Strana svobodných občanů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strana svobodných občanů
Zkratka: Svobodní
Datum založení: 14. 2. 2009
Předseda: Petr Mach
Sídlo: Perucká 2196/14
120 00 Praha 2
Ideologie: Klasický liberalismus[1],[2],[3],[4][5] Liberální konzervatismus[6][7],[8], Euroskepticismus[9], Libertarianismus[10],[11]
Mezinárodní org.: Interlibertarians[12]
Evropská strana: žádná
Počet členů: 527 (k 5. 10. 2012)[13]
Barvy: zelená a bílá
Volební výsledek: 0,74 % (PSP ČR 2010)
Zisk mandátů ve volbách
Zastupitelstva obcí
42 / 62178
[p 1][14]
Oficiální web
www.svobodni.cz

Strana svobodných občanů (Svobodní) je česká politická strana. Tento politický subjekt se hlásí k pravicové orientaci a kritizuje Evropskou unii; v době procesu přijímání Lisabonské smlouvy vystupoval proti jejímu přijetí.[15] Logem strany je bílý beran na zeleném poli,[15] případně v opačných barvách.

Obsah

Ideová orientace [editovat]

ikona

Tento článek nebo jeho část potřebuje upravit do jednotného stylu Wikipedie nebo přiměřeně doplnit wikiodkazy na ostatní články.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte: reorganizovat seznam.

Členská základna [editovat]

Strana se v zásadě hlásí k ekonomickému liberalismu a osobní svobodě. Vyznává svobodu volby bez ohledu na náboženské a společenské přesvědčení členů. Tedy strana se nestaví například proti legalizaci marihuany, interrupci či euthanasii.

Ze dvou společenských proudů z počátků strany nad konzervativně nacionalistickým proudem převážil proud konzervativně liberální a klasicky liberální.

Státní rozpočet [editovat]

Svobodní prosazují vyrovnaný státní rozpočet ČR a rovněž chtějí prosadit ústavní zákon o rozpočtové kázni, který by všem vládám dovoloval hospodařit s deficitním rozpočtem jen za mimořádných okolností. Součástí jejich volebního programu ve volbách do Sněmovny 2010 byl vyrovnaný rozpočet již od roku 2011.[17]

Vyrovnaného rozpočtu chtějí dosáhnout omezením na straně výdajů bez zvyšování daňové zátěže a to zeštihlováním státu, rušením zbytečných úřadů, rušením dotací, které označují za nespravedlivé a pokřivující volný trh, postupným omezováním sociálních dávek a rušením některých daní, jejichž výběr je dražší než vybrané prostředky.[17][16] Jedním z návrhů pro zvýšení státních příjmů je například zrušení povinného přimíchávání takzvaných biopaliv do pohonných hmot. Tím by se snížila jejich cena a vzrostl by tak počet vozidel, zejména dálkových kamionů a lidí z příhraničních oblastí, tankujících, a tedy odvádějích daně, na českém území. Dosáhnout podobného efektu chtějí i snížením sazby spotřební daně, což by opět vytvořilo daňovou výhodu oproti okolním státům.[18]

Svobodní také upozorňují na úrokové náklady spojené s neustále rostoucím státním dluhem a kromě vyrovnaného rozpočtu jsou pro alespoň částečné rychlé splacení stávajícího dluhu devizovými rezervami nebo privatizací některých státních podniků.[19]

Vztah k EU [editovat]

Svobodní vystupovali proti přijetí Lisabonské smlouvy, ale k samotnému členství v Evropské unii zastávají její představitelé rozdílné postoje. Shodují se však především na tom, že EU jako taková by měla být zónou volného obchodu a dobrovolné spolupráce, bez směrnic a nařízení (Sekundární právo EU).[20]

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost přijali Svobodní v internetovém hlasování toto usnesení: Svobodní usilují o svobodnou a svrchovanou Českou republiku, a proto považují vystoupení z Evropské unie za legitimní cestu k samostatnosti, ke skutečné demokracii a k ekonomice založené na principech svobody.[21]

