Singapur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Singapore)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Singapurská republika
新加坡共和国 (Xīnjiāpō gònghéguó)
Republic of Singapore
Republik Singapura
சிங்கப்பூர் குடியரசு
vlajka Singapuru
vlajka
znak Singapuru
znak
Hymna
Majulah Singapura (Singapure, vpřed!)
Geografie

Poloha SingapuruPoloha Singapuru

Hlavní město Singapur
Rozloha 710,2 km² (187. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod Bukit Timah (163,63 m n. m.)
Časové pásmo +8
Poloha
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 5 399 200 (116. na světě, 2013)
Hustota zalidnění 7 540 ob. / km² (3. na světě)
HDI 0,895 (velmi vysoký) (19. na světě, 2013)
Jazyk čínština, malajština, tamilština, angličtina (úřední)
Náboženství buddhismus, islám,
Menšiny:
křesťanství, hinduismus, sikhismus, taoismus, konfucianismus
Státní útvar
Státní zřízení parlamentní republika
Vznik 9. srpna 1965 (nezávislost na Malajsii)
Prezidentka Halimah Yacob
Předseda vlády Lee Hsien Loong
Měna singapurský dolar (SGD)
HDP/obyv. (PPP) 85 382[1] USD (3. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 702 SGP SG
MPZ SGP
Telefonní předvolba +65
Národní TLD .sg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Singapur, plným názvem Singapurská republika, je městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 54 ostrůvcích při jižní výspě Malajského poloostrova. Žije zde přibližně 5,89 milionu[2][3] obyvatel. Úředními jazyky jsou angličtina, čínština, malajština a tamilština. Jeho název je odvozen ze sanskrtu a v překladu znamená Lví město.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Singapuru.

Malajské literární dílo Sejarah Melayu líčí, jak ostrov přišel ke svému jménu. Vypráví legendu o šrívidžajském princi jménem Sang Nila Utama, který přistál na ostrově někdy ve 13. století. Uviděl prý lva a ostrovu dal jméno Singapura, což v sanskrtu znamená „lví město“.[4] Za první historicky hodnověrný pramen ovšem odborníci považují až zprávu čínského (jüanského) cestovatele Wang Ta-jüana z roku 1330. Ten přistál pravděpodobně v dnešním kanálu Keppel Harbour oddělujícím ostrov Singapur od ostrovů Pulau Brani a Sentosa. Cestovatel si zapsal, že v malém přístavu na ostrově žijí Číňané i Malajci. Toto etnické složení bylo tedy pro Singpaur typické od starověku (časem převážili Číňané).

Na počátku 15. století přístav zřejmě ovládali Siamci. Roku 1414 našel v Singapuru útočiště poslední princ zhrouceného království Šrívidžaja a udělal načas z místa prosperující přístav. Nakonec se ale usadil v Malacce, kde jeho syn posléze založil Malacký sultanát, který poté osvládl i oblast Singapuru. Ten pak byl nejvýznamnějším přístavem celého sultanátu.[5] V roce 1511 obsadili Malakku Portugalci. Jeden z malackých admirálů před nimi prchl do Singapuru a opevnil se zde. Pevnost nazval Johor Lama. V roce 1587 však tuto pevnost dobyli a zcela zničili portugalští lupiči. Zpráva o zničení Johor Lamy je poslední zmínkou o Singapuru v historických pramenech na dlouhých 200 let. Podle všeho byla po portugalském vpádu oblast zcela nevýznamná a na místě kdysi prosperujícího přístavu byla jen malá rybářská osada.

V roce 1818 byl Thomas Stamford Raffles z Britské východoindické společnosti jmenován guvernérem Bengkulu (na Sumatře, v dnešní Indonésii). Povšiml si, že ostrov Singapur leží na obchodní trase, kterou Britové z Číny vozili čaj a do Číny opium. Doposavad využívali Britové v oblasti nizozemské přístavy, kde platili značné poplatky. Raffles roku 1819 vytipoval Singapur jako ideální místo pro vlastní britský přístav v oblasti. Smlouva o odkupu přístavu (formálně náležejícímu Johorskému sultanátu, který ho ovšem nevyužíval), byla podepsána 16. února 1819, toto datum je obvykle považováno za datum vzniku moderního Singapuru.

Následoval rychlý růst. V roce 1819 měl Singapur 1000 obyvatel, za tři roky to bylo již pětkrát tolik. V roce 1825 byla populace odhadnuta už na 10 000 osob a v tomto roce Singapur také objemem obchodu a počtem přijatých lodí překonal tradiční malajský přístav Penang. Britové brzy odkoupili celý ostrov a učinili ho součástí správní jednotky Průlivové osady. V roce 1867 se Průlivové osady staly majetkem britské koruny jako tzv. korunní kolonie. Britové nechali přístav otevřeným, zatímco Nizozemci v Batávii (Jakartě) i Španělé v Manile stále archaickým způsobem vybírali přístavní poplatky. Do Singapuru se tak hrnuli čínští, ale i indičtí či malajští obchodníci. V roce 1880 Singapurem prošlo rekordních 1,5 milionu tun zboží. Daní za to byl rozvoj hazardu, prostituce a zločineckých bratrstev.

Mezi světovými válkami Britové začali s obavami sledovat růst japonského nacionalismu a militarismu. Ze Singapuru se rozhodli udělat základnu pro případný konflikt s Japonci. Winston Churchill přístav označil za „Gibraltar východu“. Ten byl však Japonci po vypuknutí války nečekaně snadno dobyt.[6] Kapitulace Singapuru učinila válečnými zajatci 130 000 vojáků - singapurských Číňanů a Malajců, ale i Indů, Australanů a Britů. Mnoho z nich prožilo peklo v japonských zajateckých a pracovních táborech. Okupovaný Singapur Japonci přejmenovali na Syonan-to. Okupace trvala až do roku 1945. Protože většina obyvatel byli etničtí Číňané, patřil singapurský okupační režim k nejtvrdším. Na konci války získali přístav opět Britové, jejich autorita však již byla mezi místním obyvatelstvem otřesená a politické elity počaly usilovat o vysokou míru autonomie.

V roce 1955 se v Singapuru uskutečnily první volby, které měly skutečně demokratické parametry. Premiérem se stal rodilý Singapurec David Marshall. Čelil ovšem mnoha problémům. Mimořádně silné odborové hnutí paralyzovalo zemi četnými stávkami a nepokoji. Roku 1956 Marshall v Londýně vedl jednání s britskou vládou. Očekávalo se, že výsledkem bude nezávislost, ale místo toho od Britů čelil kritice - rozvrácené zemi nezávislost neudělí, doslechl se. Vzápětí rezignoval. Nahradil ho Lim Yew Hock. Ten proti odborům a jiným levicovým skupinám tvrdě zasáhl. To Britové ocenili a roku 1957 skutečně přislíbili plnou samosprávu, žádali jen kontrolu nad obrannou a zahraniční politikou. V roce 1958 zákon samostatnost udělující prošel britským parlamentem. Měla být vyhlášena roku 1959.

Ve volbách toho roku ovšem zvítězila Lidová akční strana a premiérem se stal mladý právník Lee Kuan Yew. Ten se na rozdíl od svých předchůdců domníval, že samostatnost není pro Singapur ideálním řešením. Snil spíše o zapojení země do rodící se nezávislé Malajsijské federace. Svou vůli prosadil. 16. září 1963 byla nezávislá Malajsie vyhlášena a Singapur se stal její součástí. V Malajsii samotné zisk perspektivního Singapuru však nevyvolával žádné nadšení. Malajsie totiž čelila obrovskému etnickému problému, který spočíval ve velmi silné čínské menšině, která tvořila takřka polovinu obyvatelstva. Singapur byl přitom etnicky čínský, což čínský etnický prvek v Malajsii ještě zesilovalo. Malajsijská vláda přijala řadu opatření, která měla zajistit malajský charakter státu - v praxi to znamenalo diskriminaci etnických Číňanů. Lee Kuan Yew se stal hlavním mluvčím nespokojených Číňanů v celé zemi. V Malajsii napětí rostlo a přerostlo i v pogromy čínského obyvatelstva. Malajsijský premiér Tunku Abdul Rahman v ten moment učinil překvapivý krok - vyloučil Singapur z Malajsijské federace. Sliboval si od toho zlepšení etnického poměru Malajců a Číňanů v celém státě i zbavení se nejhlasitějšího kritika vlády. Singapur tak byl de facto dotlačen k nezávislosti. Ač to Lee Kuan Yew původně nezamýšlel, vyhlásil roku 1965 nezávislou republiku.

