 odstavená v České Třebové

Jednotky měly během svého provozu několik méně závažných nehod. Nejvážnější nehodou bylo 23. října 2001 zastavení jednotky o zarážedlo ve stanici Praha Masarykovo nádraží, při kterém byl poškozen elektrický vůz 470.002. Dále byl zaznamenán požár stanoviště strojvedoucího elektrického vozu 470.001 způsobený topným agregátem dne 26. července 2002 u Přelouče. V depu i na trati postihlo jednotky několik vykolejení. Jednalo se vždy o přepravu nebo posun bez funkčního vzduchového vypružení. V depu šlo zpravidla o vykolejení na zborcené koleji, u elektrického vozu je znám případ vykolejení v žst. Praha Vršovice ve vzestupnici oblouku před vinohradským tunelem vlivem zatuhlého vedení dvojkolí, které znemožnilo funkci primárního vypružení.

Interier [editovat]

Sedačky v motorovém vozy 470 003

Sedadla jsou v uspořádání 2 + 2. Potahy jsou prodyšné v kombinaci textil plastické kůže. Z důvodů údržby umožňuje konstrukce snadné vyjmutí čalouněné části sedáku a opěrky zad z nosné kostry.

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu