Douglas B-18 Bolo
| B-18 Bolo | |
|---|---|
.jpg) B-18A Bolo | |
| Určení | bombardovací letoun |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Douglas Aircraft Company |
| První let | duben 1935 |
| Zařazeno | 1936 |
| Vyřazeno | 1946 (Brazílie) |
| Charakter | Vyřazen |
| Uživatel | USAAC/USAAF Royal Canadian Air Force, Força Aérea Brasileira |
| Výroba | 1936–ca. 1939 |
| Vyrobeno kusů | 350 ks |
| Cena za kus | 58 500 US$ (v roce 1935) |
| Vyvinuto z typu | Douglas DC-2 |
| Další vývoj | Douglas B-23 Dragon |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Douglas B-18 Bolo byl americký střední bombardér, který létal koncem 30. let a v době druhé světové války. První prototyp letounu, který byl založen na konstrukci dopravního letounu Douglas DC-2, vzlétl v dubnu 1935, do výzbroje armády byl zařazen o rok později. Jednalo se o stroj, který byl nedostatečně vyzbrojen a který měl slabý pohon. Po vypuknutí války byl užíván k druhořadým účelům, a to buď jako dopravní či jako hlídkový letoun. Celkem bylo vyrobeno 350 kusů.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
_061128-F-1234S-012.jpg)
V roce 1934 Americké letecké síly objednaly vývoj bombardovacího letounu, který by nahradil tehdy do služby zaváděný typ Martin B-10. Měl být schopný unést dvojnásobný náklad pum na dvojnásobnou vzdálenost, než byl schopen B-10.
Firma Douglas na základě této objednávky vyvinula model DB-1, který se v soutěži střetl s letouny Boeing Model 299 (pozdější Boeing B-17 Flying Fortress) a projektem Martin Model 146. Přestože byl prototyp Boeingu považován za nejlepší, během testů havaroval, což částečně pokazilo dobrý dojem, jež na velení USAAC udělal. Navíc v té době doznívala Velká hospodářská krize a pro typ DB-1 hrála jeho nižší cena $58 500 oproti $99 620 za Boeing Model 299. V lednu 1936 proto byla objednána sériová výroba DB-1, pod armádním označením B-18.
Konstrukce B-18 byla, kromě několika modifikací, totožná s dopravním letounem Douglas DC-2. Jeho rozpětí bylo o 1,4 m větší, trup byl hlubší, aby se do něj lépe vešel náklad pum a šestičlenná posádka. Díky vyššímu trupu se z letounu stal středoplošník. Výzbroj se skládala z trojice kulometů ráže 7,62 mm, které byly ve střelištích v nose letounu, v horním a dolním střelišti.
Operační služba[editovat | editovat zdroj]
V roce 1940 byla letouny B-18 vybavena většina amerických bombardovacích perutí. Mnoho z nich, které byly ve stavu 5. a 11. bombardovací skupiny na Havaji, bylo později zničeno při útoku na Pearl Harbor.
Do roku 1942 byly B-18 v prvoliniové službě vystřídány bombardéry B-17. Proto bylo 122 kusů B-18A upraveno na protiponorkový boj. Stanoviště bombometčíka bylo odstraněno a místo něj byl radar. Někdy byly vybaveny detektory magnetických anomálií. Tyto letouny sloužily, pod označením B-18B, v Karibské oblasti.
Dva letouny byly v roce 1942 předány Brazilskému letectvu. Kanadské královské letectvo získalo 20 B-18A, které byly používány k protiponorkovým hlídkám nad Atlantikem. Dne 2. října 1942 se americkému B-18B podařilo u břehů Francouzské Guyany potopit německou ponorku U-512. Do konce války se hlídkovým B-18 podařilo potopit ještě dvě ponorky. Přitom kanadské B-18A se celkem jedenáctkrát pokusily o útok na německou ponorku.
Varianty[editovat | editovat zdroj]
- DB-1 - Prototyp, první vyrobený B-18. Postaven 1 kus.
- B-18- První série 131 či 133 kusů.
- DB-2 - poslední kus série B-18. Motorická přední střelecká věž. Postaven 1 kus.
- B-18M - B-18, upravené na cvičné. Odstraněno vybavení bombometčíka.
- B-18A - B-18 se silnějšími motory Wright R-1820-53. Postaveno 217 kusů.
- B-18AM - B-18A, upravený jako cvičný letoun.
- B-18B - Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěno 122 kusů.
- B-18C - Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěny 2 kusy.
- XB-22- Projekt B-18 s novými motory Wright R-2600-3 (1 600 hp). Nerealizováno.
- C-58 - B-18 přestavěné na transportní letouny.
- Digby I - B-18A upravené pro Kanadské královské letectvo.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Brazílie
- Força Aérea Brasileira (2 kusy)
Kanada
- Royal Canadian Air Force (20 kusů B-18A)
Spojené státy americké
.svg){kind=small}
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 6
- Rozpětí: 27,28 m
- Délka: 17,63 m
- Výška: 4,62 m
- Nosná plocha: 89,65 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 7403 kg
- Vzletová hmotnost: 12 552 kg
- Pohonná jednotka: 2 × vzduchem chlazený přeplňovaný hvězdicový devítiválec Wright R-1820-53
- Výkon pohonné jednotky: 1000 k (750 kW)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 346 km/h
- Dostup: 7285 m
- Dolet: 1900 km
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 3 × kulomet Browning ráže 7,62 mm
- 2950 kg pum
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla USA. 3. vyd. Plzeň: Fraus, 1998. ISBN 80-7238-022-2. S. 60–62.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Douglas B-18 Bolo na Wikimedia Commons - Douglas B-18A
- Mysterious Super Plane: Douglas B-18: The Hidden Story That Will Blow Your Mind. na YouTube (anglicky)