Lee Kuan Yew váhal s tímto krokem i proto, že se obával invaze Indonésie. Ta podle všeho reálně hrozila. Lee se nejprve dohodl na garanci bezpečnosti s Brity. Nicméně je nenásledoval v jejich bojích studené války a zapojil se roku 1970 do hnutí nezúčastněných zemí, které se snažily zůstat mimo dva znepřátelené bloky studené války, což Brity rozlítilo a roku 1971 všechny své vojenské síly ze Singapuru stáhli. Lee Kuan Yew našel řešení v tajné spolupráci s Izraelem. Za pomoci izraelského vojenského průmyslu Singapur vybudoval velice efektivní armádu, která odstrašuje velké státy v oblasti od apetitu na malý bohatý Singapur dodnes.[7]

Bohatství se znásobilo zejména v 70. a 80. letech. Metody vyzkoušené Lee Kuan Yewem již na začátku 60. let v experimentální průmyslové zóně v Jurongu byly tehdy aplikovány na celou zemi. Také prosazování angličtiny jako hovorového jazyka podnítilo rozvoj obchodu. Singapuru vyšla i sázka na tištěné spoje jako perspektivní průmyslové odvětví. Singapur se tak stal nejdynamičtějším z tzv. asijských ekonomických tygrů. Politický režim si Lee ponechal neliberální a autoritářský, jakkoli od poloviny 80. let svůj režim pod tlakem mezinárodní kritiky uvolňoval. Změny byly posíleny po příchodu jeho nástupce Goh Chok Tonga na počátku 90. let. Role opozice v politickém systému je však dosud marginální, drtivou většinu moci stále drží strana založená otcem zakladatelem Singapuru, Lee Kuan Yewem.[8]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa Singapuru

Singapur leží na ostrově, který je oddělen od malajského poloostrova úzkým Johorským průlivem. Ostrov je mírně zvlněný a má uprostřed kopec Bukit Timah, dosahující výšky 163,63 m n. m. Ostrovy jsou rozšiřovány tím, že je okolní moře zasypáváno pískem. Od roku 1965 do roku 2015 se zvětšila rozloha Singapuru z 580 km² na 710 km², do roku 2030 je plánováno zvětšení o dalších 55 km².[9]

Klima je po celý rok velmi teplé a ve spojení s vysokou vlhkostí nepříjemné. Monzuny přinášejí velké množství srážek. Toto podnebí je vhodné pro pěstování některých druhů rostliny durian. Tato rostlina se nesmí v Singapuru kvůli pověstnému zápachu vnášet do vládních budov a metra.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Singapur je jedním z vůbec nejhustěji zalidněných států na planetě, a i přesto si uchovává rychlý růst populace, především díky vysoké imigraci. V roce 2000 činil počet obyvatel 4 117 700, roku 2012 již 5 312 400, což je srovnatelné s mnoha rozlohou většími státy, jako např. Slovensko, Finsko a Turkmenistán. Úhrnná plodnost je ale nízká, populační růst je způsoben imigrací.

Náboženské složení oficiálních rezidentů v městě je velice pestré. Obyvatelé jsou z 55 % buddhisté, z 15,5 % muslimové, z 12,5 % křesťané a z 3,5 % hinduisté.

Data o náboženském, stejně jako etnickém, složení ale nezahrnují obyvatele, kteří nejsou oficiálně dlouhodobými rezidenty (občany Singapuru, nebo osobami s povolením k dlouhodobému pobytu), ale na populaci Singapuru a jejím růstu mají zásadní podíl.

Etnikum 1970 1980 1990 2000 2009
Číňané 77.0 78.3 77.7 76.8 74.2
Malajci 14.8 14.4 14.1 13.9 13.4
Indové 7.0 6.3 7.1 7.9 9.2
Ostatní 1.2 1.0 1.1 1.4 3.2
1970 1980 1990 2000 2009
Podíl nerezidentů 2.9 % 5.5 % 10.2 % 18.7 % 25.3 %

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Singapore Central Business District viewed from UOB Plaza 2.jpgAerial view of Marina Bay Financial Centre, Singapore, at night - 20121010.jpg
Singapore skyline at sunset viewed from Gardens by the Bay East - 20120426.jpg
Singapurský přístav, jeden z nejvytíženějších na světě

Singapur patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, je finančním, obchodním a dopravním centrem světového významu. Společně s Hongkongem, Tchaj-wanem a Jižní Koreou tvoří čtveřici takzvaných Asijských Tygrů. Ekonomika země je vysoce závislá na vývozu a zároveň je v ní uplatňována vysoká úloha státu, který vlastní zásadní podíly ve firmách tvořících asi až 60 % HDP, stát ale většinou není ve firmách zastoupen jako vlastník přímo, nýbrž prostřednictvím jiných entit, především investičních fondů.

Země se vyznačuje nízkou mírou nezaměstnanosti (kolem 2-3 %, v roce 2009 potom asi 2,2 %) a výjimečnou kvalitou života (výzkum od The Economist Inteligence Unit dokonce označil Singapur jako zemi s vůbec nejvyšší kvalitou života na planetě).

Singapur, i přes svoji vysokou ekonomickou vyspělost, vykazuje nebývale rychlé tempo růstu ekonomiky, které v roce 2006 činilo 7,9 % a v roce 2010 dokonce 14,7 %.[10]

Singapur náleží mezi nejdůležitější dopravní uzly na planetě. Je druhým největším přístavem na světě. Letiště Changi potom slouží jako letecký uzel mezi Evropou, Asií a Austrálií. V Singapuru existuje také systém podzemní rychlodráhy. První linka byla otevřena v roce 1987, čímž se systém stal druhým nejstarším v jihovýchodní Asii. Síť se rychle rozrůstala, což byl výsledek snahy Singapuru o vybudování rozvinuté železniční sítě jako nosného systému městské hromadné dopravy. V roce 2005 systém přepravil denně 1,338 milionu cestujících. Metro má 64 stanic a délka sítě je 109,4 km se standardním rozchodem. MRT doplňuje síť regionální lehké železnice, anglicky Light Rapid Transit nebo LRT, která se napojuje na stanice metra.

Singapurská ekonomika se vyznačuje volným trhem [11] [12], zároveň byla ohodnocena jako třetí nejméně zkorumpovaná na světě[13] s nízkými daňovými sazbami (14,2 % hrubého domácího produktu). [14] Singapur má třetí nejvyšší HDP na hlavu z hlediska parity kupní síly (PPP). Také Singapurský poměr obchodu k HDP je jeden z nejvyšších na světě.

Velkou roli v oblasti singapurské ekonomiky hrají státní podniky. Státní investiční fond Temasek Holdings drží většinový podíl v mnoha velkých národních společnostech jako např. ST Engineering, Singapore Airlines, SingTel a MediaCorp. Singapurská ekonomika je významným finančníkem odlivu přímých zahraničních investic. Díky investičnímu a stabilnímu politickému prostředí Singapur těží z přílivu přímých zahraničních investic od světových institucí a investorů. [15]

Singapur můžeme chápat jako regionální centrum pro správu majetku. Hlavním zdrojem příjmu ekonomiky je vývoz zboží, převážně elektroniky a chemikálií, což umožňuje nákup přírodních zdrojů a surovin, které jsou vzácné, nebo Singapuru chybí. [16] [17] [18] Jedná se například o vodu, která je zde definována jako vzácný zdroj. [19]

Ekonomika Singapuru v roce 2014 získala druhé místo v žebříčku Scientific American Biotechnology. [20]

Singapur spoléhá na rozšířený koncept zprostředkovatelského obchodu k uzavření obchodu, a to nákupem surového zboží a jeho rafinací pro zpětný vývoz, například v oblasti rafinace ropy a výroby oplatek. [21] Co se týče provádění těchto entrepotových aktivit, Singapur je mnohem konkurenceschopnější, než mnoho jeho sousedů, protože vlastní strategický přístav, který je druhý nejrušnější na světě.

Aby se Singapuru podařilo zachovat mezinárodní postavení a ekonomická prosperita, přijal opatření na podporu inovací, podnikání a rekvalifikace. [22]

Mezi hlavní singapurské banky patří The Development Bank of Singapore LTD (DBS), Oversea-Chinese Banking Corpn LTD (OCBC), United Overseas Bank LTD (UOB), Bank of Singapore LTD, Far Eastern Bank LTD.

