Grumman J2F Duck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grumman J2F-6 Duck
Grumman J2F-6 Duck
Grumman J2F-6 Duck
Určení víceúčelový obojživelný letoun
Výrobce Grumman Aircraft Engineering Corporation
První let 1933
Zařazeno 1933
Uživatel US Navy
USCG, Argentina
Výroba 1933–1945

Grumman J2F Duck byl americký jednomotorový obojživelný dvouplošník užívaný ve druhé světové válce. Vycházel z prototypu XJF-1 zalétaného 4. května 1933 s motorem Pratt and Whitney R-1535-62 Wasp o výkonu 478 kW. Námořní letectvo objednalo 27 strojů s podstatně výkonnějším dvouhvězdicovým motorem Pratt and Whitney R-1830-62 Twin Wasp o 698 kW pod označením JF-1. První stroje se dostaly v červenci 1934 na palubu letadlové lodi Lexington. US Coast Guard obdrželo 14 kusů s devítiválcovými motory Wright R-1820-102 Cyclone pod označením JF-2, jeden stroj koupilo US Marines a osm strojů Argentina. 10. prosince 1934 byl s touto variantou nad zátokou Chesapeake ustanoven nový mezinárodní rychlostní rekord 306,8 km/h pro stroje své třídy. V roce 1935 US Navy odebralo dalších pět obojživelných letounů, tentokrát s motory Wright R-1820-80 Cyclone pod typovým označením JF-3. 10. prosince 1934 byl s touto variantou nad zátokou Chesapeake ustanoven nový mezinárodní rychlostní rekord 306,8 km/h pro stroje své třídy. Stálý zájem o tuto kategorii letounů vedl k modernizaci základní koncepce. 25. června 1935 byl zalétán prototyp zdokonaleného XJ2F-1 s pohonnou jednotkou Wright R-1820-20 Cyclone o výkonu 754 kW. US Navy objednalo 89 strojů, US Marines 30 kusů ozbrojené varianty J2F-2. Námořní letectvo USA následně odebralo 21 letounů J2F-3 s motory R-1820-36 se zvýšeným plnícím tlakem a 31 kusů J2F-4 pro vlekání vzdušných terčů osazených motory R-1820-30. V roce 1941 přišla velká zakázka na 144 strojů J2F-5 s motory R-1820-50 po 772 kW. Z této série odebrala některé kusy pobřežní ochrana, jeden armádní letectvo jako OA-12. V roce 1943 převzala licenční výrobu společnost Columbia Aircraft Corp., která vyráběla verzi J2F-6 s motory R-1820-54 o výkonu 772 kW. Jednalo se o stroj originální konstrukce, který byl vyráběn až do roku 1945.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2-3
  • Rozpětí: 11,89 m
  • Délka: 10,36 m
  • Výška: 3,76 m
  • Nosná plocha: 38,00 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2470 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 3496 kg
  • Pohonná jednotka: vzduchem chlazený přeplňovaný hvězdicový devítiválec Wright R-1820-54 Cyclone 9
    • Výkon motoru: 1050 hp (783 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 306 km/h
  • Cestovní rychlost: 249 km/h
  • Dostup: 8140 m
  • Stoupavost: 405 m/min
  • Dolet: max. 1370 km, při typickém nasazení 1085 km

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • Zpravidla žádná, případně 2× 7,62mm kulomet Browning a 2× pumu o hmotnosti 147 kg
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu