Strana svobodných občanů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strana svobodných občanů
Zkratka: Svobodní[1][2][3]
Datum založení: 14. února 2009
Předseda: Petr Mach
Sídlo: Perucká 2196/14
120 00 Praha 2
Ideologie:

Klasický liberalismus[4]
Liberální konzervatismus[5][6][7]
Libertarianismus[8][9]

Euroskepticismus[10]
Mezinárodní org.: Interlibertarians[11]
Evropská strana: žádná (spřízněnost s UKIP, SaS[12] a KNP[13])
Politická skupina EP: Evropa svobody a přímé demokracie
Počet členů: 1006 (ke 22. 7. 2014)[14]
Barvy: zelená a bílá
Volební výsledek: 5,24 % (EP 2014)
Zisk mandátů ve volbách
Evropský parlament
1 / 21
Zastupitelstva obcí
42 / 62178
[p 1][15]
Oficiální web
www.svobodni.cz

Strana svobodných občanů (zkráceně Svobodní, někdy nesprávně SSO) je česká liberální a liberálně konzervativní politická strana založená v roce 2009 Petrem Machem, který je dosud jejím předsedou. Strana se hlásí k pravici. Mezi její hlavní cíle patří redukce byrokracie a státního přerozdělování peněz (snížení daní a zrušení dotací) a vyrovnání státního rozpočtu včetně ústavního zákazu zadlužování. Strana se vyznačuje euroskepticismem, vystupuje proti zavedení eura, v roce 2009 odmítala schválení Lisabonské smlouvy a po jejím přijetí začala prosazovat vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie. Logem strany je bílý beran na zeleném poli,[16] případně v opačných barvách.

Strana se od svého vzniku zúčastnila všech parlamentních voleb i voleb do místních a krajských zastupitelstev. Nepodařilo se jí získat žádné křeslo v českém parlamentu nebo v krajském zastupitelstvu, ale získala několik mandátů v místních zastupitelstvech, například v Chrudimi, v Náchodě či v Jeseníku a také jedno místo v Evropském parlamentu.[17]

Ideová orientace[editovat | editovat zdroj]

Ideologie Strany svobodných občanů klade nejvyšší důraz na svobodu jednotlivce,[1] má tedy blízko ke klasického liberalismu, libertarianismu a liberálnímu konzervatismu. Prosazují štíhlý stát, nejsou však stranou anarchistickou, stát má pro Svobodné smysl například jako garant uspořádaných vztahů mezi lidmi a arbitr sporů mezi občany.[18] Chtějí omezit státní byrokracii a zavést lidové veto.[18] Hlásí se k úsilí Františka Palackého, Karla Havlíčka Borovského a Tomáše G. Masaryka o vytvoření suverénního státu.[6][19]

V ekonomických otázkách zastávají ekonomický liberalismus – prioritami pro ně jsou volný trh, nízké daně, minimum státních regulací a zásahů do podnikání, vyrovnaný státní rozpočet České republiky a volný mezinárodní obchod.[18] Hlásí se k dílům ekonomů rakouské a chicagské školy.[20][21]

Svobodní se řadí mezi euroskeptické strany. Evropskou unii (EU) považují za velkou překážku svobody. Vadí jim zejména nedostatek demokratičnosti rozhodování v EU a neefektivní přerozdělování veřejných prostředků.[18] Chtějí proto Unii přeměnit na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce.[22] Nebude-li to možné, prosazují vyvolání referenda o vystoupení České republiky z EU.[22]

Vyznávají svobodu volby bez ohledu na náboženské a společenské přesvědčení členů. Tedy strana se nestaví například proti legalizaci marihuany, interrupcím či euthanasii.[22]

Státní rozpočet[editovat | editovat zdroj]

Svobodní prosazují vyrovnaný státní rozpočet ČR a rovněž chtějí prosadit ústavní zákon o rozpočtové kázni, který by všem vládám dovoloval hospodařit s deficitním rozpočtem jen za mimořádných okolností. Součástí jejich volebního programu ve volbách do Sněmovny 2010 byl vyrovnaný rozpočet již od roku 2011.[23]

Vyrovnaného rozpočtu chtějí dosáhnout omezením na straně výdajů bez zvyšování daňové zátěže a to zeštíhlováním státu, rušením zbytečných úřadů, rušením dotací, které označují za nespravedlivé a pokřivující volný trh, postupným omezováním sociálních dávek a rušením některých daní, jejichž výběr je dražší než vybrané prostředky.[24][23] Jedním z návrhů pro zvýšení státních příjmů je například zrušení povinného přimíchávání takzvaných biopaliv do pohonných hmot. Tím by se snížila jejich cena a vzrostl by tak počet vozidel, zejména dálkových kamionů a lidí z příhraničních oblastí, tankujících, a tedy odvádějících daně, na českém území. Dosáhnout podobného efektu chtějí i snížením sazby spotřební daně, což by opět vytvořilo daňovou výhodu oproti okolním státům.[25]

Svobodní také upozorňují na úrokové náklady spojené s neustále rostoucím státním dluhem a kromě vyrovnaného rozpočtu jsou pro alespoň částečné rychlé splacení stávajícího dluhu devizovými rezervami nebo privatizací některých státních podniků.[26]

Vztah k EU[editovat | editovat zdroj]

Svobodní vystupovali proti přijetí Lisabonské smlouvy a Evropského stabilizačního mechanismu, ale k samotnému členství v Evropské unii zastávají její představitelé rozdílné postoje. Shodují se však především na tom, že EU jako taková by měla být zónou volného obchodu a dobrovolné spolupráce, bez směrnic a nařízení (Sekundární právo EU).[22]

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost přijali Svobodní v internetovém hlasování toto usnesení: Svobodní usilují o svobodnou a svrchovanou Českou republiku, a proto považují vystoupení z Evropské unie za legitimní cestu k samostatnosti, ke skutečné demokracii a k ekonomice založené na principech svobody.[27]

Předseda strany Petr Mach považuje Evropskou unii za nereformovatelnou a vystoupení z Evropské unie je podle něj jediná cesta, jak znovu nastolit odpovědnost, zdravou konkurenci a svobodu.[28]