Předseda strany Petr Mach považuje Evropskou unii za nereformovatelnou a vystoupení z Evropské unie považuje za jedinou cestu jak znovu nastolit odpovědnost, zdravou konkurenci a svobodu.[22]

Alternativu k Evropské unii Svobodní vidí ve všeobecné spolupráci svrchovaných států v rámci Evropy na principu dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti. Proto upřednostňují Evropské sdružení volného obchodu (EFTA). Právě EFTA je onou navrhovanou alternativou, která má na rozdíl od členství v EU přinést spolupráci s Evropou bez kontroverzních omezení, zákazů a příkazů "shora", bez přesouvání peněz mezi byrokraty a bez omezování samosprávy svrchovaného společenství občanů, státu. Svobodní zastávají rovnocenné partnerství, i bez prostředníka.[23]

Vztah ke snahám o regulaci Internetu [editovat]

Svobodní se opakovaně postavili proti snahám o regulaci Internetu. V programovém dokumentu "Svobodný trh informací" odmítají omezování svobody projevu, filtrování obsahu nebo zavádění jiných technologických omezení přístupu k informacím ze strany státu.[24] Postavili se také proti návrhu na de facto zavedení povinného filtrování obsahu v souvislosti s novelizací loterijního zákona[25] a také proti ratifikaci Obchodní dohody proti padělání (ACTA).[26] Odmítání cenzury se u Svobodných omezuje na státní regulaci. Dobrovolnou cenzuru obsahu Svobodní považují za součást svobody poskytovatelů.[27]

Historie [editovat]

Vznik strany [editovat]

Hlavní iniciátor vzniku strany, Petr Mach, na první tiskové konferenci. V pozadí logo strany.

Členy přípravného výboru strany byli ekonom a blízký spolupracovník Václava Klause Petr Mach, spisovatel Benjamin Kuras, profesor Miloslav Bednář, Jiří Payne, David Hanák a Jaroslav Bachora. Straně ještě před ustavením vyjádřili podporu např. ostravská senátorka Liana Janáčková, poslanci ODS Jan Schwippel, Juraj Raninec a Alena Páralová. Stranu podporují rovněž synové Václava Klause Jan a Václav. [28][29] Na mezinárodní úrovni přivítala vznik Svobodných slovenská politická strana KDS[30] nebo britská strana hájící nezávislost Spojeného království UKIP[31].

Oficiální žádost o registraci nové strany u Ministerstva vnitra byla podána 19. ledna 2009, vyřízena byla 6. února.[32] Na ustavujícím sněmu 14. února byl předsedou strany zvolen Petr Mach, který na post kandidoval jako jediný.[33] Za místopředsedy byli zvoleni Jiří Payne, Miloslav Bednář, Jaroslav Bachora a senátorka Liana Janáčková,[34] která z funkce později odstoupila a v březnu 2010 byl na její místo zvolen František Matějka.[35] V srpnu 2010, kdy končil předsednictvu strany mandát, byl předsedou strany opět zvolen Petr Mach a ve volbách místopředsedů byli opět zvoleni Jiří Payne, Miloslav Bednář a Jaroslav Bachora. Namísto Františka Matějky se čtvrtým místopředsedou Svobodných stal student Radim Smetka.[36]

Volby do Evropského parlamentu 2009 [editovat]

Strana svobodných občanů se rozhodla vybrat své kandidáty do voleb do Evropského parlamentu prostřednictvím stranických primárek, kterých se mohli zúčastnit členové a registrovaní příznivci strany.[37] V primárkách zvítězil Jiří Payne, na druhém místě se umístil Benjamin Kuras a jako třetí skončil Miloslav Bednář.[38] Kromě kandidátů vybraných v primárkách byli na konec listiny dopsáni další dva lidé, mezi nimi křesťanský konzervativec Michal Semín.