Historie Singapurské ekonomiky[editovat | editovat zdroj]

Britská kolonizace[editovat | editovat zdroj]

V roce 1819 Sir Stamford Raffles, britský státník, založil obchodní stanici na jižním cípu Malajského poloostrova, která se stala základem pozdějšího Singapuru.

Díky britské nadvládě v době kolonialismu těžil Singapur i z britské ekonomiky. Začala se zde vytvářet finanční a obchodní střediska. Kolonizace se stala základem rozvoje kapitalismu a zároveň Singapur pozdvihla na druhé místo [23] nejbohatších zemí v Asii.

[24]

V roce 1826 byl Singapur považován za hlavní město průlivových osad, což byla území ovládaná britskou Východoindickou společností.

Obchodní expanze[editovat | editovat zdroj]

Díky nové cestovní trase získává Singapur nové ekonomické příležitosti.

17. listopadu 1869 dochází k otevření Suezského průplavu, který spojuje Středozemní a Rudé moře. Umožňuje zrychlení doby cestování, což vede ke zvýšení objemu obchodu. Pouze o rok později Singapur zaznamenal nárůst o 32 milionů dolarů. [25]

Nezávislost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 region zažil sociální nepokoje, které vzešly v rozhodnutí koloniálních mocností vzdát se určitého rozhodování. Probíhající rasové nepokoje přiměly koloniální správu k ustanovení nové impozantní místní vlády. Vzhledem k tomu, že většina nepokojů byla způsobena vysokou nezaměstnaností, byla k vyřešení tohoto problému nasměrována místní vláda. [26] Organizací k vytváření pracovních míst se stala Správní rada pro hospodářský rozvoj.

V roce 1965, po získání nezávislosti na Malajsii, Singapur vzdoroval malému domácímu trhu, vysoké míře nezaměstnanosti a chudoby. 70 % singapurských domácností žilo v nevyhovujících podmínkách a třetina obyvatel žila ve slumech na okraji města. Nezaměstnanost dosáhla v průměru 14 %, HDP na obyvatele činil 516 amerických dolarů. Polovina populace byla negramotná.

Rozmach a změna industrializace[editovat | editovat zdroj]

Strukturální změny pohánějí ekonomiku.

1965-1973: Meziroční růst reálného HDP činí 12,7 %. [27]

1973-1979: Singapur zachvátily ropné krize, které zvýšily povědomí vlády o hospodářských otázkách. Vláda proto vytvořila nové fórum ekonomických změn. Také zdůraznila, že novou vlnou hospodářského zisku má být zaměření na technologie a vzdělávání. [28] Podařilo se jí minimalizovat inflaci a poskytnout pracovníkům patřičné mechanismy k udržení růstu. Zřídila Radu pro hospodářský rozvoj jako vedoucí orgán pro investiční úsilí a také aby ze Singapuru vytvořila atraktivní destinaci pro zahraniční investice. [29]

V následujících letech se zvýšil příliv přímých investic. Do roku 2001 zahraniční společnosti představovaly 85 % vyrobeného vývozu a 75 % vyrobené produkce. Míra úspor a investic vzrostla jako jedna z nejvyšších na světě, naopak podíl mezd na HDP a spotřeba domácností klesly na jednu z nejnižších úrovní na světě. [30] [31] [32]

Růst sektoru služeb[editovat | editovat zdroj]

Se snižujícím se tempem růstu země opět potřebovala diverzifikovat svou ekonomiku.

V důsledku tohoto investičního úsilí se Kapitálový fond Singapuru do roku 1992 zvýšil 33krát a dosáhl desetinásobného zvýšení poměru kapitálu a pracovní síly.[33] Životní úroveň se neustále zvyšovala, přičemž více rodin přešlo od statusu s nižšími příjmy k zabezpečení se středními příjmy se zvýšenými příjmy domácností.

V roce 1987 Lee Kuan-Yew, „otec Singapuru“, tvrdil, že (na základě kritéria pro vlastní bydlení) 80 % Singapurců lze nyní považovat za příslušníky střední třídy. Za Leeho Singapuru byla nízká inflace i nezaměstnanost. Avšak na rozdíl od hospodářské politiky Řecka a zbytku Evropy, Singapur postupoval podle politiky záchranné sociální sítě. To vedlo k vyšší než průměrné míře úspor a dlouhodobě velmi udržitelné ekonomice. Bez zatěžujícího sociálního státu nebo jeho podoby, Singapur vyvinul velmi soběstačnou a kvalifikovanou pracovní sílu dobře zběhlou pro globální ekonomiku.[34]

V devadesátých letech Singapur řešil otázku, jak obnoví svou ekonomiku. Vznik výkonných výrobních firem v jihovýchodní Asii v 90. letech minulého století zpochybňuje národ s tak malou pracovní silou a pozemkovými omezeními. Friedrich poznamenal, „jak by bylo nepravděpodobné expandovat nad současný 25% podíl ekonomiky“ pokud jde o výrobní firmy.[35] Navzdory problémům ve výrobním sektoru Singapur vzkvétal v globálních financích, obchodování a byl průmyslovým centrem mezinárodního obchodu. [36]

Ekonomická strategie Singapuru přinesla v letech 1960 až 1999 reálný růst v průměru 8,0 %. Od získání nezávislosti státu v roce 1965 nashromáždil singapurský HDP v průměru 9,5% nárůst.[37] Ekonomika se po regionální finanční krizi zvýšila v roce 1999 pod vedením předsedy vlády Singapuru Goh Chok Tonga s tempem růstu 5,4 %, následovaným 9,9 % v roce 2000. Avšak hospodářské zpomalení ve Spojených státech, Japonsku a v Evropské unii, jakož i celosvětový propad elektroniky, snížily odhadovaný hospodářský růst v roce 2001 na záporná 2,0 %.

V následujícím roce ekonomika vzrostla o 2,2 % a v roce 2003, kdy byl Singapur zasažen epidemií SARS, o 1,1 %. Následně došlo v roce 2004 k zásadnímu obratu, který umožnil ekonomický  růst o 8,3 %. V roce 2005 činil hospodářský růst 6,4 %, v roce 2006 pak 7,9 %.

Bylo zřejmé, že Singapur bude vzhledem ke svému postavení centra finančních služeb rovněž bojovat s důsledky globální finanční krize. Někteří komentátoři trhu pochybovali o schopnosti ekonomiky vyrovnat se s dopady krize. Například, Kit Wej Čeng ze Citi tvrdil, že Singapur zažije „nejtěžší recesi v dějinách Singapuru“. Ukázalo se, že na bývalého vládního učence se nemohl mýlit víc. Nakonec ekonomika vzrostla v roce 2009 o 3,1 % a v roce 2010 zaznamenala země růst o 15,2 %.[37][38]

Od 8. června 2013 se míra nezaměstnanosti v Singapuru pohybuje okolo 1,9 % a ekonomika země vykazuje nižší tempo růstu, přičemž v jednotlivých čtvrtletích dosahuje 1,8 % – oproti 14,8 % v roce 2010. V letech 2015 a 2016 došlo k poklesu, když se růst HDP snížil na pouhá 2 procenta. Přestože se růst snižuje, národ ještě nevykázal záporné tempo růstu, které je pozitivním znamením. Nezaměstnanost a inflace se rovněž snížily.[37]

Od roku 2017 HDP Singapuru činí 323,907 miliardy dolarů.[39] Byl předpoklad, že v roce 2019 dojde v Singapuru k hospodářskému zpomalení a růst HDP zpomalí na 1,9 % z 3,1 % a to kvůli zvýšení cel ze Spojených států a Číny v roce 2018.[40]

Covid-19[editovat | editovat zdroj]

Během pandemie covidu-19 Ministerstvo obchodu a průmyslu uvedlo, že ekonomika v roce 2020 klesne o 1–4 %. Ekonomika během prvního čtvrtletí roku 2020 klesla o 2,2 % oproti stejnému čtvrtletí v roce 2019.[41]

26. května 2020 Ministerstvo sdělilo, že reviduje svá očekávání, že ekonomika klesne o 4–7 %[42]

Wei Zheng Kit, bývalý vládní učenec, naopak čekal v roce 2020 expanzi ekonomiky. Pouze o měsíc později však byl nucen udělat obrat a změnil svou prognózu na −8,5 %.[43] V důsledku ekonomického tlaku společnost Moody’s (americká společnost poskytující finanční služby) změnila ohodnocení bankovního sektoru Singapuru ze „stabilního“ výhledu na „negativní“.[44]

Kvůli omezení pracovních míst pro zahraniční pracovníky se objevily obavy, že by mohlo dojít ke zpoždění stavebních prací až o půl roku.[45] Politik Chee Hong Tat oznámil, že v dubnu 2020 ukončilo činnost přibližně 3800 společností, tedy jen o trochu více než průměrných 3700 společností za duben během posledních pěti let. Varoval však, že se situace nejspíše ještě zhorší. Navzdory pouze nízkému nárůstu společností s ukončenou činností se oproti dubnu 2015 snížil o třetinu počet společností, které činnost zahájily.[46]

Ekonomické sektory[editovat | editovat zdroj]

Aby si vláda i přes stále rostoucí mzdy udržela svou konkurenční pozici, usiluje o propagaci činností s vyšší přidanou hodnotou v sektorech výroby a služeb. Také otevírá zahraničím dodavatelům sektory finančních služeb, telekomunikací a výroby energie a maloobchodu. Vláda se rovněž pokusila o některá opatření jako regulaci růstu mezd. Stát se také zbavuje nevyužívaných budov, ve snaze kontrolovat rostoucí obchodní nájemné s cílem snížit náklady na podnikání v Singapuru.  