Alternativu k Evropské unii Svobodní vidí ve všeobecné spolupráci svrchovaných států v rámci Evropy na principu dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti. Proto upřednostňují Evropské sdružení volného obchodu (EFTA). Právě EFTA je onou navrhovanou alternativou, která má na rozdíl od členství v EU přinést spolupráci s Evropou bez kontroverzních omezení, zákazů a příkazů „shora“, bez přesouvání peněz mezi byrokraty a bez omezování samosprávy svrchovaného společenství občanů, státu. Svobodní zastávají rovnocenné partnerství, i bez prostředníka.[29] Zároveň chtějí zachovat volný pohyb osob v rámci Schengenské smlouvy, přestože si jsou vědomi některých nevýhod.[30][31]

Vztah ke snahám o regulaci Internetu[editovat | editovat zdroj]

Svobodní se opakovaně postavili proti snahám o regulaci Internetu. V programovém dokumentu Svobodný trh informací odmítají omezování svobody projevu, filtrování obsahu nebo zavádění jiných technologických omezení přístupu k informacím ze strany státu.[32] Postavili se také proti návrhu na de facto zavedení povinného filtrování obsahu v souvislosti s novelizací loterijního zákona[33] a také proti ratifikaci Obchodní dohody proti padělání (ACTA).[34] Odmítání cenzury se u Svobodných omezuje na státní regulaci. Dobrovolnou cenzuru obsahu Svobodní považují za součást svobody poskytovatelů.[35]

Členská základna[editovat | editovat zdroj]

Ze dvou společenských proudů z počátků strany nad konzervativně nacionalistickým proudem převážil proud konzervativně liberální a klasicky liberální.[36]

Zájemce o členství ve Straně svobodných občanů musí nejprve projít přijímacím rozhovorem, kde se zkoumá, nakolik se jeho názory shodují s postoji strany.[37] Členem strany se nesmí stát bývalý spolupracovník Státní bezpečnosti ani příslušník Lidových milicí.[1]

Kromě regulérního členství nabízejí Svobodní možnost stát se registrovaným příznivcem. Ten nemusí procházet přijímacím řízením a má pravomoc rozhodovat o kandidátních listinách v primárkách.[38][36]

Struktura strany[editovat | editovat zdroj]

Strana je organizačně členěna na územním principu do krajských sdružení podle volebních obvodů do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Výkonným celorepublikovým orgánem je Republikové předsednictvo. Mandáty vznikají vždy na období dvou let, členům Republikového předsednictva navíc mandáty končí také do tří měsíců od uskutečnění voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[1][2]

Republikové předsednictvo[editovat | editovat zdroj]

Republikové předsednictvo má všeobecnou odpovědnost za stranu a za politické záležitosti mezi zasedáními Republikového výboru.[39]

Republikový transparentní účet Svobodných 2100382818/2010[40][41] je u Fio banky veden od 6. 3. 2013.[42] Původní účet 5011152010/5500 u Raiffeisenbank byl zrušen 30. 7. 2013.[43][42]

datum změny Předseda strany místopředsedové poznámka
14.2. 2009 Petr Mach Jiří Payne Miloslav Bednář Jaroslav Bachora Liana Janáčková Usnesení ustavujícího sněmu.
14.4. 2009 Petr Mach Jiří Payne Miloslav Bednář Jaroslav Bachora Rezignace Liany Janáčkové.
18.3. 2010 Petr Mach Jiří Payne Miloslav Bednář Jaroslav Bachora František Matějka Dovolba na neobsazené místo místopředsedy.
25.6. 2010 Petr Mach Jiří Payne Miloslav Bednář Jaroslav Bachora Radim Smetka Volba nového předsednictva po volbách do PSP ČR.
30.8. 2012 Petr Mach Jiří Payne Miloslav Bednář Karel Zvára Radim Smetka Volba nového předsednictva v souvislosti s uplynutím dvouletého mandátu.[44]
9.12. 2013 Petr Mach Jiří Payne Tomáš Pajonk Karel Zvára Radim Smetka Volba nového předsednictva po volbách do PSP ČR.[45]

Krajská sdružení[editovat | editovat zdroj]

Strana také používá i dalších 14 transparentních účtů, po jednom pro každý kraj.[46][47][48]

kraj předseda místopředsedové transparentní účet[46][47][48]
Hlavní město Praha[49] Jiří Kubíček Damir Špoljarič Pavel Štross 2700382803/2010[50]
Středočeský kraj[51] Milan Vodička Tomáš Pavlis Jan Matyásko Luboš Zálom Markéta Chvalovská 2700382811/2010[52]
Jihočeský kraj[53] Václav Kupilík Ondřej Klor Milan Černoch Vojtěch Hála Jan Třeštík 2200382831/2010[54]
Plzeňský kraj[55] Lukáš Týnovský Rudolf Stáhlich Michal Miškolci Jan Jakub Ptáček Kristián Dominik Hladký 2600382822/2010[56]
Karlovarský kraj[57] Lukáš Bernat Václav Jakl Jiří Pánek Luboš Orálek Stanislav Pimek 2300382820/2010[58]
Ústecký kraj[59] Richard Hartmann Jindřich Pilc Michal Nosek Radek Zelycz Marek Bradáč 2800382819/2010[60]
Liberecký kraj[61] David Forbelský Bohuslav Koukal Ladislav Hofman Jan Drozda Jan Čertík 2500382825/2010[62]
Královéhradecký kraj[63] Vít Jedlička Iva Cvetanova Jakub Frydrych Karel Jára Oldřich Horák 2400382828/2010[64]
Pardubický kraj[65] Petr Musílek Petr Lichtenberg Michael Bartoš Michal Mikula Václav Košnar 2600382814/2010[66]
Kraj Vysočina[67] Josef Fendrych Petr Kroupa Vladimír Přech Michal Zima Lubomír Hron 2900382824/2010[68]
Jihomoravský kraj[69] Jakub Ježek Iveta Kubová Petr Pořízek Jan Hlaváček Michal Janda 2300382812/2010[70]
Olomoucký kraj[71] Josef Zbořil Tomáš Grygar Aleš Hrubý Miroslav Otáhal Pavla Hrušková Břeňová 2600382806/2010[72]
Moravskoslezský kraj[73] Jiří Zapletal Petr Veselý Vladimír Menšík Robert Rädisch Jan Fryčka 2500382833/2010[74]
Zlínský kraj[75] Jan Ištvánek Helena Lasztoviczová František Veverka Jiří Remeš David Mikulášek 2900382832/2010[76]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik strany[editovat | editovat zdroj]

Hlavní iniciátor vzniku strany, Petr Mach, na první tiskové konferenci. V pozadí logo strany.