Kandidátku Svobodných ve volbách do Evropského parlamentu podpořili např. Ladislav Jakl či Miroslav Macek[39], strana získala 1,26 % odevzdaných hlasů a tím pádem nepřekonala pětiprocentní hranici pro získání poslaneckého mandátu.[40]

Volby do Poslanecké sněmovny 2010 [editovat]

V období od svého vzniku do těchto voleb strana ztratila značnou část své počáteční popularity i členstva, mj. takřka celé krajské organizace v Libereckém a Jihomoravském kraji. Kandidátky nakonec postavila ve všech 14 krajích, i když v mnohých krajích byly takřka prázdné. Na jejích kandidátních listinách kandidovali na základě vzájemné dohody i členové strany Právo a spravedlnost.[41][42][43] Strana ve volbách nakonec získala 38 894 odevzdaných hlasů (0,74 %).

Volby obecních zastupitelstev 2010 [editovat]

Ve volbách do obecních zastupitelstev konaných 15. a 16. října 2010 zaznamenala strana svůj první úspěch, když poprvé od jejího vzniku byly desítky jejích kandidátů zvoleny do veřejných funkcí. Někde však Svobodní doplatili na nedokonalý volební systém, ve kterém se stranám bez plných kandidátek vyplácí kandidátky doplňovat lidmi, jejichž záměrem ve skutečnosti není, aby byli zvoleni.[44][45]

Senátní volby 2010 [editovat]

Do senátních voleb, jejichž první kolo se v daných obvodech konalo společně s komunálními volbami, postavila Strana svobodných občanů 3 kandidáty. Žádný do druhého kola nepostoupil.

Mimo své bydliště ve volebním obvodě 40 (Kutná Hora) kandidoval Ing. Milan Vodička, CSc. a získal 0,94 % hlasů. Skončil tak předposlední před kandidátem za Korunu českou.[46]

Většímu úspěchu se v Praze 11 těšil místopředseda prof. PhDr. Miloslav Bednář, CSc., který získal 5,28 % z celkového počtu hlasů.[47] Během své kampaně také Miloslav Bednář upozorňoval na lobbystické jednání svého protikandidáta za stranu Věci veřejné Josefa Zielence, který v prvním kole s 18,45 % skončil třetí a do druhého kola nepostoupil.[48]

Percentuálně nejvíce hlasů dostal Ing. Vladislav Nechvátal na Jihlavsku, kde získal 6,97 % hlasů a na kandidáta parlamentní strany TOP 09 ztrácel pouze 2,07 procentních bodů.[49]

Strana pak ve druhém kole voleb vyjádřila podporu některým kandidátům, kteří se jejich programu blížili více než jejich protikandidáti. Ve většině případů se jednalo o kandidáty Občanské demokratické strany. Pouze v Kutné Hoře podpořil Milan Vodička po svém nepostoupení do druhého kola kandidáta TOP 09 Zdeňka Nováčka. I tak byl ale s 60 % hlasů zvolen protikandidát za Českou stranu sociálně demokratickou.[50]

Volby předsednictva 2012 [editovat]

V červnu 2012 proběhly po dvou letech další volby předsednictva strany, v nichž post předsedy opět obhájil Petr Mach. Místopředsednická místa potom obhájili Radim Smetka, Jiří Payne a Miloslav Bednář. Jaroslav Bachora, který se již o post místopředsedy neucházel, byl nahrazen ekonomem Karlem Zvárou.[51]

Krajské a senátní volby 2012 [editovat]

Svobodní postavili své kandidátky ve všech třinácti krajích. V celkovém součtu obdrželi 39 133 hlasů, což činí 1,48% ze všech odevzdaných hlasů. Počet odevzdaných hlasů Straně svobodných občanů byl v těchto volbách vůbec nejvyšší v historii. Přesto se však strana přes pětiprocentní hranici v žádném kraji nepřehoupla, a nezískala tak žádné mandáty v krajských zastupitelstvech.

