Avro Lancaster

Avro Lancaster
Lancaster během výročí bitvy o Británii
Určení	Těžký bombardér
Výrobce	Avro
Šéfkonstruktér	Roy Chadwick
První let	9. ledna 1941
Zařazen	1942
Vyřazen	1963 (Kanada)
Uživatel	Royal Air Force
Vyrobeno	7377 kusů
Cena za kus	£ 45-50 000 na začátku £1,3-1,5 mil. v r. 2005
Varianty	Avro Lancastrian

Avro 683 Lancaster byl čtyřmotorový bombardér používaný během druhé světové války britským Královským letectvem. Byl jedním z nejvýznamnějších typů, které během války sloužily v RAF, a tvořil páteř britského Bomber Command v druhé polovině války (dá se říci, že v této funkci nahradil typ Vickers Wellington). Poprvé byl bojově nasazen roku 1942, až jako poslední z trojice britských těžkých čtyřmotorových bombardérů sloužících v Bomber Command (vedle typů Short Stirling a Handley Page Halifax). Během války byl nasazen takřka výhradně jako těžký bombardér, v rámci Bomber Command (za války nebyl nikdy bojově použit mimo Britské ostrovy, zůstal pouze ve výzbroji Bomber Command, jednoho z Home Commands, tedy tzv. „Domácích velitelství“).

Konstrukce Lancasteru vycházela z dvoumotorového bombardéru Avro 679 Manchester I, který byl handicapován nevyzrálými a nedostatečně výkonnými motory Vulture, ale protože stroj jinak měl dobré vlastnosti bylo rozhodnuto letoun přepracovat pro jiné pohonné jednotky. U stroje bylo použito zvětšené křídlo (na původní centroplán byly připojeny zvětšené vnější části) a stroj dostal čtyři motory Rolls-Royce Merlin (první prototyp poháněly motory Merlin X). Nový typ, který nesl tovární označení Type 683, zprvu nesl jméno Manchester III, to bylo později změněno na Lancaster Mk.I.

Letouny stavěly i firmy Vickers a Armstrong Whitworth a na konci války je vyráběla i firma Austin v Birminghamu. 300 letounů verze Mk II bylo vyrobeno s dvouhvězdicovými vzduchem chlazenými motory Bristol Hercules VI (později vyrobené stroje dostaly motory Hercules XVI). V Kanadě se vyráběla verze Mk X s motory Merlin 28 (pozdější dostaly motory Merlin 38 nebo Merlin 224), které v licenci vyráběla automobilka Packard.

Lancaster roku 1944 svrhuje pumy na Duisburg

Lancastery v letech 1942–1945 provedly přes 156 000 operačních letů a svrhly okolo 608 000 anglických tun (angl. tuna je 2240 liber, tedy cca 1016 kg) pum. 3249 Lancasterů bylo ztraceno v boji. Alespoň 34 nebo 35 strojům se podařilo dokončit 100 a více operačních letů! (Což je velice ojedinělý výkon — kupř. pouze tři Halifaxy dosáhly „stovky“.) Jeden stroj dosáhl dokonce počtu 140 operačních letů a přežil válku, ale roku 1947 byl sešrotován (ze „stovkových“ Lancasterů se ovšem jeden zachoval až do dnešních dnů — je exponátem britského RAF Museum v Hendonu, na okraji Londýna).

Mezi nejznámější akce Lancasteru patří Operace Chastise, kdy byly prolomeny dvě přehrady v Porúří, nebo potopení bitevní lodi Tirpitz. Na sklonku války se počítalo s jejich bojovým nasazením v Pacifiku (v rámci tzv. Tiger Force), ale k tomu již pro rychlý konec války v Pacifiku nedošlo. Průměrný Lancaster vydržel v bojích nad Evropou 2 týdny, než byl sestřelen.

Dva Lancastery jsou letuschopné dodnes.

Verze

• Mk I
• Mk I Special
• Mk II
• Mk III
• Mk III Mod. 464
• Mk IV
• Mk V
• Mk VI
• Mk VII
• Mk X

Hlavní technické údaje

Data podle: Němeček

Lancaster B Mk.I

• Osádka: 7 mužů
• Rozpětí: 31,11 m
• Délka: 25,25 m
• Nosná plocha: 120,50 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 14 500 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 31 900 kg
• Maximální rychlost: 455 km/h
• Dostup: 7500 m
• Čas výstupu do výšky 6100 m: 41,6 minuty
• Dolet: 2650-4200 km

Výzbroj

• 8 (resp. 10) kulometů Browning ráže 7,7 mm, ve třech (resp. čtyřech) motoricky ovládaných střeleckých věžích
• maximálně 10000 kg pum

Pohonné jednotky

• čtyři kapalinou chlazené vidlicové dvanáctiválce Rolls-Royce Merlin XX
• každý o výkonu 1280/1460 hp (954,4/1088,7 kW)

Prameny

• Václav Němeček: Vojenská letadla (3), Naše vojsko, Praha, 1992 (vydání 3., upravené a doplněné), ISBN 80-206-0117-1