Členy přípravného výboru strany byli ekonom a blízký spolupracovník Václava Klause Petr Mach, spisovatel Benjamin Kuras, profesor Miloslav Bednář, Jiří Payne, David Hanák a Jaroslav Bachora. Straně ještě před ustavením vyjádřili podporu např. ostravská senátorka Liana Janáčková, poslanci ODS Jan Schwippel, Juraj Raninec a Alena Páralová. Stranu podpořili rovněž synové Václava Klause Jan a Václav.[77][78] Na mezinárodní úrovni přivítala vznik Svobodných slovenská politická strana KDS[79] nebo britská strana hájící nezávislost Spojeného království UKIP.[80]

Oficiální žádost o registraci nové strany u Ministerstva vnitra byla podána 19. ledna 2009, vyřízena byla 6. února.[3][81] Na ustavujícím sněmu 14. února byl předsedou strany zvolen Petr Mach, který na post kandidoval jako jediný.[82] Za místopředsedy byli zvoleni Jiří Payne, Miloslav Bednář, Jaroslav Bachora a senátorka Liana Janáčková,[83] která z funkce později odstoupila a post místopředsedy zůstal až do března 2010 neobsazen. Tiskovou mluvčí strany byla v prvních letech bývalá redaktorka TV Nova Kateřina Kašparová.[84]

Volby do Evropského parlamentu 2009[editovat | editovat zdroj]

Strana svobodných občanů se rozhodla vybrat své kandidáty do voleb do Evropského parlamentu 2009 prostřednictvím stranických primárek, kterých se mohli zúčastnit členové a registrovaní příznivci strany.[85] V primárkách zvítězil Jiří Payne, na druhém místě se umístil Benjamin Kuras a jako třetí skončil Miloslav Bednář.[86] Kromě kandidátů vybraných v primárkách byli na konec listiny dopsáni další dva lidé, mezi nimi křesťanský konzervativec Michal Semín.

Kandidátku Svobodných ve volbách do Evropského parlamentu podpořili např. Ladislav Jakl či Miroslav Macek,[87] strana získala 1,26 % odevzdaných hlasů a tím pádem nepřekonala pětiprocentní hranici pro získání poslaneckého mandátu.[88]

Před nerealizovanými volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2009 Svobodní odmítli nabídku Jany Bobošíkové na předvolební spolupráci s jejím uskupením Suverenita – Strana zdravého rozumu. Petr Mach nazval Suverenitu „účelovým politickým slepencem“ a spoluprací s ní by Svobodní podle Macha ztratili ideje i voliče.[89] Odmítli též podobnou nabídku strany Věci veřejné.[90]

V březnu 2010 byl na uvolněné místo v předsednictvu zvolen František Matějka.[91]

Volby do Poslanecké sněmovny 2010[editovat | editovat zdroj]

V období od svého vzniku do těchto voleb strana ztratila značnou část své počáteční popularity i členstva, mj. takřka celé krajské organizace v Libereckém a Jihomoravském kraji. Kandidátky nakonec postavila ve všech 14 krajích, i když v mnohých krajích byly takřka prázdné. Na jejích kandidátních listinách kandidovali na základě vzájemné dohody i členové strany Právo a spravedlnost.[92][93][94] Volební slogan zněl „Necháme Vám vaše peníze“. Strana ve volbách nakonec získala 38 894 odevzdaných hlasů (0,74 %).

Po volbách, kdy skončil předsednictvu strany mandát, byl předsedou strany opět zvolen Petr Mach a ve volbách místopředsedů byli opět zvoleni Jiří Payne, Miloslav Bednář a Jaroslav Bachora. Namísto Františka Matějky se čtvrtým místopředsedou Svobodných stal student Radim Smetka.[95]

Volby obecních zastupitelstev 2010[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do obecních zastupitelstev konaných 15. a 16. října 2010 zaznamenala strana svůj první úspěch, když poprvé od jejího vzniku byly desítky jejích kandidátů zvoleny do veřejných funkcí. Někde však Svobodní doplatili na volební systém, ve kterém jsou znevýhodněny strany s nekompletními kandidátními listinami.[96] Celkem byli zástupci Svobodných zvoleni do 24 obcí v 10 krajích.[17] Zvoleno bylo 39 kandidátů Svobodných, z nichž bylo 18 členů strany, 1 příznivec, a 20 nestraníků.

Senátní volby 2010[editovat | editovat zdroj]

Do senátních voleb, jejichž první kolo se v daných obvodech konalo společně s komunálními volbami, postavila Strana svobodných občanů 3 kandidáty. Žádný do druhého kola nepostoupil.

Mimo své bydliště ve volebním obvodě 40 (Kutná Hora) kandidoval Ing. Milan Vodička, CSc. a získal 0,94 % hlasů. Skončil tak předposlední před kandidátem za Korunu českou.[97]

Většímu úspěchu se v Praze 11 těšil místopředseda prof. PhDr. Miloslav Bednář, CSc., který získal 5,28 % z celkového počtu hlasů.[98] Během své kampaně také Miloslav Bednář upozorňoval na lobbystické jednání svého protikandidáta za stranu Věci veřejné Josefa Zielence, který v prvním kole s 18,45 % skončil třetí a do druhého kola nepostoupil.[99]

Percentuálně nejvíce hlasů dostal Ing. Vladislav Nechvátal na Jihlavsku, kde získal 6,97 % hlasů a na kandidáta parlamentní strany TOP 09 ztrácel pouze 2,07 procentních bodů.[100]

Strana pak ve druhém kole voleb vyjádřila podporu některým kandidátům, kteří se jejich programu blížili více než jejich protikandidáti. Ve většině případů se jednalo o kandidáty Občanské demokratické strany. Pouze v Kutné Hoře podpořil Milan Vodička po svém nepostoupení do druhého kola kandidáta TOP 09 Zdeňka Nováčka. I tak byl ale s 60 % hlasů zvolen protikandidát za Českou stranu sociálně demokratickou.[101]

Volby předsednictva 2012[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2012 proběhly po dvou letech další volby předsednictva strany, v nichž post předsedy opět obhájil Petr Mach. Místopředsednická místa potom obhájili Radim Smetka, Jiří Payne a Miloslav Bednář. Jaroslav Bachora, který se již o post místopředsedy neucházel, byl nahrazen ekonomem Karlem Zvárou.[44]

Krajské a senátní volby 2012[editovat | editovat zdroj]

Do krajských voleb Svobodní postavili své kandidátky ve všech třinácti krajích. V celkovém součtu obdrželi 39 133 hlasů, což činí 1,48 % ze všech odevzdaných hlasů. Počet odevzdaných hlasů Straně svobodných občanů byl v těchto volbách vůbec nejvyšší v historii. Přesto se však strana přes pětiprocentní hranici v žádném kraji nepřehoupla, a nezískala tak žádné mandáty v krajských zastupitelstvech.