Bankovnictví[editovat | editovat zdroj]

Singapurské banky jsou známy svou nabídkou špičkových podnikových bankovních účtů, čímž je město považované za jedno ze světových finančních center. Podle studie Global Financial Centres Index (GFCI) 2020 se Singapur umístil jako šesté nejvíce konkurenceschopné finanční centrum na světe (vedle měst jako New York, Šanghaj, Londýn, Tokio, Hongkong, Peking, San Francisco, Šen-čen a Curych v 10 nejlepších) a čtvrté v Asii (po Šanghaji, Tokiu a Hongkongu).[47] Patří sem různé měny, internetové bankovnictví, telefonní bankovnictví, běžné účty, spořicí účty, debetní a kreditní karty, termínované vklady a služby správy majetku.[48] Podle Human Rights Watch je Singapur kvůli své roli finančního centra pro tento region, neustále kritizován za údajné hostování bankovních účtů, které obsahují špinavě získané zisky zkorumpovaných vůdců a jejich spolupracovníků. To zahrnuje například miliard dolarů výnosů z myanmarského státního plynu skrytých před státními účty.[49] Singapur přilákal aktiva dříve držená ve švýcarských bankách z několika důvodů, včetně nových daní uvalených na švýcarské účty a oslabení švýcarského bankovního tajemství. Credit Suisse, druhá největší švýcarská banka, přesunula v roce 2005 vedoucího mezinárodního soukromého bankovnictví do Singapuru.

Biotechnologie[editovat | editovat zdroj]

Singapur se snaží co nejvíce podporovat a rozvíjet svůj biotechnologický průmysl. Do tohoto sektoru stát investoval stovky milionů dolarů na vybudování infrastruktury, financování výzkumu a vývoje a na nábor špičkových mezinárodních vědců do Singapuru. Několik předních výrobců léčiv založilo své závody právě v Singapuru – např. GlaxoSmithKline (GSK), Pfizer a Merck & Co. V roce 2006 společnost GSK investovala 300 milionů singapurských dolarů do vybudování dalšího závodu na výrobu pediatrických vakcín, což bylo první takové zařízení v Asii.[50] Farmaceutiku nyní tvoří více než 8 % průmyslové výroby v zemi.[51]

Energie a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Singapur je nákladovým střediskem a předním centrem obchodování s ropou v Asii. Ropný průmysl tvoří 5% HDP Singapuru a země je jedním ze tří největších exportních rafinérských center na světě. V roce 2007 vyvezla 68,1 milion tun ropy. Ropný průmysl přispěl jak k podpoře chemického průmyslu, tak i k výrobě ropných a plynových zařízení.[52] Singapur má 70% světového trhu jak pro zvedací soupravy, tak pro přeměnu vykládacích jednotek Floating Production Storage. Ovládá také 20 % světového trhu s opravami lodí. V roce 2015 zaměstnal námořní a pobřežní průmysl téměř 79 000 pracovníků.[53]

Nemovitosti[editovat | editovat zdroj]

Singapurská vláda vlastní 90% pozemků v zemi a také bydlení, ve kterém žije 80 % obyvatelstva.[54]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch hraje důležitou roli v ekonomice Singapuru. Singapur se řadí mezi nejnavštěvovanější města na světě. V roce 2019 navštívilo zemi přibližně 19,1 milionů turistů.[55]

Obchod, investice a podpora[editovat | editovat zdroj]

Export Singapuru z roku 2006

V roce 2014 činila celková částka obchodu v Singapuru 982 miliard singapurských dolarů. I přes svou malou rozlohu je Singapur v současnosti patnáctým největším obchodním partnerem Spojených států.[56] V roce 2014 činil dovoz Singapuru celkem 464 miliard USD a vývoz 519 miliard USD. Malajsie byla hlavním zdrojem importu ze Singapuru a zároveň největším exportním trhem, který absorboval 18% singapurského exportu, přičemž USA byly těsně za nimi. Stojí však za zmínku, že i pokud potraviny nesplňují normy bezpečnosti, někteří dodavatelé zeleniny z Malajsie se je snaží i tak propašovat do země.[57]

Malajsie je největším obchodním partnerem Singapuru. Přičemž dvoustranný obchod těchto dvou zemí dosáhl v roce 2012 zhruba 91 miliard USD, což představuje více než pětinu celkového obchodu v rámci ASEAN. Singapurský obchod s hlavními obchodními partnery, jako jsou Malajsie, Čína, Indonésie a Jižní Korea, se v roce 2012 zvýšil, zatímco obchod s EU, USA, Hongkongem a Japonskem se v roce 2012 snížil. Od roku 2009 hodnota vývozu přesahuje dovoz pro Singapurský obchod s Čínou. Ve srovnání s tím hodnota dovozu přesahuje vývoz Singapuru s USA od roku 2006.

Reexport v roce 2000 představoval 43% celkového prodeje Singapuru do ostatních zemí. Hlavním vyváženým zbožím Singapuru jsou elektronické součástky, rafinovaná ropa, zlato, počítače a balené léky. Mezi hlavní dovážené zboží Singapuru patří elektronické součástky, rafinovaná ropa, surová ropa, zlato a počítače.

Obchod v Singapuru profitoval z rozsáhlé sítě obchodních dohod, které Singapur schválil. Podle společnosti Healy Consultants má Singapur volný obchodní přístup k celé síti ASEAN, přičemž dovozní clo je sníženo při jednání s Indonésií, Malajsií, Filipínami, Thajskem, Brunejem, Myanmarem, Kambodžou, Laosem a Vietnamem.

Rada pro ekonomický rozvoj (EDB) v Singapuru nadále ve velkém meřítku získává pro zemi investiční fondy, a to i přes relativně nákladné provozní prostředí města. USA jsou předním zahraničním investorem. V roce 2000 to prokázalo příjmem 40% nových závazků v zpracovatelském sektoru. Od roku 1999 dosáhly hromadící se investice amerických společností v Singapuru do výroby a služeb přibližně 20 miliard USD. Převážná část amerických investic putuje do výroby elektroniky, rafinace a skladování ropy, a chemického průmyslu. V zemi působí více než 1 500 amerických firem.

Singapurská bezkorupční vláda, kvalifikovaná pracovní síla, vyspělá a efektivní infrastruktura přilákává investice od více než 3 000 nadnárodních korporací ze Spojených států, Japonska a Evropy. Zahraniční firmy zde najdeme téměř ve všech odvětvích ekonomiky. Nadnárodní korporace tvoří více než dvě třetiny výroby a prodeje přímého vývozu. I přes tento fakt v některých odvětvích služeb nadále dominují vládní korporace.

