Aeronca L-3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aeronca L-3 Grasshopper
Aeronca L-3B v Národním muzeu letectva USA
Aeronca L-3B v Národním muzeu letectva USA
Určení spojovací a pozorovací
Výrobce Aeronca Aircraft
První let léto 1941
Uživatel USAAF
US Navy
Vyrobeno kusů více než 1400 ks

Aeronca L-3 byl pozorovací a spojovací letoun vojenského letectva Spojených států během druhé světové války. L-3 byl vojenskou verzí předválečného civilního cvičného typu Aeronca Model 65 „Defender“. Původně získal označení O-58, když byl poprvé objednán pro letectvo. Letoun byl zkoušen v létě 1941 během vojenského cvičení v Louisianě a Texasu, kde byl používán pro různé podpůrné úkoly (spojovací lety, převoz lehkých nákladů).

V době, kdy americké pozemní jednotky vstoupily do bojů druhé světové války, začaly používat letouny L-3 stejným způsobem jako pozorovací balóny v první světové válce – k navádění dělostřelecké palby na místa soustředění nepřátelských jednotek. Také byly využívány pro spojovací a přepravní účely a ke krátkým průzkumným letům, tedy pro úkoly, které vyžadovaly letoun s krátkým vzletem a přistáním na provizorních vzletových a přistávacích drahách.

V době, kdy Spojené státy vstoupily do války, byla Aeronca L-3 (a její sesterský typ Taylorcraft L-2) prohlášeny za operačně zastaralé a nikdy nebyly oficiálně poslány na frontu. Důvodem byla nehezká tendence letounu přecházet do pádu a vývrtky v levotočivé zatáčce, stejně tak jako to, že byly k dispozici novější a modernější typy letadel. Místo na frontu byly posílány k cvičným jednotkám, kde sloužily jako cvičné letouny a „taxíky“. Spojovací piloti začínali výcvik na L-3 a poté přecházeli na větší letouny jako byly Piper L-4 nebo, v případě USAAF, Stinson L-5.

Existují zprávy o tom, že jisté množství L-3 bylo nedopatřením posláno na frontu v severní Africe a následně předáno jednotkám Svobodných Francouzů, které tam tehdy operovaly. Není ale známo, kolik letounů síly Svobodných Francouzů získaly.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • YO-58 – Čtyři letouny s motorem YO-170-3 o výkonu 65 k
  • O-58 / L-3
  • O-58A / L-3B
  • O-58B / L-3B
  • L-3C
  • L-3D
  • L-3E
  • L-3F
  • L-3G
  • L-3H
  • L-3J
  • TG-5 : 250 ks cvičných kluzáků pro USAAF.
  • LNR : Tři TG-5 pro US Navy.

Poznámka: označení L znamená liaison (spojovací), označení O znamená observation (pozorovací).

Specifikace (Aeronca L-3)[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 1 pilot, 1 pozorovatel
  • Rozpětí: 10,67 m
  • Délka: 6,67 m
  • Výška: 2,74 m
  • Nosná plocha: 15,6 m²
  • Plošné zatížení: 36,1 kg/m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 379 kg
  • Vzletová hmotnost : 572 kg
  • Pohonná jednotka: 1× čtyřválcový boxer Continental O-170-3 nebo Continental O-65-8
  • Výkon pohonné jednotky: 65 k (48 kW)
  • Poměr výkon/hmotnost: 84 W/kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 139 km/h
  • Cestovní rychlost: 126 km/h
  • Pádová rychlost: 73 km/h
  • Dostup: 3050 m
  • Stoupavost: 123 m/min
  • Dolet: 350 km

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu