Douglas B-18 Bolo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Douglas B-18 Bolo | |
|---|---|
 |
|
| Douglas B-18 Bolo | |
| Určení: | bombardovací letoun |
| Výrobce: | Douglas Aircraft Company |
| První let: | duben 1935 |
| Zařazen: | 1936 |
| Hlavní uživatel: | USAAC/USAAF Royal Canadian Air Force, Brazilian Air Force |
| Vyrobeno: | 350 ks |
| Cena za kus: | 58 500 US$ (v roce 1935) |
Douglas B-18 Bolo byl americký střední bombardér, který létal koncem 30. let a v době druhé světové války. První prototyp letounu, který byl založen na konstrukci dopravního letounu Douglas DC-2, vzlétl v dubnu 1935, do výzbroje armády byl zařazen o rok později. Jednalo se o stroj, který byl nedostatečně vyzbrojen a který měl slabý pohon. Po vypuknutí války byl užíván k druhořadým účelům, a to buď jako dopravní či jako hlídkový letoun. Celkem bylo vyrobeno 350 kusů.
Obsah |
[editovat] Vývoj
V roce 1934 Americké letecké síly objednaly vývoj bombardovacího letounu, který by nahradil tehdy do služby zaváděný typ Martin B-10. Měl být schopný unést dvojnásobný náklad pum na dvojnásobnou vzdálenost, než byl schopen B-10.
Firma Douglas na základě této objednávky vyvinula model DB-1, který se v soutěži střetl s letouny Boeing Model 299 (pozdější Boeing B-17 Flying Fortress) a projektem Martin Model 146. Přestože byl prototyp Boeingu považován za nejlepší, během testů havaroval, což částečně pokazilo dobrý dojem, jež na velení USAAC udělal. Navíc v té době doznívala Velká hospodářská krize a pro typ DB-1 hrála jeho nižší cena $58 500 oproti $99 620 za Boeing Model 299. V lednu 1936 proto byla objednána sériová výroba DB-1, pod armádním označením B-18.
Konstrukce B-18 byla, kromě několika modifikací, totožná s dopravním letounem Douglas DC-2. Jeho rozpětí bylo o 1,4 m větší, trup byl hlubší, aby se do něj lépe vešel náklad pum a šestičlenná posádka. Díky vyššímu trupu se z letounu stal středoplošník. Výzbroj se skládala z trojice kulometů ráže 7,62 mm, které byly ve střelištích v nose letounu, v horním a dolním střelišti.
[editovat] Operační služba
V roce 1940 byla letouny B-18 vybavena většina Amerických bombardovacích squadron. Mnoho z nich, které byly ve stavu 5. a 11. bombardovací skupiny na Havaji, bylo později zničeno při útoku na Pearl Harbor.
Do roku 1942 byly B-18 v prvoliniové službě vystřídány bombardéry B-17. Proto bylo 122 kusů B-18A upraveno na protiponorkový boj. Stanoviště bombometčíka bylo odstraněno a místo něj byl radar. Někdy byly vybaveny detektory magnetických anomálií. Tyto letouny sloužily, pod označením B-18B, v Karibské oblasti.
Dva letouny byly v roce 1942 předány brazilskému letectvu. Kanadské královské letectvo získalo 20 B-18A, které byly používány k protiponorkovým hlídkám nad Atlantikem. Dne 2. října 1942 se americkému B-18B podařilo u břehů Francouzské Guyany potopit německou ponorku U-512. Do konce války se hlídkovým B-18 podařilo potopit ještě dvě ponorky. Přitom kanadské B-18A se celkem jedenáctkrát pokusily o útok na německou ponorku.
[editovat] Varianty
- DB-1 - Prototyp, první vyrobený B-18. Postaven 1 kus.
- B-18- První série 131 či 133 kusů.
- DB-2 - poslední kus série B-18. Motorická přední střelecká věž. Postaven 1 kus.
- B-18M - B-18, upravené na cvičné. Odstraněno vybavení bombometčíka.
- B-18A - B-18 se silnějšími motory Wright R-1820-53. Postaveno 217 kusů.
- B-18AM - B-18A, upravený jako cvičný letoun.
- B-18B - Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěno 122 kusů.
- B-18C - Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěny 2 kusy.
- XB-22- Projekt B-18 s novými motory Wright R-2600-3 (1 600 hp). Nerealizováno.
- C-58 - B-18 přestavěné na transportní letouny.
- Digby I - B-18A upravené pro Kanadské královské letectvo.
[editovat] Uživatelé
- Brazílie
Brazilian Air Force - 2 kusy
- Kanada
Royal Canadian Air Force - 20 kusů B-18A
- USA
United States Army Air Corps, United States Army Air Force
[editovat] Hlavní technické údaje
[editovat] B-18A
- Osádka: 6
- Rozpětí: 27,28 m
- Délka: 17,63 m
- Výška: 4,62 m
- Nosná plocha: 89,65 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 7403 kg
- Vzletová hmotnost: 12 552 kg
- Maximální rychlost: 346 km/h
- Dostup: 7285 m
- Dolet: 1900 km
[editovat] Pohonná jednotka
- 2 × Vzduchem chlazený, přeplňovaný, hvězdicový devítiválec Wright R-1820-53
- Výkon motoru: 1000 k (750 kW)
[editovat] Výzbroj
- 3× 7,62mm kulomet
- 2950 kg pum
 |
Související články obsahuje Portál Letectví |
| Americké vojenské letouny druhé světové války | |
|---|---|
| Stíhací letouny | |
| FR | F2A | F4F | F4U | F6F | F7F | F8F | P-26 | P-35 | P-36| P-38 | P-39 | P-40 | P-47 | P-51 | P-61 | P-63 | P-80 | |
| Bombardovací a torpédové letouny | |
| A-20 | A-26 | B-17 | B-18 | B-24 | B-25 | B-26 | B-29 | B-32 | B-34 | B-37 | TBD | TBF | SBC | SB2A | SB2C | SB2U | SBD | |
| Průzkumné a spojovací letouny | Cvičné letouny |
| C-64 | L-3| L-4 | PBY | J2F | OS2U | SOC | UC-61 | PT-17 | T-6 |
| Transportní letouny | Vrtulníky |
| C-46 | C-47 | C-54 | CG-4 | R-4 |
| Experimentální letouny a prototypy | |
| XA-38 | XFL | XF8B | TB2D | XF5F | XF5U | XP-46 | XP-49 | XP-50 | XP-52 | XP-54 | XP-55 | XP-56 | XP-57 | XP-58 | P-59 | XP-62 | XP-67 | XP-68 XP-71 | P-75 | XP-76 | XP-77 | XP-79 | XP-81 | P-82 | XP-83 | AM | XB-19 | XB-27 | XB-28 | XB-30 | XB-31 | XB-33 | YB-35 XB-38 | XB-39 | YB-40 | XB-41 | XB-42 | XB-43 | XB-46 | XB-48 | XPB2M | TB2F | TBY |
|