Do senátních voleb postavili Svobodní osm svých kandidátů, ani jeden z nich nepostoupil do druhého kola, ale hned pětice nominovaných získala více než 6 %, což je státem stanovená hranice pro vrácení volební kauce. Byli jimi: Jiří Pánek 9,7 %; Richard Hartman 7,6 %; Miloslav Bednář 6,9 %; Jiří Payne 6,7 % a Milan Vodička 6,0 %.

Prezidentské volby 2013[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Jakl, kandidát Svobodných na presidenta

Ve stranických primárkách pro presidentské volby v roce 2013 získal 88 % hlasů Ladislav Jakl, poradce a tajemník presidenta Václava Klause, a stal se tak oficiálním kandidátem strany. Svobodní hned po skončení primárek začali sbírat potřebných 50 000 podpisů pod petici,[102] z nichž však byla do termínu podání přihlášek 6. listopadu 2012 sesbírána jen zhruba polovina, důsledkem čehož se Jakl volby účastnit nemohl.[103]

Před prvním kolem volby vydali Svobodní prohlášení, ve kterém konstatují, že ani jeden z kandidátů nevyhovuje principům a programu strany, kvůli čemuž nedoporučují koho a zdali volit.[104] Po prvním kole, ze kterého do kola druhého postoupili kandidáti Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, bylo vydáno podobné stanovisko, ve kterém byli oba kandidáti charakterizováni jako „reprezentují[cí] politické směry, které prosazují omezování svobody“.[105] Předseda strany Petr Mach se před druhým kolem voleb vyjádřil, že bude volit Miloše Zemana jakožto menší zlo, voličům ale přímé doporučení nedal.[106]

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2013[editovat | editovat zdroj]

Před volbami[editovat | editovat zdroj]

Před předčasnými volbami do PS přišla Jana Bobošíková, bývalá předsedkyně Suverenity - Bloku Jany Bobošíkové, s projektem sjednocení české pravice do jednoho volebního bloku pod Václava Klause. Svobodní byli také pozváni, ale integraci odmítli a označili vznikající volební blok za slepenec různých stran a názorů.[107][36] Podobnou nabídku odmítli se stejným zdůvodněním již před neuskutečněnými volbami v roce 2009.[89] Blok nakonec stejně vznikl, využil další strany Jany Bobošíkové, která se přejmenovala na Hlavu vzhůru, a dosáhl i podpory Václava Klause.[36]

Do voleb nastoupili Svobodní sami. Kandidovali s pořadovým číslem 2 ve všech krajích s plnými kandidátními listinami, přičemž ze 343 kandidátů bylo 300 členy strany a zbylí bezpartijní. 300 straníků na kandidátce je třetí nejvyšší počet za ČSSD a ODS.[108] Volební slogan byl „Méně státu, více občanům“.[18]

Volební preference (nebo potenciál) Svobodných agentury často nezveřejňovaly, když ano, tak se pohybovaly mezi 1 % a 5 %.[109][110][111][112][113][114]

Volební kampaň vedená pod heslem „Méně státu, více občanům“ byla založená především na dobrovolnících. Největší předvolební akcí, kterou Svobodní pořádali, byl Koncert pro Svobodné, kdy také představili svou předvolební hymnu složenou Václavem Koubkem.[115][116]

V akci společnosti Y Soft se Svobodní zařadili mezi čisté a nezkompromitované strany a obdrželi od ní podporu ve výši 200 000 Kč.[117]

Svobodní se před volbami zúčastnili několika diskuzí (např. Politické spektrum[118]), ale byli dlouhodobě opomíjeni Českou televizí, z předvolebních debat v krajích nebyli ani na jednu pozváni (příčinou bylo, že průzkumy ČT přisuzovaly Svobodným 10. až 11. místo a do debaty byli zváni zástupci pouze 8 nejsilnějších stran). Ve čtvrtek 24. října, tedy den před začátkem voleb, uspořádala ČT tzv. volební superdebatu, na které měli být „zástupci všech stran kteří mají šanci se dostat do sněmovny“ (podmínka pro účast v superdebatě byla, aby se strana zúčastnila alespoň dvou předchozích debat). Svobodní pozvánku nedostali a tak 24. října, společně se zástupci a příznivci České pirátské strany a volebního bloku HLAVU VZHŮRU, proti tomu šli protestovat.[119][120]

Volby a po volbách[editovat | editovat zdroj]

Strana celkem získala 122 564 hlasů (2,46 %), což je o 83 670 hlasů více než dostala při volbách do PS v roce 2010 a umístila se na desátém místě.[121] Díky překročení hranice 1,5 % odevzdaných hlasů má strana poprvé ve své historii nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 100 Kč za každý hlas, tedy 12 256 400 Kč.[122] (Svobodní jsou ovšem pro zrušení tohoto příspěvku všem stranám.)[30] Nejlepšího volebního výsledku v krajích dosáhli Svobodní v Praze, kde získali 3,73 % hlasů a nejhoršího v Moravskoslezském kraji, kde získali pouze 1,71 % hlasů.

Tvůrce počítačových her Daniel Vávra publikoval na svém blogu odhad volebních nákladů politických stran, které získaly alespoň 1 % hlasů. Podle Vávry, který Svobodné před volbami veřejně podpořil, měli nejmenší náklady na jeden získaný hlas Piráti (pouhé 4 Kč), následovaní Svobodnými (13 Kč). Žádná z parlamentních stran nezaplatila za jeden hlas méně než 40 Kč.[123]

Blok Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru, do kterého byli Svobodní lákáni, ve volbách získal pouze 0,42 %. Václav Klaus po volbách označil za příčinu neúspěchu právě Svobodné kvůli jejich neochotě se integrovat.[124]

Předseda senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera po volbách svou stranu vyzval, aby navázala se Svobodnými bližší spolupráci. Kubera prohlásil, že „program Svobodných je v podstatě program ODS s malými úpravami“.[37] Předseda Svobodných Petr Mach spolupráci odmítl. ODS je podle Macha „prohnilá“ a spolupráce s ní by Svobodné poškodila.[37] Naopak vyzval nespokojené členy ODS, aby přešli ke Svobodným.[37]

Po parlamentních volbách též proběhly volby nového předsednictva strany; své mandáty obhájil předseda Petr Mach a místopředsedové Radim Smetka, Jiří Payne a Karel Zvára. Miloslava Bednáře nahradil dosavadní předseda krajského sdružení ve Zlínském kraji Tomáš Pajonk.