Vláda rovněž vyzvala firmy, aby investovaly mimo Singapur, přičemž celkové přímé investice země do zahraničí dosáhly do konce roku 1998 39 miliard USD. Největším cílem byla Čínská lidová republika, která představovala 14% celkových zahraničních investic, následovaná Malajsií (10%), Hongkong (9%), Indonésie (8%) a USA (4%). Rychle rostoucí ekonomika Indie, zejména odvětví špičkových technologií, se pro Singapur pomalu stává rostoucím zdrojem zahraničních investic. USA neposkytují Singapuru žádnou dvoustrannou pomoc. V posledních letech se to Spojené státy snaží napravit podepsáním dohody o volném obchodě mezi USA a Singapurem. Singapurská daň z příjmu právnických osob je 17%.[58]

Pracovní síla v Singapuru[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 zaměstnával Singapur přibližně 2,2 milionu zaměstnanců. Vzhledem k omezenému přístupu k přírodním zdrojům byl Singapur nucen investovat do svých obyvatel. Země má největší znalosti anglicky mluvících jazyků v Asii, což z ní činí atraktivní místo pro nadnárodní korporace. Singapur se za poslední desetiletí velmi změnil od své původní podoby. V 70. letech podle Tilaka Abeysingheho „2,4 procenta pracovní síly tvořili držitelé diplomů“. Do roku 1990 se počet zvýšil pouze na 6,3%. V roce 2013 se počet pracovních sil s vysokoškolským vzděláním zvýšil na 31%. Směrnice národů týkající se vysoce kvalifikovaných pracovních míst podporovala v regionu růst i vzdělání.[59] Národní odborový kongres – The National Trades Union Congress (NTUC), jediná odborová federace, která má symbiotický vztah s vládnoucí stranou, tvoří téměř 99% celkové organizované práce. Vládní politika a proaktivita spíše než pracovní legislativa řídí obecné záležitosti práce a odborů.

Zákon o zaměstnanosti nabízí úředníkům malou ochranu z důvodu hranice příjmů. Průmyslový arbitrážní soud řeší spory o správu práce, které nelze neformálně vyřešit prostřednictvím Ministerstva práce. Singapurská vláda zdůrazňuje důležitost spolupráce mezi odbory, managementem a vládou (tripartita), jakož i včasné řešení sporů. Za posledních 15 let došlo pouze k jedné stávce.

Singapur si dlouhá léta udržovala téměř nulovou nezaměstnanost. Avšak ke konci roku 2001, kdy došlo k ekonomickému propadu, se míra nezaměstnanosti zvýšila z 2,4% na 4,0%. Nezaměstnanost od té doby poklesla a od roku 2012 dosahuje míra nezaměstnanosti přibližně 1,9%.[60]

I přes svůj postoj proti podpoře z nezaměstnanosti a režimům minimálních mezd, singapurská vláda v roce 2007 zavedla systém doplňků pracovních dávek - Workfare Income Supplement (WIS), který doplňuje mzdy nízko kvalifikovaných pracovníků.[61] V roce 2011 byl zaveden speciální úvěr pro zaměstnání - Special Employment Credit (SEC), s cílem podpořit zaměstnavatele při přijímání starších singapurských pracovníků. Poprvé byl vylepšen v roce 2012, aby poskytoval zaměstnavatelům podporu při přijímání starších singapurských pracovníků a osob se zdravotním postížením - Singaporean workers and Persons with Disabilities (PWDs). Tyto zařízení pomohly zaměstnavatelům vyrovnat se s náklady spojenými se zvýšením sazeb příspěvků na Centrální poskytovatel fondů (CPF) pro starší pracovníky. Pětiletý program SEC – speciální úvěr pro zaměstnání byl prodloužen na další 3 roky, a to až do roku 2019. Což bylo za účelem povzbuzení zaměstnavatelů k dobrovolnému znovu zaměstnávání starších pracovníků ve nad 65 let.[62]

Singapurská vláda a Národní odborový kongres (NTUC) vyzkoušely řadu programů ke zvýšení zaostávající produktivity a zvýšení míry účasti žen a starších pracovníků na pracovní síle. Nadále přetrvává nedostatek pracovních sil v sektoru služeb a mnoha pozicích s nízkou kvalifikací jako např. stavebnictví a elektronický průmysl. Zahraniční pracovníci tento nedostatek napravují. V roce 2000 pracovalo v Singapuru asi 600 000 zahraničních pracovníků, což představovalo 27% celkové pracovní síly. V důsledku toho jsou mzdy u všech pracovníků buďto potlačeny nebo se vůbec nezvyšují. V roce 2012 oznámilo ministerstvo obchodu a průmyslu -  Ministry of Trade and Industry (MTI), že by Singapur měl i nadále dolaďovat kalibraci svého přílivu cizinců, protože země stále čelí stárnutí populace a snižování pracovní síly. Singapurský parlament přijal doporučení Výboru pro hospodářské strategie (HSR) týkající se optimálního poměru úrovně imigrace a pracovní síly v zahraničí pro pracovníky s vysokou a nízkou kvalifikací. Vláda uznává, že současná celková zahraniční pracovní síla by měla doplňovat místní pracovní sílu a nenahrazovat koncept singapurského jádra, čímž značně pomáhá společnostem při zvyšování produktivity prostřednictvím restrukturalizace podniků a rekvalifikace pracovních sil – neboli chce zvýšit míru účasti místních pracovních sil.[63][64]

Státní podnikání a investice[editovat | editovat zdroj]

Veřejný sektor je využíván jako investor i jako katalyzátor hospodářského rozvoje a inovací. Vláda Singapuru vlastní dva státní investiční fondy, které se používají ke správě státních rezerv - Temasek Holdings a GIC Private Limited. [65] Původně byla úloha státu orientována spíše na řízení průmyslových odvětví pro hospodářský rozvoj, ale v posledních desetiletích se cíle singapurských státních investičních fondů přesunuly na komerční základ. [66]

Vládní korporace hrají v domácí ekonomice Singapuru podstatnou roli. V listopadu 2011 představovalo šest největších singapurských globálních bank (GLC) asi 17 procent celkové kapitalizace singapurské burzy (SGX). Tyto plně a částečně státem vlastněné podniky fungují na komerčním základě a neposkytuje se jim žádná konkurenční výhoda oproti podnikům v soukromém vlastnictví.

Státní vlastnictví je významné ve strategických hospodářských odvětvích, včetně telekomunikací, obrany, médií, přístavů, letištních operací, jakož i bankovnictví, infrastruktury, lodní dopravy, leteckých společností, veřejné dopravy a nemovitostí. [66] Od roku 2014 Temasek drží v Singapuru aktiva v hodnotě 69 miliard dolarů, což představuje 7 % celkové kapitalizace společností kótovaných na burze v Singapuru. [67]  [68] V roce 2017 farmaceutický gigant GSK přesunul své asijské ústředí do Singapuru. [69]

Chudoba a ekonomická nerovnost[editovat | editovat zdroj]

Singapur má jedno z nejbohatších HDP na obyvatele na světě. Podle Gini koeficientu má Singapu vysokou hodnotu ve srovnání s vyspělými zeměmi. Statistiky ohledně příjmových nerovností jsou zveřejňovány Singapurskou státní správou „Department of Statistics“.[70]

V říjnu roku 2018, konfederace Oxfam zařadila Singapur mezi 10 nejhorších států, kteří se "nezabývají nerovností", podle „Comitment to Reducing Inequality“ indexu. Oxfram řadí země na základě toho, jak země se snaží snížit ekonomickou nerovnost.[71] Oxram obvinil Singapur z praktik, které podporovaly nezdravé daňové machinace, nemají stanovenou minimální mzdu a představení minimální snahy v oblasti pracovních práv. [72]Singapurská vláda odpověděla na tyto tvrzení tím, že je důležité se podívat na skutečné aspekty výsledků, jako jsou vysoké procento lidí, které má v soukromém vlastnictví domy, zdraví, vzdělání a zaměstnanost, než na veřejné výdaje nebo daňové sazby. Také vláda zmínila, že zpráva od Oxfram předpokládali, že vysoké daně a velké veřejné výdaje odrážejí závazek boje proti nerovnosti.[71]

Vláda poskytuje sociální podporu prostřednictvím různých programů sociální pomoci. Například program ComCare, který řídí ministerstvo sociálního a rodinného rozvoje. Program pomáhá rodinám s nízkými příjmy, na podporu dětí nebo podle finanční potřeby.[73] Rada pro rozvoj společenství také poskytuje pomoc v rámci jejich krajů. [74] Ministerstvo pracovní síly vede program Silver Support Scheme, který finančně podporuje starší osoby s nízkým příjmem, které jsou bez podpory rodiny.[75] Také ministerstvo zdravotnictví provozuje MediFund na pomoc rodinám, které mají potíže s placením účtů za lékařskou péči.[76] Dále Národní rada sociálních služeb koordinuje přes 450 nevládních dobrovolných organizací, které poskytují sociální služby a získávají prostředky díky Singapurské komunitní pokladně. [77]

Lidé s nízkými příjmy dnes dostávají víc než dva a půl krát veřejných dotací, než bylo poskytováno před deseti lety.[78]