Do senátních voleb postavili Svobodní osm svých kandidátů, ani jeden z nich nepostoupil do druhého kola, ale hned pětice nominovaných získala více než 6 %, což je státem stanovená hranice pro vrácení volební kauce. Byli jimi: Jiří Pánek 9,7 %; Richard Hartman 7,6 %; Miroslav Bednář 6,9 %; Jiří Payne 6,7 % a Milan Vodička 6,0 %.

Prezidentské volby 2013 [editovat]

Ladislav Jakl, kandidát Svobodných na presidenta

Ve stranických primárkách pro presidentské volby v roce 2013, získal 88 % hlasů Ladislav Jakl, poradce a tajemník presidenta Václava Klause, a stal se tak oficiálním kandidátem strany. Svobodní hned po skončení primárek začali sbírat potřebných 50 000 podpisů pod petici,[52] z nichž však byla do termínu podání přihlášek 6. listopadu 2012 sesbírána jen zhruba polovina, důsledkem čehož se Jakl volby účastnit nemohl.[53]

Před prvním kolem volby vydali Svobodní prohlášení, ve kterém konstatují, že ani jeden z kandidátů nevyhovuje principům a programu strany, kvůli čemuž nedoporučují koho a zda-li volit.[54] Po prvním kole, ze kterého do kola druhého postoupili kandidáti Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, bylo vydáno podobné stanovisko, ve kterém byli oba kandidáti charakterizováni jako "reprezentují[cí] politické směry, které prosazují omezování svobody".[55]

Volební výsledky [editovat]

Evropské volby [editovat]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2009 29 846 1,27 % 0

Volby do Poslanecké sněmovny [editovat]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2010 38 897 0,74 % 0

Volební preference od roku 2012 [editovat]

První výraznější úspěch v rámci předvolebních průzkumů zaznamenali Svobodní v březnu 2012, kdy tato strana v hypotetických volbách do Sněmovny v průzkumu agentury Factum Invenio dosáhla 3,6% podpory a přiblížila se tak 5% hranici uzavírací klausule potřebné pro získání mandátů ve Sněmovně.[56]

Datum průzkumu Společnost Procenta Mandáty
31. 3. 2013 Factum Invenio 2,0% 0
16. 1. 2013 Factum Invenio 2,6 % 0
29. 12. 2012 Median 2,0 % 0
11. 9. 2012 SANEP 3,0 % 0
27. 7. 2012 Factum Invenio 3,4 % 0
28. 6. 2012 Factum Invenio 4,2 % 0
22. 6. 2012 Median 2,5 % 0
13. 6. 2012 SANEP 3,0 % 0
29. 5. 2012 Factum Invenio 3,7 % 0
22. 5. 2012 Median 2,0 % 0
3. 5. 2012 Factum Invenio 3,1 % 0
24. 4. 2012 Median 3,0 % 0
5. 4. 2012 Factum Invenio 3,1 % 0
8. 3. 2012 Factum Invenio 3,6 % 0

Kontroverze [editovat]

Ladislav Bátora [editovat]

Členem republikového výboru strany se stal mimo jiné Ladislav Bátora, bývalý člen Československé strany socialistické a Občanské demokratické aliance[57], který kandidoval v parlamentních volbách 2006 za nacionalistickou Národní stranu jako nestraník na prvním místě kandidátky v kraji Vysočina. Týdeník Respekt již před několika lety[kdy?] přinesl Bátorovo údajné vyjádření, že by jeho politickými vzory měli být zesnulý rakouský politik Jörg Haider a francouzský nacionalista Jean-Marie Le Pen. Bátora se však podle vlastního vyjádření s Haiderem neshodne v otázce odsunu Sudetských Němců a s názory Le Pena není obeznámen.[58] Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ze Svobodných odešel a kandidoval ve volbách do Senátu za Suverenitu.[59]

Michal Kretschmer [editovat]