Volby do Evropského parlamentu 2014[editovat | editovat zdroj]

Billboard pro volby do Evropského parlamentu

Od 5. do 12. února 2014 Svobodní pořádali primární volby, ve kterých členové a příznivci strany zvolili prostřednictvím elektronického hlasování kandidáty do voleb do Evropského parlamentu v Česku 2014.[125] Následně 15. února 2014 republikový výbor Svobodných schválil kandidátní listiny.[125] Předseda strany uvedl, že ve volbách očekává zisk jednoho mandátu.[7] Hlavním tématem předvolební kampaně je kritika euronesmyslů, tedy negativních aspektů Evropské unie.[126] Strana toto téma prezentovala volebním sloganem „Posvítíme si na euronesmysly“.[127] Podle Svobodných bylo téma euronesmyslů vybrané, aby se zacílilo i na méně informované voliče, ale strana se kvůli tomuto tématu dostala pod palbu kritiky a často byla také označována za populistickou.[128] Na otázku, do které frakce v evropském parlamentu se Svobodní přidají, Petr Mach odpovídal, že budou spolupracovat se spřátelenými stranami, jako je UKIP (EFDD), SaS (ALDE) nebo AfD (v té době nezařazení). Průzkum agentur Median & STEM/MARK pro českou televizi předpovídal volební potenciál Svobodných 5,5 %, což bylo o 1 % více než v předcházejících parlamentních volbách a Svobodní byli poprvé přizváni do debat nejsilnějších stran.

Při příležitosti deseti let od vstupu České republiky do Evropské unie se prvního máje členové strany sešli při happeningu Oslava konce druhé pětiletky, kde symbolicky předali cenu největším „eurohujerům“.[129][130][131][132]

Žádný z předvolebních průzkumů Svobodným ani nepředpovídal 5 % nutných k zisku mandátu, ale volební model agentury Herzmann a Data Collect jim dával v dubnu 4,8 %[133] a v květnu 4,7 %[134], což byly nejvyšší preference od seriózní volební agentury, jaké strana kdy měla. Ostatní agentury ji většinou do průzkumů nezahrnovaly, pouze STEM odhadoval na začátku května 2,6 %.[135] Volební potenciál byl podobně jako preference velmi rozdílný podle toho kdo jej měřil. Zatímco agentura Sanep odhadovala volební potenciál na 2,9 %, tak agentury Median & STEM/MARK pro ČT uváděly 5,5 % a agentura Herzmann a Data Collect dokonce až na 9 %.

Ve volbách strana získala 5,24 %, což znamená jeden mandát pro Petra Macha. Mach označil výsledek za úspěch, ale zároveň prohlásil, že tímto teprve začíná vzestup strany. Nejlepšího volebního zisku dosáhli Svobodní v Praze, kde získali 7,27 % hlasů a nejhoršího v Moravskoslezském kraji, kde získali pouze 3,47 % hlasů. Byly to první volby, ve kterých Svobodným ubyl absolutní počet hlasů, protože oproti říjnovým volbám do Poslanecké sněmovny, kdy Svobodné volilo 122 564 lidí, tentokrát dostali 79 540 hlasů, což je o 43 024 hlasů méně, ale ve srovnání s ostatními stranami, které získaly mandát, byl tento úbytek nejmenší.

Působení v Evropském parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Na začátku června 2014 Mach oznámil, že požádal o přijetí do evropské frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD):[136] Byl přijat, jak už si spolupráci vzájemně s Nigelem Faragem přislíbili na dřívějších schůzkách. Pan Mach poprvé hlasoval na půdě EP dne 24.6.2014, když byl pro rozšíření názvu frakce z původního Evropa svobody a demokracie na Evropa svobody a přímé demokracie.[137]

Zároveň došlo k jednání o spolupráci s polskou stranou Kongres nové pravice.[13] Pan Mach věří, že Svobodní budou s KNP spolupracovat i bez ohledu, zda se KNP do EFDD dostane.[138]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Volební výsledky Strany svobodných občanů.
Volby Hlasy Procenta
Volby do Evropského parlamentu 2009 29 846 1,26 %
Volby do Poslanecké sněmovny 2010 38 894 0,74 %
Volby do zastupitelstev krajů 2012 39 156 1,48 %
Volby do Poslanecké sněmovny 2013 122 564 2,46 %
Volby do Evropského parlamentu 2014 79 540 5,24 %

Podle zpravodajského serveru Echo24 je polovina voličů Svobodných vysokoškolsky vzdělána či vzdělávána.[36]

Volební preference od roku 2012[editovat | editovat zdroj]

První výraznější úspěch v rámci předvolebních průzkumů zaznamenali Svobodní v březnu 2012, kdy tato strana v hypotetických volbách do Sněmovny v průzkumu agentury Factum Invenio dosáhla 3,6% podpory a přiblížila se tak 5% hranici uzavírací klauzule potřebné pro získání mandátů ve Sněmovně.[139] Podle volebního modelu společností Herzmann a Data Collect by v dubnu 2014 ve volbách do Evropského parlamentu strana získala 4,8 % hlasů, přičemž měla volební potenciál až 8,1 %.[140][36]

Kritika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Podle katolického kněze Tomáše Halíka strany jako Svobodní „vyjadřují to, co si myslí lidé, kteří nemyslí. Ti přesně vyjadřují takové pocity lidí, kteří jsou prostě zmateni, většinou jsou to lidi, kteří nemají velký rozhled, nemají velké vzdělání.[141]

Ladislav Bátora[editovat | editovat zdroj]