Veřejné finance[editovat | editovat zdroj]

Vládní výdaje v Singapuru vzrostly od počátku globální hospodářské krize roku 2008, přibližně z 15 % HPD, na 17 % v roce 2012. Celkové výdaje vyjádřené v procentech HDP, patří k nejnižším v mezinárodním měřítku a dává tak konkurenční daňový režim.[79][80] Podle ústavy, Singapur je povinen udržovat stabilní rozpočet během každého funkčního období. Singapurský státní dluh je vydáván pro investiční účely, nikoli pro financování výdajů.[81][82][83]

Daně z příjmů fyzických osob v Singapuru se pohybují od 0 % do 22 % u příjmů nad 300 000 $ ročně.[84] V Singapuru neexistují kapitálové zisky nebo daně z dědictví.[85][86]Singapurská sazba daně z příjmu právnických osob je 17 %. Singapur má jednostupňový systém daní z příjmů právnických osob. To znamená, že například akcionáři nemají dvojí zdanění.[87]

V roce 1994 kde 1, dubna, se v Singapuru zavedla daň ze zboží a služeb (GTS) s počáteční sazbou 3 %, čímž zvýšili vládní příjmy o 1,6 miliardy amerických dolarů a zajistili tím tak vládní finance.[88] GTS se poté v roce 2007 zvýšil na 7 % a zůstalo tomu tak dodnes.[89]

Singapurská vláda vede dvě investiční společnosti GIC Private Limited a Temasek Holdings, které spravují rezervy Singapuru. Obě společnosti fungují nezávisle na singapurské vládě, nicméně předseda vlády Lee Hsien Loong a jeho žena Ho Ching jsou předsedové a výkonnými řediteli těchto společností.[90][91][92] Zatímco CIG Private Limited investuje v zahraničí, Temasek drží 31 % svého portfolia v Singapuru, kde vlastní většinový podíl v několika národních společnostech jako jsou Singapore Airlines, SingTel, ST Engineering a Media Corporation.[93] Od roku 2014, společnost Temasek jmění v hodnotě 69 miliard amerických dolarů v Singapuru, což představuje 7 % z celkové kapitalizace společností kótované na Singapuru.[93][94]

Singapur je oblíbená destinace pro bohaté z důvodu nízké sazby daně z příjmu fyzických osob. Mají úplné osvobození od daní z příjmů, které pochází mimo Singapur. Také je šedesát devět smluv [95] o zamezení dvojího zdanění, které zmenšují srážkovou daň a daň z kapitálových výnosů. Známé osobnosti, které se usadili v Singapuru jsou například spoluzakladatel Facebooku Eduardo Saverin a vlastník Hong-Kongských restaurací Haidilao Zhang Yong.[96]

Měnová politika[editovat | editovat zdroj]

V Singapuru sídlí centrální banka a finanční regulační úřad Monetary Authority of Singapore (MAS). Současným předsedou je Tharman Shanmugaratnam.[97] Monetary Authority of Singapore spravuje různé stanovení ohledně peněz, bankovnictví, pojišťovnictví, cenných papírů a finančního sektoru obecně, jakož i vydávání měn. Také podporuje měnovou stabilitu a úvěrové a směnné politiky vedoucí k růstu ekonomiky. Oproti ostatním bankám (například Evropská centrální banka, Bank of England), MAS nereguluje peněžní systém prostřednictvím úrokových sazeb, aby ovlivnil tok v systému. Místo toho, ovlivňuje prostřednictvím zahraničního devizového mechanismu, který provozuje od roku 1981. Tímto způsobem spravuje singapurský dolar, oproti řadě měn, které nezveřejňují nominální efektivní kurz singapurského dolaru (S$ NEER). Provádí to intervencí na trhu singapurského dolaru i v dalších operacích na peněžním trhu.[98][99] Úřad Monetary Authority of Singapore hodnotí své kroky v cyklu každých 6 měsíců.[100] Nicméně MAS může změnit datum svého zasedaní, který probíhá dvakrát ročně, například z důvodu pandemie covidu-19.[101]

Majetková politika[editovat | editovat zdroj]

Od prosince roku 2011, vláda zavedla kupní daň Additional Buyer Stamp Duty. Pro občany Singapuru, kteří si kupují svojí první nemovitost, tak se jich daň netýká. Za svůj druhý majetek musí zaplatit 15 % hodnotu nemovitosti jako kupní daň z nemovitosti. U cizinců je sazba 20 % ABSD, i když se jedná o jejich první nemovitost.[102] V roce 2018 MAS zvýšila daň ABSD, zpřísnili pravidla pro úvěry na bydlení tím, že omezili dobu úvěru a snížili poměr půjčky k hodnotě nemovitosti.[103][104]

Fúze a akvizice[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1985 bylo v Singapuru dosud provedeno 16 156 fúzí a akvizic, které se nahromadily celkovou hodnotu 850 miliard amerických dolarů. V roce 2017 bylo uskutečněno přes 927 transakcí (anglicky - deals) v celkové hodnotě 78 miliard amerických dolarů.[105] Prosinec má nejvyšší frekvenci transakcí. [105]

Fakta a čísla[editovat | editovat zdroj]

Procento ekonomického růstu: 0,7 % narůst (2020)[106]

Tempo růstu průmyslové výroby: 10, 1 % nárůst (2020)[107]

Elektřina – výroba podle zdroje:

Fosilní paliva: 95 % (2016)[108]

5 % produkuje uhlí, olej, komunální odpad a solární energie.

Spotřeba elektrické energie: 51.7 TWh (2019)[109]

Elektřina – vývoz: 87.7 Mtoe (2019)[110]

Elektřina – dovoz: 164.7 Mtoe (2019)[110]

Zemědělství – produkty: zelenina; drůbež, vejce; ryby, okrasné ryby, orchideje[111]  

Měna: 1 singapurský dolar = 16,53 česká koruna (CZK) = 0,74 americký dolar (US $)[112]

Armáda[editovat | editovat zdroj]

Singapurská F-15SG Strike Eagle na základně Mountain Home

Singapur má armádu čítající přes 50 000 vojáků. Náklady na ozbrojené síly činí 3,7 % státního rozpočtu a v přepočtu na hlavu jsou 4. nejvyšší na světě. Singapur investuje do zbrojení více než jeho mnohem lidnatější sousedé Malajsie a Indonésie. Když se Singapur v roce 1965 oddělil od Malajsie, požádal o spolupráci Izrael, se kterým sdílel v té době podobnou situaci jako neuznaný stát obklopený státy s převážně muslimským obyvatelstvem. Izrael Singapuru poskytl vojenskou pomoc. Vzhledem ke své relativně malé rozloze spoléhá ve své bezpečnostní koncepci především na odstrašení a případný preventivní úder na území protivníka s cílem vyhnout se boji přímo v Singapuru, kde by byly možnosti obrany velmi omezené.

Mýtný systém[editovat | editovat zdroj]

Mýtný systém (congestion charge) zavedl Singapur pravděpodobně jako první na světě, a to již od roku 1975 formou vydávání licencí za vjezd do centra.[113]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Umění[editovat | editovat zdroj]

Nejslavnější umělkyní narozenou v Singapuru je bezpochyby houslistka Vanessa-Mae, která pronikla do pop music a prodala po celém světě již milion svých alb. Věnovala se i lyžování, reprezentovala ale Thajsko, zemi svého otce. Známým zpěvákem je JJ Lin, zpěvačkou Stefanie Sun, herečkou Kung Li (narozená v Číně) či Fann Wong. Od roku 2009 je singapurským občanem i známý mistr bojových umění a herec akčních filmů Jet Li, rodák z Číny. V Singapuru se naopak narodil americký herec Jackson Rathbone, stejně jako televizní hvězdička Tila Tequila, nebo herec Sing Chen. Nejznámějším spisovatelem a „zlobivým dítětem“ singapurské společnosti je Alfian Sa'at.

Singapur se může pochlubit i několika výjimečnými moderními stavbami. Pozoruhodnou stavbou je ArtScience Museum otevřené v roce 2011, které navrhl izraelský architekt Moše Safdie, a připomíná tvar lotosu. Unikátní je i divadlo a koncertní sál Esplanade z dílny anglického architekta Michaela Wilforda dostavěný roku 2002. Také budova casina Marina Bay Sands je od roku 2010, kdy byla otevřena, jednou z nejfotografovanějších budov světa.