21. května 2010 ze své pražské kandidátní listiny Svobodní těsně před parlamentními volbami uvolnili publicistu Michala Kretschmera, nominovaného stranou Právo a spravedlnost,[60] který se na serveru Zvedavec.org veřejně prohlásil za extrémistu a požadoval "trestat sodomity a ty, kdo šíří jejich zvrhlou ideologii," stejně jako co nejrychlejší zánik Státu Izrael. Liberalistické pojetí lidských práv ve stejném textu označil za "zvrhlost".[61] Své stažení z kandidátky Michal Kretschmer vysvětlil "silným vlivem sionistů v naší společnosti".[62] V pořadu Hyde park ČT24 dne 20. května 2010 přitom předseda Svobodných Petr Mach na dotaz posluchače, zda se Svobodní ztotožňují s těmito názory, odpověděl: "Nevím, že bychom měli na kandidátní listině takového člověka. Určitě to, co tam bylo, tak si myslím, že je vymyšlený, že nikdo nic takovýho nenavrhuje, určitě ne ve Straně svobodných občanů." [63]

Benjamin Kuras [editovat]

10. ledna 2012 vydal Benjamin Kuras článek Svobodné, nebo kradené?[64], ve kterém se dostal do rozporu s první přílohou k politickému programu Svobodných "Svobodný trh informací"[65]. V jedné z blogových reakcí na tento článek předseda pražských Svobodných Karel Zvára uvedl, že Benjamin Kuras již delší dobu není členem této politické strany.[27]

Odkazy [editovat]

Poznámky [editovat]

  1. ↑ Strana získala 29 mandátů na samostatných kandidátkách. Dále získala celkem 13 mandátů v rámci společných kandidátek ve sdružení s Nezávislými kandidáty.

Reference [editovat]