Členem republikového výboru strany se stal mimo jiné Ladislav Bátora, bývalý člen Československé strany socialistické a Občanské demokratické aliance,[142] který kandidoval v parlamentních volbách 2006 za nacionalistickou Národní stranu jako nestraník na prvním místě kandidátky v kraji Vysočina. Týdeník Respekt přinesl Bátorovo údajné vyjádření, že by jeho politickými vzory měli být zesnulý rakouský politik Jörg Haider a francouzský nacionalista Jean-Marie Le Pen.[143] Bátora se však podle vlastního vyjádření s Haiderem neshodne v otázce odsunu Sudetských Němců a s názory Le Pena není obeznámen.[143] Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ze Svobodných odešel, protože byl ve svých názorech osamocen, a kandidoval ve volbách do Senátu za Suverenitu.[144]

Michal Kretschmer[editovat | editovat zdroj]

V pořadu Hyde park, který byl vysílán 20. května 2010, byl předseda Svobodných Petr Mach dotázán divákem, zda se Svobodní ztotožňují s názory svého kandidáta Michala Kretschmera. Podle tazatele byl Kretschmer znám z diskusí jako podporovatel trestu smrti pro homosexuály, popírání holocaustu a zrušení státu Izrael. Petr Mach na to reagoval: „Nevím, že bychom měli na kandidátní listině takového člověka. […] A určitě to, co tam bylo, tak si myslím, že je vymyšlený, že nikdo nic takovýho nenavrhuje, určitě ne ve Straně svobodných občanů.“[145]

O den později Svobodní ze své pražské kandidátní listiny Michala Kretschmera vyřadili.[146] Ten byl nominován stranou Právo a Spravedlnost, jež tehdy kandidovala spolu se Svobodnými do Poslanecké sněmovny.[147] Kretschmer se předtím v článku na serveru Zvedavec.org označil za extrémistu a požadoval „trestat sodomity a ty, kdo šíří jejich zvrhlou ideologii“, stejně jako co nejrychlejší zánik státu Izrael. Liberalistické pojetí lidských práv ve stejném textu označil za „zvrhlost“.[148] Své stažení z kandidátky Michal Kretschmer vysvětlil „silným vlivem sionistů v naší společnosti“.[149]

Volím pravici[editovat | editovat zdroj]