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Singapurská kuchyně.
Rýže hainanese s kuřecím masem

Singapurská kuchyně byla ovlivněna malajskou, čínskou, indickou, srílanskou, thajskou, blízkovýchodní a indonéskou kuchyní.[114] Krab s chilli a krab s černým pepřem jsou dva charakteristické pokrmy, které dominují singapurské kuchyni a jsou doporučovány turistům. Dalším oblíbeným pokrmem je sambal stingray. V kategorii masa je nejoblíbenější rýže hainanese s kuřecím masem.[115]- rýže vařená v kuřecím tuku, podávaná s vařeným kuřetem a s chilli omáčkou. V Singapurské kuchyni jsou populární tyto tři pokrmy z kategorie nudlí: hokkien mee jsou smažené vaječné nudle s krevetami a plátky vepřového masa a s omáčkou, nonya laksa jsou rýžové nudle podávané v kokosovém krevetovém vývaru a char kuey teow – smažené rýžové nudle s krevetami a s klobásou.[116] V kategorii dezertů a svačin je známý kaya toast především kvůli použití kaya (džemu z kokosového ořechu).[117][118]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Singapur soutěží od roku 1948 na olympijských hrách. Na hrách v Riu roku 2016 se dočkal své první zlaté medaile, kterou ze závodu v motýlku na 100 metrů přivezl plavec Joseph Schooling.[119] Singapur je známý i svou školou stolního tenisu. Na olympijských hrách v Londýně 2012 získal dvě bronzové medaile (ženský tým a Feng Tianwei) a v Pekingu 2008 jednu stříbrnou (ženský tým). Úplně první cenný kov pro Singapur na OH vybojoval v Římě 1960 vzpěrač Tan Howe Liang, když skončil druhý v kategorii do 67,5 kilogramu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. Central Intelligence Agency: The World Factbook. Spojené státy americké.
  3. Dostupné online.
  4. Singapore - History. countrystudies.us [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  5. Singapore: History. Asian Studies - University of Texas at Austin (Web.Archive) [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  6. Podrobněji viz MYSLIVEČEK, Zdeněk. Singapur 1942 - pád nedobytné pevnosti. Historický obzor, 2002, 13 (3/4), s. 64-76. ISSN 1210-6097.
  7. An odd couple: Why does Singapore stand beside Israel? | ASEAN Today. www.aseantoday.com [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  8. Dějiny Singapuru. Cestovní kancelář Chinatours [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  9. VOKÁČ, Luděk. Singapur: Diktatura, kde by chtěl žít každý. Česká pozice [online]. 2015-08-29 [cit. 2015-09-10]. Dostupné online. 
  10. www.google.com [online]. [cit. 05-01-2011]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 05-01-2011. 
  11. Central Intelligence Agency, Intelligence Estimate, Possible Developments from the Palestine Truce, August 31, 1948, Secret, CIA.. U.S. Intelligence on the Middle East, 1945-2009 [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  12. SHI, Xunpeng; VARIAM, Hari M.P. Key elements for functioning gas hubs: A case study of East Asia. Natural Gas Industry B. 2018-03, roč. 5, čís. 2, s. 167–176. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 2352-8540. DOI:10.1016/j.ngib.2018.03.001. 
  13. Figure 2.7. Transparency International Corruption Perceptions Index. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  14. 3 The Website as Archived Object. [s.l.]: The MIT Press Dostupné online. ISBN 978-0-262-31338-4. 
  15. Original PDF. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  16. LONG, J. A.; TAN, D. The growth of the private wealth management industry in Singapore and Hong Kong. Capital Markets Law Journal. 2010-12-26, roč. 6, čís. 1, s. 104–126. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 1750-7219. DOI:10.1093/cmlj/kmq022. 
  17. New York Times Economic Insecurity Poll, December 1995. ICPSR Data Holdings [online]. 2008-09-08 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  18. Seven days: 26 April–2 May 2013. Nature. 2013-05, roč. 497, čís. 7447, s. 10–11. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 0028-0836. DOI:10.1038/497010a. 
  19. Davie, Timothy Douglas, (born 25 April 1967), Chief Executive, BBC Worldwide and Director, Global, since 2013. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  20. Figure S5: Freshly-collected sera from UAB Study of Aging participants whose archived samples inhibit ficolin-2 have significantly more ficolin-2 than their archived counterparts. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  21. Concluding remarks by the Chairperson of the Trade Policy Review body, H.E. Ms Mariam Md Salleh of Malaysia, at the Trade Policy Review of the OECS-WTO members, 17 and 19 June 2014. [s.l.]: WTO Dostupné online. ISBN 978-92-870-4205-7. S. 17–18. 
  22. VOGEL, J.; RENFROW, S. Vulnerability Assessment and Resiliency Planning: The National Renewable Energy Laboratory's Process and Best Practices; May 23, 2014 - June 5, 2015. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  23. LIM, Linda Y. C. Fifty Years of Development in the Singapore Economy: An Introductory Review. The Singapore Economic Review. 2015-08, roč. 60, čís. 03, s. 1502002. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 0217-5908. DOI:10.1142/s0217590815020026. 
  24. SCHMITT, Waldo L. Smithsonian-Hartford West Indies Expedition, 1937 : diary, March 3 - April 17, 1937, original, volume 1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  25. CARTER, Mia. Introduction. [s.l.]: Duke University Press Dostupné online. ISBN 978-0-8223-3176-6, ISBN 978-0-8223-8504-2. S. 555–557. 
  26. LIM, Linda Y. C. Fifty Years of Development in the Singapore Economy: An Introductory Review. The Singapore Economic Review. 2015-08, roč. 60, čís. 03, s. 1502002. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 0217-5908. DOI:10.1142/s0217590815020026. 
  27. VERHOEF, Grietjie. Frank Stuart Jones, 29 March 1933–19 October 2019. Economic History of Developing Regions. 2020-01-02, roč. 35, čís. 1, s. 1–2. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 2078-0389. DOI:10.1080/20780389.2020.1711620. 
  28. Singapore Expats - Singapore property, housing rent, relocation, living, staying in Singapore. www.singaporeexpats.com [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  29. COLUMBIA CENTER ON SUSTAINABLE INVESTMENT, Columbia University-; OF THE REPUBLIC OF COLOMBIA, Ministry of Mines and Energy; (GIZ), Deutsche Gesellschaft für Internati. Linkages to the Mining Sector in Colombia. SSRN Electronic Journal. 2019. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 1556-5068. DOI:10.2139/ssrn.3678388. 
  30. SUGIMOTO, ICHIRŌ. Economic growth of Singapore in the twentieth century : historical GDP estimates and empirical investigations. Singapore: World Scientific 1 online resource (xlii, 403 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-981-4317-92-4, ISBN 981-4317-92-6. OCLC 738433315 
  31. PAGE, Jason S. Boildown Study on Supernatant Liquid Retrieved from AW-106 in December 2012. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  32. The importance of emerging market economies in trade has risen over the past two decades. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  33. Singapore--a case study in rapid development. Washington, DC: International Monetary Fund viii, 67 pages s. Dostupné online. ISBN 1-55775-463-2, ISBN 978-1-55775-463-9. OCLC 31865292 
  34. MORLEY, James William. Driven by Growth. dx.doi.org. 2015-04-08. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. DOI:10.4324/9781315705088. 
  35. WU, Friedrich. The ASEAN Economies in the 1990s and Singapore's Regional Role. California Management Review. 1991-10, roč. 34, čís. 1, s. 103–114. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 0008-1256. DOI:10.2307/41166686. 
  36. ZUKIN, Sharon. How Brooklyn Became Cool. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-538285-3, ISBN 978-0-19-756271-0. 
  37. a b c CHEN, Xiaoping; SHAO, Yuchen. Trade policies for a small open economy: The case of Singapore. The World Economy. 2017-09-11. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 0378-5920. DOI:10.1111/twec.12555. 
  38. Nuclear Weapons Lab to Slash 500 Jobs. Physics Today. 2007. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 1945-0699. DOI:10.1063/pt.5.021673. 
  39. Table 3: The data of 62 different countries with publications and ranked by GDP (current US $) in 2017.. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  40. CIA, Report, Near East and South Asia Review, June 21, 1985, Secret, CREST.. U.S. Intelligence on the Middle East, 1945-2009 [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  41. Grain Transportation Report, March 26, 2020. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  42. Egypt’s recession may prove deeper than it appears. Emerald Expert Briefings. 2020-09-24. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 2633-304X. DOI:10.1108/oxan-db256460. 
  43. The Straits Times Singaporean of the Year Award. [s.l.]: WORLD SCIENTIFIC Dostupné online. ISBN 978-981-4759-86-1, ISBN 978-981-4759-88-5. S. 564–565. 
  44. Regional Economic Outlook, April 2020, Sub-Saharan Africa. Washington, D.C.: International Monetary Fund (Regional Economic Outlook). Dostupné online. ISBN 978-1-5135-3683-5. 
  45. COVID-19 updates: 5 April 2020 – 30 April 2020. The Pharmaceutical Journal. 2020. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 2053-6186. DOI:10.1211/pj.2020.20207947. 