  1. ↑ http://www.svobodni.cz/media/clanky/1355-polanecky-liberalismus-je-vychodiskem--euroservilita-je-fundamentalismem/
  2. ↑ http://www.nechtenasbyt.cz/clanek/clanek-198.html
  3. ↑ http://libertarian.cz/libertarianismus-jako-liberalismus-2-0/
  4. ↑ http://www.svobodni.cz/media/clanky/1342-petr-mach-svobodni-jsou-presnym-opakem-nedemokratickych-a-xenofobnich-stran
  5. ↑ http://www.svobodni.cz/media/clanky/1454-mach-eu-je-jako-rozjety-vlak-ktery-nejde-zastavit-ani-odklonit-na-bezpecnou
  6. ↑ http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Na-Hrade-je-patrny-vliv-katoliku-166549
  7. ↑ https://www.svobodni.cz/media/clanky/837-bednar-cas-pracuje-pro-nas/
  8. ↑ http://www.svobodni.cz/media/tiskove-zpravy/1138-do-senatnich-voleb-na-kladne-pujde-vodicka/
  9. ↑ http://www.fiia.fi/fi/blog/86/
  10. ↑ http://machacek.blog.ihned.cz/c1-53187220-slovensko-euro-a-fundamentalismus
  11. ↑ http://www.svobodni.cz/media/clanky/779-svoboda-pravoleve-paradoxy/
  12. ↑ http://interlibertarian.altervista.org/INTERLIBERTARIANS/Czech_Republic.html
  13. ↑ Facebook
  14. ↑ Výsledky voleb, volby.cz
  15. ↑ a b BARTOŠ, Adam B.; BUCHERT, Viliam. Potvrzeno: o voliče se v červnu popere SSO, v logu bude mít berana. iDNES.cz [online]. 2009-01-11 16:49 CET, rev. 2009-01-11 18:15 CET [cit. 2009-03-06]. Dostupné online.  
  16. ↑ a b Strana svobodných občanů:Svobodní chtějí rušit daně svobodni.cz
  17. ↑ a b Strana svobodných občanů: Státní zadlužování musí skončit svobodni.cz
  18. ↑ Petr Mach: Jak zvýšit výběr spotřební daně z benzínu, když ne snížením sazby? blog.idnes.cz. 24. 11. 2010
  19. ↑ Petr Mach: Jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní svobodni.cz. 25. 02. 2010
  20. ↑ Strana svobodných občanů: Otázky a odpovědi svobodni.cz.
  21. ↑ Strana svobodných občanů: Vystoupení z EU je legitimní cestou k samostatnosti svobodni.cz. 18. 3. 2010
  22. ↑ Petr Mach: Projev na konferenci UKIP - český překlad petrmach.cz. 13. 9. 2010
  23. ↑ Strana svobodných občanů: Evropa svobodných států svobodni.cz
  24. ↑ Strana svobodných občanů: Programový dokument: "Svobodný trh informací" svobodni.cz
  25. ↑ Strana svobodných občanů: Internet musí zůstat svobodný svobodni.cz
  26. ↑ Strana svobodných občanů: Pražští Svobodní podporují protest proti ACTA svobodni.cz
  27. ↑ a b ZVÁRA Karel: Svobodní vs. Piráti - domněnky a skutečnost
  28. ↑ ELIÁŠOVÁ, Kateřina. Synové Václava Klause podporují stranu Petra Macha. Aktuálně.cz [online]. Praha: Rev. 12. 1. 2009 13:46 CET [cit. 2009-03-06]. Dostupné online.  
  29. ↑ LEINERT, Ondřej. Machova strana chce získat hlavně nevoliče. iHNed.cz [online]. Praha: 2009-01-12 14:14 CET, rev. 2009-01-12 14:23 CET [cit. 2009-03-06]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  30. ↑ Slovenská KDS vyjádřila podporu Straně svobodných občanů [online]. Svobodni.cz, 2009-01-23, [cit. 2009-03-06]. Dostupné online.  
  31. ↑ YouTube: Pozdrav od Nigela Farage, předsedy europarlamentního klubu Svoboda a Demokracie z naší sesterské strany UKIP ve Velké Británii.
  32. ↑ Národní tisková agentura: SSO byla zaregistrována na MV ČR, 8. 2. 2009
  33. ↑ Petr Mach zvolen do čela Strany svobodných občanů
  34. ↑ Tisková zpráva po Ustavujícím sněmu
  35. ↑ Strana svobodných občanů: Místopředsedou Svobodných zvolen František Matějka z Mostu svobodni.cz. 28. 3. 2010
  36. ↑ Strana svobodných občanů: Svobodní zvolili nové předsednictvo svobodni.cz. 23. 8. 2010
  37. ↑ Strana svobodných občanů: Zpráva pro média k „otevřeným primárkám“ pro volby do Evropského parlamentu. svobodni.cz. 14. 3. 2009
  38. ↑ Strana svobodných občanů: Výsledky primárních voleb. svobodni.cz, 26. 3. 2009
  39. ↑ http://www.viditelny-macek.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=130435&menu= PÁTEČNÍ GLOSY 15. 5. 2009
  40. ↑ http://volby.cz/pls/ep2009/ep11?xjazyk=CZ
  41. ↑ Broj, Jan: Slovo předsedy PaS Jana Broje k volbám. AlterMedia ČR. 26. 3. 2010
  42. ↑ PaS a volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010
  43. ↑ Strana svobodných občanů: Svobodní podali kandidátky ve všech krajích. Lídrem v Praze je Mach. svobodni.cz. 28. 3. 2010
  44. ↑ Strana svobodných občanů: Desítky kandidátů Svobodných uspěly ve volbách svobodni.cz 16. 10. 2010
  45. ↑ Strana svobodných občanů: Zastupitelé zvolení za Svobodné svobodni.cz
  46. ↑ Volby.cz: Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15. 10. - 16. 10. 2010, Výsledky hlasování, Obvod: 40 - Kutná Hora
  47. ↑ Volby.cz: Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15. 10. - 16. 10. 2010, Výsledky hlasování, Obvod: 19 - Praha 11
  48. ↑ Strana svobodných občanů: Prohlášení prof. Bednáře k aktivitám Josefa Zielence svobodni.cz 28. 9. 2010
  49. ↑ Volby.cz: Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15. 10. - 16. 10. 2010, Výsledky hlasování, Obvod: 52 - Jihlava
  50. ↑ Strana svobodných občanů: Podpora kandidátů jiných stran ve 2. kole voleb do Senátu svobodni.cz 19. 10. 2010
  51. ↑ Strana svobodných občanů: Svobodní si zvolili nové předsednictvo svobodni.cz. 25. 6. 2012
  52. ↑ http://www.svobodni.cz/media/stanoviska-strany/1508-svobodni-zahajuji-sber-podpisu-ladislav-jakl-uspel-v-primarkach-na-preziden
  53. ↑ http://www.svobodni.cz/media/stanoviska-strany/1608-na-podporu-kandidatury-ladislava-jakla-se-shromadilo-pres-25-tisic-podpisu-
  54. ↑ Svobodní pro první kolo prezidentské volby nedávají doporučení
  55. ↑ Svobodní ani pro druhé kolo prezidentské volby nedávají doporučení
  56. ↑ Factum Invenio - Půjdeme slovenskou cestou?
  57. ↑ Čtyři hrdlořezské artikuly
  58. ↑ Ve svobodných je bývalý kandidát extremistické Národní strany
  59. ↑ Suverenita už má kandidáta, do Senátu vyšle Bátoru
  60. ↑ Úprava pražské kandidátní listiny Svobodných, online
  61. ↑ Kretschmer, Michal: Jsem extrémista, Zvedavec.org, 21. 2. 2010, online
  62. ↑ Kretschmer, Michal: Spolupráce Strany svobodných občanů a Práva a spravelnost, Národní myšlenka, 3. 6. 2010, online
  63. ↑ Česká televize, Hyde park ČT 24, 20. 5. 2010, online, 43. minuta
  64. ↑ KURAS Benjamin: Svobodné, nebo kradené?
  65. ↑ Strana svobodných občanů: Politický program