V září 2013 zahájila Občanská demokratická strana kampaň pro předčasné volby oznámením sloganu „Volím pravici“. Toto předvolební heslo bylo na billboardech stylizováno do podoby hashtagu #Volím_pravici, doprovázeným logem sociální sítě Twitter, přičemž nebyl uveden název strany.[150] Na to Svobodní reagovali zveřejněním parodie billboardu spolu s odkazem na doménu volimpravici.cz, která návštěvníka přesměrovala na jejich oficiální stránky.[151] Přestože byla tato doména zřízena již 31. března 2013, zpravodajský server Lidovky.cz označil tento krok za parazitování na ODS.[152][153][154] Úřadující místopředseda ODS Martin Kuba se v rozhovoru poté vyjádřil, že proti Svobodným nebude podnikat žádné kroky a že jim přejí, aby se jim dařilo.[155]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Strana získala 29 mandátů na samostatných kandidátkách. Dále získala celkem 13 mandátů v rámci společných kandidátek ve sdružení s Nezávislými kandidáty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Strana svobodných občanů: Stanovy strany, schválené Republikovým sněmem v roce 2011, svobodni.cz, textová forma.
  2. a b Strana svobodných občanů: Podání upravených stanov na Ministerstvo vnitra, s razítkem ze dne 11. září 2011, č.j. MV-4812-12/VS-2009. Fotokopie.
  3. a b Ministerstvo vnitra: Výpis o registraci strany, mvcr.cz, Číslo registrace: MV-4812-4/VS-2009
  4. DVOŘÁK, Pavel. Libertarianismus jako liberalismus 2.0. Libertarián (blog Pavla Dvořáka) [online]. 2010-08-121 [cit. 2014-02-03]. Dostupné online.  
  5. PETŘÍK, Lukáš. Na Hradě je patrný vliv katolíků. Parlamentní listy [online]. 2010-06-06 [cit. 2014-02-07]. Dostupné online. ISSN 1214-3154.  
  6. a b BEDNÁŘ, Miloslav. Čas pracuje pro nás [online]. Svobodní, 2010-03-18, [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.  
  7. a b Je realistické získat pro Svobodné mandát v eurovolbách. Beran. únor 2014, s. 1-2. Dostupné online.  
  8. MACHÁČEK, Jan. Slovensko, euro a fundamentalismus. iHNed.cz [online]. 2011-10-132 [cit. 2014-04-09]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  9. Svobodní: SVOBODA: Pravolevé paradoxy
  10. PAJONK, Tomáš. Napadeni zprava. Kdo povede euroskeptické síly v ČR?. Svobodní [online]. 7. ledna 2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné online.  
  11. Interlibertarians Members
  12. Svobodní gratulují „Svobodě a solidaritě“ k odmítnutí dalších plateb eurozóně
  13. a b Spotkanie z przedstawicielami Czeskiej partii Strana svobodných občanů
  14. Petr Mach: Oběžník Svobodných č. 65
  15. Výsledky voleb, volby.cz
  16. BARTOŠ, Adam B.; BUCHERT, Viliam. Potvrzeno: o voliče se v červnu popere SSO, v logu bude mít berana. iDNES.cz [online]. 2009-01-11 16:49 CET, rev. 2009-01-11 18:15 CET [cit. 2009-03-06]. Dostupné online.  
  17. a b Zastupitelé zvolení za Svobodné [online]. Strana svobodných občanů, [cit. 2014-01-25]. Dostupné online.  
  18. a b c d e Program pro volby 2013
  19. Politická filosofie Svobodných
  20. Leták „Svobodu místo socialismu“ prezentující Svobodné
  21. KOMÍNKOVÁ, Magda. Euroskepticismus a Strana svobodných občanů. Brno, 2012. 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Petr Kaniok. Dostupné online.
  22. a b c d Strana svobodných občanů: Otázky a odpovědi svobodni.cz.
  23. a b Strana svobodných občanů: Státní zadlužování musí skončit svobodni.cz
  24. Strana svobodných občanů:Svobodní chtějí rušit daně svobodni.cz
  25. Petr Mach: Jak zvýšit výběr spotřební daně z benzínu, když ne snížením sazby? blog.idnes.cz. 24. 11. 2010
  26. Petr Mach: Jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní svobodni.cz. 25. 02. 2010
  27. Strana svobodných občanů: Vystoupení z EU je legitimní cestou k samostatnosti svobodni.cz. 18. 3. 2010
  28. Petr Mach: Projev na konferenci UKIP - český překlad petrmach.cz. 13. 9. 2010
  29. Strana svobodných občanů: Evropa svobodných států svobodni.cz
  30. a b Schengen – výhody i nevýhody
  31. Až Svobodní sestaví vládu
  32. Strana svobodných občanů: Programový dokument: "Svobodný trh informací" svobodni.cz
  33. Strana svobodných občanů: Internet musí zůstat svobodný svobodni.cz
  34. Strana svobodných občanů: Pražští Svobodní podporují protest proti ACTA svobodni.cz
  35. ZVÁRA Karel: Svobodní vs. Piráti - domněnky a skutečnost
  36. a b c d e f KAISER, Daniel. Svobodní. Jediné místo, kde to dnes na pravici aspoň bublá. Echo24 [online]. 2014-05-08 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.  
  37. a b c d MARTÍNEK, Jan. Kubera z ODS chce spolupracovat se Svobodnými, ti se mu vysmáli. Novinky.cz [online]. 8. listopadu 2013 [cit. 2013-12-11]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.  
  38. Stát se příznivcem
  39. Strana svobodných občanů: Předsednictvo
  40. republikový transparentní účet Strany svobodných občanů, fio.cz, Fio banka
  41. 2100382818/2010, republikový transparentní účet Strany svobodných občanů, svobodni.cz
  42. a b Fio: Výpis z republikového transparentního účtu Strany svobodných občanů, začátek jeho existence od 6. 3. 2013, fio.cz, vyfiltrovaný výpis operací, vyhledávací dotaz v omezeném období: 1.2. 1.8. 2013, Fio banka.
  43. Strana svobodných občanů: Svobodní: Účetnictví, pohyby na republikovém transparentním účtu za rok 2013, svobodni.cz
  44. a b SMETKA, Radim. Svobodní zvolili nové předsednictvo [online]. Strana svobodných občanů, 25. června 2012, [cit. 2013-12-31]. Dostupné online.  
  45. Šéfem svobodných zůstává Petr Mach
  46. a b Fio: Přehled transparentních účtů Strany svobodných občanů, fio.cz, vyfiltrovaný výpis ze seznamu transparentních účtů, vyhledávací dotaz na majitele: "Strana svobodných občanů", Fio banka
  47. a b Strana svobodných občanů: Přehled krajů a jejich kandidátek pro volby do PS 2013, svobodni.cz, nový-volební web
  48. a b Strana svobodných občanů: Přehled krajů, svobodni.cz, původní stránky pro běžné použití
  49. Strana svobodných občanů: Praha
  50. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Praha
  51. Strana svobodných občanů: Středočeský kraj
  52. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Středočeský kraj
  53. Strana svobodných občanů: Jihočeský kraj
  54. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Jihočeský kraj
  55. Strana svobodných občanů: Plzeňský kraj
  56. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Plzeňský kraj
  57. Strana svobodných občanů: Karlovarský kraj
  58. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Plzeňský kraj
  59. Strana svobodných občanů: Ústecký kraj
  60. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Ústecký kraj
  61. Strana svobodných občanů: Liberecký kraj
  62. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Liberecký kraj
  63. Strana svobodných občanů: Královéhradecký kraj
  64. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Královéhradecký kraj
  65. Strana svobodných občanů: Pardubický kraj
  66. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Pardubický kraj
  67. Strana svobodných občanů: Kraj Vysočina
  68. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Kraj Vysočina
  69. Strana svobodných občanů: Jihomoravský kraj
  70. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Jihomoravský kraj
  71. Strana svobodných občanů: Olomoucký kraj
  72. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Olomoucký kraj
