Brewster F2A Buffalo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
Určení stíhací letoun
Výrobce Brewster
První let 2. prosince 1937
Zařazeno Duben 1939
Vyřazeno 1948
Uživatel US Navy
Nizozemsko
Finsko
Velká Británie
Výroba 1938-1941
Vyrobeno kusů 507 ks
Varianty VL Humu

Brewster F2A Buffalo byl americký palubní stíhací letoun vyvinutý koncem 30. let 20. století. Letoun byl prvním stíhacím palubním jednoplošníkem US Navy.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Prototyp XF2A-1

Byl vyprojektován firmou Brewster na základě zadání z 15. listopadu 1935 na vývoj palubního stíhacího letounu, který by nahradil dosavadní typ Grumman F3F.[1] Projekt Brewsteru byl vybrán na úkor stíhacího dvouplošníku Grumman XF4F-1 firmy Grumman, ze kterého kompletním přepracováním vznikl slavný F4F Wildcat.

Prototyp XF2A-1 byl robustní celokovový středoplošník s krytým kokpitem a zatahovacím podvozkem. Poháněl ho hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec Wright R-1820-22 Cyclone o výkonu 850 hp (625 kW). U prototypu tvořila výzbroj dvojice synchronizovaných kulometů, z nichž jeden byl ráže 7,62 mm a druhý 12,7 mm.[1]

V červnu 1938 byla objednána první série 54 kusů varianty F2A-1 a později dalších 43 kusů verze F2A-2. U obou verzí byla výzbroj zesílena přidáním dalších dvou nesynchronizovaných 12,7mm kulometů v křídlech.[1] Stroj byl hodnocen příznivě z hlediska pilotáže a letových vlastností. Potíže nastaly, když byla doplňována výzbroj a narůstala hmotnost, což snižovalo výkony typu.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

US Navy[editovat | editovat zdroj]

F2A-3 amerického námořnictva

Námořní letectvo nakonec odebralo jen jedenáct kusů F2A-1, které sloužily u jednotky VF-3 na letadlové lodi USS Saratoga. Ostatní letouny byly dodávány do Holandska, Belgie a Finska. Kompletně převzalo až následující sérii 108 kusů verze F2A-3 (dalších 20 kusů této verze převzalo Holandsko). Dvacet letadel F2A-3 americké námořní pěchoty se podílelo na obraně atolu Midway během bitvy o Midway.[2]

Finsko[editovat | editovat zdroj]

Do Finska bylo přes Švédsko dodáno 44 kusů F2A-1 označených B-239. Ve Finsku byly tyto letouny vysoce hodnoceny, když se s úspěchem dokázaly v Zimní válce a Pokračovací válce postavit sovětským letadlům. Na každý dodaný stroj zde připadlo v průměru deset sestřelených letounů Rudé armády. Oblíbenost typu vedla až k úvahám o jeho domácí výrobě, finská modifikace letounů VL Humu s ruským motorem Švecov M-63 však nakonec zůstala jen v prototypu.

Velká Británie[editovat | editovat zdroj]

Trojice finských B-239

Velká Británie v roce 1940 převzala 38 kusů (ze 40 vyrobených, dva byly Němci ukořistěny) pro Belgii určených strojů B-339B (denavalizované F2A-2, v Británii Buffalo Mk I) a provozovala je ve Středomoří. Dalších 170 kusů verze B-339E bylo dodáno na Dálný východ,[1] kde je po vypuknutí války v Japonskem, Royal Air Force, australské a novozélandské letectvo nasadily v bojích v Malajsii, Barmě, Indonésii a obraně Singapuru. Vzhledem k lepším výkonům modernějších japonských stíhacích letounů, zde Buffala utrpěla velké ztráty a brzy byla nahrazována modernějšími typy.

Nizozemsko[editovat | editovat zdroj]

Britská Buffala v Singapuru, 12. říjen 1941

Nizozemsko zakoupilo 72 kusů označených B-339D (dodány od března 1941) a 20 kusů verze B-439 (F2A-3) dodaných v březnu 1942.[2] Letouny byly nasazeny při obraně Nizozemské východní Indie.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

F2A-1 Buffalo

F2A-1[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 10,668 m
  • Délka: 7,925 m
  • Výška: 3,632 m
  • Nosná plocha: 19,408 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1717 kg
  • Vzletová hmotnost: 2286 kg
  • Maximální rychlost: 500 km/h ve výšce 5486 m
  • Cestovní rychlost: 257 km/h
  • Dostup: 10 058 m
  • Stoupavost: 993 m/min
  • Dolet: 1609 km


Pohonná jednotka[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 1× kulomet ráže 7,62 mm (ve Finsku nahrazen kulometem ráže 12,7 mm)
  • 3× kulomet ráže 12,7 mm (1× synchronizovaný v trupu, 2× nesynchronizovaný v křídlech)

F2A-3[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 10,668 m
  • Délka: 8,026 m
  • Výška: 3,683 m
  • Nosná plocha: 19,408 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2146 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 2867 kg
  • Maximální rychlost: 457 km/h na úrovni moře (517 km/h ve výšce 5029 m)
  • Cestovní rychlost: 257 km/h
  • Dostup: 9144 m
  • Stoupavost: 673 m/min
  • Dolet: 1553 km


Pohonná jednotka[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla USA. Plzeň : Fraus, 1992. ISBN 80-85784-01-7. Kapitola Brewster F2A Buffalo, s. 17.  
  2. a b SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla USA. Plzeň : Fraus, 1992. ISBN 80-85784-01-7. Kapitola Brewster F2A Buffalo, s. 18.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla USA. 2. vyd. Plzeň : Fraus, 1992. ISBN 80-85784-01-7.  
  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc : Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie Brewster F2A ve Wikimedia Commons
  • FORD, Daniel. ANNALS OF THE BREWSTER BUFFALO [online]. warbirdforum.com, 2012-12, [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (anglicky)