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Politické strany a hnutí v České republice Česko
Poslanecká sněmovna
(2010)
Česká strana sociálně demokratická (54) • Občanská demokratická strana (49) • TOP 09 a Starostové (41, z toho 7 bezpartijních, 7 STAN, 1 SLK, zbytek TOP 09) • Komunistická strana Čech a Moravy (26, z toho 4 bezpartijní) • Věci veřejné (11, z toho 3 SNK ED a 1 bezpartijní zvolen za VV) • 19 nezařazených (z toho 8 LIDEM, 2 NÁR. SOC., 1 Jihočeši 2012, zbytek bezpartijní)
Senát (2012)
ČSSD (45, z toho 6 bezpartijní) • ODS (15, z toho 1 bezpartijní) • KOD (9, z toho 3 KDU-ČSL a 6 bezpartijních - 1 za KDU-ČSL, 1 za NK, 1 za ČSSD a 1 za Piráty) • Starostové a Ostravak (5, z toho 3 za STAN - 2 bezpartijní a 1 „HOPB“, 1 Ostravak a 1 za TOP 09) • SPOZ+KSČM+S.cz (5, z toho 2 KSČM, 1 S.cz a 1 SPOZ a 1 bezpartijní za ČSSD) • 2 nezařazené bezpartijní – 1 za SZ a 1 za S.cz
Evropský parlament (2009)
ODS (9) v ECR • ČSSD (7) v S & D • KSČM (4) v GUE-NGL • KDU-ČSL (2) v EPP
Neparlamentní
NEZÁVISLÍ • SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové, dále "21" • ANO 2011 • ALTERNATIVA • B10 • ČSR • HNHRM • KAN • KH • KONS • KSČ • NBPLK • NEZ/DEM • PB • SD-SN • SOS • SN • SP • SsČR • Svobodní • SZD • SZSP a další…
Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strana_svobodných_občanů&oldid=10109341“