  73. Strana svobodných občanů: Moravskoslezský kraj
  74. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Moravskoslezský kraj
  75. Strana svobodných občanů: Zlínský kraj
  76. Strana svobodných občanů: Kandidáti pro volby do PSP ČR 2013: Zlínský kraj
  77. ELIÁŠOVÁ, Kateřina. Synové Václava Klause podporují stranu Petra Macha. Aktuálně.cz [online]. Praha: Rev. 12. 1. 2009 13:46 CET [cit. 2009-03-06]. Dostupné online.  
  78. LEINERT, Ondřej. Machova strana chce získat hlavně nevoliče. iHNed.cz [online]. Praha: 2009-01-12 14:14 CET, rev. 2009-01-12 14:23 CET [cit. 2009-03-06]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  79. Slovenská KDS vyjádřila podporu Straně svobodných občanů [online]. Svobodni.cz, 2009-01-23, [cit. 2009-03-06]. Dostupné online.  
  80. YouTube: Pozdrav od Nigela Farage, předsedy europarlamentního klubu Svoboda a Demokracie z naší sesterské strany UKIP ve Velké Británii.
  81. Národní tisková agentura: SSO byla zaregistrována na MV ČR, 8. 2. 2009
  82. Petr Mach zvolen do čela Strany svobodných občanů
  83. Tisková zpráva po Ustavujícím sněmu
  84. BENEŠOVÁ, Eva. Hrad a Zeman promluvili z televize do boje o Brusel. Aktuálně.cz [online]. 2009-05-20 [cit. 2014-01-24]. Dostupné online.  
  85. Strana svobodných občanů: Zpráva pro média k „otevřeným primárkám“ pro volby do Evropského parlamentu. svobodni.cz. 14. 3. 2009
  86. Strana svobodných občanů: Výsledky primárních voleb. svobodni.cz, 26. 3. 2009
  87. PÁTEČNÍ GLOSY 15. 5. 2009
  88. Celkové výsledky hlasování | volby.cz
  89. a b tn.cz. Euroskeptici odmítli jít s "populistkou" Bobošíkovou. Televizní noviny [online]. 2009-06-13 [cit. 2014-01-24]. Dostupné online.  
  90. Svobodní do voleb asi sami, s Radkem Johnem se neshodli. Týden.cz [online]. 2009-07-11 [cit. 2014-01-24]. Dostupné online. ISSN 1210-9940.  
  91. Strana svobodných občanů: Místopředsedou Svobodných zvolen František Matějka z Mostu svobodni.cz. 28. 3. 2010
  92. Broj, Jan: Slovo předsedy PaS Jana Broje k volbám. AlterMedia ČR. 26. 3. 2010
  93. PaS a volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010
  94. Strana svobodných občanů: Svobodní podali kandidátky ve všech krajích. Lídrem v Praze je Mach. svobodni.cz. 28. 3. 2010
  95. Strana svobodných občanů: Svobodní zvolili nové předsednictvo svobodni.cz. 23. 8. 2010
  96. Strana svobodných občanů: Desítky kandidátů Svobodných uspěly ve volbách svobodni.cz 16. 10. 2010
  97. Volby.cz: Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15. 10. - 16. 10. 2010, Výsledky hlasování, Obvod: 40 - Kutná Hora
  98. Volby.cz: Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15. 10. - 16. 10. 2010, Výsledky hlasování, Obvod: 19 - Praha 11
  99. Strana svobodných občanů: Prohlášení prof. Bednáře k aktivitám Josefa Zielence svobodni.cz 28. 9. 2010
  100. Volby.cz: Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15. 10. - 16. 10. 2010, Výsledky hlasování, Obvod: 52 - Jihlava
  101. Strana svobodných občanů: Podpora kandidátů jiných stran ve 2. kole voleb do Senátu svobodni.cz 19. 10. 2010
  102. Svobodní: Svobodní zahajují sběr podpisů. Ladislav Jakl uspěl v primárkách na prezidenta
  103. Svobodní: Na podporu kandidatury Ladislava Jakla se shromáždilo přes 25 tisíc podpisů. Svobodní nebudou mít svého kandidáta v přímé volbě
  104. Svobodní pro první kolo prezidentské volby nedávají doporučení
  105. Svobodní ani pro druhé kolo prezidentské volby nedávají doporučení
  106. BROŽOVÁ, Karolina. Koho volí klausovci? S chutí k volbám nejdou. Týden.cz [online]. 2013-01-26 [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. ISSN 1210-9940.  
  107. MACH, Petr. Petr Mach: Proč my, Svobodní, nejsme klausovci. Česká pozice [online]. 2. září 2013 [cit. 2013-01-06]. Dostupné online.  
  108. [1]
  109. Předvolební debaty ČT24
  110. STEM – VOLEBNÍ MODEL K POLOVINĚ ŘÍJNA 2013
  111. Stranické preference a volební model v říjnu 2013
  112. Sněmovní volební model MEDIAN
  113. Dosavadní trend pokračuje, podpora nových a neparlamentních stran mírně posiluje
  114. Během kampaně si polepšili ANO, Úsvit, lidovci a Piráti
  115. mak; tin. První volební lístek zmuchlejte a zahoďte, nabádali na koncertě Svobodní. Novinky.cz [online]. 16. října 2013 [cit. 2013-01-06]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.  
  116. [2]
  117. [3]
  118. [4]
  119. [5]
  120. [6]
  121. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013
  122. ČTK. Příspěvek letos získá 11 stran. Nejvíce za hlasy utratili zemanovci a ODS. E15 [online]. 2013-10-26 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.  
  123. [7]
  124. [8]
  125. a b VÁLOVÁ, Irena. Svobodní vyhlásili otevřené primárky do voleb do Evropského parlamentu [online]. Strana svobodných občanů, 20. ledna 2014, [cit. 2014-01-22]. Dostupné online.  
  126. Svobodní jdou do eurovoleb s kritikou "evropských nesmyslů"
  127. Zakazují nám džus, žárovky, rum. Svobodní chtějí bránit euronesmyslům
  128. Budeme silnější než ODS, tvrdí místopředseda Svobodných
  129. Česko slavilo první máj. Komunisty tradičně přišel podpořit Jakeš
  130. Strany slavily Svátek práce a sbíraly podporu pro eurovolby
  131. Kníže má další titul. Svobodní ho vyhlásili „eurohujerem pětiletky“. Podívejte se na další výsledky soutěže
  132. První máj v Praze: Chystají se demonstrace, sejdou se politici i umělci
  133. http://www.herzmann.cz/wp-content/uploads/2014/04/TK-140422-Eurovolby-TZ.pdf
  134. http://www.herzmann.cz/wp-content/uploads/2014/05/TK-140516-Eurovolby-TZ.pdf
  135. http://www.stem.cz/clanek/2947
  136. ČTK: ANO požádalo o přijetí k evropským liberálům,rozhodnutí čeká brzy, ceskenoviny.cz, 2. 6. 2014
  137. Mach, Petr: Z deníku europoslance. Petr Mach exkluzivně: Moje první hlasování v europarlamentu. Blog na finmag.penize.cz/287533, 26.6.2014.
  138. (česky) Rozhovor s europoslancem Svobodnych – Petr Mach, (polsky) Wywiad z europosłem Partii Wolnych Obywateli – Petr Mach, ThePolandTimes.com – Polskie media w USA i Kanadzie; s poslancem hovořil Krystian Żelazny, konzultace: Michał Kompała; 28.6. 2014.
  139. Factum Invenio - Půjdeme slovenskou cestou?
  140. Volby do EP by nyní vyhrálo ANO 2011
  141. Jak to vidí Tomáš Halík, Český rozhlas Dvojka, 2010-10-27, dostupné online.
  142. Čtyři hrdlořezské artikuly
  143. a b KAISEROVÁ, Zuzana; KOMÁRKOVÁ, Pavla. Ve svobodných je bývalý kandidát extremistické Národní strany. iDNES.cz [online]. 19. února 2009 [cit. 2013-12-15]. Dostupné online.  
  144. Suverenita už má kandidáta, do Senátu vyšle Bátoru
  145. Česká televize, Hyde park ČT 24, 20. 5. 2010, online, 43. minuta
  146. Úprava pražské kandidátní listiny Svobodných, online
  147. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010
  148. Kretschmer, Michal: Jsem extrémista, Zvedavec.org, 21. 2. 2010, online
  149. Kretschmer, Michal: Spolupráce Strany svobodných občanů a Práva a spravedlnost, Národní myšlenka, 3. 6. 2010, online
  150. ODS spustila kampaň Volím pravici. Na billboardu není název strany
  151. Zmiňovaný status na Twitteru
  152. Vyhledávání v registru (Whois)
  153. Svobodní parazitují na ODS. V kampani zneužili její heslo Volím pravici
  154. Vyjádření mluvčí Svobodných, Ireny Válové, na Facebooku
  155. Svobodní využili slogan ODS. Nebudeme se přetahovat s malou stranou, říká Kuba

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]