  46. Bois, Sir Stanley, (20 June 1864–14 April 1938), Director of Tea and Rubber companies. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  47. The Global Financial Centres Index 28 [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  48. Singapore Company Registration, Business Formation, Incorporation - Healy Consultants. web.archive.org [online]. 2013-07-28 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  49. Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  50. GlaxoSmithKline Vaccine Manufacturing Facility, Tuas - Pharmaceutical Technology. www.pharmaceutical-technology.com [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  51. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2015-02-26 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  52. www.edb.gov.sg [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  53. Industry Insights | MySkillsFuture.sg. www.myskillsfuture.sg [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. How Capitalist Is Singapore Really? – People's Policy Project. web.archive.org [online]. 2019-04-29 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  55. HERMESAUTO. Singapore's visitor arrivals down by about 20,000 a day amid coronavirus outbreak. The Straits Times [online]. 2020-02-11 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. FTD - Top Trading Partners. www.census.gov [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  57. A peek at the illicit trade in smuggled vegetables in Singapore. CNA [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. Corporate Taxation in Singapore - ASEAN Business News. web.archive.org [online]. 2019-04-07 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  59. Singapore's economic development : retrospection and reflections. New Jersey: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-981-4723-47-3, ISBN 981-4723-47-9. OCLC 939531514 
  60. CNA. CNA [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. Workfare Income Supplement - Ministry of Manpower. web.archive.org [online]. 2013-04-01 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  62. Accounting Services Singapore. SingaporeAccounting.com [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. Home. web.archive.org [online]. 2015-03-11 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  64. WDA. web.archive.org [online]. 2015-03-02 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  65. Milburn, Sir John (Nigel), (22 April 1918–14 July 1985). [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  66. a b County Business Patterns, 1970-1976 [United States]: U.S. Summary, State, and County Data. ICPSR Data Holdings [online]. 2009-02-05 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  67. BALDING, Christopher. A Brief Research Note on the Government Investment Corporation of Singapore, Temasek Holdings, and Singapore Public Finances. SSRN Electronic Journal. 2015. Dostupné online [cit. 2020-11-21]. ISSN 1556-5068. DOI:10.2139/ssrn.2657386. 
  68. Report of the Zoological Department from 1st August till 27th September 1877.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  69. MCNULTY, Yvonne. Straits Times Index (Singapore). 2455 Teller Road,  Thousand Oaks  California  91320  United States: SAGE Publications, Inc. Dostupné online. ISBN 978-1-4129-6427-2, ISBN 978-1-4129-6428-9. 
  70. Household Income - Latest Data. Base [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. a b Singapore in bottom 10 of Oxfam index on efforts to tackle inequality. CNA [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. Singapore in bottom 10 of countries tackling inequality: Oxfam index, Singapore News - AsiaOne. web.archive.org [online]. 2018-10-12 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  73. Home | Ministry of Social and Family Development. web.archive.org [online]. 2018-10-15 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  74. Getting help. web.archive.org [online]. 2018-10-15 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  75. Silver Support Scheme. Ministry of Manpower Singapore [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. MOH | MediFund. www.moh.gov.sg [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  77. NCSS - Our Organisation. web.archive.org [online]. 2018-10-15 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  78. RODAN, Garry. Capitalism, Inequality and Ideology in Singapore: New Challenges for the Ruling Party. Asian Studies Review. 2016-03-23, roč. 40, čís. 2, s. 211–230. Dostupné online [cit. 2020-11-23]. ISSN 1035-7823. DOI:10.1080/10357823.2016.1155536. 
  79. Govt expenditure to increase by 3% of GDP in five years' time - Channel NewsAsia. web.archive.org [online]. 2011-02-02 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  80. Singapore Economy: Population, GDP, Inflation, Business, Trade, FDI, Corruption. www.heritage.org [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  82. gov.sg : Factually. web.archive.org [online]. 2014-05-12 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  83. Singapore Economy 2012 - A Brief Introduction | GuideMeSingapore.com. web.archive.org [online]. 2015-10-16 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  84. Income Tax Rates - IRAS. web.archive.org [online]. 2018-06-25 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  85. Singapore Personal Income Tax - 2012 Guide | Individual Tax in Singapore. web.archive.org [online]. 2013-09-28 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  86. IRAS: Income tax rates. web.archive.org [online]. 2013-04-09 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  87. Singapore Corporate Tax Rates - 2012 Guide | Corporate Income Tax in Singapore. web.archive.org [online]. 2013-05-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  88. Ministry Of Finance - FY1996 Budget. web.archive.org [online]. 2006-10-02 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  89. Channel NewsAsia - Special Reports - Special Report - channelnewsasia…. archive.vn [online]. 2012-05-26 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  90. GIC - FAQs. web.archive.org [online]. 2012-10-20 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  91. FAQs - About Temasek - Temasek. web.archive.org [online]. 2013-05-16 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  92. Govt's role relating to Temasek Holdings, GIC clarified - Channel NewsAsia. web.archive.org [online]. 2015-04-02 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  93. a b Temasek Review 2014 - Portfolio Highlights. web.archive.org [online]. 2015-05-09 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  94. Singapore Exchange (SGX). www.sgx.com [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. Singapore Company Registration, Business Formation, Incorporation - Healy Consultants. web.archive.org [online]. 2013-07-28 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  96. WARREN, Katie. The richest people in Singapore, ranked. Business Insider [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  97. Our History. www.mas.gov.sg [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-04-19 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  99. PARRADO, Eric. Singapore's Unique Monetary Policy. Singapore's Unique Monetary Policy [online]. 2004-01-01 [cit. 2020-11-24]. DOI: 10.5089/9781451842722.001.A001. Dostupné online. (anglicky) 
  100. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2020-07-30 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  101. MAS brings forward monetary policy statement, firming easing bets. CNA [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. IRAS | Additional Buyer's Stamp Duty (ABSD). www.iras.gov.sg [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  103. IRAS | Additional Buyer's Stamp Duty (ABSD). www.iras.gov.sg [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  104. Raising Additional Buyer's Stamp Duty Rates and Tightening Loan-to-Value Limits to Promote a Stable and Sustainable Property Market. www.mas.gov.sg [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. a b Institute for Mergers, Acquisitions and Alliances (IMAA) [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. GDP growth (annual %) - Singapore | Data. data.worldbank.org [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  107. Singapore Manufacturing Production MoM | 1983-2020 Data | 2021-2022 Forecast. tradingeconomics.com [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  108. International - U.S. Energy Information Administration (EIA). www.eia.gov [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  109. EMA | Singapore Energy Statistics - Energy Consumption. www.ema.gov.sg [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  110. a b EMA | Singapore Energy Statistics - Energy Supply. www.ema.gov.sg [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  111. Singapore Agriculture - products - Economy. www.indexmundi.com [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. SGD - Singapore Dollar rates, news, and tools. www.xe.com [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  113. Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica, Brno 2010 ISBN 978-80-87308-02-8)
  114. Singapore Food History. www.singaporefoodhistory.com [online]. 2011-07-05 [cit. 2018-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  115. Chicken Rice. www.visitsingapore.com. Dostupné online [cit. 2018-11-19]. (anglicky) 
  116. Dobrá, ale těžká, vystavil vysvědčení české kuchyni singapurský šéfkuchař | Dobrá chuť | Lidovky.cz. Lidovky.cz [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  117. HRDINOVÁ, Radka. Singapurská kuchyně je rozmanitá, hada by si už ale šéfkuchař Král nedal. Hospodářské noviny. 2014-12-10. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. (česky) 
  118. Singapur: kde se do kina chodí s dekou.... iDNES.cz [online]. 2004-12-09 [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. 
  119. Schooling se před osmi lety s Phelpsem vyfotil, v Riu svůj idol senzačně porazil. ČT sport [online]. [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZBOŘIL, Zdeněk. Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-501-2. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]