North American P-51 Mustang

P-51 Mustang
Určení	stíhací letoun
Výrobce	North American Aviation
První let	26. října 1940
Zařazen	1942
Vyřazen	1957 (národní letecká garda)
Uživatel	USAAF RAF
Vyrobeno	15 875
Cena za kus	50 985 $ v roce 1945
Varianty	P-51, P-51A, P-51B, P-51C, P-51D, P-51K, P-51H

Mustang IA (model NA-91, verze vyzbrojená čtyřmi 20mm kanóny vyráběná pro RAF). Tento stroj pochází z první dodávky Mustangů do Británie, uskutečněné v rámci Zákona o půjčce a pronájmu („Lend and Lease Act“ z 11. března 1941 — stroj nesl americké s/n 41-37416, ovšem seriál na trupu před ocasními plochami byl přestříkán; číslo na originálním snímku prosvítá a je z části čitelné). Předchozí stroje Britové nakupovali přímo od firmy North American Aviation. Strojů model NA-91, tedy Mustang IA, vzniklo pouze 150 kusů, dostaly přidělena americká sériová čísla 41-37320 až 41-37469, v RAF pak pro ně byla rezervována řada FD418 až FD567

North American P-51 Mustang byl jednomístný stíhací letoun dlouhého doletu, který během druhé světové války sloužil na straně spojenců. Jednalo se o jeden z nejúspěšnějších typů stíhacích letounů.

Většinou doprovázel bombardéry při náletech na Německo a spojencům pomohl získat vzdušnou převahu. Byl nasazen i v Tichomoří proti Japonsku.

Korejskou válku stroj začal jako hlavní stíhačka a bitevní letoun spojenců, ale na jejím konci byl nahrazen proudovými letouny. V některých letectvech Mustang sloužil ještě na začátku 80. let. Řada letuschopných letounů soukromých majitelů létá dodnes.

Mustang byl původně vyvinut pro britské královské letectvo. Britové se na firmu North American Aviation obrátili s návrhem, zdali by v licenci stavěla stíhačky Curtiss P-40, NAA ovšem přišla s vlastním návrhem — zavázala se, že do 120 dnů zkonstruuje a postaví prototyp svého letounu.

Prototyp se poprvé dostal do vzduchu 26. října 1940, 178 dní po objednávce. Konstrukce prototypu se ukázala jako velice zdařilá, u letounu také mj. byl použit zcela nový laminární profil křídla. Nevýhodou byl motor Allison, který měl ve větších výškách nízký výkon a tak RAF stroje používala jen na průzkum. Americké letectvo mimo to zavedlo do výzbroje bitevní verzi A-36.

Britové později do Mustangu zamontovali svůj motor Merlin, díky čemuž výkony letounu výrazně vzrostly. Firma NAA provedla obdobnou úpravu, tyto stroje byly zavedeny do sériové výroby jako P-51B a P-51C. Tyto motory stavěla v licenci automobilka Packard. Letouny, díky svému doletu, dokázaly letět s bombardéry nad Berlín a zpět. Následovaly verze P-51D a P-51K, které měly snížený hřbet a kapkovitý kryt kabiny, který zlepšil výhled pilota vzad. Válečnou produkci ukončila sériová výroba verze P-51H, která byla lehčí než verze D a dosahovala maximální rychlosti 782 km/h — Mustang tak jednoznačně byl nejrychlejším během války sériově vyráběným stíhacím letounem poháněným pístovým motorem.

Po válce letoun sloužil asi v 55 zemích; bojoval např. na straně Izraele ve válce za nezávislost a suezské krizi proti „hrdým arabským armádám“. Nebo v roce 1962 během indonéské invaze na nizozemskou Novou Guineu.

Zahraniční uživatelé

Kanada

Kanadské královské letectvo mělo o letouny P-51D zájem už v roce 1944, tehdy byl jejich prodej odmítnut. Nová jednání začala v roce 1949. Původně je komplikoval americký zákon, který i v případě použitých letounů určoval cenu stejnou, jako u nových. Změna legislativy v roce 1950 ale znamenala snížení ceny pro spojenecké země o 90%. Kanada pak získala 130 letounů verzí F-51D a F-51K, které používala do poloviny 50. let. Protože Kanada již vlastnila proudové stíhací letouny, kanadské Mustangy sloužily spíše v pomocných rolích. Měla je cvičná 417. squadrona a dále záložní 402., 403., 406., 418., 420. a 424. squadrona. U nich byly používány k výcviku a jako letouny pro podporu pozemních jednotek.

Hlavní technické údaje P-51D

• Osádka: 1
• Rozpětí: 11,28 m
• Délka: 9,83 m
• Výška: 4,17 m
• Nosná plocha: 21,67 m²
• Hmotnost prázdného stroje: 3232 kg
• Vzletová hmotnost: 4585 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 5488 kg
• Pohonná jednotka: kapalinou chlazený vidlicový dvanactiválec Packard V-1650-7 (licence britského motoru Rolls-Royce Merlin) o maximálním bojovém výkonu 1720 hp (1282,6 kW)
• Geometrická štíhlost křídla: 5,88

Výkony

• Maximální rychlost: 703 km/h ve výšce 7620 m
• Cestovní rychlost: 580 km/h
• Pádová rychlost: 160 km/h
• Dostup: 12 770 m
• Počáteční stoupavost: 17,7 m/s
• Dolet: 1530 km (s palivem jen ve vnitřních nádržích)
• Dolet: 3700 km s přídavnými nádržemi

Výzbroj

• 6× kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm (2×400 a 4×270 nábojů)
• Max. 908 kg pum (dvě po 1000 librách) na závěsnících pod křídlem
• 6 raket HVAR kalibru 127 mm